21.Guns
29. dubna 2010 v 18:29 | Konduto
(+18)
Sasuke jel pomalu. Nechtěl, aby jeho jízda byla jakkoliv nápadná. Sakura z něj odmítala zpustit svoje zelené pronikavé oči. Toužila po jeho doteku celým svým tělem. Chtěla ho získat jen pro sebe! Kvůli tomu se přidala k………….ke svému pánovi. Usmála se. "Už brzo budeš jen můj………….."pomyslela si. Zase si nápadně olízla rty a otočila svůj pohled na silnici. Hra ještě nebyla u konce. Projížděli zatím zalidněnými ulicemi města. Zatím…………..
"Sasuke? Prozradíš mi to už?"Sasuke netušil, proč se ho na to ptá. Moc dobře mu bylo jasné, že ona to ví. Ona zná pravý důvod, proč si vybral zrovna její školu. Neznal však důvod jejího počínání. Jen tušil!
"Mou prioritou bylo schovat se před policií."řekl hlasem, který používal při výslechu.
"To se snažíš nakukat komu?"odpověděla mu žena se lstivým úsměvem. Pousmál se.
"Nejsi tak hloupá."
"Už ne, Sasuke."
"Fajn. Od Akatsuki jsem chtěl utéct už dávno, jen sem neměl důvod."netvářila se nijak překvapeně. Věděla, kdo jsou Akatsuki. Věděla, kdo je on, Sasuke Uchiha.
21. dubna 2010 v 20:12 | Konduto
Jakmile ráno vstal, ihned přešel k oknu. Služební auto, které si Naruto včera půjčil, tam pořád stálo. Sasuke nervózně přešlapoval u okna. Stále hleděl střídavě ven, dovnitř na hodiny. Ven, dovnitř na hodiny. Nedalo mu to! Začal chodit po baráku a hledat ho. Byl v jeho pokoji, v koupelně, v kuchyni, v obýváku, dokonce i na záchodě. Nic! Poslední místnost, kterou prohlídl, byla garáž. Zase nic! Vzdychl a opřel se o své černé Audi. Vypadalo to, jakoby o něčem přemýšlel. Najednou se otočil, vyšel z garáže a vrátil k oknu v obýváku. Naštvaně uhodil do stěny vedle, když si všiml kufru na předním sedadle.
"Kde sakra je?!"zaklel si pro sebe. Vůbec netušil, kam mohl Naruto jít. Včera večer mu ruply nervy a on vyhodil jediného člověka, na kterém mu kdy záleželo, na ulici. Myslel si, že sedne do auta a pojede na stanici nebo do svého starého domu. Ale on ne! Hodil jen tašku do policejního vozu, co tu stojí před jeho domem a odkráčel si bez jediného slova pryč. Už jednou ho takového viděl. Bylo to tenkrát, když ještě nemohl být s ním. Tenkrát zažíval bolest s toho, že mu nemůže ulehčit tu jeho. Sasuke zrudl nad tou vzpomínkou. V jeho hlavě se totiž objevil i jiný obrázek. Ty zatracené představy, které měl, když se na něj jen podíval. Když ho nemohl mít. Když o něm mohl jen snít. Stejně jako teď. Ale teď to bylo horší! Protože přesně věděl, jaké to je mít ho celého pro sebe. Vzdychl! Nevěřil, že za pár let se bude Naruto trápit zase kvůli němu. A že i on sám bude cítit větší bolest! Kvůli své hloupé žárlivosti……………………
18. dubna 2010 v 21:49 | Konduto
Pajzl! Když jim Akatsuki dali rozchod, uchýlili se muži, stanovení jako poručíci, právě na toto místo. Někteří se znali, jiní se brzo poznají. Před každým s těchto drsných chlapů stál velký půllitr piva. Rozhovor mohl začít.
"Proč vůbec chtěj zaútočit?"řekl jeden a jeho delší tmavé vlasy mu spadly do obličeje. Naproti němu se ozvala podivná odpověď.
"Správná otázka je proč teď?"řekl muž se světlými vlasy. Protáhl se a pročísl si je. Ostatní k němu stočily zraky.
17. dubna 2010 v 15:59 | Konduto
"Nechce mi to někdo vysvětlit?"řekl Itachi klidně a dál pročítal dnešní noviny. Zetsu, Konan a Kisame stáli před jeho stolem. Ostatní posedávali kolem. Itachi upil svůj šálek čaje a poprvé se podíval na tři účastníky poslední mise.
"Vysvětlit co?"řekl Kisame nezúčastněně. Konan se zamračila a dloubla do něj loktem. Kisame se jen ohnal. To Itachiho popudilo.
"Ty se ptáš co?!"prásknul s novinami o stůl a poklepal na ně. "Třeba to, proč jste jenom tři ze čtyř?!"
"Já fakt nevím! Podle Zetsua, Sasori prostě blbnul! Co s tím?!"řekl Kisame a tvářil se pořád dost rozhozeně. Itachi začínal pochybovat o tomto týmu.
"Co s tím?! Teď vědí, že jsme to byli mi, ty hlupáku!"
"Aha."Kisame si jenom vzdych. Itachi se otočil a posadil se zpět za stůl. Zavřel oči a přemýšlel. Konan a Zetsu si vyměnili krátký a vážný pohled. Teď to nesměli zkazit.
"Vy ostatní k tomu nemáte co dodat?"řekl Itachi už klidnějším hlasem. Zetsu udělal krok vpřed.
"Já ano. Došlo mi to při akci. Zariskoval jsem, omlouvám se."řekl zcela upřímně. Itachiho to zaujalo. Otevřel oči a nechápavě ho pozoroval.
"Co ti došlo při akci?"řekl, když nedokázal přijít na smysl jeho slov.
"Konan mi říkala, že si myslíš, že je u nás v organizaci špeh."teď začal Itachi chápat.
"A?"
"V den kdy mi to Konan řekla, sem zjistil, že nejsem jediný, kdo má ten pocit. Tudíž neblázním……….Měl si pravdu, byl tu špeh a já ho našel."pokračoval Zetsu a čekal na reakci okolí.
31. března 2010 v 18:10 | Konduto
Dvě duše, které se ocitly v mrtvém bodě. Byly tak blízko a přesto tak vzdálení jedna od druhé. Mezera, která mezi nimi vznikla, se stále rozšiřovala. Pozastavovala ji jen jediná dobře viditelná věc…………………
Chodili každý den kolem sebe a vždy prohodili jen pár nezávazných slov. Chtěli prohodit víc, ale nešlo to! Nemohli se zbavit toho pocitu. Pocitu viny! Oba ji měli. A proto o ní nemluvili. Bylo to zbytečné.
Byl víkend a naši zranění milenci neměli co na práci. To bylo pro ně nejtěžší období. Nečinnost je zabíjela víc než vzájemná přitažlivost, kterou nemohli mít. Proto většinu času trávili na svých pokojích a dělali, že ještě spí. Jeden z nich to nevydržel a vstal. Bylo jedenáct hodin. Díl už spát nechtěl. Ne sám! Oblékl se a řekl si, že připraví něco speciálního. Oběd snů!
24. března 2010 v 19:00 | Konduto
Itachi a jeho tým nájemných vrahů měli kvůli Orochimarovi jisté problémy. Už dva roky je neustále pronásleduje policie. Proto se nikdy nezdržovali na jednom místě déle jak týden. Bylo to moc nebezpečné………….Jejich plán na získání rudé zbraně a jejího nositele selhal a teď platí za svojí chybu! Museli se skrývat. Nebylo zbytí……….
"Takhle zamřít nehodlám!"řekl Itachi ke svému kolektivu. Všichni byli namačkáni v jedné místnosti ze tří. Jejich tváře skrýval stín.
"Měl sem se nechat zastřelit, alespoň bych měl v hlavě sračky!"řekl naštvaně Kisame a bouchl do opěradla. Křeslo, na kterém seděl, trochu zaskřípalo. Konan ho poctila vážný úsměvem.
"Hned by se mi ulevilo, kdybych nemusela poslouchat tvoje kydy!"řekla. Vzala konvici a zapnula ji. Začala se vařit voda. Kisame udeřil znovu do opěradla.
"Radši zmlkni! Už nějakou dobu mám chuť někomu prohnat kulku hlavou a brzo mi bude jedno, kdo to bude!"cvakli zbraně! Hlavně mířili na jasný cíl. Stačilo jen zmáčknout spoušť!
21. března 2010 v 18:07 | Konduto
(+18)
Dotek. Už nikdy………………………..
"Stalo se toho tolik. Byl to snad jenom sen? Ne, prosím za to, aby nebyl. A přesto, ta bolest, kterou teď cítím………….přál bych si, aby byla menší, ale to nejde. Zasloužím si trpět! Trpět za to, co sem udělal své milované osobě! Trpět za to, jakej sem idiot………………..
Nepřišel jsem o něj, o svou lásku. Stále bydlel v mém domě, stále sem ho měl vedle sebe ale už to nebylo jako dřív……….. Nemazlil se semnou, nedržel mě za ruku, nelíbal mě…………..bylo to utrpení, jen se na něj koukat. Nesmět se ho dotknout mě zabíjelo. Už dva roky. Dva dlouhé roky……………………..