Guns is Roses: Guity
21. prosince 2009 v 21:04 | Konduto
(+18)
Ani nevěděli jak, ale najednou se ocitli na kuchyňské podlaze. Naruto se bránil, jak mohl, po pěti minutách to vzdal v návalu vlastního vzrušení. Sasuke mu ho mnul v ruce a pak ho vložil do úst. Jejich těla se začala potit a určitými místy teklo sperma. Podlaha to tak nejvíc odnesla.
Do sprchy se potom nahrnuli oba. Navzájem se umyli, což Narutovi moc nevyhovovalo. Stěžoval si na to, že není malé dítě. Pak toho nechal. Nemělo to cenu. Čistě se oblékli a nastoupili do černého Audi. Za to, že přišli pozdě, může Sasuke! Proto se Naruto rozhodl potrestat ho svým řidičským uměním. Načeš, se dlouho hádali než na to Sasuke přistoupil. Později toho velice litoval.
17. prosince 2009 v 18:45 | Konduto
(+18)
Probudil se až když mu Naruto otevřel dveře. K jeho baráku to bylo sotva pár kroků. Venku se stmívalo. Když vešli dovnitř, rozsvítili si a Naruto Sasukeho posadil do židle. On sám se pak rozhlédl po domě. Nikdo tu nebyl. Otočil se zpátky na Sasukeho.
"No ty ale vypadáš!"Oznámil. "Měl by ses vykoupat!....A žádný odmlouvání, jdeme!"Jakmile vešli do koupelny, pustil Naruto vodu. Potom svlékl Sasukeho i sebe. Naruto opatrně vlezl do velké vany. Sasuke šel neochotně za ním. Sedl si před něj, aby mu mohl položit těžkou hlavu na hruď. Naruto ho začal oplachovat horkou vodou. Pak vzal mýdlo a namydlil ho. Sasuke ho celou dobu pozoroval.
"Proč nejsi rudý?"Naruto zrudl. Uraženě protočil oči.
"A proč ty se nemeješ sám?!"Sasuke pobaveně hleděl na Naruta jak bojuje s růží v obličeji. Nečekaně se přetočil. Teď hleděl na překvapeného Naruta. V zápětí se sklonil a nadechl se. Tohle jeho milenec nečekal. Sasuke se potopil v místě jeho rozkroku. Nejdříve začal zmatkovat. Přešlo ho to ve chvíli, kdy se něco teplého dotklo jeho špičky. Zrudl ještě víc než před tím. Když Sasukeho hlava zmizela skoro celá pod vodou, poznal, že jeho úd vězí celý v jeho ústech. Začal slastně vzdychat.
Minuty ubíhaly až si Naruto něco uvědomil. Chytl Sasukeho za vlasy, snažil se ho vytáhnout nad vodu. Nenechal se!
9. prosince 2009 v 17:02 | Konduto
Ples byl v plném proudu. Kakashi pozoroval každý kout místnosti. Nemohl najít Naruta. V tom ho uviděl přicházet zpět v doprovodu toho muže, který ho políbil. V duchu si oddechl.
Přetočil se, aby si prohlídl vitrínu s rudou zbraní. Chvíli na ní zamyšleně hleděl. Pak si všiml, že za sklem někdo stojí. Tudíž naproti němu. Obešel vitrínu, aby si muže lépe prohlídl. Byl převlečený za upíra.
"Krása, že?"řekl, aniž by se na Kakashiho podíval.
"Ano to je! Ale taky se trochu mísí s hrůzou, nemyslíte?"Muž se na něj konečně podíval. Usmál se.
"A to je právě ta krása!"Kakashi poznal ten úšklebek. Vtahoval zbraň! Zamířil!
"Takže si přece jenom přišel!"Muž se ani nehnul pořád se ale tak debilně usmíval. Kakashi věděl, že z toho neplyne nic dobrého.
"Odhalil jsi mě trochu pozdě, Kakashi!"než na to stačil oslovený něco říci, někdo po něm vystřelil. Ať chtěl nebo nechtěl, musel uhnout! V sále zatím propadla panika. Lidi běhali sem a tam, někteří se dali na útěk ven z budovy. Strhla se přestřelka mezi policii a organizací Akatsuki. Naruto a Sasuke se na poslední chvíli stačili schoval za jeden podpírající sloup.
2. prosince 2009 v 21:46 | Konduto
(+18)
Před muzeem byl slušný nával lidí. Když Naruto vystupoval s auta, byl pořád nejistý. Potom se ale nadechl, nasadil si masku a v doprovodu všech ostatních tajných agentů vešel dovnitř. Uvnitř to bylo nádherné, marně se snažil zakrýt svůj úžas. Všimlo si ho několik urostlých mužů. Nešlo to jinak. Musel hrát spanilou princeznu. Při této frašce ale nepřestával vnímat okolí. Vešli nový hosté. Měli zajímavé masky. Jeden z nich vypadal jako černý rytíř!
Když Sasuke z ostatními vešli, vzbudili moc pozornosti. Itachi se rozhlídl a pak jak měli naplánováno, se nenápadně rozdělili a vmísili do davu. Sasuke postupoval stále dál a dál dokavaď si nevšiml ženy, převlečené za princeznu. Přistoupil k ní a vzal si pohár s vínem. Kousek upil a následně si jí prohlížel. Měla dlouhé blond vlasy, část z nich upravené nahoru. Korzet obepínal její štíhlou postavu a mírný hrudník. Šaty měli barvu slunce. Žlutá se mísila s oranžovou a rudou. Maska byla ve stejných barvách. Její ústa byla to jediné, co z její tváře mohl spatřit. Vypadala nádherně. V tom se zasmál své myšlence. "Kdybych si měl Naruta představit jako holku, vypadal by asi takhle." V tom mu Itachi naznačil, aby šel nenápadně blíž k vitríně se zbraní. Sasuke přikývl a opět svůj pohled stočil na ženu po jeho boku. Měl nápad.
"Madam, mohu vás požádat o tanec?"žena na něj otočila hlavu a jemným hlasem mi odpověděla.
"Jistě, pane rytíři."Sasuke ji políbil na hřbet ruky a začal s ní tančit.
30. listopadu 2009 v 19:57 | Konduto
(+18)
Naruto vstal, když Kakashi vešel do kanceláře. Hned si všiml toho, co měl v ruce.
"Tak co?"
"Povedlo se! Úspěch!"
"Aha, to jsem rád."Naruto se usmál. Byl to ale nucený úsměv. Kakashi předmět uschoval v šuplíku. Potom se posadil a promluvil: "Nechceš jít zase zkoušet?"
"Ale jo. Jasně!"řekl Naruto a neochotně odešel. Když odcházel, míjel se s Jirayou. Ten za ním zavřel dveře.
"Nesmí se to dozvědět!"
"Já vím!"Kakashi pootevřel šuplík. Pak ho zavře a zamknul.
29. listopadu 2009 v 15:23 | Konduto
(+18)
To odpoledne se Naruto učil střílet za každých podmínek. Když skončili, Kakashi mu řekl, že dnes přespí tady na velitelství. Kvůli jeho bezpečí samozřejmě. Naruto nic nenamítal. Byl tak unavený, že mu bylo jedno, kde složí svoje brka. Na pohovce to sice bůhví jak pohodlné nebylo, ale alespoň nemusel ležet na zemi.
Když zhaslo poslední světlo budovy, Naruto už byl ve své říši snů. Někdo nečekaný vstoupil do Kakashiho kanceláře. Otevřeným oknem. Blonďák přistoupil ke spícímu. Ušklíbl se! Začal mu přejíždět prstem rty pak krk a nakonec se dostal k rozkroku. Naruto ve spánku vzdychl.
"Líbí se ti to, viď?"Naruto se pousmál. Párkrát zprázdna vydechnul. Při tom posledním otevřel víc ústa a zašeptal.
"Sa……suke……."Daidara se odtáhl a zkřivil obličej. Zvedl se!
"Jednou budeš můj!"sykl a pak zmizel tak rychle, jako se objevil. Naruto se převalil a spadl na podlahu. Zamžoural a zívl.
"Byl to jen sen?"vzdychl a vyšplhal se zpět do gauče. V zápětí usnul.
27. listopadu 2009 v 19:28 | Konduto
Po pár měsících se Sasuke zcela uzdravil. Jednou ráno se oblékal a chystal se odejít. Akatsuki pro něj mělo úkol. Neměl na výběr! Itachi mu řekl, že Naruta vězní a jestli neudělá všechno, co mu řekne, stane se mu něco horšího než pouhá smrt. Sasuke si nechtěl ani představovat, na co tím narážel. Když scházel schody vedoucí do haly, už na něj čekal Kisame a Konan.
"Připraven?!"otázal se Kisame a hodil svůj příruční kanón na rameno. Sasuke neodpověděl. Obešel své dva společníky a otevřel dveře. Studený vítr mu rozcuchal vlasy. Otevřel oči a prohlídl si krajinu pozorněji. Něco tu chybí!
"Jestli ti to nevadí, pojedeme mým autem. To tvoje je v garáži."řekla nepřítomně Konan a už nasedala do svého mercedesu. Sasuke hleděl na místo, kde včera zanechal svůj vůz. Kisame to zpozoroval. Položil mu ruku na rameno.
"Neboj se tvůj krasavec je v garáži. Itachi nechtěl, aby někdo zjistil, kde jsi."Sasuke se ohlídl a s krvavě rudýma očima sjel namodralí obličej.
"Tu ruku…………..dej laskavě dolů!"Kisame bez otálení poslech. Ještě si pamatoval příhodu s Daidarou. Ten jednou takhle taky sahal na Sasukeho a odnesla to jeho levá ruka. Skoro by si toho nevšiml nebýt silné bolesti. Kisameho vytrhl z myšlenek až klakson.
"No jo pořád…….ženská jedna!"řekl a sedl si za řidičku. Sasuke se na předním sedadle připoutal a pozoroval ubíhající zimní krajinu. Vzpomněl si náhle na jeho růžové tváře. Na to jak jeho ústa vyslovovala jeho jméno. Na jeho vzdechy………….Sasuke musel zavřít oči. Nemohl se tu před nima sesypat. I když moc chtěl ze sebe dostat tu strašnou bolest. Nemohl! Teď ne!
22. listopadu 2009 v 19:23 | Konduto
Černé Audi se zastavilo před jedním z řadových domů. Řidič vypnul motor. Uslzená tvář mu padla do dlaní. Hlava byla najednou tak těžká. Položil ji na volant. Naruto se nedokázal uklidnit, aby taky ne. Právě zastřelil svého milence. Jeho tělo se klepalo. Ze strachu, co bude dál? A kdo vůbec je?
Pohlédl na ruku, na které se ještě leskly kapky Sasukeho krve. Zhrozil se a bouchl s ní do skla. Venku stále sněžilo. Když vykoukl ven, spatřil svůj dům. Přebýval tu od malička, aniž by věděl, kdo je nebo kde se tu vzal. S pevným výrazem otevřel dveře a vyrazil s odhodláním dozvědět se pravdu!
Pár hodin po přestřelce bylo překvapivě v hale Uchihů uklizeno. Jejich uklizečky se museli činit, aby to stihly. Venku byla tma. Mladík na lůžku jednoho z pokojů těžce oddechoval. Probudila ho oslnivá záře vycházející ode dveří z chodby. Někdo v nich stál.
"Jak se cítíš, bratříčku?"Vyzval mladíka Itachi. Jmenovaný ignoroval jeho otázku.
"Kde je."řekl suše. Itachi však věděl, že ještě nemá dost sil, aby udržel delší rozhovor. Posadil se na kraj postele a přešel rovnou k věci. Po svém samozřejmě.
"Neboj se nic se mu nestalo, zatím………..a pokud budeš spolupracovat tak ani nestane!"Teprve teď Itachi schytal nenávistný pohled. Pohladil Sasukeho po tváři. Věděl, že nemá sílu se bránit.
"Řekl sem, kde je?!"chraplavý hlas nezněl moc výhružně. Přesto se Itachi zvedl a odpochodoval z místnosti. Než dveře úplně zavřel, ukončil rozhovor úsměvem vítězství.