Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Solution (9.část)

25. února 2013 v 14:07 | Konduto |  Solution
(+18)
Sasuke Uchiha
Přišla atomovka! Tak bych asi nejvýstižněji nazval třetí dějství naší milostné scény, která byla únavnější než kdokoliv z nás čekal. Ne, že by mi to vadilo…právě naopak, byl sem nadšenej s každého nového pohybu a pocitu. Až na jeden……
Ten pocit….
Pocit, kterému se říká zvýšená agrese.
Proč jen jsem byl místy tak hrubej? Jasně nejsem, žádný svatoušek…nikdy sem nebyl…ani při sexu ne, ale já….nechtěl sem mu ublížit. A přitom sem toužil, aby byl jen můj, jen můj se vším všudy….nikoho jiného. Ale proč sem to zaháněl do takových extrémů….? Vždyť se ani nebránil, nic nevytýkal…..
Choval sem se jako zvíře….místy….
Zvíře v říji….
Bez….emocí,…..v hlavě….jen….pudy……

Držel sem mu ruce dál….a zase příliš silně, protože Naruto přivřel bolestně oči. Musel sem sakra krotit tyhle svý pudy. Ještě si pomyslí, že nejsem normální…..Jako že tohle u mě nebylo normální.
"Promiň."zašeptal sem a položil si na chvíli čelo na to jeho.
"To nic není."oplatil mi stejně a jemně mě políbil. Kvůli tomu, jak na moje občasný tvrdý přírazy reaguje, sem se chvílemi fakt nenáviděl. Aniž bych chtěl tedy…..moje pocity a vjemy jsou fakt dost přeházený. Ale za to všechno může jen Naruto.
Jen ten prevít Naruto….
Přestal sem na to myslet a věnoval se zase svým potřebám….a jeho potřebám samozřejmě. Chvílemi jsem ještě předváděl omluvný postoj k věci,…a to líbáním a různým opečováváním jeho rozkroku. Pak sem se opět vrátil k postoji zvaném - Sasuke. Otočil sem ho na břicho a strčil mu dva prsty do jeho ještě pořád neodolatelného a úzkého otvůrku. Krásně mi zavzdychal a rudou tvář zabořil do svého polštáře. Ale jeho pusu se stále slyšel…a jeho dech s ní…..mě zase dostal do obrátek. Vyndal sem tedy prsty a sledoval, jak můj kamarád zajíždí dovnitř….už jen to mě nehorázně vzrušilo a tak sem už potřetí ztratil úplně kontrolu.
Zatmělo se mi a já jen přirážel a přirážel. Hlas v pozadí, plný vzrušení mě jako jediná věc ujišťoval, že ta osoba pode mnou je nadmíru spokojená s tím, co jí tu provádím. Ani jeden s nás nebyl proti, tak proč se krotit nebo hlídat? Bylo to jen naše….naše věčné a tvrdé spojení…..
Něco mi říkalo, že je něco špatně….
Ale svědomí to nebylo.

Datum: 22. 4. 2232
Intimní styk mezi mnou a Narutem nastal už před třemi dny. V tu dobu se ještě neobjevily žádné vedlejší příznaky, které by naznačovaly úspěšné formování zygoty. Ani k dnešku se nic nemění. Jistě, u žen se první příznaky objevily až po týdnu ale u mužů je tohle jiné. Třetí den, za každý byly provedeny tři, jeden a dva styky, které z nějakého důvodu nabíraly na síle agrese. Tedy s mé strany určitě. Přesto vzrušení a chemická přitažlivost nemizela. A tak mi nezbývá nic jiného než to zkoušet a modlit se, že sem se nesekl.
K tomu všemu se náš vztah vyvíjel na úroveň normálního chození středoškolského páru. Ne, že by mi to nějak moc vadilo….stejnak sem věděl, že ho nemiluju. Ten pocit,….všechny moje pocity vycházeli jen s jeho neodolatelné chemie, která byla neuvěřitelně spalující. Nedalo se mu prostě odolat ani myšlenkami jsem to nedokázal…byl prostě jako droga a jeho tělo zejména.

Ten den jsem zase po dlouhé době něco napsal. V těch zbývajících sem byl tak mimo, že sem byl vůbec rád, že sem si na něco vzpomněl. No jo, ať žijou naše první líbánky. Takhle sem ještě s nikým úplně bez sebe nebyl. Ale jak se říká, vše je jednou poprvé….
Protáhl sem se a odložil deník i se svými poznámkami a myšlenkami zpět do tašky, kterou sem měl skopnutou pod postelí. U Naruta sem se teď zdržoval dost často, zejména v jeho posteli a v jeho, koupelně. Odhrnul sem peřinu, a jak mě pán bůh stvořil, přešel pod teplou sprchu. Na to, že to byla jen koupelna pro jednoho syna,…byla dost velká. Umyl sem si zamyšleně vlasy a zbytek těla a pak vypnul vodu. Chvíli sem tam v tom malo-velkém prostoru stál a díval se na dlažbu pod sebou. Myšlenky mi vířily jedna přes druhou a já je nedokázal uklidnit.
To mám v hlavě jen jeho nebo co?
Blbost. Prostě blbost.
Moje soustředění dostávalo v posledních pár dnech pořádně zabrat. Fakt že jo. Vyšel sem ven a popadl modrý ručník, který byl speciálně určený pro mě. Naruto mi totiž včera vynadal, když sem ho celej mokrej povalil do jeho čistě povlečené postele. Tak moc jsme hold řádili….a on se pak naštve jen kvůli pár ulepeným skvrnám od našich "mléčných výrobků"a kvůli snaze, kterou musel vypotit, když je uklízel. Jako by to snad byla moje chyba, že se tak mockrát udělal na prostěradlo. Přistoupil sem na jeho podmínku s ručníkem a kartáčkem, abych ho nenaštval prkotinou….stejnak ho už tak každou chvíli urážím a dělám si z něj srandu…ale, to je jen škádlení. A jemu se to svým způsobem líbí, protože to patří k mojí osobnosti.
"Sasuke?"zeptal se mě Naruto, když sem u snídaně dlouho nic neříkal.
"Promiň. Co si říkal?"zeptal sem se omluvně a vůbec si neuvědomoval, že na mě celou dobu, co sem se oblíkl a sešel schody, mluvil.
"Jestli se mnou dneska nepůjdeš na hřiště."zeptal se Naruto a tvářil se dost nakrknutě, když zjistil, že ho nevnímám a ještě k tomu se u toho tvářím jako, kdyby mě to vůbec ne….
"Proč?"řekl sem, i když mi byl hlavní důvod vcelku jasnej.
"Volali kluci a ptali se, jestli přijdu, ale já se necítím moc dobře. Tak sem navrhl, že bys…."řekl Naruto rychle a co nejvíc potichu, ale nepomohlo to…slyšel sem každý jeho strašný slovo a…
"Tos neudělal."teprve teď mi došlo, co to znamená. Naruto ale nafoukl tváře a naklonil se přes stůl.
"Někdo musí hrát za mě a navíc,…chci, abys je líp poznal."řekl a tvářil se fakt vážně. Kdo by sakra chtěl po stávajícím, aby poznal bývalý umělce v posteli? O čem si tak asi budeme povídat? Pochybuju, že budeme rozebírat jen tak Narutovo krásný pozadí.
"S kým si v týmu?"zeptal sem se poraženě a upil trochu kakaa, co mi Naruto připravil.
"Já, Choji, Shikamaru, Shino a Kiba."Vyjmenoval členy svého malého týmu, ale já znal stejnak jedno.
"Ach jo."řekl sem a dal najevo svůj nesouhlas. Proč zrovna s Kibou? Dalo se to na jednu stranu čekat.
"Co? Měl bys být rád, že mám v týmu jen jednoho bývalýho."řekl na svou obhajobu Naruto.
"Zvládl bych kohokoliv jinýho, jen ne toho vyhrožujícího ukňučenýho blbce."řekl sem a zavřel oči.
"Přestaň fňukat a oblíkej se."řekl mi Naruto a hodil po mě s ničeho nic svůj žluto-modrej dres.
"Do čeho?"řekl sem a toho žlutý obludnosti na klíně si nevšímal. Abyste rozuměli, já nemám rád dres.
"Do tohohle."řekl Naruto a ukázal na to schválně prstem.
"Neměl si to náhodou na sobě, když jsme…."řekl sem a snažil se ho tím naštvat, když on štve mě.
"Sklapni! Vypral sem to, takže nemáš důvod si stěžovat!"řekl a obešel stůl ke mně. Pak mi sundal…
"Jsi si jistý, že mi to bude?"řekl sem a nechal si sundat s radostí tričko.
"Jo. Mě je to trochu větší a ty si přibližně stejnej co já."řekl a když zjistil, že si mě prohlíží, uhnul.
"Měl bych ale podmínku."řekl sem a snažil se ignorovat rudou tvář, ve které se rýsoval úšklebek.
"Nech mě hádat…"
"Proč tak sarkasticky, co?"zeptal sem se a přitáhl si ho do náruče.
"Na nic jinýho ani nemyslíš."poukázal na fakt a snažil se vysmeknout a oblíct mi tu žlutou hrůzu.
"A ty snad ne?"zašeptal sem a čekal, co udělá. Naruto vzdychl a podíval se do strany.
"Začínám si myslet, že je to nějaká nová neobjevená choroba."Pustil sem ho a složil ruce na prsou.
"Vzájemnému přitahování říkáš choroba?"řekl sem a nechal si navléct tu žlutou obludnost.
"To není jen vzájemné přitahování. Je to, jako bych byl tebou posedlej."řekl Naruto bez obalu.
"To mi lichotí."řekl sem a věděl, že já mám s toho podobný pocity. A stejnej názor. Jsem posedlej!
"Zapomeň na to."řekl Naruto uraženě a začal mi sundávat kalhoty. Pak se zarazil a přestal mi….
"Ne, ne. Jen pokračuj dál…."řekl sem a věděl, že to vyzní jako dvojsmyslná věta. Naruto zrudl.
"Ne!"řekl a zvedl se na nohy. Pak sáhl pro druhý díl dresu a chtěl ho po mě hodit….jenže já….
"Ale no ták."řekl sem a přitulil se k němu ze zadu. Poznal sem to,…jeho dech a krásnou vůni…
"Ne."řekl Naruto ale nesnažil se vysmeknout. Byl naprosto v klidu. A tak sem vzdychl…
"Uklidní tě alespoň fakt, že já tu chorobu mám taky."řekl sem, vzal si od něj ty kraťasy a oblíkl si je.
"To mě uklidňuje od začátku."řekl Naruto a otočil se na mě. Jemný úsměv se proměnil na úšklebek.

Naruto Uzumaki
Musel sem si zakrýt pusu. To, jak komicky až sexy v mém dresu barvy slunce vypadal, bylo celkem vtipný. Do toho se všemožně ošíval a dělal, že je úplně někde jinde. Jeho reakce byly fakt roztomilý. Ale raději sem nic neříkal, ještě by si to rozmyslel, kdybych si z něj začal utahovat.
Po prvním počátečním znechucení se Sasuke smířil se situací a přestal si stěžovat. Dokonce sem si všiml, že místy nad vychytávkami dresu uznale kývá hlavou. Nakonec ho ještě donutím milovat tu "žlutou obludnost" jak sám říká. I když moc v to nedoufám.
Škoda, že nemůžu taky hrát.
Abyste rozuměli, od rána, kdy sem se zase probudil vedle nahého a zpoceného Sasukeho, ne že by mi to nějak vadilo, mi je divně. V hlavě mám takový divný tlaky, jako bych měl migrénu a do toho….no jak bych to jen nazval….svědí mě….no…já...éto….prostě mě svědí bradavky! A to se mě nikdo nedotýká ani Sasuke mi za celou cestu na hřiště neřekl jedinou nemravnost. Je to fakt divný…co se to sakra se mnou děje? Že by další stupeň nadrženosti? Nebo sem chytil vážně nějakou chorobu? Všechno je to divný….ach jo….zase ta divná bolest v hlavě…..

"Jdete pozdě, Naruto."oznámil mi Neji a v mojí hlavě zase cinknul zvon.
"Dík za Info."řekl sem a vůbec mě nezajímalo, jak podrážděně to vyznělo.
"No já nevím, kdo se tu minule rozčiloval na Sae."připomněl Gaara a oba si mě s nehraným zájmem prohlíželi. Nesmí si všimnout, jak hrozně mi ve skutečnosti je.
"Fajn, omlouvám se, stačí?"řekl sem rychle a porozhlídl se po ostatních. Fakt jsme tu poslední.
"Zatím jo."řekl Neji spokojeně a upravil si vlasy svázané teď v culíku. Kiba k nám přiběhl s kraje hřiště a nesl míč. Objal mou maličkost a díval se přitom na Sasukeho. Tyhle žerty ho asi nikdy neomrzí…
"Znáš pravidla, Sasuke?"zeptal se mého kluka Kiba a hodil mu svůj třetí míč. Ty první dva mu odnesla nedaleká řeka. A při obou případech si za to mohl sám. To měl ještě hroznou mušku…
"Něco sem zaslechl."řekl Sasuke nevzrušeně a míč bez problému chytil. Nepřestávali se měřit pohledy a sem tam mezi nimi přelétl blesk.
Uvědomujou si vůbec, že hrajou společně?
"Výborně."řekl Kiba a pustil mě. Pak se všichni rozprchli na svoje pozice. Já sem chytil Sasukeho za rukáv a trochu ho k sobě přitiskl.
"Buď hodný, ano."řekl sem a dal mu jasně najevo, že si nepřeju, aby někomu něco provedl, jen proto, aby předvedl, že je nejsilnější alfa-samec na hřišti.
"Klídek. Jen se vzájemně oťukáme."řekl Sasuke a hodil míč ke svojí pravé noze.
"Tohle není ragby, jasný. Nemůžeš někoho sun…."varoval sem ho, nebo sem se o to alespoň snažil. Bez toho, abych to čekal nebo dovolil….mě vzal za bradu a zmocnil se mých úst. Překvapilo mě to, ale po chvíli sem se nedokázal udržet a polibky mu vracel.
"Neboj…"zašeptal, když mě nechal znovu nadechnout a přesunul se i s míčem na svoje místo druhého útočníka. Já se s rudou tváří vzdálil za ohraničení hřiště a sedl sem si do trávy. Dneska nebylo takové vedlo a přesto…..sem se za těch pár sekund v Sasukeho náručí zpotil jako pes….
Jsem z něj nemocnej….Při tom všem,…pocitech, těch divných tlacích v hlavě a toho svědění řekněme v jistých partiích mého těla…., sem si ani nevšiml faktu, že nás ostatní pozorujou. Možná proto, když začali hru, se s počátku nikdo nesoustředil. Pak se ale rozjeli a hned bylo na co koukat. Asi za minutu dal Sasuke prvního góla a Neji musel připustit, že byl dobrej. Protože sem měl pocit, že to teď bude u jeho brány hustý, přesunul sem se až k ní a opřel se o kmen stromu, který stál těsně vedle ní. Neji to zpozoroval a sem tam se na mě podíval, když mě čas. Když se zdálo, že se k němu Sasuke ani Kiba dlouho dobu nepřiblíží, uvolnil se a díval se na mě dýl, než bylo obvyklé…
"Co je?"zeptal sem se, když už se to nedokázal ignorovat.
"Jsi bílej jak stěna."
řekl mi Neji a přešel trochu víc ke mně. Přitom nezapomněl sledovat hru, která se zrovna odehrávala na druhé straně hřiště.
"To se ti jen zdá."řekl sem a snažil se nevšímat si nárůstu touhy, která se mi posledních pár hodin vracela v intervalech, a když sem ji nijak neutišil, bolela mě hlava.
"Nech toho laskavě."řekl naštvaně a k mému překvapení mi přiložil ruku na čelo. Jeho dotek se mnou nic nedělal, ale přesto mi to nějakým zvláštním úkazem nepřišlo hnusný. Asi jako, když mě Kiba obejme…..prostě nevinný gesto….přivřel sem oči a držel sem.
Asi po pár sekundách, svojí ruku Neji zase stáhnul. Pak si mě zvědavě prohlídnul a vzdychl.
"Nedělali jste to se Sasukem v dešti?"řekl a já věděl, že si zase potřebuje rejpnout, aby nevyšel ze cviku. To to nemůže říct jako normální dospívající člověk sakra?!
"Já nemám teplotu, jasný!"řekl sem a věděl, že nelžu. Ráno sem si jí dokonce měřil a nic mi nebylo. Prostě normální teplota člověka….tu horkost, kterou si Neji spletl s teplotou, sem měl poslední dobou pořád a byl sem si vcelku jistý, že jí způsobil úplně jiný zdroj….než venkovní počasí.
"Ne, to nemáš. Ale hlava tě zjevně bolí."řekl Neji věcně a podíval se na hřiště, kde se právě Kiba pral o míč s Leem. Byl to dost vyrovnaný souboj, jako vždy….
"Trochu."řekl sem a pousmál se jejich směrem. Neji se podíval zpět na mě.
"Zajdi s tím k doktorovi. Tím přeci nic nezkazíš."řekl a upoutal tak znovu mojí pozornost. Podíval sem se na něj a pak znovu na hřiště….poraženecky sem vzdychl.
"No jo."řekl sem jen a dál zasněně koukal na kluky, jak si kopou a snaží se dát srovnávací bod. Neji byl překvapivě vedle mě zticha a jen pozoroval to, co já. V takových chvílích bylo jeho mlčení k nezaplacení. Bohužel, on byl jedním s těch, co mě znali nejdýl a nejlépe…proto sem čekal, kdy řekne tu drobnost, který si všiml určitě už na začátku celé naší sešlosti.
"Sasukemu si to neřekl, že ne?"řekl po pár minutách, kdy jsme oba hleděli bez zbytečných komentářů před sebe a nevnímali jeden druhého….a přitom vnímali….
"Ne."řekl sem a ani se nesnažil lhát.
"Měl bys."řekl a vážně si mě prohlížel. Neji obhajuje Sasukeho? Na jednu stranu má pravdu.
"Jo, já vím."řekl sem a naštval se sám na sebe.
"Ty mu nevěříš, Naruto?"
"Věřím, jen…mám pocit, že mi něco tají."
"Třeba má důvod."řekl Neji a nadzvedl jedno obočí. Důvod jste měli všichni.
"Jen doufám, že je dost dobrej."řekl sem a ušklíbl se.
"To je každej důvod, Naruto."
"To mě právě děsí."poukázal sem na fakt a vzdychl. Tohle sem zrovna s ním probírat nechtěl.
"Ať tak či tak….alespoň zjisti, co ti je."řekl, zvedl se a přešel zpět do brankoviště.
"Jo, to bych asi měl."podíval sem se na něj a pousmál se. "Neji."podíval se na mě. "Díky."dodal sem.
"Nemáš za co."řekl jen s nezájmem a podíval se zpět do hřiště. Pousmál sem se…
"Ale mám."řekl sem….. Já si všiml růžových flíčků, které se mu na malou chvíli objevily v obličeji.
Za hodinu byl konec. Stav skončil 2 : 2 ! A tak tu byla další remíza. Jako pokaždé po náročné dřině při hře na profesionály jsme zašli do naší oblíbené cukrárny. Sasukemu to vůbec nevadilo a jak se zdálo, byl s dneškem velmi spokojen stejně tak jako já. Hodně dlouhou sobu jsme všichni seděli a jedli nejrůznější druhy zmrzliny, povídali jsme si historky a nezapomenutelné trapnosti, které bychom rádi, aby nikdo neviděl. Dokonce i Sasuke na sebe něco prozradil a že to byla síla….

Pár hodin na to jsme se ze Sasukem, ač unaveni a zmoženi celým dnem, nedokázali udržet a tak jsme jako všechny tři předchozí noci vlítli nadrženě do akce. Tentokrát to bylo v sedě a o něco jemnější. Sasuke mi mezi nohama olizoval hříšně mého kamaráda a já se nedokázal na nic soustředit na tož na nějakou bolest hlavy. Když sem vystříknul a trefil jeho obličej, nehorázně sem se za to styděl a řekl si, že s toho bude další trapná historka….Sasuke se ale jen pousmál a co šlo tak olízl jazykem….ten zbytek otřel rukou a svými prsty od mého semene se dostal do mých úst, které byly už hezkou chvíli pěkně nadržený. Poslušně jsem ochutnal a s rudou tváří polknul. Pak sem dostal pochvalný polibek a…pár prstů do otvůrku. Zavzdychal sem táhle do Sasukeho obličeje a nechal o sebe pečovat. Pak když je vyndal, nadzvedl mě a podíval se mi do očí….já s touhou dosedl na jeho už tak moc vzrušený penis. Bože…kolikrát mi ještě zastavíš srdce, Sasuke? Líbal mě na krku a jemně do mě přirážel. V hlavě jsme museli mýt zase vymeteno, ale mě to bylo fuk. S posledním přírazem jsme se oba svalili unaveně vedle sebe a Sasuke si mě přitáhl do svého objetí. Jen chvíli mi ještě poskakovalo srdce s toho, jak mě víská ve vlasech, než sem únavou usnul na jeho zpocené a teplé hrudi. Takhle chci žít a cítit se věčně.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Konduto Konduto | 25. února 2013 v 14:11 | Reagovat

Tak a TUJE další část :-P "spisovatelka je nadmíru spokojená vývojem" :-D tak ať je tu hodně komentářů :D případné chyby hlásit ;-) Mimochodem, příště je desátý díl!!!! To se konečně začne projevovat Narutova Choroba na Sasukeho! O_O a obráceně :-P Se máte na co těšit, protože do teď to byla pouze předehra...muhahaha

2 SHinata SHinata | 25. února 2013 v 18:40 | Reagovat

To je tak SLADKÝ! :D *i nadržená čtenářka je nadmíru spokojená vývojem* :-D
Chudák Naru-chan, ale jen ať trpí *hihňá se nad vlastní zvráceností, jelikož v bolesti rozkošných týpků se jednoduše vyžívá* :-D Rychle piš, piš! ;)

3 Konduto-sama Konduto-sama | 25. února 2013 v 19:56 | Reagovat

[2]: Tak to jsme dvě, kdo se vyžívá v bolesti roztomilých týpků :-D ale to je o mě všeobecně známo :-P

4 petratetra petratetra | 25. února 2013 v 20:34 | Reagovat

bobek Naruto nemá tušení, co se s ním děje :-D  :-D  :-D  :-D

5 Shinigami Shinigami | E-mail | Web | 25. února 2013 v 21:02 | Reagovat

*klaní se až k zemi*
Omlouvám se!! Neměla jsem čas!
Když jsem si dneska přečetla dílek, pak jsem se podívala, kdy jsi dílek vydala a málem to se mnou seklo o zem. Já zameškala tolik času TT___TT *mlátí hlavou o zeď*
Krásně jsi popsala i další "dějství Naruta a Sasukeho" ^^ Jsem na tebe hrdá ^^
Dneska nemám na moc dlouhý koment náladu, gomen :/ Je toho šíleně moc co bych ještě chtěla říct, ale jsem šíleně unavená, gomen :-(  :-(  :-(  :-(
Příště ti to určitě vynahradím!!

6 Konduto-sama Konduto-sama | 28. února 2013 v 14:23 | Reagovat

[5]: To tedy doufám "pomyslela si spisovatelka a pousmála se" teď asi zameškáš taky dost času "řekla spisovatelka a s úšklebkem dopisovala konec další budoucí části, kterou se dnes chystá vydat" pokud se tedy nic nepo...píííííííííp....re :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania