KORUNNÍ SVĚDEK-Krvácím, neumírám
4. září 2012 v 21:56 | Konduto
Vrah
Itachi Uchiha / Ichiro Umiya
Narutovo bývalý domov byl obsazen cizí rodinkou….očividně podle zářivě žluto-selené schránky a růžového kola s přídavnými kolečky, které bylo opřené vedle vchodu. Kisame dál seděl v autě a něco tam studoval v deskách od Madary. Myslel si, že snad zapomenu na tu jeho poslední provokaci tak, že mě teď pár minut bude ignorovat a dělat jako že pracuje. Pitomec! Otočil sem se k hlavnímu vchodu a snažil se je otevřít náhradními klíči, který sem našel pod květináčem. Lidé jsou pořád stejně předvídatelní. Obzvláště ti, kteří žijí v páru.
Uvnitř jsem nenašel nic zajímavého, prostě rodinný domeček. Plus samé hračky. Rozhodl sem se prozkoumat půdu. Většina lidí, co se stěhuje tam vždycky něco nechá….zejména ti, co se stěhují na rychlo. Otevřel sem tedy dveře na půdu a vystoupal příkré schody. Jako každá půda i zde byl děsný binec. Přesto jsem byl schopný oddělit věci dnešních majitelů a předešlých majitelů. Bylo tam pár beden, ve kterých sem našel nějaké fotky a pár bot. Nic, co by se dalo použít….až….
27. srpna 2012 v 17:48 | Konduto
Svědek
Naruto Uzumaki
Tokio se za tu dobu moc nezměnilo. Pořád je to velké, špinavé a hlučné město. Ani nevím, proč sem ho tak vychvaloval. Jasně, byl to můj domov ale…..teď už není. Je zvláštní, si něco takového myslet po tak krátké době strávené v jiném městě. Takata…….Jak snadno mi to místo přirostlo k srdci. Dokonce i lidé tu byli úžasní, mnohem lepší než moje stará třída nafoukaných zbohatlíků.
Neměl bych si tak lehce přiznávat, že se mi v novém městě líbilo jen kvůli Sasukemu……
Bohužel to byl vždycky můj hlavní důvod.
Pousmál sem se a přemýšlel nad tím, co teď asi dělá. Pronásleduje mě, nebo dostal úkol mě definitivně odstranit? Pořád sem připravený……….připravený vzdát se…..Ale jen jemu. Jen jemu.
18. srpna 2012 v 21:55 | Konduto
Kluk (18)
Satoshi Umiya
Když začali před mýma očima mučit Naruta, soustředil sem se jen na jedinou věc!
Nezachraňuj ho! Nezachraňuj! Stůj a dělej, že tě to vůbec nezajímá, jako vždy!
Jenže jeho křik a smích některých členů mě dost vytáčel! Přesto z mé kamenné masky nešlo nic přečíst! Muselo to tak být………Bohužel ale mě jeho bolest s každou minutou ničila a já chtěl každou sekundu vyskočit a zachránit ho! Jenže sem nesměl a tak sem to neudělal!
Prosím, vydrž to! Prosím tě!
Říkal sem si v hlavě a hleděl do jeho bolestivě zkrouceného obličeje se svou ledovou maskou. V tom dostal Zetsu povel a přestal Narutovy párat nohu. Postavil se a nechal dýku v poslední ráně, kterou udělal! Naruto měl sklopenou hlavu a těžce dýchal! Nechtěl sem ho takhle vidět, ale nešlo to jinak. Přísahal sem, že každej, kdo mu ublíží, skončí moc špatně!
Už to maj spočítaný, hajzlové!
Proto sem se dokázal i ušklíbnout! V tuhle chvíli sem se snažil soustředit jen na to, jak je budu zabíjet!
6. srpna 2012 v 14:14 | Konduto
Kluk (18)
Satoshi Umiya
Celou dobu v letadle jsem přemýšlel nad svým životem. Jsem rozhodnutý udělat TO, ale kdykoliv se na něj podívám, cítím se hrozně. Jsem špatný do morku kostí,….i to moje blbí jméno jasně říká: "Drž se dál! Jsem parchant!"
Na něj to, ale bohužel nemá žádný efekt. Neubránil sem se úsměvu a naklonil jsem se blíž k jeho spící tváři. Políbil sem ho na spánek a cítil, jak se ke mně natiskl víc, než sem v tuhle chvíli čekal. Přesto jsem se nebránil a nechal ho, aby se uvelebil a spal v klidu dál.
21. července 2012 v 14:43 | Konduto
Kluk (18)
Satoshi Umiya
Bylo mi celkem dost jasný, co se teď bude dít. Potom, co sem vylezl ze sprchy a vyslechl si od Daidary plán svého bratra a zjistil, že sem nebyl daleko od pravdy. Naruto zůstal dole a dělal jako, že nás vůbec neposlouchá. Daidara se mi uvelebil na posteli a sledoval, jak se převlíkám do svého pracovního oděvu. Obleku zabijáka. Ještě Katsumi a hotovo.
"Připravenej, hm?"zeptal se Daidara a pobavenej úšklebek ho přešel, když zahlédl můj obličej.
"Koho si myslíš, že se ptáš?"řekl sem ledově a zkontroloval naposledy svou výstroj.
"Dobrá. Jdu napřed, budu čekat u tvojí skříňky, hm."řekl a chtěl odejít s mého pokoje, přes Naruta, kterej si hraje na mou dívku dole na gauči.
"Fajn, dej mi dvě hodiny."řekl se a dál ho moc nevnímal.
"Pospěš si, hm."řekl jen a odešel. Já sem pohlédl s okna a sledoval, jak poklidně opouští naší ulici. Pak sem se zhluboka nadechl a vydechl. Je čas……
12. července 2012 v 9:57 | Konduto
Kluk (18)
Satoshi Umiya
Potom, co můj bratr zmizel, se toho moc neudálo. Naruto se rozhodl brouzdat po internetu a já se díval do stropu s přemýšlivou chvilkou. Nedokázal sem se jen tak smířit s myšlenkou, že bych o něj za necelý tři dny měl přijít. A tak sem už od té zázračné zprávy přemýšlel nad plánem C.
Je způsob, jak tě ochránit…ale….podíval sem se po svém andílkovi a sledoval, jak se na mě podíval a pak se usmál a zářil jako Slunce. Pousmál sem se taky a byl si jistý tím, co chci udělat.
Ale…musel bych umřít.
28. června 2012 v 20:24 | Konduto
(+18)
Kluk (18)
Satoshi Umiya
Po pár mírných přírazech, které ještě naznačovaly mou roly napraveného kluka Satoshiho s děvkařskou minulostí, sem zapomněl na celé divadlo. Najednou sem byl Sasuke Uchiha. Proto sem začal být po pár minutách hrubší. Například sem dával jasně najevo, kdo je tu šev a párkrát sem mu svůj penis zarazil až na doraz. Narutovi to ale podle všeho nevadilo, měl v očích stejný výraz, co já. Skoro se zdálo, že přesně tohle ode mě chtěl. Jeho rudý obličej sem si nedokázal neprohlížet. Jeho ruce, které mi každou chvíli drtily jinou část těla, jen aby nějak uvolnil svoje vzrušení. Cítil sem, jak se mi párkrát nehty zařezal do zad. Jen sem sykl, ale hned sem dostal omluvný polibek……
Proč jen si takový? Proč jen mám pocit, že tohle mi jednou stačit nebude?
Usmál se na mě a já pokračoval v milostných přírazech. Ani nevím, proč sem dělal, co sem dělal. Tohle se mi ještě s nikým nestalo. Většinou sem si každou osobu jen hrubě vzal a pak jí nechal plavat. Jen sex a sex, nic víc sem od toho nikdy nechtěl…..
21. června 2012 v 13:07 | Konduto
(+18)
Kluk (18)
Satoshi Umiya
Díval se na mě a já na něj. Dělily mě centimetry od vysněného cíle, přesto sem vyčkával. Jaký je to ze mě džentlmen za ten rok a něco…..bože, tohle špatně skončí.
Všiml si změny v mém obličeji, který sem musel odvrátit, a jemně mě pohladil po tváři, čímž mě donutil znovu na něj upřít zraky.
"Co způsobuje tenhle výraz?"zeptal se Naruto a čekal.
"Nic."zalhal sem a věděl, že tím náš rozhovor nekončí.
"Nevěřím ti."řekl Naruto a chytil můj obličej do obou rukou. Sledoval každičký kousek kůže, až mě to znervózňovalo. Jemně jsem ho donutil, aby mě pustil a posadil sem se na kraj postele.
"Tak to máš smůlu."
"Satoshi?!"to jak mi říkal, mi už pár dní leze na nervy. Tak moc sem si přál, aby říkal a vzdychal jen moje pravé jméno. Sasuke…..Ale nějak mě opustila odvaha……odvaha mu to říct.
14. června 2012 v 5:55 | Konduto
(+18)
Kluk (18)
Satoshi Umiya
Vážně řekla slovo tančit? Vzhledem k jejímu obličeji a k Narutově obličeji a také celkově stávající situaci, při které tu teď stojím v základní taneční pozici,….asi jo.
Nejhorší na tomhle celém nápadu bylo to, že sem musel naučit Naruta tančit z dívčí perspektivy a to nebylo tak jednoduché jak si moje milá maminka vysnila. Je trochu blbost cpát do hlavy kluka taneční kroky holky,…..jsou totiž o dost těžší. Moje holka, chci říct kluk, se taky moc nepředvedl v dobrém světle, když mi na tom posledním plese párkrát šlápl na nohu.
Hned ze začátku sem tedy věděl, že Naruto neumí tančit ani v mužské verzi. A i když se mu to prý snažili vysvětlit nejlepší tanečníci, nepochopil to.
10. května 2012 v 22:00 | Konduto
(+17)
Kluk (18)
Satoshi Umiya
Ta první noc byla za všeho nejhorší. Moje mamka spala jen o pokoj dál a Naruto značně vyváděl, kdy se dozvěděl, že má spát semnou. Nakonec ale svolil a smířil se ze situací. Popravdě se asi bál toho, že se neudržím a skočím na něj. Což bylo zcela relevantní. Měl sem v kalhotách těsno, už když vyšel s koupelny jen ve……..bože.
"Co to máš na sobě?"řekl sem a snažil se na něj koukat co nejméně.
"Coby? Je tu tvoje mamka takže sem musela….."řekl a raději se s rudou tváří podíval jinam.
"Jestli ke mně takhle vlezeš, tak se vážně neudržím."řekl sem a ukázal na jeho světle modrou košilku, která byla na ramínka a ještě k tomu fakt krátká. K tomu všemu si ještě nechal tu dlouhou paruku, takže sem nedokázal neslintat.
"Nemám moc na výběr."řekl a pomalu se vydal k mojí posteli. Posunul sem se a nechal ho přikrýt. Byl vážně okouzlující….sakra na to nesmím myslet! Po chvilce jsme si oba zvykli na přítomnost toho druhého, ale já se stále nedokázal dostatečně uvolnit.
3. května 2012 v 18:53 | Konduto
......pokračování.....
Kluk (18)
Satoshi Umiya
Koukal sem s okna a čekal, až dorazí. Říkal jsem si, že si to možná potom všem rozmyslel, ale ihned sem tu myšlenku zavrhl. To by přeci neudělal…..ach jo, pořád si nemůžu zvyknout na to mluvit o svém milovaném protějšku v mužském rodě. Pravdou ale bylo, že mě přitahoval dvakrát tolik….jasně, mohl sem to popřít a udělat mu ze života peklo ale já sem prostě nechtěl. Já jen toužil být s tou blonďatou osobou a bylo mi jedno, zda je to holka nebo kluk. Pousmál sem se a musel si nadávat do idiotů. Nad čím to proboha zase přemýšlím?
V tom před naším domem zastavilo oranžové auto. Renault Megane.(obr.na konci) To patřilo Narutově rodině. Srdce mi poskočilo radostí, když ze zadních dveří vystoupila krásná dívka s očima barvy azurového moře s dlouhými blond vlasy, které jí sahaly až pod zadek. Krásnějšího kluka sem vážně neviděl. Natsumi,…….tedy Naruto se rozloučil se svými rodiči a s kufříkem na kolečkách vyrazil k mému domu. Na nic sem nečekal a šel mu otevřít. Renault mezitím odjel a tak sem ho mohl hned mezi dveřmi políbit.