Na tomto blogu se mohou vyskytovat články určené lidem od 18 let

Zapomněl si

Zapomněl si (16.část-poslední)

18. září 2011 v 22:30 | Konduto
(+18)
NARUTO
Ještě malou chvíli se na mě usmíval, než se rozhodl pokračovat tam, kde přestal. Jeho polibky mě doháněli k čistému šílenství. Jak slíbil, nevynechal se svými rty ani kousek mojí kůže. Když se dostal k pupíku, měl sem možnost si trochu prohlédnout vršek těla……..teda jen tam kam sem viděl.
Asi ho zabiju!
Ty fleky sem měl skoro všude! A navíc sem spoustu z nich neviděl! Ten parchant se na moment zastavil a podíval se na můj překvapený obličej. Pousmál se a sledoval, jak rudnu. Vzal sem polštář a jednu mu střelil……samo sebou, že sem mu to za pár chvilek odpustil.

Zapomněl si (15.část)

15. září 2011 v 22:59 | Konduto

(+17)
NARUTO
Neváhal ani mili-sekundu. Dotknul se svými rty těch mých tak jemně, až mě to překvapilo. Pak se na pár cm oddálil a podíval se do mých očí. Čekal sem, že bude hrubí a hned začne drtit můj jazyk, ale on to neudělal. Parchant! Teď si užívá fakt, že sem se přepočítal.
"Tohle si nečekal, co?"řekl a dál si vítězoslavně a pobaveně prohlížel mou rudou tvář.
"Kdo by to taky čekal?"řekl jsem na svojí obranu. Sasuke se pousmál a pohladil mě po tváři svojí zdravou rukou. Tohle sem taky nečekal.
"Zase ti něco nesedí?"
"Jsi podezřele milý a…….."
"A?"

Zapomněl si (14.část)

10. září 2011 v 0:30 | Konduto
NARUTO
Vytasil na mě svůj oblíbenej meč a já věděl, že je zle! Popadl sem kunai, co byl nejblíže a připravil se na jeho útok! Bude vážný, proto já musím být taky! Vyrazil proti mně, aby získal to, co chce!
Proč mi to neřekneš, Sasuke?
Řekni to a já ti dám, co budeš chtít."
On to neřekne. Z jeho pohledu bylo jasné, že ani neví, co má říct. Nebo si to jen pořád nechce přiznat! Jsi hlupák, Sasuke! Strašnej hlupák! Můj hlupák…….Vůbec si neuvědomuješ, jak sobecky zní tvoje slova, jak sobecky vypadá tvoje chování…….
Opravdu trváš na tom, že mi budeš pořád ukazovat tuhle fasádu?
Vždyť já tě znám!
Přede mnou se přetvařovat nemusíš.
A přesto to děláš. Ve všem se snažíš být lepší, nevím proč……protože ty si lepší než já. Jen v lásce trochu pokulháváš ale……….já tě to klidně naučím…..
Dovol mi to.
Řekni mi to.
Své pravé pocity.

Zapomněl si (13.část)

9. září 2011 v 13:39 | Konduto
(+18)
NARUTO
Myslel jsem si, že když jsem v takovém stavu, nebudu schopen nic vnímat. Bohužel jsem se mýlil. Když mě Sasuke vzal do náruče a pak se mnou vycházel schody, nedokázal jsem jeho vůni dostat z hlavy. Sice nebyl nahý jako já, ale jeho obnažený hrudník mi stačil na to, abych chytl červeň v obličeji. Nechtěl jsem, aby mě pustil……dokázal bych takhle u něj ležet třeba hodiny. No, nevím, jestli by to jeho ruce vydržely, nejsem zase až tak lehký……
Za nedlouho mě pokládal do vařící vody, ale já sem do ní v první sekundě nechtěl. Pak sem ho ale pustil a potopil do ní celé své tělo až na hlavu. Sasuke mi položil opatrovnicky ruku na čelo a zkontroloval mi teplotu. Já sem se ale nad jeho letmými doteky přímo rozpadal v prach……a tak se ani nedivím, že sem přivřel oči a moje tváře dosáhli toho největšího stupně červené barvy.

Zapomněl si (12.část)

5. září 2011 v 18:43 | Konduto
NARUTO
Ten jeho postoj sem nedokázal ustát! A tak vážení a milý sem svému miláčkovi uštědřil ránu! A to pořádnou, plnou vzteku a zklamání! Sasuke proletěl tu nejtlustější zeď v mém bytě a zastavil se na protější hromádce sněhu! Do chodby se nahrnula vlna chladu, ale mě to vůbec nezajímalo! Můj hlavní problém byl on! Kluk, kvůli kterému tu dělám makovou panenku! A kterej si ochotně hraje na škůdce v podobě brouka pytlíka! Štvalo mě to!
Miluju tě, copak to nic neznamená?!
Vyšel jsem za ním ven. Sasuke vstával ze země a díval se mi přitom do očí. Byl očividně překvapenej, nečekal, že mu dám tak velkou ránu……ale co! Nechal sem ho udělat pár kroků, než sem znovu zaútočil! Mám strašnou chuť ho zmlátit a taky, že to udělám! Napřáhl sem se k dalšímu úderu ale Sasuke byl na můj výpad připravenej a zablokoval mě!
Oba jen v tričku a dlouhých teplákách, ……..přitom mi zima nebyla! Prali jsme se a to dost vážným způsobem! Rány lítaly do míst, kde to bolí i nebolí…….
Bolí to, ale ne tak jako to, co mi děláš, Sasuke!

Zapomněl si (11.část)

2. září 2011 v 16:19 | Konduto
NARUTO
Ten sen se mi hrozně líbil. Škoda, že to byl jen sen. A škoda toho, že v tom snu se mnou Sasuke nezůstal déle……pitomec, taky to mohl prodloužit na něco a……..
"Uklidni se, Sasuke. Já……..?"slyšel jsem nějaké hlasy a z mých rtů zmizely jiné. Asi ještě pořád sním, ale že to bude sen o Sakuře…….? To sem tedy nečekal. A proč vůbec vyslovila Sasukeho jméno?
Co se to tu děje? Sen? Realita?
Blbost! Jen si usnul na Sakuřině gauči a teď sníš o blbostech, Naruto! Změň téma, anebo naslouchej.
"Nějaké poslední přání?!"řekl hlas, který ve mně vzbuzoval léta tu zatracenou touhu. Co v mém snu dělají tihle dva? A proč se hádají? Kvůli čemu?
Kvůli komu?

Zapomněl si (10.část)

31. srpna 2011 v 23:24 | Konduto
NARUTO
"Nic. Jen sem si vybavil jednu vzpomínku."řekl jsem a pobaveně se na ní usmál. Tím sem jí chtěl dát najevo, ať radši nezabíhá do detailů. Sakura to zjevně nepochopila, a proto se hloupě zeptala.
"Jakou prosím tě?"
"Naruto vs. kuchyň!"řekl jsem nejvýstižnější název, co mě na tu situaci napadl. Ani sem se nemusel obtěžovat s nějakým vysvětlováním, protože se Sakura začala šíleně smát. Asi si to dokázala živě představit. V mé paměti je to taky ještě živě.
"Takže výbuch."řekla a mě překvapilo, že měla k téhle historce stejný první dojem. Usmál sem se.
"Hotová atomovka."přitakal jsem a začal se smát s ní.

Zapomněl si (9.část)

28. srpna 2011 v 22:12 | Konduto
NARUTO
No, nehodlám vám tu teď dlouze popisovat to, jak sem se ráno cítil. Prostě to přeskočím a vrhnu se rovnou ke dveřím. Tam sem si s těžkostmi, viz. - nehodlám to rozebírat (=problémy s předklonem a sezením), obul svoje zimní boty a nasadil kabát. S čepicí sem se neobtěžoval a řekl sem si, že dnes si dám místo snídaně s tím spícím morousem, rámen. Otevřel jsem dveře a hned mě ozářily první zimní sluneční paprsky. Nadechl sem se čerstvého vzduchu a vyběhl s hlasitým jekotem ven! Spousta kolemjdoucích se lekla a kroutila hlavou. Já to nevnímal a utíkal tou bílou krásou.

Zapomněl si (8.část)

25. srpna 2011 v 17:26 | Konduto

(+18)
NARUTO
Postavil jsem se mlčky před Sasukeho. Přitom sem naschvál prošel ledovou vodou, kterou si nejspíš musel před chvílí pustit. Ani se mu nedivým, já sám sem byl pěkně rozpálený. Chvíli si mě prohlížel, no jo, černá látka se mi přilepila k tělu, takže teď bylo vidět všechno. Začal těžce dýchat a já ho nevědomky napodobil.
Chtěl jsem to stejně jako on, ale bohužel máme každý jiné představy o milování. Proto sem se chvíli musel rozmýšlet, jestli to za to vůbec stojí………..nakonec jsem si ale musel přiznat, že stojí. Když si ovšem odmyslím tu bolest a speciální Sasukeho uzle, které vám pěkně poraní ruce.

Zapomněl si (7.část)

23. srpna 2011 v 17:06 | Konduto
NARUTO
"Sakuro?"řekl jsem překvapeně. Už sem jí totiž pár měsíců neviděl. Ona ke mně s úsměvem na tváři přiběhla a objala mě. Tak to sem byl překvapenej dvakrát tolik. Zmáčkla mě pořádně, tak jak to umí jen ona a pak mě pustila. Pořád ale k mému zmatení stála těsně u mě. Zahleděl jsem se jí do očí a viděl v nich zkoumavý pohled.
"Ahoj, chyběl si mi."
"Děje se něco, kromě toho, že ses vrátila?"
"To neznělo, jako že mě rád vidíš?"
"Promiň. Tak, co je nového?"mám Sakuru moc rád, ale někdy mluví fakt nesmysly. Znovu se na mě usmála a chytla mě za ruku.

Zapomněl si (6.část)

15. srpna 2011 v 13:50 | Konduto
NARUTO
Zima. Začala mi být strašná zima. Cítil jsem to po celém těle, ale nejvíc mi mrzli ruce a nohy. Neměl jsem na výběr………otočil jsem se a naposledy pohlédl za sebe. Pak jsem se rozhodl vydat se zpět domů. Možná se už Sasuke vrátil, možná už trochu vychladl. Samé možná……….copak nic nemůže být na první pohled jasné? Proč jsou všechny odpovědi na mé otázky skryté?
Spousta otázek. Ale jen na některé byli odpovědi. Lidé kolem mě se radovali ze sněhové nadílky. Všichni jsme se těšili, až to přijde. Dokonce i já,…….pak, když jsem si představil Sasukeho, jak se semnou kouluje, jak se společně válíme v té bílé peřině, moje nadšení pro zimní radovánky opadlo. Bylo to těžké období, pro nás oba…jak se zdá.
Sasuke si pořád hraje na to, že ho nezajímám. Já ale vím, že jen nechce prohrát. Už tak si myslí, že jsem lepší ninja než on……taková blbost! A k tomu všemu má pro mě slabost. Právem mě za to viní. Bolí mě to, ale musím uznat, že by mě to taky štvalo. Trochu. Tak zvláštně na mě hledí, jako bych ho zradil,……….nebo jako bych mu lhal………Ale já mu řekl pravdu. Řekl jsem, že ho miluju.

Zapomněl si (5.část)

30. července 2011 v 15:47 | Konduto
NARUTO
Když jsem zavřel dveře, mráz ustal a v místnosti se zase udělalo teplo. Ještě chvíli sem byl opřen o to chladné dřevo, než se mi povedlo ovládnout červený obličej. Poodešel jsem od nich tak, abych opět zaznamenal příjemnou pokojovou teplotu.
Vrátí se, to mi dal jasně najevo. Kdy? No, tak to je ve hvězdách. Štval mě, když…..no když takhle odcházel! Ale došel jsem k závěru, že je to Sasukeho přirozenost, a nechal jsem to plavat. Ani nevím proč, ale šel jsem zpět do jeho postele. Lehl jsem si a zachumlal jsem do peřin. Dokonce se mi povedlo zase usnout. Po hodině, kdy mě vzbudil rachot s ulice, mi došlo, že sem vlastně splnil Sasukeho přání. Nafoukl jsem své růžové tváře a vstal. Najedl sem se, pořádně samozřejmě, a teple se oblékl. Výhled z okna mi připomínal, že už dávno nejsou třiceti stupňové pařáky, a tak sem se na to řádně připravil.

Zapomněl si (4.část)

21. července 2011 v 21:04 | Konduto
(+18)
NARUTO
Čekal jsem, že odejde. Ale on nešel. Seděl stále na kraji postele a držel se za hlavu. Pravděpodobně přemýšlel o tom, co já. "Co teď bude dál?" Přiznávám, že pár odpovědí by se v mé hlavě našlo. A v té jeho určitě taky, jenže byl tu problém. Sasuke si sice přiznal, že mě moc chce, ale odmítá mi to dávat najevo. Poznal jsem to na něm. Po chvíli se zvedl a odnesl všechno to od krve pryč. Věděl jsem, že šel do kuchyně. Nalil si něco do sklenice a posadil se na židli. Nepodíval se na mě. Zato já ho sledoval pořád. Celou dobu……

Zapomněl si (3.část)

2. července 2011 v 14:17 | Konduto
(+20)
NARUTO
Týden za týdnem ubíhal tak pomalu, až sem měl pocit, že se mi svět zastavuje před očima. Lidi kolem mě sháněli můj úsměv ale jim ho nemohl ukázat. S odchodem Sasukeho jakoby odešel i kousek mého srdce. Čas byl pro mě věznitelem. Dny byly stejně prázdné a splývaly mi v jeden. Nikdo mě nedokázal vyléčit………Vyléčit mé srdce.
Po měsíci mé samoty každý pochyboval o tom, že se za mnou někdy Sasuke vrátí. Já tomu ale odmítal uvěřit! Jistě to všichni pochopili……..doufám.

Zapomněl si (2.část)

25. června 2011 v 17:28 | Konduto
(+18)
NARUTO
Každé ráno jsem se vzbudil vedle něj. V jeho objetí. Člověk by řekl, že už mám, co jsem si tak moc přál. Ale já to neměl, ne celé…….
..............................
To, že jsme se políbili, neznamenalo v celku nic. Neodvažoval sem se zajít dál. Nikdy jsem netoužil být ten nahoře, chápete……..Po týdnu jsem zjistil, že Sasuke má jiný názor. Jeden celý den, myslím, že to byl pátek, se choval dost divně. Ani jednou mě nepolíbil. A vůbec choval se, jakoby o něčem přemýšlel. U večeře sem to už nehodlal přehlížet!
"Nechceš mi říct, co se děje?!"Sasuke se na mě podíval a pak pohlédl do svého klína. Zrudnul a radši se podíval jinam. Nevím proč, ale pochopil jsem………Možná to bylo tím, že s tím mám sám už několik dní problém.
"Naruto, já…………."musel jsem si to ověřit. Natáhl jsem pod stolem nohu a dotkl se ho v místě rozkroku. Mýlil jsem se. Je na tom ještě hůř než já………

Zapomněl si (1.část)

17. června 2011 v 15:05 | Konduto
A JE TU ZBRUSU NEW PŘÍBĚH NA TÉME NARUSASU! DOUFÁM, ŽE SE ZALÍBÍ JAKO TEN MINULÝ. VAŠE KONDUTO.
NARUTO
Jak je to dlouho? Šestnáct, sedmnáct let? Už ani nevím.
.........................................
Narodil sem se do světa, kde mě každý nenáviděl. Neznal sem rodinu ani lásku a přesto jsem k překvapení všech dokázal žít. Žít s bolavým, ale silným srdcem. Naučil jsem se radovat s maličkostí a kvůli tomu sem byl ostatním pro smích. Ale byl jsem šťastný…….Nebo sem si to jenom myslel.
Pak jsem potkal jeho. Když byl malý, tak vypadal jako roztomilé děvče. Pořád brečel a vzdával se dříve, než vůbec začal. To se mi vůbec nelíbilo. Rozhodl sem se proto, že mu ukážu, co znamená žít. Brzo jsme se skamarádili a tahali se navzájem z bryndy. A tak to pokračovalo až do dvanáctého roku našeho života. Pak se něco zvrtlo………….
Sasuke odešel a řekl mi spoustu těžkých slov, které nikdy nepřestali bolet. Bolest, kterou jsem tenkrát cítil, ale nebyla nic proti tomu, co následovalo. Zase jsme se potkali. Skoro po třech letech jsme na sebe zase hleděli. Jakoby to bylo včera, co jsem se do něj zamiloval……Bolest mě přemohla a já cítil, jak mi po tváři tečou ty proklaté slzy. Ale co bylo horší, nedokázal jsem jasně myslet.
 
 

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania