Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Home-cože to? - Score

26. července 2018 v 17:43 | Konduto |  Home-cože to?


12. Kapitola
SCORE
.

Moc jasně jsem to neviděla, ale bylo zřejmé, že se na mě soupeřův nadhazovač Jim chystá s něčím velkým a drsným. A to vůbec nemyslím žádný dvojsmysl. Byl od pohledu fakt dobrý a jeho schopnosti se dali srovnávat i s hlavní ligou dospělých baseballistů, což jsem musela s nechutí uznat spolu se svými kolegy. Však na pálce moje sebevědomí vždycky vyletí až do oblak a veškerý pud sebezáchovy zmizí. To byla podle Barta moje největší slabina. Ale Jim tuhle skutečnost neznal a tak jsem měla výhodu momentu překvapení. To jsem si tada myslela, prvních pár sekund určitě.


Jimův stejně dobrý chytač jako náš Lio, blonďatý gorilí génius, mě dost rychle přečetl a vyzkoušel můj um, v mém milovaném sportu, na prvním nadhoze. Nepromáchla jsem, což byl pro něj jasný signál, že nejsem žádný polský ořezávátko. A tak kývl na Jima, kterej se jen na svou gorilu ušklíbl. Byla jsem pro jejich léta sehranou battery úplným překvápkem a prvním zpestřením celého dne. Lukas Walker, tak se myslím jmenoval ten zázračný vysoký gorilí druhák z týmu Mad Dragons. Lepšího parťáka eso našeho soupeře dostat nemohlo. Ledově klidné temně modré oči k jeho postavě gorilího samce skvěle ladily a jeho světlé blond vlasy střižené po vojensku ještě zvětšovaly můj pocit strachu a ohrožení. Toho bych nechtěla potkat v noci na temném náměstí babiččiny vesnice. I když jsem se ho snažila ignorovat, jeho aura mě tlačila do zad jako rozžhavený kolík.

.
Uklidni se, říkal jsem si a soustředila se na Jimovo vzdálené rameno.
Pohnul se!

.
Já přivřela modré oči a sledovala rychlý míček, který přesně letěl dráhou do mé straik-zóny!
Ušklíbla jsem se a věděla, co za pocit mi v tuhle chvíli běží v těle. Vzrušení a napětí!
Prohnula jsem své tělo a mohutně švihla se svou železnou krasavicí! Ozval se zvuk střetu dvou těles a následně se všem zvedly hlavy vzhůru k nebi! Tohle bylo čisté a profesionální. No,… i když jsem ho na moment viděla jen jako čmouhu, tak to ušlo. Tohle už mám v malíčku. Celý tenhle dech beroucí odpal.

.
"HOME-RUN!" zakřičel rozhodčí a já, za hlasitého skandování svého týmu, lehce odhodila pálku na stranu. Rozeběhla jsem se mírným krokem k první metě a užívala si pohled lehce překvapených soupeřů, kteří jen tak přešlapovali na místě. Teď jsem vám to nandala, vy hloupoučtí naivní dráčci! Usmívala jsem se a urovnávala si unaveně modrou helmu, která byla pro moje bezpečí. To, že v ní byl děsnej hic, už ale na příbalovém letáku nebylo. Ostatní kluci v poli alias Frenk s Harrym doběhli přede mnou, a hlavně díky mě, taky domů a tím jsem pro náš tým získala tři body. Konečně jsme vedli! To se ovšem nelíbilo našim soupeřům, jejichž pohledy náhle ztvrdly o dvacet procent.


.
.
"To bylo super, Reve," poznamenal Leny a dál si upravoval svou výstavní blond patku, která se mu vždycky v kšiltovce nebo helmě zacuchá. Já se jen podrbala v té hrozné paruce, která dost navlhla a usmála se. Dokonce i ti kamenní vysocí třeťáci mi věnovali obdivný úsměv. Tyler mi dokonce ukázal i palec nahoru, to jsem brala dost rozpačitě. Hlavně ať nevidí, že se červenám.
"Nezklamal, jako vždy," ozval se Alan a opět mi dal herdu do zad. Nemůžu se dočkat, až mi jednou bouchnou saze a kopnu ho mezi nohy. Protáhla jsem si pravé rameno a pohlédla na kapitána.
"Dobrá práce, Reve. Teď jen vyčkat na odpověď."
"J-jo," vyšlo ze mě nervózně a vůbec mi nedošlo, že trochu koktám. Jejich důvěra a zcela otevřená radost mě tolik potěšila a dostala, že jsem nedokázala udržet obličej v klidu. Zrudla jsem a rychle si sedla vedla znuděného Barta na lavičku. Sklopila jsem hlavu a dělala jako, že si zavazuju boty.

Bože, tluče mi srdce… a to strašně rychle.
Chce se mi brečet a přitom skákat radostí. Co to ksakru je?

"Si v pohodě?" Ozval se Bart a lehce si protahoval dál svoje prsty na rukou. Já omámeně odpověděla.
"J-jasně. P-proč…?"
"Tvůj obličej říká: Jsem z vás v rozpacích," řekl mi náš druhý nadhazovač a pobaveně se ušklíbl. Jeho hnědé oči jasně říkaly, co si o celé téhle familiérní věci myslí a tak jsem trochu uklidnila své tak náhlé rozbouřené dívčí emoce. Taky by se mohl přiučit něco o lidských pocitech, pařez jeden.
"T-to se ti jen zdá, Barte."
"Napadají mě jen dva důvody. Buď tě nikdy nikdo do teď neocenil, anebo…," podíval se klidně na pole, kde zrovna probíhala výměna hráčů z obou družstev. Útok za obranu a obrana za útok.
"Anebo co?"
"Nebo je tohle poprvé,… co máš tým," řekl mi svou tak moc správnou domněnku, až mě to vyděsilo. To je tak pozorný nebo jen má čuch na minulost druhých? Bože, mám v týmu Sherlocka Holmese. Nasadila jsem si zpět kšiltovku, a co nejvíc se snažila zakrýt svůj modrý skleněný pohled. Nebrečela jsem, ale naštvaná jsem trochu byla. Dost dlouho jsem jistou skutečnost ignorovala. Bylo to tak lepší.
"Musím… ti na to odpovědět?"
"Ani ne," řekl a koutkem jednoho oka mě chvíli pozoroval, než jsem k němu opět zvedla už vyrovnanou usměvavou tvář,… a to bez jakéhokoliv náznaku rozpaků či nerozhodnosti.
"Blbče."

.
Pak už se mě Bart, co se tohohle týče, nikdy nezeptal. Asi pochopil, že to pro mě vůbec není příjemné téma a že vážně nemám náladu svěřovat se právě jemu, největšímu pařezu v našem týmu. Nebyla jsem si úplně jistá, zda by to pochopil, možná i jo, ale prostě jsem nepotřebovala nikomu vykládat, jak uboze jsem se na tom jako malá holka měla. Tenkrát ještě bez brejlí. Vzdychla jsem a zapomněla na minulost, nezajímala mě a nechtěla jsem se k ní vracet, teď jsem tady a mám tu tyhle fajn kluky. Budu hrát a dýchat jen pro ně, alespoň po těch pár let, co tu budu.

.
Vyhrávali jsme a to o dva body, díky mojí skromné maličkosti. Pokud to udržíme, máme velkou šanci na vítězství, což blikalo před očima všem mým spoluhráčům jako reklama na hamburgry. Zničím si klidně všechny kosti v těle, ale proti těm dvou opičákům určitě vyhrajeme. Nic není ztraceno, a proto se teď náš tým přesouvá do obrany. Kyle, Peter, Monty a Shayne se přesunuli na svá polařská místa a byli připraveni kouzlit a třeba i levitovat. Vypadali fakt nadupaně, když se trochu předklonili a zaujali bránící postavení… tedy když odečtu ty jejich úšklebky a případné hloupé poznámky. No zkrátka oni to zvládnou. Zvládnou to, dokud se budou soustředit tak…


Sakra, co to ti kašpaři dělají?
Brzy mi došlo, že chyba není tak úplně na jejich straně.


.

VYSVĚTLIVKY NEZNÁMÝCH SLOV:
Score - bod, získá útočící hráč, který se stal pálkařem běžce a dotkl se postupně první, druhé, třetí a domácí mety.
Battery - osa, je nadhazovač a chytač.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania