close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

japonsko-český slovník

jp-čj

9. ledna 2009 v 19:02 | Kated
JAPONSKY:
ČESKY:
ojiisan
děda
hoho
líce
kobu
opuchlina, hrča
onitachi
démoni,duchové
enkai
párty,večírek,banket
hiraku
otevřít
osoroshii
hrozný
ki
strom
kakureru
ukrýt se
tanoshii
veselý,radostný
ongaku
hudba
odori
tanec
odoru
tancovat
hairu
vstoupit
issho ni
spolu,společně
totemo
velmi
tathen
strašně
kaesu
vrátit
tokorode
mimochodem
naku
plakat
owari
konec
wa, ga
kdo
itsu
kdy
nani
co
dare ga
kdo
dare wa, itsu wa , nani wa
nikdy

japonský slovíčka (v českym znění začínající na -A-)

21. dubna 2008 v 20:28 | kated
maiasa-každé ráno
obasan-"mamka"nebo "tetka"
ransei-"zajímavé" časy
kyou,oyobi,narabini,katsu-a
katsumata-a k tomu
kabunushi-akcionář
karuwaza
-akrobacie
suizokukan-akvárium
sake-alkohol
shirouto-amatér
tenshi-anděl
eikaiwa-anglická konverzace( výuka )
eiyaku-anglický překlad
banzai-Ať žije!
kurumayouhin-autodíl
kuruma-auto
jouyousha-automobil
sakka-autor (románu)

slabiky

25. ledna 2008 v 23:42 | kata

slovnik cek ek čííííípůůů

23. ledna 2008 v 20:53 | kata
akai mizu = červená voda
akuma = démon/ďábel
ashi = noha
ashita/asu = zítra
chibi = malý
Erurikku kyoudai = bratři Elricové
gin = stříbro
gindokei = stříbrné hodinky
gun no inu = armádní pes (ve smyslu přisluhovač armády)
hagane no kokoro = ocelové srdce
Hagane no Renkinjutsushi = Full Metal Alchemist = "Ocelový" Alchymista
homunkurusu= homunkulus
Honoo no Renkinjutsushi = Flame Alchemist = "Ohnivý" Alchymista
ichi wa zen, zen wa ichi = Jeden je Vším, Vše je Jedním
jintai rensei = lidská transmutace
kami = bůh
kenja no ishi = Kámen Mudrců
kokka renkinjutsushi = Státní/Národní Alchymista
kimera = chiméra
kin = zlato
kinki = tabu
kiseki = zázrak
ko = dítě
mahou = magie, kouzla
mon = brána
ootomeiru = auto-mail
renkinjutsushi = alchymista
renkinjutsushu = alchymie
sekai = svět
sensou = válka
shi = smrt
shinri = pravda
shoui = poručík
shousa = major
taisa = plukovník
tamashii = duše
te = ruka
tobira = dveře
touka koukan = rovnocenná výměna
ude = paže

jp slovíčka do češtiny

19. prosince 2007 v 10:30 | kata
TOKORO - město
OJIISAN - děda,starý otec nebo strýček
HOHO - líce
KOBU = opuchlina, hrča
HITOTSU = jeden
HI - den/slunce, v tomto pripade den:)
YAMA - hora
ONITACHI - démoni, duchové, skřítkové
ENKAI - banket, večírek, párty
HIRAKU - otevřít
OSOROSHII - hrozný
KI - strom
KAKURERU - schovat sa
TANOSHII - veselý, radostný
ONGAKU - hudba
ODORI - tanec
ODORU - tancovat
HAIRU - vstupit
ISSHO NI - spolu, spolocně
TOTEMO - velmi
JOUZU (NA) - šikovný, dobrý
TAIHEN - strašně
KAESU - vrátit
HOSHII - chtít
MURA - dědina
DEKIGOTO - událost
MI (NI) - všem,každýmu. Tento znak je pro Minna, teda všechny, každý, jako když vás zdravím KONNICHIWA MINNASAN!:)
TOKORODE - mimochodom
ARU - mít
AMARI - v kombinaci so záporem ve větě znamená -nepřišli-, např. neumí moc rychle běhat = amari hayaku hashiru koto ga dekinai
OKORU - naštvat se
TSUKERU - připojit
SHIMAU - končit
RYUHOU - obě
NAKU - plakat
OWARI - konec

jp slabiky

12. prosince 2007 v 18:05 | kata

slabiky

12. prosince 2007 v 17:34
YA - vyslovuje se JA jako v Jana
YU - vylovuje je JU jako v jubileum
YO - vyslovuje se Jo jako v Johanka z Arku:)
RA - R je v japonstine dost specificke pismeno. Japonci nerozlisuji R a L, je to pro ne to same pismeno, proto nekdy vyslovuji R a nekdy L, tedy kokoro je to same jako kokolo teda srdce, sora jako sola, teda obloha atd. Japonske R je vseobecne vyslovovano jako neco mezi L a D s primesi R:DDD vim, zni to hrozne ale je to tak. to si treba pouze naposlouchat. jisteze nekdy reknou i ciste L nebo ciste R, zavisi od cloveka, ale doporucuji radeji R vyslovovat vic jako L nezli R, aby vam bylo lepe rozumet, tedy podle moznosti zadne ostre R:)))
RI
RU
RE
RO
WA - vyslovuje se vicemene UA, tedy s anglickym W:)
WO - vyslovuje se normalne O, od normalniho O se odlisuje pouze tim, ze oznacuje specialne casticu wo (nebo o, zavisi od transkripce)
N - jedina samostatna souhlaska japonskeho jazyka a pisma, vysovuje se N, nekdy
HA - vo vseobecnosti je japonske 'h' hrdelnejsie a take akoby maksie. inak sa ha vyslovuje tak ako ha v harakiri:DD nemusite sa do toho nejak silit, treba si to napocuvat a pride to samo:) UPOZORNUJEM, ze castica pre temu, teda WA, sa sice vyslovuje wa, no pise sa znakom pre HA, teda bude nie napr. watashi wa わたしわ(わ=wa), ale わたしは. toto je jediny pripad, ked sa wa takto cita. podobny pripad je he, vid nizsie.
HI - japonske hi je nieco medzi 'hi' a 'chi', trosku ako v nemecom 'ich', 'mich', 'dich'.
FU - fu je jedina slabika s F v japoncine. povodne boli vsetky slabiky s h vyslovovane ako f, teda fa fi fu fe fo, ale postupne sa z nich stalo ha hi he ho, a svoju povodnu vyslovnost si zachovalo len fu. tvori sa viac perami nez nase f, a fu bude opat nieco medzi fu a fü.
HE - vyslovnost normalna helena, ale zase plati to co som hovorila na zaciatku o H. he je poat jedna vynimka, pretoze castica HE, ktora znamena k/do, sa sice vyslovuje E, no zapisuje sa znakom pre HE:)
HO - vyslovnost normalna ako 'ho' ako v alkohol:)
MA - vyslovuje sa normalne ako 'ma' v mama;)
MI - vyslovuje sa normalne ako mi v miriam.
MU - vyslovnost je nieco medzi mu a mü:)
ME - vyslovnost normalna ako v medicina:)
MO - vyslovnost normalna ako 'mo' ako v more:)
TA - vyslovuje sa normalne ako ta v tarot;)
CHI - vyslovuje sa či, ale to č je take makke, tvori sa viac v strede ust nez spickou jazyka, ale netreba to prehanat a robit z toho ť:)
TSU - vyslovuje sa v podstate cu, ale mam pocit ze pisanie ts miesto c je akesi ovela vystiznejsie, odporucam si to radsej predstavovat ako ts nez ako c;)
TE - vyslovuje sa ako te v televizia, uplne jednoducho:)
TO - vyslovnost ako v topinka;) tiez normalna:)))
NA - vyslovuje sa normalne ako ta v nakladacka;)
NI - no, japonske ni je nieco medzi normalnym n a ň, ale da sa vyslovit tak aj tak, hoci sa zvykne skor vyslovovat maksie nez tvrdsie. odporucam zlaty stred, ale nemusite sa bat, pokial viem, nema to na vyznam slova ziaden vplyv:)
NU - opat ako vsetky slabiky s u v japoncine, bude sa vyslovovat ako nieco medzi nu a nü:)
NE - japonske ne sa vyslovuje tvrdo, aj ked je o trochu maksie ako slovenske ci ceske, hlavne ak sa jedna o casticu ne na konci vety, ale o tom neskor;)
NO - vyslovnost klasicka ako v nohavice alebo nozik;)
SA - vyslovuje sa normalne ako 'sa' v sakura;)
SHI - vyslovuje sa ako ši, ale o nieco maksie ako nase š, ale nie je to zas taky priepastny rozdiel:) to cinania rozlisuju makke a tvrde š;)))
SU - vyslovnosu je podobna ako sü, podobne ako pri u - je to nieco medzi sü a normalnym su, pri tejto slabike je u casto len naznacene, napr. meno sutekichi sa zvykne vyslovit [s'tekiči], podobne ako yousuke sa zvykne vyslovit [jús'ke]. nie je to tak ale vzdy, preto kym to nemate napocuvane, odporucam normalne vyslovoat aj s u:)
SE - vyslovnost normalna ako v sekana;)
SO - vyslovnost normalna ako 'so' ako v sol:)

hiragana a katakana

8. srpna 2007 v 8:25 | kata
Katakana
Hiragana

měsice,dny,čísla japonsky

8. srpna 2007 v 8:22 | kata
Měsíce
Ičigacu (první měsíc) - leden
Nigacu (druhý měsíc) - únor
Sangacu - březen
Šigacu - duben
Gogacu - květen
Rokugacu - červen
Šičigacu - červenec
Hačigacu - srpen
Kugacu - září
Džúgacu - říjen
Džúičigacu - listopad
Džúnigacu - prosinec
Dny v týdnu
gecu, celým slovem gecujóbi - pondělí
ka, kajóbi - úterý
sui, suijóbi - středa
moku, mokujóbi - čtvrtek
kin, kinjóbi - pátek
do, dojóbi - sobota
niči, ničijóbi - neděle
Základní čísla
1 - iči / htocu
2 - ni / ftacu
3 - san / miccu
4 - ši, jon / joccu
5 - go / icucu
6 - roku / muccu
7 - šiči, nana / nanacu
8 - hači / jaccu
9 - kjú / kokonacu
10 - džú / tó
11 - džúiči
12 - džúni
13 - džúsan
14 - džújon
15 - džugo
16 - džúroku
17 - džúnana
18 - džúhači
19 - džúkjú
20 - nidžú
21 - nidžúiči
26 - nidžúroku
30 - sandžú
50 - godžú
100 - hjaku
200 - nihjaku
1.000 - sen
10.000 - man
100.000 - džúman
1.000.000 - hjakuman

par zakladnich slov

8. srpna 2007 v 8:20
Konničiwa - dobrý den
Ohajógozaimasu - dobré ráno
Konbanwa - dobrý večer
Sajónara - na shledanou
Dewamata - ahoj (při loučení)
Hai, só desu - ano
Iie, čigaimasu - ne
Wakarimasen - nerozumím
Wataši wa ... des - jmenuji se ...
Onamae wa nan deska - jak se jmenujete?
Hadžime mašte. ... to móšimas. Dózo jorošiku - těší mě, jmenuji se ...
Ogenki deska - jak se máte?
Sumimasen - prosím (při žádosti)
Arigató, dómo arigató - dík, děkuji
Dómo arigató gozaimašta - děkuji pěkně
Iie, kekkó des - ne, děkuji
Hai, wakarimašta - ano, rouzmím
Kore o kudasai - chtěl(a) bych tohle
Sore wa nan deska - co to je?
sei - příjmení
namae - jméno
seinengappi - datum narození
šuššóči - místo narození
džúšo - adresa
kokuseki - státní příslušnost
rjoken bangó - číslo cest. pasu
džišo - podpis

barvičky

8. srpna 2007 v 8:18
modrý
brú, aoi
hnědý
čairo
šedý
hairo
zelený
midori
žlutý
kiiroi
oranžový
orendži
béžový
béžu
fialový
murasaki
červený
akai
bílý
široi
černý
kuroi
světlý
akarui
tmavý
kurai
barevný
kará
bezbarvý
iro no aoi

japonsky pridavna jmena

8. srpna 2007 v 8:17
velký
ókii
malý
čísai
průměrný
heikin
dlouhý
nagai
krátký
midžikai
tlustý
futoi
tenký
usui
široký
hiroi
úzký
semai
trochu
sukoši
hodně
taksan
málo
ni san
barevný
kará
bezpečný
anzen na
divný
hen na
dobrý
joi, ii
drahý
takai
důležitý
džújó na
hodný
ii
horký
acui
hořký
nigai
chladný
cumetai
jednoduchý
kantan na
krásný
ucukušii, kawaii
kyselý
suppai
laciný
jasui
lehký
karui
mladý
wakai
mrtvý
šinde iru
nebezpečný
arunai
ochotný
šinsecu na
pěkný
kirei
příjemný
kimoči no ii
přitažlivý
mirjokuteki na
sladký
amai
slavný
júmei
složitý
fukuzacu na
smutný
kanašii, sabišii
spokojený
manzoku šta
starý
furui
špatný
warui
těžký
omoi
výborný
subarašii
zdravý
kenkó na
žádný
nanno... nai

zviřata

8. srpna 2007 v 8:16 | kated
petto-domácí zvířátko
dóbutsu-zvíře,živočich
risu-veverka
roba-osel
saru-opice
raion-lev
neko-kočka
inu-pes
ahiru-kachna domácí
buta-prase
ari-mravenec
dendenmushi-hlemýžď
sagi-volavka
fuka-žralok
ushi-kráva tanuki-jezevec

japonsky ovoce

8. srpna 2007 v 8:14
cherry- さくらんぼ sakuranbo (třešeň)
grapeーぶどうbudou (hroznový víno)
papaya―パパイア papaia
mango- マンゴ mango
orangeーオレンジ orenji (pomeranč)
blueberryーブルべーリ burubeeri (borůvka)
raspberryーラズベーリ razubeeri (malina)
bananaーバナナ banana
pineappleーパイナップル painappuru (ananas)
lycheeーライチ raichi (čínská švestka)
honeydewーメロン meron
coconutーココナッツ kokonattsu (kokos)
plumープラム puramu (švestka)
kiwiー キウイ kiui
pomegranateーざくろ zakuro
jahoda - ichigo
jablko - ringo

JP-ČJ-sate,sate,sate

18. února 2007 v 16:11
wakarimasen-nerozumím
wakarimashita-rozumím
nihongo wakarimasen-neumím japonsky
hoteru de-v hotelu
restoran de-v restauraci
ai shte imasen-nemiluji tě
ai shte imas-miluji tě
genkides-dobře
damedes-špatně

Znamení

18. února 2007 v 16:07 | Kaťa
JP-ČJ
ite-střelec
tenbin-váhy
hicudži-beran
mizugume-vodnář
uo-ryby
futugo-blíženci
sasori-štír
jaga-kozoroh
otome-panna
šiši-lev
kani-rak
uši-býk
seiza wa jagi za des-moje znamení je kozoroh.
seiza wa.......za des-moje znamení je........

JP-ČJ(Další slova)a jpjp

18. února 2007 v 16:03
JP-ČJ
joukyou-cesta do tokia
zaikyou-být v tokiu
ryousei-bisexuál
damara-držet hubu
jin-člověk
futagokoru-neupřímnost
ranpatsu-neupravené vlasy
fukyuu-nesmrtelnost
hanatsumai-nechutný člověk
sayonara-naschledanou
ockarte samedes-loučím se
hadžimemashite-těší mě(při prvním setkání)
dóza yoroshiku-těší mě(odpoveď na hadžimemašite)
nihinga-japonština
nihon-japonsko
chekoga-čeština
chekodžin-čech
cheko-čechy
dóza-prosím(vybídka,nabídka)
konnichiwa-dobrý den
oyasumi nasai-dobrou noc
itadakimas-dobrou chuť
Neko -Kočka
Midori -Zelená
Aoi -Modrá
Momo -Broskev
Ookami -vlk
Sakana -Ryba
Usagi -králík
Pai -Koláč
Oneesan-Sestra
Oniisan -Bratr

JP-ČJ(zase ty nový slova)

18. února 2007 v 15:44
JP-ČJ
ittai-opravdu
ikso-jdeme
imazoki-dnes
ichiban-nej
chuugakkou-střední škola
cha-čaj
chuunichi-čína a japonsko
banken-hlídací pes
baa-san-babi
bourei-duch
vodaymo-jsem dome
watashimo-jasně
watashi-jmenuji se
etó-no
nanda te-cos to říkal?
yume-sen
gomene-promiň
yamete-přestaňte(oba)
daudžouga-není ti nic?
gomenasai-omlouvám se
yokata-konečně
ryouomoi-vzájemná láska

JP-ČJ(Další slova)

18. února 2007 v 15:37
JP-ČJ
akuma-ďábel
thuste-proč
otósan-otec,taťka
kaasan-matka
kyosei-superstár
kasa-deštník
kso-sakra
kouyuu-kamarád
tamadochi-kamarád
kawai-roztomilí
konban wa-bobrou noc
katuomoi-jednostranná láska
ai-láska
kataomoi-neopětovaná láska
kurokami-červené vlasy
kuro-černá
koukousei-být zamilovaný
kokubyaku-dobro a zlo
kirai-nenávidět
kanji-čínský znak
moji-dopis
mate-počkej
issai-nic

JP-ČJ

18. února 2007 v 15:27
JP - ČJ
OHAYO - AHOJ
sate-ahoj
ohayo gozaimas-dobré ráno
Oyasumi nasai-dobrou noc
itadakimas-dobrou chuť
hay-ano
iie-ne
themo-ale
sundeska-aha
nany-cože
nanda-co
nee-san-švagrová
neko-kočka
neigara-mrtvola
sumimasen-omlouvám se
sensei-učitel
shogakkou-základní škola
shokuji-jídlo
sakana-občerstvení k pití
sughoy-užasné
soka-chápu
Sayonara-naschledanou
shounin-mrňous
arygató-děkuji
aka-červeň
dozo-dále
konnichiwa-dobrý den
 
 

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania