Síla vůle až za hranice možností
2. ledna 2009 v 21:47 | Konduto
Když se konečně dostali na místo konání Sazu hodil Narutovi dřevěnou tyč. Překvapený výraz.
Zbytek pod Perixem
1. ledna 2009 v 22:52 | Konduto
"Prosím, moc prosím. Potřebuju pomoct. Jestli mě slyšíš, pomoz mi. Chci je ochránit! Nedovolím, aby se jim něco stalo. Ale potřebuju tvojí pomoc. Kyuubi?!? ………..Neřvy tak. Slyším tě………..Tak co? Pomůžeš mi?........Mojí pomoc nepotřebuješ a nikdy si ji nepotřeboval………….Co tím myslíš?.......Už sem ti to říkal, Namikaze! Ale co. Nech to bejt. ….Namikaze? Opravdu je chceš zachránit?..........Jo, chci!.........Neslyším tě, Namikaze……………ANO, CHCIIII!!!!!!"Zbytek pod Perixem
26. prosince 2008 v 23:10 | Konduto
"Přežít!"
"Jak to myslíš?"Naruto byl zmatený.
"Pojď za mnou."Sazu ho dovedl až k úpatí velkého srázu. Tam se zastavil a otočil čelem k Narutovi.
"Podívej se dolů."vyzval ho Sazu. Naruto poslechl.
"Nevidím na dno."zhrozil se.
"Jo. To vadí?"
"Ne. Co mám udělat, Sazu?"
"Otoč se."Otočil se. Sazu mu zavázal jednu ruku za záda. Tu, kterou zranilo ostří meče.
"A co teď?"
"Nic."Zvedl nohu a kopnul Naruta do zad. Ten se převrátil a padal dolů. V hlavě mu zněla jediná myšlenka: "Přežít!"
Zbytek pod perixem
4. prosince 2008 v 17:25 | Konduto

Narutovi se jeho úkol zdál jednoduchý. Byl jednoduchý. Tak jednoduchý, že ho po 2 hodinách chytala křeč do ruky. Po 4 hodinách se ozvalo jeho rameno. A za 6 hodin už ho bolela celá ruka. Přesto věděl, že nesmí přestat. Pokračoval.
Saya a Sazu se po obědě rozhodli zkontrolovat Naruta, jestli náhodou nelenoší. Byli překvapeni.
16. listopadu 2008 v 16:53 | Konduto
Naruto se tvářil překvapeně. Muž si toho všiml.
"Překvapen, prcku?"
"Docela jo. Nečekaný zvrat."řekl Naruto.
"Co tím myslíš, prcku?"
"No, abys rozuměl, lidi jako ty většinou chtějí mě!"
"Vážně?!? Tak to tě musím zklamat. Ty,.."ukázal na Sayu. "Půjdeš se mnou!"
Zbytek pod Perixem
28. října 2008 v 22:49 | Konduto
........TAKŽE ZAJÍMÁ VÁS JAK TO POKRAČUJE?....ZAJÍMÁ VÁS KAM SE NARUTO A JIRAYA DOSTANOU A CO JE TAM ČEKÁ?.....PAK DOUFÁM, ŽE UMÍTE ČÍST A ČEKAT...
"Naše cesta se zdála být nekonečná. Jiraya říkal, že je to jen kousek. Pche, keci. Jdeme asi tři hodiny a pořád nic! Já už to nevydržím ……Přestaň fňukat, prcku! Už jsme tady. Podívej se. Támhle je… …"
Zbytek pod Perexem