Na tomto blogu se mohou vyskytovat články určené lidem od 18 let

Jednorázovky

Dobrou noc, Šípková Růženko

24. října 2017 v 19:19 | Konduto
Ahojky, ahojky, tady Konduto-sama.
Tímto posílám svou drohou letošní omluvu za zpoždění dalšího dílku aktuální NaruSasu povídky, ze kterého mám zatím půlku.
Tudíž vám věnuji druhou real jednorázovku, kterou mám sepsanou jako malý úplatek za čekání na další v pořadí
22. dílek Pecory, kterou hodlám vydat zase cca do týdne.
Doufám, že vám alespoň na 20% ulehčí čekání :-P
(+20)
"Ty ses jako udělal do mě?"
"Je tu snad ještě někdo jinej?" Odpověděl jsem stroze hned potom, co ze mě vyprchala extáze a vzrušení. Tím tyhle typy moc nepotěšíte, zatracený citlivky. Jako by mi někdy v životě šlo o to, co si myslí nebo cítí v tý svý přecitlivělý prdelce, když jim jí trochu smočím požehnáním. Prohrábl jsem si znuděně delší havraní vlasy a sledoval, jak se mu nafukují tváře.
"V tom případě uklízíš."
"To si odporuje. Ale jak myslíš," na nic jsem nečekal a kleknul jsem si nad něj. Roztáhl jsem mu nohy a dolní polovinu těla mu vyzdvihl do vzduchu. V kleku mi tak pouze stačilo sklonit trochu hlavu a všechno to potěšení z jeho nadrženého otvůrku vysát pusou. Trochu se cukal a bručel, jelikož to nebyla příliš pohodlná poloha, ale nemohl nic říct. Dostal, co sám chtěl, i když lámat mu takhle dlouho páteř v téhle poloze jsem taky nemusel. Přesto začal mezi všemi těmi bolestnými syky sem tam i nadrženě vzdychat. Jo, citlivky jsou nakonec ty největší úchylci na světě.
A to mi jen tak někdo nevymluví.

Za Květinovým hájem

22. července 2017 v 21:03 | Konduto
Ahojky, ahojky, tady Konduto-sama.
PO dlouhé době se ozývám já vím, ale měla jsem toho bohužel hodně, jak v práci tak v osobním životě.
Tuto první real jednorázovku, kterou mám napsanou pro zlé časy, bych chtěla věnovat všem vytrvalým čekalům na další v pořadí 18. dílek Pecory, kterou hodlám vydat cca do týdne.
Snad jí alespoň na 30% budete brát jako mou omluvu a satisfakci, když jsou ty prázdniny, které já nemám :-P
(+18)
Moje povinnost to sakra nikdy nebude.
Pokud vím, tak to ani nikde v žádném, vládou schváleném, zákoně předepsaný není. Možná jen v té velké tlusté knize, kterou fanatici zvou Bible, ale ta se zmiňuje skoro o všem. Já ale nejsem věřící a tak nic takového dodržovat nemusím. Upřímně se nechci ani přetvařovat. Přeci jen jsme všichni to, co jsme. Na co si hrát na něco jiného? Proč? Už tam máme málo času.
Nechce se mi a navíc na to nemám náladu a teď už ani sílu. A jen proto, aby mě společnost neodsoudila a nepřiřadila mi velkou nálepku s nápisem "Divnej", rozhodně nic ze svých zvyklostí měnit nehodlám. To už jsem se rozhodl dávno.
A taky jsem už dávno tuhle cedulku s laskavějším názvem "Neobvyklý" dávno od lidí kolem sebe obdržel.
To mě tak poprvé zřejmě tenkrát nazvali spolužáci ze střední, ještě před mojí bývalou ženou, ze kterou jsem se mimochodem rozešel před třemi lety.

V KOLIK SE TO UPEČE?

24. prosince 2016 v 10:00 | Konduto


Vánoční povídka na zasmání

Natáčecí studio číslo 9.: 24. 12. 2016


Z kuchyně se linula neodolatelná vůně čerstvého perníku. Všichni měli plné ruce práce se zadanou prácí, která byla u každé skupinky jiná. Jeden válel těsto, druhý vykrajoval, další házel připravené tvary do trouby. Speciální jednotka složená zejména z dívčího osazenstva věnovala svou pozornost pouze a jen zdobení a finální lepení dílů perníku či cukroví k sobě.

KDY SE TEN KOŇAK DOSTAVÍ?

31. prosince 2015 v 3:00 | Konduto
Toto je napůl Vánoční a napůl Silvestrovská povídka na zasmání
Natáčecí studio číslo 8.: 24. 12. 2015

"Roztoč se!" Vykřikli nadšeně a naráz tři kluci ještě v krásném a naivním pubertálním věku patnácti let a celou svou silou vypustili do malé umělé arény svoje rychle se točící posedlé káči, kterým se hrdě říkalo beyblaidy. Modrooký Takao byl jako vždy ve výhodě, ale jeho nejlepší kamarádi, kteří se vždy o turnaji stali jeho rivaly, mu byli v patách. Dlouhovlasý Rai na něj celou dobu útočil tygřím stylem své domoviny a Max, trhajíc si blond vlasy při každém úhybném manévru, se je oba snažil dostat svou vodní tsunami. Křičeli a hádali se o vedoucí pozici a vůbec si nevšímali okolních věcí.

PROČ JE ZE MĚ RUKA?

31. prosince 2014 v 20:30 | Konduto

Vánoční povídka ==> NAPŮL SILVESTROVSKÁ :-D
Natáčecí studio číslo 7.: 24. 12. 2014

A obluda svírajíc v rukou knihu černou začala předčítat mladým posluchačům její temný obsah. Nikdo netušil, jak moc pravdivá slova ji obsahují ba ani to, že tón předčítače je skutečným hlasem přeživšího a dávného aristokrata. Nesmrtelný to hlas vážně začal číst zlověstná slova:
"Každého večera z hor okolních, jako by ze země, vynoří se sám Ďábel, kníže Vlad, se svou družinou nepočetnou. Oči jeho rudě do tmy žhnou. Ti, kdož při postupu na chvostu se opozdí, do jednoho pobiti jsou, a to tak, že těla jejich na kusy rozsekána jsou meči ostrými jak břitva…"tu někdo malinkého vzrůstu, ženského rodu vzhledem k extrémně krátké sukni, poklepal obludě v lidské podobě na pravé rameno a naklonil se těsně k jeho uchu s mírnou dětinskou růží v obličeji.

Svatozář

20. prosince 2014 v 20:57 | Konduto
Jednorázovka k textu písničky: (český překlad)
Beyonce - Hallo

Měl bych začít popisem svých přesladkých citů, které se skrývaly dlouho jen v mém srdci, ale já upřímně nechci. Tak začíná jen ztroskotanec, neschopný se ovládat v reálu, natož v psaném slově vlastních myšlenek. K těm já rozhodně nepatřím ani jednou částí své svalové hmoty. Ale přesto pár hloupých vět dohromady dám. To, aby řeč nestála, než se dostanu k jádru svého problému, který začal to ráno v přecpaném autobuse plném nepříjemně ječících holek. Pamatuju si to i po těch dlouhých letech. To, jak jsem tě poprvé uviděl.

JAK NAJDEME SEVERNÍ PÓL?

24. prosince 2013 v 16:47 | Konduto
Vánoční povídka
Natáčecí studio číslo 6.: 24. 12. 2013
Tedy kousek od něj….

"Místo na Zemi zvané Severní pól je geograficky situováno na 90° zemské šířky. Zemská osa zde protíná zemský povrch, ze kterého se navíc Země při pohledu dolů jeví, jako by se otáčela proti směru hodinových ručiček. Severní pól se nachází přibližně uprostřed Severního ledového oceánu a…"
"HEPČÍÍÍÍK!"pšíknul si najednou Inuyasha a posunul si svojí rudou zimní čepici víc přes svá citlivá psí ouška. Oklepal se, aby ze sebe alespoň trochu dostal část čerstvě napadaného sněhu a otřel si s námahou zamrzlý nos. "Jo, to jsem si všimnul!"dodal podrážděně.

PRO KOHO ŽE JSOU TY OŘÍŠKY?

24. prosince 2012 v 6:06 | Konduto
Vánoční povídka
Natáčecí studio číslo 5.: 24. 12. 2012

Kaname se posadila do pohodlného sofa a upíjela svoje horké vánoční kakao. Bylo to obyčejné kakao s obyčejného sáčku, jen bylo ve vánočním balení. Ale ona si nestěžovala, koneckonců jak by ještě mohla vedle toho svého vojenského hňupa. Chtěla mýt pár hodně dlouhých tichých minut jen pro sebe, ale to se ve studiu moc často nestává….
"Veselé Váááánoce, Kana-chan!"vykřikl Horohoro, kterému všichni říkali Trey, a málem mu upadl tác s milionem druhů cukroví!

Jsi jeden z milionu

17. května 2012 v 22:51 | Konduto
Jednorázovka k textu písničky: (český překlad)
Bosson - One in a Million
.......
Láska dělá s lidí hlupáky. Co se mě týče plátí to dvojnásob, protože já hlupák už byl před tím.

Jsi jeden (na) z milionu.
Ó
Nyní.
Jsi jeden (na) z milionu.
Ó


Nikdy o mě nezavadil pohledem. Nikdy neplýtval slovy. Nikdy by si mě nevšiml………
…………………možná proto sem zariskoval a udělal tuhle strašnou blbost.

Moje nesmrtelnost

24. února 2012 v 21:58 | Konduto
Jednorázovka k textu písničky: (český překlad)
Evanescence - My Immortal
(+18)
...........
Sedmnáctý rok života by měl být jeden s nejnepříjemnějších, protože se pohybujete na hranici dětskosti a dospělosti. Mělo to být i u mě, Bože? Nebo sem si zasloužil něco horšího? A jestli ne, proč si mě potrestal tím nejhorším možným způsobem? Na místě, kde má bolest největší sílu? Proč, můj Pane? Odpověz. Odpověz svému oddanému služebníkovi. Odpověz unavenému dospívajícímu klukovi. Odpověz sakra už! Nenechávej mě samotného, dej mi znamení.
O to tu prosím docela často. Sedmnáct let. Už takovou dobu. Dokonce bydlím v kostele s otcem, hlavním biskupem, tak proč….mě neslyšíš, Bože? Klečím na levici a koukám se před sebe na oltář. Nadechnu se a vydechnu. Pak zavřu oči a pokřižuju se. Vstanu a odhodlám se k odchodu. Ještě musím zavřít vchodové dveře.

Život po tobě

29. prosince 2011 v 18:13 | Konduto
Jednorázovka k textu písničky: (český překlad)
Daughtry - Life after you
(+18)
.........
Stojím v podělaným dešti a koukám se do nebe. Je neprostupné a černé jako má duše. Jeden čas to tak alespoň bylo. Nevím, kde jsem, ale zřejmě daleko od hlavního města. Jeho zvuky jsem skoro neslyšel. Nadechnu se, ale necítím nic, co by mi dalo pocit života. Sklopím hlavu a odplivnu si. Moje auto stojí nedaleko…..nechal jsem ho otevřené ale to mě nijak nezajímalo. Vyndal jsem s kapsy zapalovač a chystal se si zakouřit,…už to nešlo vydržet. Ten déšť mě chtěl asi hodně nasrat, když mi pokaždé zapálení uhasil mou závislost. Vztekle sem tedy odhodil krabičku i se zapalovačem někam do křoví!
"Spokojenej?!"zakřičel jsem a kopl do nějakého šutru! Udělal jsem pár naštvaných kroků zpět k autu a párkrát ještě kopl do prázdné gumy! Co tu vlastně dělám? Pustina. Jsem tu sám. Proč sem sem tak splašeně jel? Nevím. Chtěl jsem utéct? Možná. Ale před čím? Sakra, chci domů!
Pak sem si vzpomněl na tvoje krásné oči. Barvu znáš.

VIDĚL NĚKDO KAPRA?

24. prosince 2011 v 8:00 | Konduto
Vánoční povídka
Natáčecí studio číslo 4.: 24. 12. 2011


"Problém!"vykřikla Hijona a hned si to rychlým krokem namířila ke svému klidnému společníkovi, který momentálně rozjímal na sedačce vedle vánočního stromku a dárků.
"Ty si jediný náš problém."řekla Rio a otočila stránku nějaké tlusté a drahé kuchařky. Hijona se pouze pousmála a posadila se těsně vedle Narumiho. Sklonila svůj obličej před ten jeho a čekala. Párkrát zamrkala, ale nespouštěla jeho klidnou tvář s očí. Po pěti minutách to vzdala a strčila do něj. Narumi zívnul a chvíli se rozkoukával. Když nad sebou zahlédl Hijonin obličej znuděně vzdychl.
"Co se zase děje?"
"Někdo…….někdo……"začala nervózně koktat Hijona a koukala se radši na zem.
"Tak už to vyklop, ty blbko!"řekla nervózně Rio a zaklapla rázně knihu.
"Někdo ukradl vánočního kapra!"řekla a nestačila se divit negativnímu ohlasu.
"COŽE!!!"vykřikli všichni přítomní!

Ještě není po všem!

26. listopadu 2011 v 23:27 | Konduto
Jednorázovka k textu písničky: (český překlad)
Daughtry - It's not over

Umírám. Slyšíte dobře, já umírám.
........
Byl jsem unešen.
Co dodat?
Všechno to zapadá.
Vzal(a) sis všechno,
A s tím se nemohu vyrovnat.
Snažím se najít na životě to dobré,
ale mnohdy je to nelehký úděl.
Hodíme to za hlavu, prostě zapomenem.
Můžeme tomu pomoct?
No, zkusím to hned.

Vzdávám se

13. listopadu 2011 v 17:54 | Konduto
Jednorázovka k textu písničky: (český překlad)
Celine Dion - I Surrender
(+18)
........
Pátým rokem už tu sedím a ptám se sám sebe, jestli sem šťastný. Samozřejmě, že odpověď je ne. Ale co s tím já udělám, že jo? Zahodil sem solidní zázemí a obětoval vše, co jsem měl, kvůli moci a slávě. Stal se ze mě vrah a podvodník, nejlepší svého druhu…….Tak jak to, že jsem tady? Za ledovými ocelovými mřížemi? Jasně, už si vzpomínám. Ona mě nastrčila policajtům. Zradila mou důvěru….a já tu mrchu miloval. Krásnou zrzku, která se objevila a zachránila mé srdce od úplného zamrznutí. Bohužel jen na okamžik……okamžik sem byl šťastný. Teď mě to všechno strašně bolí. Už mě asi nikdo nezachrání. Proč taky, nikdo mi nevěří a já nikomu věřit nehodlám! Nehodlám znovu naletět! Znovu si srdce zlomit nenechám.

Potápěč

30. října 2011 v 19:27 | Konduto
Jednorázovka k textu písničky: (český překlad)
Shippuuden Opening 08: Nico touches the walls - Diver
........
Stále vidím tu modrou oblohu nad sebou. Říkám si, kdy jí asi překryje mrak a znemožní mi pohled na ní? Možná nikdy a možná už brzy. Vydechnu a z mých úst vyjde pár bublinek. Mému mozku ještě nedochází, co se děje, nebo kde to jsem. Proč bych se o to měl starat? Oni se také nestarají. Naučil jsem je dýchat pod vodou,…..naučil sem to i tebe……..tak proč se dusím jenom já? Anebo je to naopak? Já dýchám a oni se topí ve vlastním strachu a nenávisti? Nevím. Každopádně jedna věc je jistá, pálí mě na hrudi a bolí mě srdce. Ať už si to způsobil ty nebo oni………bolí to!
Přestávají mi možná věřit. Říkají, že hnát se za tebou a podávat ti ruku ve znamení přátelství a oddanosti je zbytečné. Říkají, že už nejsi tím, koho jsem tak obdivoval a miloval. Pověz je to pravda? Na tolik věcí si mi neodpověděl a ani nikdy neodpovíš. Tak proč se sakra pořád ptám?! No jo, vlastně sem hlupák.
Lidé mnou začínají pohrdat. Cítím to z jejich pohledu. Nevěří, že tě dokážu osvobodit od tvé nenávisti a vzteku. Já tomu ale věřím, jen stále nevím, jak toho dosáhnout. Nevzdám se jen proto, že nevím, co zrovna udělat. A možná,…….tak to je…….proto se tu teď topím. Dusím se nad nedostatkem vzduchu a sebedůvěry. Vrať mi můj vzduch, prosím!

KDE JE STROMEK?

24. prosince 2010 v 13:25 | Konduto

Vánoční povídka
Natáčecí studio číslo 3.: 24. 12. 2010

V lese. Ichigo a Rukia řeší problém.
"A co tenhle?"optá se už po páté Ichigo.
"Moc malý a u země je trochu divný, nemyslíš?"
"Ne!"odpoví unaveně a otráveně její společník. Rukia dá ruce v bok.
"Co se ti zase nelíbí?!"
"Mě?! Zkus hádat?!"
"Neodpověděl si mi!"bránila se Rukia nabroušeně. Ichigo přejde až k ní a zvedne ukazováček.
"Fajn! Už přes dvě hodiny tady hledáme tzv. Pravý vánoční strom! Proč prostě neuřízneme jeden a nevypadneme?! Jo a navíc už mrznu!"Rukia se ušklíbla.
"Od kdy ti vadí sníh?!"
"Sníh ne, ale zima jo!"
"Ta je většinou zapotřebí k tomu, aby byl sníh, víš ty blbečku!"
"Komu říkáš blbečku, ty nádhero! Tohle přeci dávno vím!"Ichigo se bez rozmyslu rozmáchl mečem a omylem přeřízl jeden kmen nejbližšího smrku. Strom mu dal pěkně po hlavě!
"A máš to! To bylo pořád keců!"
"Au! Nechtěla by si mi třeba pomoct?!"
"Za to jak si šíleně milej, ani ne!"Rukia sledovala Ichiga, jak se snaží dostat s pod stromku. Pousmála se, zakroutila hlavou a pomohla svému partnerovi na nohy. Ten jí úsměv oplatil.
"Musíme se hádat i na Vánoce?"optala se Rukia v dobré náladě.
"Jak vidíš, tak asi jo."odpověděl s klidem Ichigo a společně s Rukiou a stromkem se vydali do studia.

Nic, jen slova!

9. července 2010 v 10:58 | Konduto
Chlapec je odsouzen k smrti. Udělá s tím někdo něco?
Šípy byly připraveny. Stačilo jen vystřelit na chlapcovo srdce. Udělali to! Chlapec zavřel oči. Klepal se. Měl strach. Věděl to? Teď už jo. Vždycky měl strach ze smrti. Vždycky se bál jen sám o sebe. "Jsem sobec!"projela mu hlavou myšlenka. Jen on věřil, že není sobec. Usmál se. On? On jediný.
Ozvala se rána. Chlapec necítil žádnou bolest. Otevřel oči, vzhlédl. On? Co to zase dělá? Proč? Předním stál muž. Odvrátil útok. "Vždycky budeš stát přede mnou, co?"neusmál se, jen konstatoval. Hloupá myšlenka.
"Vážně chceš umřít?"zeptal se muž. Chlapec si ho zmateně prohlížel. "Umřít?"ta myšlenka ho děsila. Věděl pravdu, ale neměl odvahu mu ji říci. Nikdy ji neměl. "Jsem zbabělec!"pravdivá myšlenka. Díval se na muže. Jen ty si mi řekl, že sem odvážný. Jen ty si říkal, že budu nejsilnější. Proč vlastně? "Ty si a budeš vždycky ten jediný, co mi kdy rozuměl." Myšlenky jsou tak krásné ale tak těžko se vyslovují. "Chci mu říci,…..VŠE!"Pravda? On chtěl vždycky ode všech slyšet pravdu. "Ne….."myšlenky se proměňují ve slova.

KDO JICH MÁ NEJVÍC?

24. prosince 2009 v 8:17 | Konduto

Vánoční povídka
Natáčecí studio číslo 2.: 24.12.2009

Z kuchyně se ozval slavnostní pokřik! Sora po několika hodinách měla konečně hotovou sváteční večeři. Celá šťastná vyběhla do haly, kde ostatní uklízeli a aranžovali výzdobu a začala vesele poskakovat.
"Co jí to zase popadlo?!"stěžoval si Yusuke a pokračoval v úklidu. Krb se po jeho práci leskl jak dětská prdýlka. Zbývalo pověsit ponožky. Kuwabara přiběhl ke krabici, aby mohl jednu s krásných červených ponožek pověsit jako první. To se samozřejmě nelíbilo Yusukemu. Zadržel ho!
Zbytek pod perixem

Innocence (Rape 2.)

2. října 2009 v 17:06 | Konduto
DALŠÍ MŮJ POKUS O YAOI STORY.....DOUFÁM, ŽE SEM SE ZLEPŠILA?
(+18)
Svázané ruce, svázané nohy. Nahý!
Provazy se mu zařezávaly do holé kůže a způsobovaly hluboké rány, ze kterých vytékala krev. Oběť stále mlčela. Křehké tělo se odmítlo hýbat. Leželo na studené podlaze v prázdné kamenné místnosti, velké jen pár metrů čtverečných.

"Ticho! Všude slyším jen ticho! To mě děsí! Kde jsou oni? Ti, co mi to udělali! Mám……..mám z nich strach!"

Mladík se zachvěl. Vzpomínka na ten horor mu stále zela v paměti!

Znásilněný (Rape 1.)

30. dubna 2009 v 20:15 | Konduto
JAK JSTE SI JISTĚ VŠIMLI, TAK MOJI MALOU SESTŘIČKU UCHVÁTILO ANIME NA TÉMA YAOI. TAK JSEM SE ROZHODLA NEKAZIT JEJÍ STYL A NAPSALA JSEM NA TOHLE TÉMÁČKO POVÍDKU. JE TO MŮJ PRVNÍ POKUS TAKŽE KLIDNĚ UVÍTÁM ZÁPORY ALE I KLADY Z ŘAD ČTENÁŘŮ. DÍKY AUTOR KONDUTO.
(+18)
Naruto se probouzel. Bojoval! Omámen nějakým plynem upadl do bezvědomí a teď se snažil rozpomenout se. "Bolí mě hlava. Co se stalo? A kde to jsem?"spousta otázek. Vždycky je měl. A vždycky mít bude. Bylo mu překvapivě odpovězeno.
"Jsi idiot. To se stalo. Za to teď pikáš, víš?"ozval se hlas z temnoty místnosti. Naruto se otočil.
"Ten hlas přece znám."řekl si v duchu.
"To je…"
"Sasuke. Co tu sakra děláš a kde to vůbec sem?"V jednu chvíli byl šťastný, že svého kamaráda vidí ale taky naštvaný, že z něho zase dělá hlupáka. Sasuke neměl v obličeji žádný výraz ostatně jako vždycky.
"Jsi v jedné z Oročimarových skrýších."odpověděl? Tady něco nehraje! Bylo tu něco, co nechápal.
"A co se mnou chce ten had dělat? Nehodlám tu ležet a čekat na něj!"Teprve teď si Naruto uvědomil, že má svázané ruce nad hlavou. Snažil se s tím bojovat, ale zjistil, že to nemá cenu.
 
 

Reklama


Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania