Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Solution

Solution (22.část-poslední)

2. června 2013 v 20:59 | Konduto
EPILOG - 2. díl
Jako by už moje silné city neměly důvod existovat, se pomalu proti mé vůli vytrácely, až zmizely úplně. Bylo mi divně. Tak svobodně a nezávazně ale přitom jsem hluboko ve svém srdci cítil samotu. Jako bych přišel o něco důležitého. Něco, co mě naplňovalo posláním…jak se to mohlo stát? Proč jsem se vrátil do svého, okolím tak nenáviděného, normálního "původního" stavu? Stavu nadrženého a namyšleného cvoka, který si hned v prvním dojmu svobody, šel užít s někým jiným. Ne, že bych se za to nenáviděl, byla to moje přirozenost, kterou jsem se nikdy netajil…a to je právě to. Za celých těch sedm let, jsem na nic takového ani nepomyslel. Jasně, občas jsem na to téma zavtipkoval nebo vypustil nějaký ten sarkasmus, ale ve skutečnosti jsem toužil jen po jednom, i když se mi to dostávalo jen málo. Možná to tak od začátku mělo být, mělo se to stát, ale…nechápal jsem, co se tak nejednou s čista jasna změnilo…?

Solution (21.část)

30. května 2013 v 22:28 | Konduto
PROTOŽE SE NA STRÁNCE Blog. cz DAJÍ, k mé smůle, UKLÁDAT JEN ČLÁNKY DO 40.000 ZNAKŮ, NEMOHLA JSEM VÁM CELÝ EPILOG VYDAT V CELKU (jelikož měl 56.106 znaků). A TAK JSEM HO, VE SVOU VLASTNÍ NELIBOST, MUSELA ROZDĚLIT NA DVĚ ČÁSTI - PO PĚTI A4. Omlouvám se a děkuji za pochopení.
EPILOG - 1. díl
Můj život v kosce. Život, který jsem neplánoval…přesto bych ho za nic neměnil: Už je to nějaký ten pátek, co se narodila dvojčata. Přesně 4 roky a dva měsíce. Od té doby se toho moc nezměnilo. Jen je za mě "Máma" několika krásných dětí. Kromě Takeshiho, kterému už je skoro 7 let, a Yume s Yuki, kterým teď bude šest, sem….ať to zní neuvěřitelně….porodil další čtyři děti. Hlavně se nesmějte jejich jménům, které mě napadly zcela spontánně, vzhledem k dané situaci a mému momentálnímu mentálnímu stavu.

Solution (20.část)

16. května 2013 v 21:50 | Konduto
Sasuke Uchiha
Nechtělo se mi zdrhat, ale když jsem zahlédl Naruta a jeho rudé klidné zatmění, bylo to zdá se nejrozumnější řešení. Přesto jsem dál stál a opíral se o futra dokavaď nepřišel až těsně ke mně. Stejnak mu vždycky uteču, obzvlášť když je v tomhle stavu.
"Jestli jste mě chtěli naštvat, blahopřeju."řekl Naruto a s tím nejpodlejším obličejem se usmál.
"Ze začátku se mi to nezdálo, ale když se na tebe tak dívám…."řekl sem a prohlížel si jeho tělo oblepené polevou i samotnými kousky dortu.
"Je mi to jasný."přerušil mě Naruto. Pak sem na mě nevinně podíval."Co takhle malá odměna?"

Solution (19.část)

9. května 2013 v 22:00 | Konduto
Sasuke Uchiha
Po tomto úžasném zjištění jsem ihned informoval Itachiho a Minata. Ti to potvrdili několika testy, které se zdály být až neuvěřitelné. Dvě krásné děti, totožné děti….Jednovaječná dvojčata. Proto jsme všichni do teď vyšilovali. Nedocházelo nám, že z jednoho oplodněného vajíčka se můžou narodit i dvě děti, za určitých okolností. Ještě pár hodin jsme se bavili o průběhu těhotenství, než sem konečně dostal souhlas oznámit tu novinu Narutovi.
Byl štěstím bez sebe celý týden. I možná proto jedl dvakrát víc než předtím. Krom toho si uvědomil, že bude muset vymyslet dvě jména, když bude mít dvě děti a tak se dal do hluboké meditace, při který se snažil přijít, dle něj, na tu nejdůležitější věc v životě. Já ho zatím s klidným obličejem pozoroval, nadmíru spokojený s vlastní situací.
Budeme mít dvojčata….
Ty a já, Naruto.

Solution (18.část)

1. května 2013 v 11:30 | Konduto
Sasuke Uchiha
Přibližně za týden byl k našemu štěstí Naruto opět pozitivní. A tak naše druhé líbánky skončily a započal jeho devítiměsíční sólový běh na dlouhou trať. On sám s toho tedy nebyl dvakrát nadšený, protože opět trávil hodně času nad záchodovou mísou nebo v otevřené ledničce. Já a ostatní jsme ho hlídali, pomáhali mu a průběžně kontrolovali jeho stav. To se mu celkem líbilo až do doby, než jsme mu začali zakazovat různé věci.

Solution (17.část)

24. dubna 2013 v 21:47 | Konduto
(+18)
Sasuke Uchiha
Políbil sem ho…..Prostě sem v té tmě našel jeho ústa a přitiskl na ně ta svá. Ne z touhy. Ne z lásky. Ne z obavy…..Já…Bylo to z čisté bolesti…jemný, prosebný, omluvný polibek. Neuměl sem se omlouvat slovy. Nevzpomínám si ani, že bych se někdy někomu omluvil…ani když to byla moje chyba. A jestli sem to někdy vážně řekl, tak sem to nemyslel upřímně….nebo sem to prostě vytěsnil jako chvilku selhání. Naruto mi odpovídal se stejnou jemnosti a přitom s jeho očí tekly slzy. Zranil sem ho a já to věděl…zranil sem ho….Přestal sem ho líbat a přitáhl si opatrně jeho tělo až k sobě. Rameno, které sem tak brutálně zranil sem jemně přejel dlaní. Po chvilce sem se odtáhl a rozvázal mu to kimono, které mělo na sobě zbytky krve. Nechal mě dělat, co sem jen chtěl….A tak se mu ho shrnul s ramen a přidržoval ho, aby neodhalil nic víc. Díval sem se na jeho obvázané zranění a sevřel víc lem kimona. Pak sem se naklonil a jemně políbil zakrytou ránu…Naruto mě jen pozoroval, ale nic ne to neřekl. Takže ho to bolelo…a to hodně. Hodně ho bolela moje zrada. Moje selhání….

Solution (16.část)

12. dubna 2013 v 13:43 | Konduto
(+18)
Sasuke Uchiha
Den D byl tu! Cítil sem to každým kouskem těla! Nemohl sem jíst ani pít. Dokonce sem se ani moc nevyspal. A tak tu už od čtyř od rána straším a snažím se co nejvíc vyhýbat Narutovi a jeho pokoji. V mém těle se zatím měnil ohňostroj na atomovku, což nebyl ten nejpříjemnější pocit, obzvlášť, když to, co by vás s toho rychle dostalo je tak blízko a přitom tak daleko…..
Každou hodinu se ten pocit prohluboval až sem už ani nedokázal chodit po svém pokoji jako nervózní lev v kleci a sesunul se na zem. Můj dech byl čím dál tím těžší a můj klín začal dost tvrdnout.
Tohle není dobrý. Už musím….

Solution (15.část)

5. dubna 2013 v 12:35 | Konduto
Sasuke Uchiha
Dvouměsíční Takeshi už pomalu vypadal k světu. Nejen, že byl každým dnem roztomilejší, ale taky mu na té jeho mini hlavičce vyrostlo něco, co už se dalo pokládat za základ havraních vlasů. Hrozně tak připomínal mě, když sem byl malý,…jak mi to Itachi, spolu s celým oddělením výzkumu, nezapomněl každou minutu připomínat. Nebyl sem s těch jejich poznámek na mou osobu příliš nadšený. Přesto, kdykoliv sem toho svého prcka vzal do náruče a on se podíval plný štěstí a lásky do mých černých očí, trochu sem roztával…a že sem se tomu bránil….tenhle kluk mě ale dostával tam, kam chtěl a ani se nemusel moc snažit….stačilo, aby se usmál….a já zjemnil všechny své obličejové a povahové rysy. Obzvlášť proto, že ty jeho kukadla tolik připomínala ta Narutova. Jasně modré křišťálové studánky…..
To zní hodně přeslazeně,…já vím. Jen si v myšlenkách hold nedokážu pomoct. Docela mě dostávalo do kolen, že mě ten prcek miluje i přesto, jak ledově se občas tvářím nebo vystupuju.

Solution (14.část)

28. března 2013 v 23:13 | Konduto
Sasuke Uchiha
Udatný?
Vážně to řvoucí škvrně pojmenoval tak vznešeně?
Jasně, že to řekl. Stačilo se jen podívat do těch jeho nádherně modrých očí, které teď byly plné radostných slz. Sám sem si musel připustit, že ve mně narostl tak nečekaně hodně pocit štěstí. Obzvlášť pak, když sem si to malé, holé stvoření detailněji prohlédl. Ani nevím, co mi na něm přišlo tak nádherný….Bylo to jen nahý čerstvě narozený dítě….ale přesto.
Je to tvoje dítě, Sasuke.

Solution (13.část)

21. března 2013 v 12:57 | Konduto
Sasuke Uchiha
Naruto chvíli koukal na svoje břicho a tak zvláštně se usmíval. Takže to znamenalo, že to vzal v celku dost dobře. Upřímně sem o něm nepochyboval,…ale taky mi bylo jasný, že teď už bude chtít vědět všechno.
"Proč si mi to neřekl dřív?"řekl Naruto a věnoval svůj modrý pohled jen mě.
"Nemohl sem."odpověděl sem po pravdě. To ale mému neodolatelnému objektu jako odpověď vůbec nestačilo.
"Proč ne?"
"Nejdřív sem vůbec netušil, zda to vyjde,…..a když se to stalo, už sem ti to říct nemohl."do vysvětlil sem a Naruto udělal krok ode mě a tak zvláštně se zamyslel. Pak se znovu pohladil po břichu, které už bylo svou šířkou nepřehlédnutelné.

Solution (12.část)

14. března 2013 v 15:09 | Konduto
Sasuke Uchiha
Musel sem docela dost chodit do práce, aby nikdo nepojal takové podezření, že sem právě objevil zázrak. Taky sem hodně přemýšlel, zda se Nobelova cena vyplácí najednou nebo ve splátkách. Doufám, že se s toho nebudu muset platit daně. Ach jo, alespoň mám důvod mizet s Narutova domu. Nemohl sem totiž poslední dobou udržet své tělo v klidu, když byl Naruto v okruhu dvaceti metrů. A tak bylo možná lepší, že sem to řekl těm idiotům, kteří se teď o něj starají a hlídají ho na každém kroku…..a sám sem se držel mimo.

Solution (11.část)

7. března 2013 v 13:00 | Konduto
Sasuke Uchiha
Ještě pořád sem se nedokázal srovnat s myšlenkou, že se mi to povedlo. Byl sem zvláštním způsobem šťastný. Občas sem ten vítězný obličej musel maskovat….hlavně před Narutem a Itachim. Nechci ani pomyslet na to, co by dělali, kdyby se to dozvěděli teď. Zatím prostě není vhodná doba a navíc se Naruto nesmí rozrušovat…něco mi říká, že tohle by asi v klidu nevzal. Kdo by to taky přešel s kamennou tváří, že? Myslím, že i já bych měl problémy.

Solution (10.část)

28. února 2013 v 15:25 | Konduto
Sasuke Uchiha
Následující dva dny probíhaly ve stejném rytmu, jen místy trochu agresivnějším způsobem. Popravdě sem ze svého chování a choutek začínal dostávat strach. Do toho mi ještě zavolal Itachi,…kde sem a že tu mám spoustu práce…, a podobný keci, že mě potřebuje u nového případu. Už s telefonu sem poznal na jeho hlase, že by mě jen tak neotravoval,…proto sem nejspíš jen vzdychl a odhodil telefon na Narutovu postel. Nechtělo se mi od něj odcházet, ale musel sem odejít….Bez jeho každodenní společnosti sem se cítil divně. No co se dá dělat, stejnak Naruto vypadá, že se s ním nic neděje. Žádné příznaky těhotenství,…prostě nic…to mě taky dost přesvědčovalo o tom, že můžu na pár dní zmizet. Dát si od toho toužebnýho sexu, při kterém mu dělám modřiny všude možně, pauzu. Sám sem se potřeboval trochu vyspat a srovnat si myšlenky….

Solution (9.část)

25. února 2013 v 14:07 | Konduto
(+18)
Sasuke Uchiha
Přišla atomovka! Tak bych asi nejvýstižněji nazval třetí dějství naší milostné scény, která byla únavnější než kdokoliv z nás čekal. Ne, že by mi to vadilo…právě naopak, byl sem nadšenej s každého nového pohybu a pocitu. Až na jeden……
Ten pocit….
Pocit, kterému se říká zvýšená agrese.
Proč jen jsem byl místy tak hrubej? Jasně nejsem, žádný svatoušek…nikdy sem nebyl…ani při sexu ne, ale já….nechtěl sem mu ublížit. A přitom sem toužil, aby byl jen můj, jen můj se vším všudy….nikoho jiného. Ale proč sem to zaháněl do takových extrémů….? Vždyť se ani nebránil, nic nevytýkal…..
Choval sem se jako zvíře….místy….
Zvíře v říji….
Bez….emocí,…..v hlavě….jen….pudy……

Solution (8.část)

18. února 2013 v 19:31 | Konduto
(+18)
Sasuke Uchiha
Musel sem ho vidět,….už to nešlo vydržet….Od toho rozhovoru s Minatem, kdy sem se jen tak náhodou dozvěděl důležitou informaci o Narutově rozpoložení, sem se cítil divně….Nejen že mě přešla depka, což samo osobě bylo zvláštní, ale něco….jako by ve mně zvedlo oponu….zvedlo ve mně všechny zábrany…že by to způsobilo něco, co řekl Minato? Ale co? Možná….ne to je nesmysl. Vždyť sem to slyšel několikrát a nikdy to semnou nic neudělalo…….Ale….s NArutem je to jiný…že by přece jenom….ty informace….? To ona ve mně vyvolala ten pocit….tu touhu, která nešla zastavit…? Ne, ne…prostě ne….to není možné…A přesto, to se mnou cloumá. Je jedno proč, teď už je to jedno…musím za ním….Já….

Solution (7.část)

14. února 2013 v 21:06 | Konduto
Sasuke Uchiha
Jo už brzy na to dojde. Taky už bylo načase. Musím to urychlit co nejvíc a přitom se snažit, aby to nevypadalo uspěchaně. Zatím je ale jistá jedna věc. Stoprocentně se semnou vyspí a ještě mi poděkuje. To mě vrací k myšlence, proč tohle vlastně všechno dělám…..
Zrod života. Záchrana světa…..
Pochopí to vůbec….?
Vzdychl sem a pokračoval ve svých pokusech. Protože šel můj testovací králík Naruto ven s Kibou, vrátil sem se do laborky a udělal pár prvotních testů na vzorcích jeho vlasů a kůže, které sem získal nenápadně s jeho oblečení. Výsledky vypadaly moc dobře, ale pořád mi to nedávalo jistotu…Jistota úspěchu s projektem Last Solution, byla zatím hodně malá.

Solution (6.část)

4. února 2013 v 20:27 | Konduto
Sasuke Uchiha
Náš vztah se vyvíjel moc dobře,….bohužel moc a moc pomalu čeho si všimli i všichni okolo nás, včetně spisovatele a čtenářů. A tak už bylo načase trochu toho vyjíždění. Za normálních okolností bych na něj vyjel už na první schůzce, sem hold parchant a nikdy mě nezajímalo nějaký porozumění,…ale u Naruta to nějak nešlo. Bránili mi v tom hned dvě věci: Za prvé sem to z nějakého hloupého důvodu nechtěl zkazit, a za druhé si musel myslet, že sem jeho vysněný anděl, do kterého je správné se zamilovat.
Musí se do mě zamilovat.
Musí…..
Všechno pak bude snazší.

Solution (5.část)

31. ledna 2013 v 16:13 | Konduto
Sasuke Uchiha
V pár prvních sekundách sem tomu hnědovlasýmu paku chtěl jednu vrazit. Když sem se ale podíval do jeho obličeje, zjistil sem, že právě na to čeká. A tak sem nedělal žádné žárlivé scény a jen se tak spokojeně pousmál.
"Ty si ten zázračný Sasuke?"řekl a pokýval hlavou směrem k Narutovi. Ten se jen začervenal a raději se podíval na zákusky, které stály v jednom rohu místnosti.
"Už to tak bude."řekl sem a musel uznat, že tenhle Narutův poslední bývalý není vůbec žádný blbec, jak se na první moment zdálo.

Solution (4.část)

25. ledna 2013 v 21:01 | Konduto
Sasuke Uchiha
Datum: 15. 4. 2232
Od našeho prvního rande jsem s Narutem trávil čím dál tím víc času. A že sem ho tedy balil déle, než bylo v plánu. Dva týdny sem promrhal a jak sem si v laboratoři všimnul tak to byly hrozné dva týdny. S globálního hlediska ano. Čtyři Remedio ještě žijí a na pitevně leží dalších pět mrtvol. Byl čas jednat.

Seděl sem na Narutově gauči a sledoval, jak můj budoucí milenec běhá vesele po kuchyni a chystá mi něco k snědku. Musel sem se pousmát a chvilku ho s nadšením pozorovat. Pak sem ale znovu pohlédl na otevřený deník a do očí se mi vlil led. Zavřel sem svoje poznámky a naštvaně je hodil na stůl. To, že ho chci je jedna věc ale….co budu dělat, až zjistí, že sem ho vlastně využil…..až zjistí, že v něm roste nový…..jediný…..život. Bouchl sem se do hlavy!

Solution (3.část)

23. ledna 2013 v 11:03 | Konduto
Sasuke Uchiha
Datum: 30. 3. 2232
Přibyly další dva Remedio. Lidé v laboratoři začali mýt zoufalé obličeje a já se vůbec nedivím. Všechny odebrané vzorky jsou buďto negativní, anebo umírají. Situace se horší a nikdo nenachází řešení. Já ale jedno znám a chystám se ho provést. To řešení se jmenuje Naruto.

Od teď si to nikdo s mých spolupracovníků nesmí přečíst. Hodlám psát do tohoto deníku své vlastní pocity a pozorování, které provedu na Narutovi a jeho krvi.
Jestli ani tohle nepomůže tak nám bůh pomáhej.
 
 

Reklama
Reklama


Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania