close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

V KOLIK SE TO UPEČE?

24. prosince 2016 v 10:00 | Konduto |  Jednorázovky


Vánoční povídka na zasmání

Natáčecí studio číslo 9.: 24. 12. 2016


Z kuchyně se linula neodolatelná vůně čerstvého perníku. Všichni měli plné ruce práce se zadanou prácí, která byla u každé skupinky jiná. Jeden válel těsto, druhý vykrajoval, další házel připravené tvary do trouby. Speciální jednotka složená zejména z dívčího osazenstva věnovala svou pozornost pouze a jen zdobení a finální lepení dílů perníku či cukroví k sobě.



Na jednu stranu bylo překvapující, že se zapojili úplně všichni. Lihgt vždycky tvrdil, že pečené věci nesnáší, a teď byl jako jediný u trouby a hlídal správnou teplotu. Krátkovlasá Karin zase neměla ráda červenou barvu a přitom skoro všechny perníčky vyzdobila rudou mašličkou. Zbytek její rodiny se u vykrajovacího stolu hádal, jaký tvar lepeného cukroví je nejkrásnější a jaký naopak nejpraktičtější. Bohužel se na finální názor zeptali dost ostře Karinina kluka Usuiho, který byl vždycky tak trochu nesvůj z bandy krvežíznivých upírů. Proto se raději vzdálil od stolu s dalším plechem vyrobeného cukroví a podal je Lightovi. Ve své zelené zástěře se rudooká Ai proplétala mezi dospělými i huberťáky, aby našla svou schovanou kamarádku Tsugumi. Obě milovaly schovávanou, a jelikož už měli zdobení dost, rozhodly se, že si něco zahrají. Přeci jen jim to otec Tsugumi dovolil a sám převzal jejich místo u zdobícího stolku. Hajimemu to ale nikdy moc nešlo, což své dceři samozřejmě raději nepřiznal. Přeci jen si ale za pár svých výtvorů vysloužil smích od dívek u stolu.

"Tady se píše dvacet minut," přečetl Ryuzaki z kuchařky a klekl si přitom na židli, která stála naschvál hned vedle linky. Light se na něj podíval a pak zpět na troubu.

"To není vánočka, když to tam nechám takhle dlouho, bude z toho uhlí."

"Chtěl si to přečíst? Chtěl. Já jen čtu, co tu mají," bránil se Ryuzaki a zalil si připravené kafe.

"Nesvádím to na tebe, jen říkám, že je to blbost," mluvil dál klidně Light ale trval na své teorii.

"To více méně znamená, že ze mě děláš blbce," pokračoval jeho kamarád a do kafe si hodil asi sedm kostek cukru. Hezky jednu po druhé a to co nejpomaleji. Light to chvíli sledoval, než dál oponoval.

"Nic takovýho jsem přeci neřekl."

"Nechcete toho nechat. Už nám stejně zbývá jen jeden druh cukroví," ozvala se Karin od zdobícího stolu a házela zamilované pohledy k Usuimu.

"Jo, mohli byste toho nechat. Koho zajímá, kdo z vás dvou je chytřejší," přitakala Tsugumi a rozdělila jeden perníček na dva kusy, z nichž jeden podala Ai.

"Já ti nevím, třeba nás," řekl jí Light ale odpověď ho jako vždycky moc nezajímala.

"Tak to jste jediní v místnosti."

"Jo, moje malá Tsugumi to trefila," řekl Hajime, aby stál na straně své upřímné dcerky. Ta jen nafoukla růžové tváře a zatvářila se, jako by jí urazil. To pochopitelně nepochopil žádný muž v místnosti.

****

Ani pro tak ostřílenou osobu jako je Gvendolína Dakon není snadné péct celý den cukroví a zároveň se tvářit, že jí to strašně baví. Upřímně ani Marie, její mladší sestřička, se netvářila odvázaně. Nemůžeme se jim divit, obě už od rána uklízejí a pečou, do toho se ještě starají o vyprání prádla a o pravidelné venčení jejich malého pupíka, čubičky Nelly, která samozřejmě jako jediná má právo prospat celý den, aniž by cokoliv udělala. Obě sestry dávno snily o psím životě, kdy vás nutí jen k pár základním povelům, spaní, k vykonávání potřeby a jedení sucharů. To poslední nevypadalo vábně, ale dalo by se to přežít.

Maminka sester systematicky běhala po kuchyni a rozdávala každému, co sekundu seděl, práci na příštích deset minut. Nebylo občas jednoduché jí vyhovět. Hlavně bez řečí vyhovět. Požadovala vždy rychlost, přesnost a svou představu, což bylo nemožné splnit. Což si vždy pomyslela hlavně Gvendolína. Už by si šla zase lehnout a to ani nezapadlo slunce za jejich tři kopce. Bydleli už dlouho v údolí, ale pokaždé to byl zážitek, jak rychle se v zimě setmí i tady.

"Neužírej," opáčila Marie Dakon a dál vykrajovala těsto. Gvendolína polkla část, kterou si nenápadně uždíla před malou chvilkou.

"Já neužírám."

"Jo a za co pokládáš tohle?" A napodobila jí Marie. Vzala kousek těsta a strčila ho do pusy.

"Ochutnávka."

"Neujídáte, že ne?" Zeptala se maminka a naklonila se přes Gvendolínino rameno.

"Ne," opáčily obě dívky najednou.

"Bude vám blbě."

"My to…"

****

"Neupečeme!" Opáčila striktně a nahlas Tsugumi. Ai jí mlčky pozorovala a ujídala kousek perníku.

"Proč ne?" Bránil se Hajime a snažil se jí vzít za ruku.

"Nechci jim prozrazovat mámin tajný recept."

"Jak tajný? Vždyť je ho plný internet," opáčil Light, na což dostal pohlavek od Ryuzakiho.

"Posliš, mamka by chtěla, abychom se podělili. To víš ne, měla ráda lidi."

"Hmm…" zabručela Tsugumi a nakonec přikývla. Hajime dal povel a šlo se na věc.

Museli přidat, aby stihli všechno cukroví dát na stůl a taky k vánočnímu stromečku, který tak krásně ozdobily děvčata. Ai skoro hodinu stála a hleděla na obří stříbrnou hvězdu, kterou se ozdobila špička krásného jehličnanu. Když se jí Usui zeptal, co se jí na hvězdě líbí, pomalu na něj otočila svoje karmínové oči a pravila: "Chceš vidět svojí smrt?"

Tak rychle snad Usui ještě pokoj neopustil. Karin a její sestra se mu ještě dvě hodiny na to strašně smály, jelikož nepochopil, že Ai použila na žert svou seriálovou větu. Usui to ale za žert moc nebral, bohužel si s hrůzou uvědomil, že je jediným normálním člověkem na téhle vánoční oslavě. To uvědomění ho tak dostalo, že hned po večeři omdlel a zhroutil se na pár minut na sedačce. Karin ho ovívala a utírala mokrým hadříkem, než při rozdávání dárků konečně přišel k sobě. Něco Lightovi a Ryuzakimu říkalo, že to nebyl obyčejný restart organizmu. Rozhodně to v dalších hodinách všem připadalo podezřelé. Chtěl se ulít, projelo přítomným hlavou. Jo, už to…

****

"Už to… máme," zahlásila Gvedolína co nejvíce nahlas. Už byla unavená, záda jí boleli a celý den vlastně prožila v kuchyni za stolem. Venku už byla tma a na hodinách ručička překročila normální hodinu pro začátek nějaké nové zábavy. Utahaně vzdychla a rozhodla se, že už to je tak maximálně na koupačku a lehárko.

"Super. Takže už nás čeká jen úklid," řekla jejich maminka s úsměvem a dosušila nádobí.

"Myslela si jen nás dvě, co?" Opáčila Marie a rychle se hnala do koupelny, aby jí Gvendolína nepředběhla. Jejich maminka se jen pousmála a zvesela oznámila, něco nečekaně ironického.

"A pak že si nerozumíme."

****

Cukroví se povedlo, dokonce i Tsugumi byla nakonec nadšená, že se udělalo i to, které kdysi pekla její maminka. Hajime jí pohladil po vlasech a posadil se vedle stromečku vedle ní. Rodinka upírů si posedala na dva gauče a Karin s Usuem se uvelebili u jejich nohou. Ai si sedla vedle Tsugumi, která se rozhodla rozdávat dárky. Lighl s Ryuzakim stáli u stolku s vaječným likérem a přiťukávali si na prozatímní smíření a taky na vánoční pohodu. Všichni byli šťastní a pohodově klidní.

Což jen tak neuvidíte. Ať už se jedná o realitu nebo imaginární animovaný svět.


Veselé Vánoce a šťastný Nový rok vám přeje Konduto a Kated.
Hezké svátky vám přejí i hrdinové anime, které jsem náhodně vybrala a spojila: Death Note, Karin a Jigoku Shouyou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 market market | 25. prosince 2016 v 0:19 | Reagovat

Skvělá jednorázovka. Snad sis užila vánoce a pod stromečkem bylo to, co bylo tvým přáním.

2 Konduto Konduto | 25. prosince 2016 v 12:34 | Reagovat

Ahoj, moc děkuji, jsem ráda že se ti to líbilo, bylo to na rychlo. Asi dvě hodiny. Já dostala vše i něco navíc, což je fajn. Raději ale rozdávám. Doufám, že tvoje vánoce byly vysněné a dostala si vše :-)

3 topka topka | 25. prosince 2016 v 13:40 | Reagovat

:-D  :-D  Chtěla bych vidět, čím by upíři plnili třeba vosí hnízda... to by mě fakt zajímalo :D A jestli pijou váječný likér nebo něco jiného... ááá, dneska máme Vánoce, přiťuknem si skleničkou dobré AB... jedinečná příležitost si vychutnat něco lepšího :-D
Cukroví - neujídejte, bude vám špatně :-D Spíš by to mělo být - neujídejte, bude toho málo :-D tak je to asi všude.
Krásná povídka a příjemné zpestření. Líbila se mi tahle oddychovka. :)
A ta trochu opožděně se i já přidávám s přáním krásných a pohodových Vánočních svátků... užijte si je v klidu až do poslední minutky :)

4 Kated Kated | Web | 25. prosince 2016 v 23:47 | Reagovat

Ahhh a za rok nás to čeká zase :D :D :D ... teda... chci říct Marii a Gwendolínu :D :D

5 Konduto Konduto | 27. prosince 2016 v 12:37 | Reagovat

[3]: To je zajímavej názor, ani mě nenapadlo, že je vlastně musejí naplnit něčím podobným krvi :-D Skvělí postřeh, i když třebas já vsí hnízda nejím :-) Jsem ráda, že se ti blbinka líbila, píšu jí na každé vánoce a to už devátý rok. Děkuju moc za komentář :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania