
23.Kapitola
DUGOUT
.
Nevěřila jsem vlastním očím. Kluci si v šatně dělali selfie a dost vážně se přitom tvářili. Jako by to byl ten nejdůležitější odkaz pro budoucí generace a lidstvo vůbec. A to jsem si myslela, že na tohle tedy rozhodně nejsou. Jejich těsto jsem tedy moc netrefila. Obzvlášť pak reakce Šmoulodiota Lia, u nějž mě to zaskočilo nejvíce ze všech. Nejen, že se připojil k ostatním nadšencům, ale dokonce jim zasvěceně radil, jaká poloha by byla nejvhodnější a taky při jakém světle nejlepší. Spadla mi brada, když se usmál. Ostatní tím nebyli příliš překvapeni, ale bylo poznat, že je na tom taky něco dostalo. Alan to jako vždy neřešil a choval se k Liovi jako k nejlepšímu kámošovi, jehož názory děsně baštil. Objímal ho kolem ramen a snažil se pochopit jeho složité návrhy. Bart se jako obvykle podřídil většině a nekonfliktně přitakal na všechny nápady nadšené dvojice. Přitom si nezapomněl sem tam hlasitě zívnout. Vzdychla jsem a nedokázala se neusmát.












