Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Home-cože to? - Bunt

20. června 2018 v 17:39 | Konduto |  Home-cože to?
6. Kapitola
BUNT


Obě modré poloslepé oči mi naštěstí nevypadly z důlku ani po tom, co jsem hleděla na překvapivý útok svého, ještě před minutou, vystrašeného nadhazovače. Bart ale nepřekvapil svým úderem jen mě.


Kdo byl z jeho hry nejvíc unešený, byl právě jeho idol. Eso základní sestavy se uznale ušklíblo, protože nestihlo včas zareagovat na Bartovu lehkou tečovanou střelu, která skákavým pohybem pro svištěla těsně u jeho pravé nohy. Než stihli jeho bránící spoluhráči cokoliv udělat, Bart získal první metu a trochu se na mě spokojeně pousmál.
"To je parchant," ozval se vedle mě Alan napůl naštvaně. Já jen dál ohromeně a napůl pobaveně hleděla před sebe.
"Udělal na něj Ulejvku."
"Jo, v tom jediném na pálce vyniká."
"Proč mě to jenom tolik překvapilo. K jeho povaze to sedí."

"Jsi na řadě, Reve," řekl mi Alan s úsměvem a plácl mě přátelsky přes záda. Raději jsem mu neprozradila, že to jako dost bolelo. Vydechla jsem těžký vzduch s odeznívající bolestí a pohlédla na nadhazovače Jacka, který už na mě čekal.

Jsem na řadě. Tak se předveďte, pane Eso.

"Házej pořádně, Millere."
"Ano, trenére," nadechl se a soustředil svou veškerou sílu do pravé ruky. Teprve teď z něj šel pořádný strach. Zachvěla jsem se vzrušením a stoupla si vedle domácí mety. Za mnou byl slyšet nervózní dech chytače a přede mnou ohněm rozpálené hřiště plné připravených polařů.

Nadechla jsem se a zase lehce vydechla. Bylo to tady, moje vystoupení před těmi cvoky posedlé stejnou věcí, jakou bůh posedl mě a moje srdce. Pohlédla jsem na modrou oblohu nad sebou a pak zavřela stejně barevné oči. Soustředila jsem veškerou svou pozornost do hry a na bílý míček. V hlavě jsem teď měla prázdno a jediné co jí prostupovalo, byl lehký závan větru. Veškeré myšlenky byly nepodstatné. Záleželo jen na právě prožitém okamžiku.

Otevřela jsem připravené a vážné oči a zaujala základní postoj pro pálkaře. Můj dech se zpomalil a srdce běželo jako o závod. Nadhazovač Jack mi zřejmě hleděl upřeně do očí a stejně, jako já jeho, mě probodával ostrým pohledem, který mě měl rozhodit. Nevím to ale jistě,... jelikož nemám kvůli přestrojení brýle. Aby jste rozuměli, nadhazovač ode mě stojí skoro devatenáct metrů, což je při mém zrakovém defektu dvou dioptrií hotové peklo. Jsem ráda, že vůbec rozeznám svůj tým od těch nabušených idolů téhle školy. Pohyby hráčů taky docela dávám a míček mi z dohledu zmizí jen někdy.

Možná bylo výhodou, že moje rozostřené modré oči nejsou moc dobré na rozeznávání grimas lidí stojících příliš daleko od mé maličkosti. Přeci jen mě nemůže rozhodit obličej někoho, koho po celou dobu vidím jako velkou houbu s rukama a nohama. Ta představa mě docela pobavila a na tváři mi vykouzlila malý úsměv.

No, alespoň jsem vůči tomu hloupýmu tlaku imunní.
Posunuté ohnisko se někdy docela hodí.


Jack se ze sekundy na sekundu napřáhl a já napnula svoje tělo jako luk! Profesionálně jsem přivřela oči a silou vůle posunula svoje ohnisko tak, aby se obraz trochu vyostřil! Tohle dám, i kdybych měla nastavit tělo! Jack vypálil sonickou rychlostí svůj nadpozemsky rychlí míč a já se stihla jen nadechnout, než mi pro svištěl kolem těla! Nepromáchla jsem ale i tak jsem měla smůlu.

"Straik!" Ozval se trenér a já jen podrážděně sykla. Byla jsem moc nedočkavá, uklidni se a přestaň se klepat. Dáš to!
"Ještě dva, ještě dva!" a "Nandej mu to, Jacku!"
"Připravenej?" Zeptal se chytač za mými zády a já v jeho hlase poznala toho třeťáka Tylera hrozného na pálce.
"Jen do mě," odpověděla jsem mu a znova zaujala pozici. Bohužel, jak se Jack napřáhl, věděla jsem, že zase nedočkavě minu. A proto jsem opět nepromáchla, pozorně sledovala letící míček a snažila se přestat být tak natěšená.

"Straik!" Ozval se opět přísně trenérův hlas. "Ukonči jeho trápení, Millere!" Dodal a jeho svěřenec jen poslušně přikývl.
"Ano, trenére."

Tak to by stačilo. Stačilo. Nadechni se a... dej ho tam!

Ve chvíli, kdy na mě Jack vystřelil svůj silný a rychlý míček, jsem zadržela dech! Otevřela jsem zprudka oči a jako ve zpomaleném filmu jsem přetočila svoje malé lehké tělo a promáchla jsem silně sevřenou železnou kráskou! Ozval se řinkot střetu dvou těles a míč vyletěl daleko do oblak. Když padal nazpět, jeho dráha byla jasná dokonce i mě.
Upustila jsem pálku na zem a dala se do běhu po metách stejně jako můj spoluhráč Alan, s kterým jsme právě za jásotu našich spoluhráčů skórovali proti A-týmu. Tohle byl totiž jasný a čistý Home-run. Můj nejlepší úder jakožto třetího pálkaře.




VYSVĚTLIVKY NEZNÁMÝCH SLOV:

Bunt - neboli Ulejvka, je míč, který není odpálen švihem, ale úmyslným nastavením pálky je pouze sklepnut do vnitřního pole.
Straik - je správný nadhoz vyhlášený rozhodčím, když pálkař švihne po míči, ale mine nebo nešvihne ale míč proletěl straik-zónou.(Je toho víc, ale tohle je základ)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania