Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Pecora

Pecora - Týden po té

29. ledna 2018 v 20:10 | Konduto

27. Kapitola
Týden po té


"Děláš si prdel, že jo?" Oznámil mi znepokojeně Shikamaru hned jak vešel do dveří a rychlými naštvanými kroky se dostal až ke mně a mé pohodlné sedačce, ve které jsem vysedával už tři hodiny a hypnotizoval stěnu za televizí.

"Nedramatizuj to…"

"Já že dramatizuju? Na něčem jsme se před třemi dny dohodli. Byl to vážnej rozhovor, jeden z nejvážnějších, co jsme kdy vedli. A ty tu zase o pár dnů později sedíš a chlastáš!"

Pecora - První samuraj

21. ledna 2018 v 0:02 | Konduto
26. Kapitola
První samuraj



Políbil mě!
Prostě políbil a to z čista jasna! Byl jsem z toho faktu úplně mimo pár minut a nedokázal jsem vůbec zpracovat, co se kolem mě děje. Zmatený a omámený. Připadal jsem si jako Dante, který zrovna sám procházel očistcem a čekal, kdy se objeví brána do pekla. Kde je sakra ten básnickej debil, když ho člověk potřebuje? Nikde, ve své chvilkové fantazii, jsem ale Vergilia nezahlédl. No co, do ráje se mnou stejně nesmí, pohan jeden pitomej. Jestli se tam vůbec k tý kráse nebeský dostanu.

Pecora - Poslední rytíř

3. ledna 2018 v 17:24 | Konduto
25. Kapitola
Poslední rytíř


Políbil jsem ho!
Já ho sakra políbil! A on tak zatraceně dobře líbá, k čertu! Tohle jsem dělat neměl, bože!
Nemůžu… nedokážu dostat tu jeho vanilkou příchuť z hlavy a ani z úst. Byl tak jemný, až mě to skoro ochromilo. Na tohle nesmím myslet, prostě ne, jen si to tím zhorším, a že už je to pekelný peklo teď. Podlamují se mi kolena jen nad tou zpětnou představou a ruce mám tak strašně těžký, že ten kufr mi přijde jako z olova. Skoro mám problém ho rozpohybovat po každé změně terénu, který se cestou k hlavní bráně, změní nejméně čtyřikrát.

Pecora - Tenkrát na východě

17. prosince 2017 v 18:54 | Konduto
24. Kapitola
Tenkrát na východě


Trochu jsem tušil, tak na deset procent, že tenhle blbej lidskej stav přijde. Přeci jenom jsem stále člověkem, jen mám velkou naditou peněženku a jistější budoucnost blahobytu, než ostatní. Bože, nechápu, proč jsem k tomu dospěl, přeci to neznamená, že k tomu blonďatýmu blbcovi něco cítím. Neříkám úplně, že je mi putna, tedy po fyzické stránce stoprocentně ne, ale city jsou přeci něco docela jiného. A tím jiného, myslím něco vážnějšího a to v sobě nemám. Tedy myslím, že ne. I když to, co teď cítím, je tomu dost podobný. Už bych toho měl nechat, začínám se do toho zamotávat. A to je to poslední, co bych teď chtěl řešit. Moje srdce tedy rozhodně probírat nechci a to s nikým. Už to, že to řeším sám se sebou je dost trapný.

Pecora - Tenkrát na západě

1. prosince 2017 v 18:48 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash,
dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will.



23. Kapitola
Tenkrát na západě


Slyšel jsem tlumený výkřik z jednoho starého pokoje na konci zeleně vytapetované špatně osvětlené chodby a otočil jsem pohled vystrašeně tím směrem! Netušil jsem, co se děje, ale občasné rány do stěn mě znervózňovaly stále víc a víc. Ani nevím, co mě k tomu zvuku táhlo, ale prostě jsem se rozhodl udělat pár kroků k těm shnilým dveřím.
Bylo to celé divné, prostor kolem mě byl tak velký a všechno se zdálo vysoké a nepolapitelné. Cítil jsem se prázdný a hladový. Na okolí jako bych se díval zespoda. Zvláštní úhel, viděl jsem dokonce i každý kousek chlupů či jiné špíny na hnusném šedém koberci.

Pecora - Trny pod nehty

1. listopadu 2017 v 20:38 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash,
dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will.


22. Kapitola
Trny pod nehty
(+18)

Jestli něco uměl dokonale, byla to jeho schopnost zažehnout ve mně oheň. Kdykoliv a kdekoliv. Na barvě a tvaru nezáleželo. Vždycky to byl prostě oheň. Právě teď byl úplně temný, až tak moc že se zdál skoro černý. Žádný kouř ho nenarušoval a uhlíky žár barvil do zelené. Přeskakovaly jiskry a teplo okolního vzduchu se nedalo holou kůží snést. Perfektní plamen a taky ten nejnebezpečnější. Co hůř, teď už ho nedokážu uhasit. Pochybuju vůbec o tom, že je něco, co by zastavilo jeho řádění. Ve vyprahlé pustině nemá nic šanci na přežití. A ta vyprahlá pustina už tu ležela ladem strašně dlouhou dobu. Proč jen jsem se přiblížení tak moc bránil. Stačil přeci jen krok. Jeden malý krok, abych se vyhnul tomu spalujícímu žáru a ušetřil trochu vzduchu. Teď už je pozdě.

Už se nevydržím jen dívat.

Musím se ho dotknout…

Pecora - Kaktus se taky zalívá

13. září 2017 v 21:03 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash,
dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will.


21. Kapitola
Kaktus se taky zalívá
(+18)

Byl jsem jako v opileckém opojení. Což v podstatě znamenalo, že jsem vnímal tak na půl a ta jediná vnímající půlka ještě k tomu byla bez jakýchkoliv mozkových mravních zábran. Jeho doteky byly tak přesné a stimulující, že se někdo dlouho zanedbávaný mohl nechat lehce zlomit. Jako že tím dlouho opomíjeným člověkem z hlediska sexuálních praktik, jsem v okolí rodiny upírů byl jen já. Když to vezmu ze široka. Celkem mi toho dost zakázali, i když jsem se bránil slovem a činy. Nic ale nepomohlo, spíš jsem to svým protestem vždy zhoršil. Člověk pak dojde k jasné a jediné pravdě. Musíš porušovat pravidla tak, aby ti je vlastně povolili porušit sami ti, co ti je určili. To znělo vážně hluboce a pro někoho asi jako stereotyp světoznámého zamilovaného zmatení. Co k tomu dodat? Teď jsem zmatený až za hranice svého denního maxima. To není dobrý.

Pecora - Když dokážeš tohle

8. září 2017 v 14:01 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash, dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will.


20. Kapitola
Když dokážeš tohle
(+18)

Nemělo smysl ho sledovat do míst, ve kterých jsem se pořád neuměl orientovat. Jako že městské metro pro mě stále bylo chaotické a přelidněné chudinské podzemí, kam se pro vás osobní řidič a sluha v jedno nedostane. Stejně jsem se zatvrdil v tom, jakkoliv dávat najevo, že mi na tom, co dělá, nějak záleží. Natož abych přiznal, že jednoduše žárlím, když není vedle mě. Jako že nežárlím a nikdy nebudu. Obzvlášť ne a to, že si někdo jinej vychutná toho naivního blbečka. Blonďatýho a naprosto neschopnýho a zabedněnýho blbečka, jehož úsměv vám za relativně krátkou dobu zaplní celou hlavu a úplně ji ovládne. Než se nadějete, máte tu nemoc zvanou Naruto v celým těle a jeho blízkost vás totálně vyvádí z klidné ledové míry. A to nemluvím o jeho stále více a více vlhkých ústech, které už několik měsíců nedokážu ignorovat. Ba co víc, já je dokonce toužím po… Co-že?! Ne!

Pecora - Chyť mě

13. srpna 2017 v 16:31 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash, dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will.

19. Kapitola
Chyť mě

Vystoupil jsem na jasné přírodní světlo, což mě na malou chvilku připravilo o zrak. Zvláštní, dnes byla stanice metra obzvlášť temná. Možná proto jsem vnímal tolik ten rozdíl v osvětlení a teplotě. Nebo jsem si prostě a jednoduše nechtě přiznat, že mě Sasuke strašně naštval. Ten srab se na poslední chvíli stáhl zpět do svého světa zapírání a vysokého ega. Přejel jsem si ústa jemně svými prsty a nespokojeně vzdychl. Čekat na něj je strašný utrpění, to vám tedy povím, ale rozhodně jsem mu to v ničem nechtěl ulehčit. I když tohle všechno nejspíš ubližuje jen mě, co na to víc říct, jsem prostě velkej masochista.

Pecora - Tohle bude nejsladší

30. července 2017 v 19:58 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash, dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will .


18. Kapitola
Tohle bude nejsladší

Docela dlouho Narutovi trvalo, než mu docvaklo, co mám ve skutečnosti v plánu. Překvapeně nadzvedl jedno obočí, prohlédl si mě tím svým modrým pohledem pozorněji. Věděl jsem, že jestli na mě takhle bude koukat dlouho, asi se udělám. Byl totiž až moc blízko. Přesto všechno, co jsem cítil a zatím to nepřiznával, jsem si srandu nedělal.

Určitě si teď říkal, co to zase ten jeho fotek mafiánskej vymyslel za levárnu? Stačil jsem jen vzdychnout, jelikož na víc jsem v ten moment neměl sílu.

Měl jsem za to, že mozek mu funguje docela dobře ne-li v určitých momentech a odvětvích lépe, než ten můj. Tak v tomhle jsem se spletl no. Očividně měl ale zase něco za lubem, něco o čem jsem ani já ani otec nevěděli. Hm? Vsadím boty, že to má cokoliv společného s jeho tajnými přednostmi v posteli. Jako, že o nich něco málo vím. Navíc mu po tváři přeběhl ten úchylný úšklebek.

Pecora - Tohle není sladký

19. dubna 2017 v 19:19 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash, dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will .


17. Kapitola
Tohle není sladký

Pozorovat ho z této vzdálenosti bylo až skoro vtipné, přeci jen jsem měl teď jedinečnou možnost zjistit něco o tom, co se mu skutečně honí hlavou. Černé věčně neproniknutelné oči byly najednou lehce čitelné a tak blízké mým samotným. Očividně přemítal o podobném tématu, jako teď já. Ani jeden z nás by k tomu vůbec neměl směřovat, ale už nám tak nějak došlo, že bránit se tomu všemu nemá smysl. Beze slov jsme si rozuměli stejnak lépe. Vzdychl jsem ale jen lehce.

Pecora - Kráska je zvíře

11. března 2017 v 22:02 | Konduto
16. Kapitola
Kráska je zvíře
(+18)

Ta ženská na nic nečekala a hned, jak jsem zavřel dveře od pokoje, se na mě vrhla. Nebylo to nepříjemné, ale zvyklý jsem na to taky nebyl. Většina se dost zdráhá nebo se snaží hrát nevinou, co se ráda deset minut mazlí atd. Musela se na to těšit už několik dnů, jelikož byla dost dravá, ne že bych byl nějak pozadu. Taky už jsem se potřeboval vystřílet, moje tělo si to zasloužilo. Spát vedle kluka se vážně nedá jen tak přecházet, teda ne moc dlouho. Jsou z toho jen problémy. Nemůžete si nikoho přivést a nechat ho tam do rána, ne že bych to dělal. Taky musím pořád používat pokoje pro hosty, což se mi ani za mák nelíbí. Bohužel čím víc bych si stěžoval nahlas, tím víc bych měl větší peklo. Nakonec by mě odřízli od peněz a tím i o sexuální chvíle navíc. Moje holka jaksi nevydrží celý týden v chodu, i když to nechápu... ani nechci chápat. V cyklech produktivních dam se tedy nehodlám hrabat.

Pecora - Popelka je ninja

30. prosince 2016 v 13:09 | Konduto
15. Kapitola
Popelka je ninja

Hudba ohýbala prostor kolem mě. Nebyl jsem si jistý, co je skutečné a co se mi naopak jen zdá… zdá být nefalšovaně zlatého rázu. Poslední událost mě naučila alespoň něčemu a tak jsem samo sebou nic alkoholického nepil. Ani jsem neměl chuť, tohle jsem koneckonců chtěl vnímat celé a hlavně zcela jasně. Už tak jsem si připadal jako v říši divů. Jako v té pohádce o služce, co jí dobrá víla udělala z dýně kočár, z myší koně a s listí plesové šaty. Tedy myslím si, že to bylo listí. No to je taky nějak jedno. Stejně moje hlavní myšlenka snad nikomu neušla, jako co jsem tou blbinou myslel. Dost se zamotávám do vlastních chytrých přirovnání a tak toho raději nechám a začnu si promítat před modrýma odhodlanýma očima něco mnohem podstatnějšího.

Pecora - Rozhovor s Titanikem

27. listopadu 2016 v 19:20 | Konduto
14. Kapitola
Rozhovor s Titanikem

Nemusel dělat nic. Jídlo dostával rovnou pod nos, takzvané domácí práce, jak to sám nazval, obstarávalo služebnictvo a dokonce nosil jen značkové oblečení. Přesto na něm bylo vidět, že není vůbec spokojený. Dobrá na jednu stranu jsem chápal, že poslouchat na slovo nemá zrovna v krvi, ale na tu druhou mi nedocházelo, čím si jako pomůže, když bude odmítat přepych a luxus. Po plus mínus měsíci mi to nedalo a jen tak jsem se po večeři zeptal, co se mu jako na tomhle stylu života hnusí. Blonďák se na mě překvapeně pousmál a prohlásil docela mile: "Zlatá klec je pořád klec, Sasuke." Aha, došlo mi. Svoboda ale něco obvykle stojí. Popravdě tě ve většině případů stojí úplně všechno. A přesto za ní hodně lidí neustále bojuje, i když tím víc ztratí, než získají. Zvláštní a nepochopitelné řekl bych. To byl můj první vjem z jeho vyřčené věty. Pak mnou ale projel ten druhý. Náhlá vzpomínka na jednu svobodnou noc bez limitu či omezení. A později se to mému srdci už tak nepochopitelné nezdálo. Stála za to. Přiznal jsem si. Za tohle celé peklo ta jedna noc stála.
Už jsem nedokázal čelit sám sobě. Prostě to byla pravda, kterou jsem ale neměl v plánu nikdy přiznat nahlas a obzvlášť někomu dalšímu. Stačil přeci jen ten fakt, že s tím samým člověkem, se kterým jsem tu noc zažil, jsem musel spát každý budoucí den v jedné posteli. Ještě, že je tak velká, že by se do ní vešli tři. To se hodilo i v jiných situacích, jestli mi rozumíte.

Pecora - Rozhovor s Olympem

25. října 2016 v 9:50 | Konduto
13. Kapitola
Rozhovor s Olympem

Začalo to celkem něžně. Nejdřív mě postavili na nohy. Následně na to mě umyli, ošetřili všechny horší rány, které se ještě neměli čas úplně zacelit. Nakonec na mě nasadili to nejdražší kvádro, co měli v šatníku. Rozhodl jsem se to nevnímat, tu tíhu peněz na mých ramenou. Vzdychl jsem a bolest si stále uvědomoval v každém pohybu nebo kroku. Taky je to teprve něco přes měsíc a půl, co mě zachránil někdo, komu jsem nikdy být dlužný nechtěl. Obzvlášť ne za život. Za spackaný život, za což taky mohl on. Ten někdo stál asi tři metry ode mě a nechal se s kamenným obličejem, stejně jako já, obléct a upravit od služebnictva. Jemu ale nic nebylo, blbečkovi. Bože, to je rozmazlenec.
Upřímně jsem ale neměl zrovna teď náladu na hádku s tím jediným člověkem, kterého tak nějak, alespoň z jedné jeho ledové části, mám na své straně. Tedy asi jen do doby, kdy mě pokládá za zraněného a nevyléčeného. Očividně se mu líbí představa, že ho potřebuju. To se ale samo sebou nelíbí mě. Už je to dlouho, co jsem byl na někom závislí. Nesnáším ten pocit... připomíná mi totiž dávnou minulost, která už se nikdy nevrátí. Tohle teď v hlavě mít nesmím. Soustřeď se.

Pecora - Spočítaný, to mám určitě

4. srpna 2016 v 19:38 | Konduto
12. Kapitola
Spočítaný, to mám určitě

Šunka ne debrecínka létala mi kolem obličeje… hroznové víno, jo na to mám taky zrovna chuť. Mléko a paprika plus kombinace jogurtu a housky, no mňam. Svíčková a čtyři knedlíky, které znám od prababičky z Evropy a do toho špagety se sýrem. Možná ještě čínské nudle, které jsem neměl nikdy moc v lásce a k tomu ten jejich pes smíchaný s kočkou… jak je možný, že zrovna toho bych se nejraději přejedl a ještě to v klidu zapíjel coca-colou. Olízl jsem si ret a přemítal dál. Mandarinky, olivy a čili smíchané s bramborovou kaší a kečupem. A jako závěr, mňam… kuřecí stehýnko.
Cože to vlastně popisuju sakra?
Skoro to zní jako bych vyhrál v loterii… Bohužel.

Pecora - Mám to dobře spočítaný

18. července 2016 v 21:15 | Konduto
11. Kapitola
Mám to dobře spočítaný
(+15)
Věděl moc dobře, kam jdu a co tam budu dělat. Zvláštní bylo, že na to nic neřekl,… ani mi to dokonce nezakázal nebo tak něco podobného spravedlivě nechutného. Možná jen přeci měl sám nějaké to nutkání podobné pomstě. Podle mě se jen rozhodl koukat se tentokrát jiným směrem, aby nemusel čelit svým vlastním životním pravidlům a zákonům. Do smíchu mi nebylo, ale do pláče taky ne. Spíš jsem cítil něco mezi tím, to se lidově označovalo jako vztek nebo hněv. Když máte moc a kontakty byla by škoda toho nevyužít. Obzvlášť, když to moc chcete. A já to chtěl, tohle si musel zapamatovat každý debil a pobuda v Yokohamě. To, co se stane každému, co si dovolí šahat na věci naší rodiny. Byla to hlavně otázka pověsti a cti, ale nemohl jsem se zbavit myšlenky na to, že chci hlavně vidět trpět ty, co mě donutili dívat se na jeho utrpení.

Pecora - Našel si mě

9. července 2016 v 21:39 | Konduto
10. Kapitola
Našel si mě

Doteky okolního světa byly najednou tak jemné, že jsem je skoro necítil. Vzdálené napůl vyděšené hlasy mě ujišťovaly jen o jediné věci. Aha, to budou doktoři… tak přeci jen neumřu v odpadcích. Zvláštní. Jeden z doteků mi byl tak nějak povědomí, ale moje hlava se nedokázala soustředit na detaily. A už vůbec ne si je spojovat do smyslů. Vnímal jsem jen na půl a myslím, že okolí si toho bylo moc dobře vědomo. Bolest mnou prostupovala stále, ale rychlé ošetření, které mi moji zachránci poskytli, snižovalo další silné vlny. Možná mi něco píchli, aby mi tak trochu ulevili. Chtěl jsem jim poděkovat, vyjádřit vděk, nebo tak něco, ale nedokázal jsem ze sebe vypravit ani slovo. Dokonce i můj zrak byl zkreslený a nepřesný, viděl jsem totiž jen obrysy. Ach jo, to musela určitě způsobit ta rána do obličeje. Stále to bolí, celé tělo… bolí. K tomu jsem unavenej jako kůň po celodenní šichtě oddřené na poli. Už si ani nevzpomínám, co mě tak moc unavilo… ani proč je najednou tak těžký zvednout ruku. Dýchání mi taky dělalo velký problémy, skoro jako by mi na něm nějaký pár profesionálů hodinu tancoval tango.

Pecora - Našel jsem tě

3. července 2016 v 17:20 | Konduto

9. Kapitola
Našel jsem tě

Kopce se jako na povel přikryly peřinou barvy holubičí šedi a jejich zeleně zbarvená pyžama zmizely z našich docela dost okouzlených dohledů. Vítr skoro nefoukal ale i tak jeho malá nepatrná sílá přesouvala oblaka z jednoho vrcholku na druhý. Zářivé sluneční paprsky neměly šanci protrhat okouzlující cukrovou vatu složenou výhradně z vody v jejím nejkrásnějším a nejpoutavějším skupenství. Teploty byli tím pádem tak akorát a naše oblečení se vůbec nelepilo, jako v předchozích dnech díky tropickým vedrům.

Pecora - Bezcenný a bezmocný

16. června 2016 v 10:57 | Konduto
8. Kapitola
Bezcenný a bezmocný
(+18)
Koukali na mě. Všichni koukali a to po celou dobu mé ranní cesty do práce. Prostě každý člověk, kterého jsem míjel nebo zahlédl. Dokonce i lidé z protější ulice se otáčeli a zírali na mou osobu. Tohle nebylo normální. Nemohlo být. Překvapené pohledy se střídali se znechucenými. A ty zase na závistivé a nervózní. Pár mladších holek dokonce vypískly nadšením a snažily se mě vyfotit na své přehnaně drahé iPhony. Nedalo mi to a při každé příležitosti jsem se na sebe podíval v jakémkoliv odrazu výlohy, před kterou jsem prošel. Nic neobvyklého na mě nebylo. Nikde žádný zbytek nechutné snídaně ba ani jsem si nezapomněl přezout bačkory za boty. Tak co to s těmi lidmi sakra je?! Tohle není normální. V žádné situaci na městské poměry tohle není normální.
 
 

Reklama


Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania