Na tomto blogu se mohou vyskytovat články určené lidem od 18 let

Pecora

Pecora - Trny pod nehty

1. listopadu 2017 v 20:38 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash,
dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will.


22. Kapitola
Trny pod nehty
(+18)

Jestli něco uměl dokonale, byla to jeho schopnost zažehnout ve mně oheň. Kdykoliv a kdekoliv. Na barvě a tvaru nezáleželo. Vždycky to byl prostě oheň. Právě teď byl úplně temný, až tak moc že se zdál skoro černý. Žádný kouř ho nenarušoval a uhlíky žár barvil do zelené. Přeskakovaly jiskry a teplo okolního vzduchu se nedalo holou kůží snést. Perfektní plamen a taky ten nejnebezpečnější. Co hůř, teď už ho nedokážu uhasit. Pochybuju vůbec o tom, že je něco, co by zastavilo jeho řádění. Ve vyprahlé pustině nemá nic šanci na přežití. A ta vyprahlá pustina už tu ležela ladem strašně dlouhou dobu. Proč jen jsem se přiblížení tak moc bránil. Stačil přeci jen krok. Jeden malý krok, abych se vyhnul tomu spalujícímu žáru a ušetřil trochu vzduchu. Teď už je pozdě.

Už se nevydržím jen dívat.

Musím se ho dotknout…

Pecora - Kaktus se taky zalívá

13. září 2017 v 21:03 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash,
dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will.


21. Kapitola
Kaktus se taky zalívá
(+18)

Byl jsem jako v opileckém opojení. Což v podstatě znamenalo, že jsem vnímal tak na půl a ta jediná vnímající půlka ještě k tomu byla bez jakýchkoliv mozkových mravních zábran. Jeho doteky byly tak přesné a stimulující, že se někdo dlouho zanedbávaný mohl nechat lehce zlomit. Jako že tím dlouho opomíjeným člověkem z hlediska sexuálních praktik, jsem v okolí rodiny upírů byl jen já. Když to vezmu ze široka. Celkem mi toho dost zakázali, i když jsem se bránil slovem a činy. Nic ale nepomohlo, spíš jsem to svým protestem vždy zhoršil. Člověk pak dojde k jasné a jediné pravdě. Musíš porušovat pravidla tak, aby ti je vlastně povolili porušit sami ti, co ti je určili. To znělo vážně hluboce a pro někoho asi jako stereotyp světoznámého zamilovaného zmatení. Co k tomu dodat? Teď jsem zmatený až za hranice svého denního maxima. To není dobrý.

Pecora - Když dokážeš tohle

8. září 2017 v 14:01 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash, dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will.


20. Kapitola
Když dokážeš tohle
(+18)

Nemělo smysl ho sledovat do míst, ve kterých jsem se pořád neuměl orientovat. Jako že městské metro pro mě stále bylo chaotické a přelidněné chudinské podzemí, kam se pro vás osobní řidič a sluha v jedno nedostane. Stejně jsem se zatvrdil v tom, jakkoliv dávat najevo, že mi na tom, co dělá, nějak záleží. Natož abych přiznal, že jednoduše žárlím, když není vedle mě. Jako že nežárlím a nikdy nebudu. Obzvlášť ne a to, že si někdo jinej vychutná toho naivního blbečka. Blonďatýho a naprosto neschopnýho a zabedněnýho blbečka, jehož úsměv vám za relativně krátkou dobu zaplní celou hlavu a úplně ji ovládne. Než se nadějete, máte tu nemoc zvanou Naruto v celým těle a jeho blízkost vás totálně vyvádí z klidné ledové míry. A to nemluvím o jeho stále více a více vlhkých ústech, které už několik měsíců nedokážu ignorovat. Ba co víc, já je dokonce toužím po… Co-že?! Ne!

Pecora - Chyť mě

13. srpna 2017 v 16:31 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash, dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will.

19. Kapitola
Chyť mě

Vystoupil jsem na jasné přírodní světlo, což mě na malou chvilku připravilo o zrak. Zvláštní, dnes byla stanice metra obzvlášť temná. Možná proto jsem vnímal tolik ten rozdíl v osvětlení a teplotě. Nebo jsem si prostě a jednoduše nechtě přiznat, že mě Sasuke strašně naštval. Ten srab se na poslední chvíli stáhl zpět do svého světa zapírání a vysokého ega. Přejel jsem si ústa jemně svými prsty a nespokojeně vzdychl. Čekat na něj je strašný utrpění, to vám tedy povím, ale rozhodně jsem mu to v ničem nechtěl ulehčit. I když tohle všechno nejspíš ubližuje jen mě, co na to víc říct, jsem prostě velkej masochista.

Pecora - Tohle bude nejsladší

30. července 2017 v 19:58 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash, dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will .


18. Kapitola
Tohle bude nejsladší

Docela dlouho Narutovi trvalo, než mu docvaklo, co mám ve skutečnosti v plánu. Překvapeně nadzvedl jedno obočí, prohlédl si mě tím svým modrým pohledem pozorněji. Věděl jsem, že jestli na mě takhle bude koukat dlouho, asi se udělám. Byl totiž až moc blízko. Přesto všechno, co jsem cítil a zatím to nepřiznával, jsem si srandu nedělal.

Určitě si teď říkal, co to zase ten jeho fotek mafiánskej vymyslel za levárnu? Stačil jsem jen vzdychnout, jelikož na víc jsem v ten moment neměl sílu.

Měl jsem za to, že mozek mu funguje docela dobře ne-li v určitých momentech a odvětvích lépe, než ten můj. Tak v tomhle jsem se spletl no. Očividně měl ale zase něco za lubem, něco o čem jsem ani já ani otec nevěděli. Hm? Vsadím boty, že to má cokoliv společného s jeho tajnými přednostmi v posteli. Jako, že o nich něco málo vím. Navíc mu po tváři přeběhl ten úchylný úšklebek.

Pecora - Tohle není sladký

19. dubna 2017 v 19:19 | Konduto
Věnování: market, topka, Lusy, petratetra, Jenny, Saruma, Hachiko, Momo, KATKA, app, karmilkalove, Crazynotor, Ash, dadainka, zakuro, Normy, Ayumi, Jája, Lucka, Yuuki a Will .


17. Kapitola
Tohle není sladký

Pozorovat ho z této vzdálenosti bylo až skoro vtipné, přeci jen jsem měl teď jedinečnou možnost zjistit něco o tom, co se mu skutečně honí hlavou. Černé věčně neproniknutelné oči byly najednou lehce čitelné a tak blízké mým samotným. Očividně přemítal o podobném tématu, jako teď já. Ani jeden z nás by k tomu vůbec neměl směřovat, ale už nám tak nějak došlo, že bránit se tomu všemu nemá smysl. Beze slov jsme si rozuměli stejnak lépe. Vzdychl jsem ale jen lehce.

Pecora - Kráska je zvíře

11. března 2017 v 22:02 | Konduto
16. Kapitola
Kráska je zvíře
(+18)

Ta ženská na nic nečekala a hned, jak jsem zavřel dveře od pokoje, se na mě vrhla. Nebylo to nepříjemné, ale zvyklý jsem na to taky nebyl. Většina se dost zdráhá nebo se snaží hrát nevinou, co se ráda deset minut mazlí atd. Musela se na to těšit už několik dnů, jelikož byla dost dravá, ne že bych byl nějak pozadu. Taky už jsem se potřeboval vystřílet, moje tělo si to zasloužilo. Spát vedle kluka se vážně nedá jen tak přecházet, teda ne moc dlouho. Jsou z toho jen problémy. Nemůžete si nikoho přivést a nechat ho tam do rána, ne že bych to dělal. Taky musím pořád používat pokoje pro hosty, což se mi ani za mák nelíbí. Bohužel čím víc bych si stěžoval nahlas, tím víc bych měl větší peklo. Nakonec by mě odřízli od peněz a tím i o sexuální chvíle navíc. Moje holka jaksi nevydrží celý týden v chodu, i když to nechápu... ani nechci chápat. V cyklech produktivních dam se tedy nehodlám hrabat.

Pecora - Popelka je ninja

30. prosince 2016 v 13:09 | Konduto
15. Kapitola
Popelka je ninja

Hudba ohýbala prostor kolem mě. Nebyl jsem si jistý, co je skutečné a co se mi naopak jen zdá… zdá být nefalšovaně zlatého rázu. Poslední událost mě naučila alespoň něčemu a tak jsem samo sebou nic alkoholického nepil. Ani jsem neměl chuť, tohle jsem koneckonců chtěl vnímat celé a hlavně zcela jasně. Už tak jsem si připadal jako v říši divů. Jako v té pohádce o služce, co jí dobrá víla udělala z dýně kočár, z myší koně a s listí plesové šaty. Tedy myslím si, že to bylo listí. No to je taky nějak jedno. Stejně moje hlavní myšlenka snad nikomu neušla, jako co jsem tou blbinou myslel. Dost se zamotávám do vlastních chytrých přirovnání a tak toho raději nechám a začnu si promítat před modrýma odhodlanýma očima něco mnohem podstatnějšího.

Pecora - Rozhovor s Titanikem

27. listopadu 2016 v 19:20 | Konduto
14. Kapitola
Rozhovor s Titanikem

Nemusel dělat nic. Jídlo dostával rovnou pod nos, takzvané domácí práce, jak to sám nazval, obstarávalo služebnictvo a dokonce nosil jen značkové oblečení. Přesto na něm bylo vidět, že není vůbec spokojený. Dobrá na jednu stranu jsem chápal, že poslouchat na slovo nemá zrovna v krvi, ale na tu druhou mi nedocházelo, čím si jako pomůže, když bude odmítat přepych a luxus. Po plus mínus měsíci mi to nedalo a jen tak jsem se po večeři zeptal, co se mu jako na tomhle stylu života hnusí. Blonďák se na mě překvapeně pousmál a prohlásil docela mile: "Zlatá klec je pořád klec, Sasuke." Aha, došlo mi. Svoboda ale něco obvykle stojí. Popravdě tě ve většině případů stojí úplně všechno. A přesto za ní hodně lidí neustále bojuje, i když tím víc ztratí, než získají. Zvláštní a nepochopitelné řekl bych. To byl můj první vjem z jeho vyřčené věty. Pak mnou ale projel ten druhý. Náhlá vzpomínka na jednu svobodnou noc bez limitu či omezení. A později se to mému srdci už tak nepochopitelné nezdálo. Stála za to. Přiznal jsem si. Za tohle celé peklo ta jedna noc stála.
Už jsem nedokázal čelit sám sobě. Prostě to byla pravda, kterou jsem ale neměl v plánu nikdy přiznat nahlas a obzvlášť někomu dalšímu. Stačil přeci jen ten fakt, že s tím samým člověkem, se kterým jsem tu noc zažil, jsem musel spát každý budoucí den v jedné posteli. Ještě, že je tak velká, že by se do ní vešli tři. To se hodilo i v jiných situacích, jestli mi rozumíte.

Pecora - Rozhovor s Olympem

25. října 2016 v 9:50 | Konduto
13. Kapitola
Rozhovor s Olympem

Začalo to celkem něžně. Nejdřív mě postavili na nohy. Následně na to mě umyli, ošetřili všechny horší rány, které se ještě neměli čas úplně zacelit. Nakonec na mě nasadili to nejdražší kvádro, co měli v šatníku. Rozhodl jsem se to nevnímat, tu tíhu peněz na mých ramenou. Vzdychl jsem a bolest si stále uvědomoval v každém pohybu nebo kroku. Taky je to teprve něco přes měsíc a půl, co mě zachránil někdo, komu jsem nikdy být dlužný nechtěl. Obzvlášť ne za život. Za spackaný život, za což taky mohl on. Ten někdo stál asi tři metry ode mě a nechal se s kamenným obličejem, stejně jako já, obléct a upravit od služebnictva. Jemu ale nic nebylo, blbečkovi. Bože, to je rozmazlenec.
Upřímně jsem ale neměl zrovna teď náladu na hádku s tím jediným člověkem, kterého tak nějak, alespoň z jedné jeho ledové části, mám na své straně. Tedy asi jen do doby, kdy mě pokládá za zraněného a nevyléčeného. Očividně se mu líbí představa, že ho potřebuju. To se ale samo sebou nelíbí mě. Už je to dlouho, co jsem byl na někom závislí. Nesnáším ten pocit... připomíná mi totiž dávnou minulost, která už se nikdy nevrátí. Tohle teď v hlavě mít nesmím. Soustřeď se.

Pecora - Spočítaný, to mám určitě

4. srpna 2016 v 19:38 | Konduto
12. Kapitola
Spočítaný, to mám určitě

Šunka ne debrecínka létala mi kolem obličeje… hroznové víno, jo na to mám taky zrovna chuť. Mléko a paprika plus kombinace jogurtu a housky, no mňam. Svíčková a čtyři knedlíky, které znám od prababičky z Evropy a do toho špagety se sýrem. Možná ještě čínské nudle, které jsem neměl nikdy moc v lásce a k tomu ten jejich pes smíchaný s kočkou… jak je možný, že zrovna toho bych se nejraději přejedl a ještě to v klidu zapíjel coca-colou. Olízl jsem si ret a přemítal dál. Mandarinky, olivy a čili smíchané s bramborovou kaší a kečupem. A jako závěr, mňam… kuřecí stehýnko.
Cože to vlastně popisuju sakra?
Skoro to zní jako bych vyhrál v loterii… Bohužel.

Pecora - Mám to dobře spočítaný

18. července 2016 v 21:15 | Konduto
11. Kapitola
Mám to dobře spočítaný
(+15)
Věděl moc dobře, kam jdu a co tam budu dělat. Zvláštní bylo, že na to nic neřekl,… ani mi to dokonce nezakázal nebo tak něco podobného spravedlivě nechutného. Možná jen přeci měl sám nějaké to nutkání podobné pomstě. Podle mě se jen rozhodl koukat se tentokrát jiným směrem, aby nemusel čelit svým vlastním životním pravidlům a zákonům. Do smíchu mi nebylo, ale do pláče taky ne. Spíš jsem cítil něco mezi tím, to se lidově označovalo jako vztek nebo hněv. Když máte moc a kontakty byla by škoda toho nevyužít. Obzvlášť, když to moc chcete. A já to chtěl, tohle si musel zapamatovat každý debil a pobuda v Yokohamě. To, co se stane každému, co si dovolí šahat na věci naší rodiny. Byla to hlavně otázka pověsti a cti, ale nemohl jsem se zbavit myšlenky na to, že chci hlavně vidět trpět ty, co mě donutili dívat se na jeho utrpení.

Pecora - Našel si mě

9. července 2016 v 21:39 | Konduto
10. Kapitola
Našel si mě

Doteky okolního světa byly najednou tak jemné, že jsem je skoro necítil. Vzdálené napůl vyděšené hlasy mě ujišťovaly jen o jediné věci. Aha, to budou doktoři… tak přeci jen neumřu v odpadcích. Zvláštní. Jeden z doteků mi byl tak nějak povědomí, ale moje hlava se nedokázala soustředit na detaily. A už vůbec ne si je spojovat do smyslů. Vnímal jsem jen na půl a myslím, že okolí si toho bylo moc dobře vědomo. Bolest mnou prostupovala stále, ale rychlé ošetření, které mi moji zachránci poskytli, snižovalo další silné vlny. Možná mi něco píchli, aby mi tak trochu ulevili. Chtěl jsem jim poděkovat, vyjádřit vděk, nebo tak něco, ale nedokázal jsem ze sebe vypravit ani slovo. Dokonce i můj zrak byl zkreslený a nepřesný, viděl jsem totiž jen obrysy. Ach jo, to musela určitě způsobit ta rána do obličeje. Stále to bolí, celé tělo… bolí. K tomu jsem unavenej jako kůň po celodenní šichtě oddřené na poli. Už si ani nevzpomínám, co mě tak moc unavilo… ani proč je najednou tak těžký zvednout ruku. Dýchání mi taky dělalo velký problémy, skoro jako by mi na něm nějaký pár profesionálů hodinu tancoval tango.

Pecora - Našel jsem tě

3. července 2016 v 17:20 | Konduto

9. Kapitola
Našel jsem tě

Kopce se jako na povel přikryly peřinou barvy holubičí šedi a jejich zeleně zbarvená pyžama zmizely z našich docela dost okouzlených dohledů. Vítr skoro nefoukal ale i tak jeho malá nepatrná sílá přesouvala oblaka z jednoho vrcholku na druhý. Zářivé sluneční paprsky neměly šanci protrhat okouzlující cukrovou vatu složenou výhradně z vody v jejím nejkrásnějším a nejpoutavějším skupenství. Teploty byli tím pádem tak akorát a naše oblečení se vůbec nelepilo, jako v předchozích dnech díky tropickým vedrům.

Pecora - Bezcenný a bezmocný

16. června 2016 v 10:57 | Konduto
8. Kapitola
Bezcenný a bezmocný
(+18)
Koukali na mě. Všichni koukali a to po celou dobu mé ranní cesty do práce. Prostě každý člověk, kterého jsem míjel nebo zahlédl. Dokonce i lidé z protější ulice se otáčeli a zírali na mou osobu. Tohle nebylo normální. Nemohlo být. Překvapené pohledy se střídali se znechucenými. A ty zase na závistivé a nervózní. Pár mladších holek dokonce vypískly nadšením a snažily se mě vyfotit na své přehnaně drahé iPhony. Nedalo mi to a při každé příležitosti jsem se na sebe podíval v jakémkoliv odrazu výlohy, před kterou jsem prošel. Nic neobvyklého na mě nebylo. Nikde žádný zbytek nechutné snídaně ba ani jsem si nezapomněl přezout bačkory za boty. Tak co to s těmi lidmi sakra je?! Tohle není normální. V žádné situaci na městské poměry tohle není normální.

Pecora - Bezcitný a bezmezný

26. března 2016 v 19:22 | Konduto
7. Kapitola
Bezcitný a bezmezný
(+18)
Tohle nebylo zrovna to nejhorší, co mě v životě mohlo potkat, zato to mým bezchybným bohatým světem důrazně a razantně otřáslo. Klid už jsem nedokázal ani předstírat natož, abych zvládal pomalou rozvážnou chůzi. Obzvlášť po tom, co jsem ho zase viděl. Nikdy bych nečekal, že mě tak znervózní jen tím, že na mě stočí ty své modré oči. Ach jo, určitě je to jen tím, že jsem s ním spal, nic jiného v tom být ani nemůže. Prostě mi jeho přítomnost připomíná tu fatální chybu a to je celý příběh mého znepokojení a taky toho, že jsem z něj nemohl spustit oči.
Musel jsem se na něj přeci jen dívat, abych zjistil, zda mi kecák, hraje o čas, anebo jestli je vážně takovej naivní idiot. Tak proč sakra, proč si to jen v tý svý kebuli stále snažím odůvodnit? Tohle není normální, nebo alespoň né v mém světě, o tom jeho jak se zdá nevím vůbec nic.
Naštvaně jsem nahlas vzdychl. A to jsem původně nechtěl nic dneska dělat. Lehce jsem se podíval dolů směrem ke svým špičkám bot. Trochu mi v tom bránila hloupá vyboulenina.
S tímhle to ale sakra nepůjde.

Pecora - Rozchod po tom, co si mě vzal

29. ledna 2016 v 21:09 | Konduto
6. Kapitola
Rozchod po tom, co si mě vzal
(+18)
Chtělo se mi utéct. Utéct od toho jeho divného pohledu, který mě, už od prvního okamžiku, zařazoval mezi jeho největší životní zklamání. Jako že až teď toho lituje! Jako že teprve teď, když dostal, co tak chtěl, by to nejradši vzal rychle zpět! Ubožák a posera schovávajíc hlavu do písku pokaždé, co mu hrozí vydědění od tatínka kmotra. Co si to sakra o sobě myslí?! Taková věc se přece nedá vzít jen tak zpátky. Co teď čeká? Co ode mě sakra čeká?! Podplatí mě nějakou astronomickou částkou nebo mi do pár minut začne vyhrožovat, jako by to zrovna na mou osobu nějak významněji zabíralo. Anebo obojí? V jeho obličeji jsem zahlédl jen jednu pozitivní věc. Něco v čem jsem měl sám jasno.
Tohle se nesmí nikdo dozvědět.

Pecora - Rozchod po žhavé noci

17. listopadu 2015 v 22:03 | Konduto
5. Kapitola
Rozchod po žhavé noci

Je mi blbě. Potím se a cítím, jak se mi v ústech hromadí sliny. Přemlouvám sám sebe a snažím se polknout, můj krk je ale stále hrozně ztuhlý nebo mi to tak alespoň přijde. Nezmůžu se na slovo, natož na nějakou tu krátkou větu, na důkaz znechucení dokážu jen nakrčit nos. To ale stačí, v tomhle případě bohatě. Naruto nedokázal nic jiného než na mě pár dlouhých tichých minut čučet se stejně vyděšeným výrazem, který se pomalu ale jistě měnil ve znechucení vlastního a náhlého vzplanutí nepochopitelné touhy. Malými sekavými pohyby pravé ruky se osahal tam, kde jsem se ho hruběji dotkl, až se dostal tam, kam já včera večer. Nechtěl tomu uvěřit, stejně jako já. Kdo by tomu taky uvěřil? Prvních pár sekund jsme se té realitě oba zarputile bránili, ale vytěsnit něco takového a za tak krátký čas, se prostě jen tak nedalo. A navíc důkaz jasně našel sám na sobě, nebo spíš v sobě. Tahle podoba chtíče, který sám běžně vyprodukuje a který mu teď stékal po stehnech, mu způsobil několika minutový zásek. Nedivil jsem se, sám jsem byl popravdě vyveden ze své obvyklé a stálé rovnováhy. Pravdu ale ani jeden z nás nedokázal zapomenout. Útržky vzpomínek to jen potvrzovaly.
Já a on jsme se včera milovali.

Pecora - To, co dluží se vším všudy

29. září 2015 v 18:38 | Konduto
4. Kapitola
To, co dluží se vším všudy
(+18)
Můj nový kamarád z vyšších tříd se ani nesnažil předstírat, jak moc mu vadí moje zažité způsoby a zvyky. Osobnosti se v našem případě příliš dobře neshodli a to skoro v ničem, proto mě celkem překvapilo, že spolu vydržíme tak dlouho sami ve vstupní hale tohohle ohromného baráku, kterému můj hostitel říkal prostým slovem chata. Proč jen mě to v jeho případě tak moc překvapilo.
"Jsme tu první?"
"Jasně, že jsme. Jen já mám klíče."odpověděl mi, ač očividně nerad na mou stupidní otázku.
"Paráda, takže…"řekl jsem a zatvářil se spiklenecky. Nemohl jsem si tak nějak pomoc.
"Takže co?"
"Můžu jít šmejdit?"zeptal jsem se jako dítě přesto, že mi už dávno bylo přes dvacet.
"Dělej si, co chceš, ale asi za hodinu budu potřebovat tvojí přítomnost."řekl jen Sasuke.
"Spíš budeš mít potřebu někoho komandovat."
"Rád spojuju užitečné s příjemným."řekl mi a věnoval mi jeden ze svých ledových pohledů.
"Jo, všiml jsem si."odpověděl jsem mu na to ironicky a zasalutoval. "Tak za hodinu, Pane domácí."

Pecora - To, co mu dlužím

23. srpna 2015 v 16:39 | Konduto
3. Kapitola
To, co mu dlužím

Vzpomínky se mi vracely bolestně a pomalu. Alkohol toho posral víc, než jsem původně čekal a tak jsem byl docela překvapený kde a hlavně s kým jsem to hrozný ráno skončil v posteli. Jakoby nestačilo, že jsem sekundu po probuzení, okamžitě běžel k záchodové míse a hned jí dal nový odstín žluté. V koupelnovém odrazu velkého drahého zrcadla se k mému zděšení náhle objevila zelená potvora s rozcuchanými mastnými havraními vlasy, co se tak moc podobaly mým vlastním. Aha, pomyslel jsem si. To jsem já, v celé své ranní po-flámové kráse. Tu mokrou lepkavou část na svém těle jsem ani raději nechtěl identifikovat, prostě jsem se tvářil, že jsou to sliny. Vlezl jsem do sprchy, pustil vodu a postavil se pod ni. Vše jsem si pomalu dával dohromady. To všechno, co se vlastně stalo, co jsem udělal a co všechno jsem si vzal. Útržky v mé hlavě nejdříve nedávaly smysl a stejnak se všechny bez výjimky týkaly sexuálních poloh.
 
 

Reklama


Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania