15. listopadu 2012 v 13:23 | Kioko-chan
|
Nazdárek Kašpárek lidi! Jsem zas tu! Muhahaha. Ty dny co jsem spoluobyvatelem Narutova domu, jsem si fakt užil, ale musim si dát neskutečnýho majzla. Jestli udělám jakoukoliv kravinu, tak mě odsud vyleje jak můj otec z domova. Hrozný to vám povim! No každopádně, mám tu nehoráznou volnost. Pořád mě pouští ven a tak.
Nejlepší je, že občas hrajem na schovku a když je hodnej a nehledá mě, tak mu něco donesu...Nosit mrtvý krysy v puse je dost nechutný, ale co, neřešim to. Vždycky když jdu ven, tak se procházim po parcích, náměstích i v uličkách. Občas někoho kousnu, ale jinak nic moc.
Jo, já zapomněl-hodně si užívám s různejma kocourama. Jo, slyšíte dobře, kocourama. Když jsem byl člověk, tak jsem byl gay, ale otec to nevěděl. Radši jsem mu to neříkal, ten by mě hnal. No nic méně, jestli se ptáte na vztah mezi mnou a Narutem, tak vás mohu ujistit, že z mé strany ho mám rád, jako ,,páníčka" a ne jako kluka, i když je sexy-Sakra! Co to tu melu? Asi se se mnou něco stalo....třeba mě tajně zfetoval a já třeba blouznim nebo tak něco. Né, to je blbost. No každopádně mě už volá, tak jdu domů.
Zase mu nesu nějakou myš, co sem mu chytil. Trochu mě ale uráží, že ty myši nejí. Asi na to nemá žaludek nebo co. Jsem si před něj sedl i s tou myší a čučel na něj.
"Sasuke, za chvilku půjdu nakupovat a koupím ti nějaké granule nebo šunky a tak a chci, abys tady zůstal, nic tu neprovedl a hlídal to tady, ano?" Tak jasně že jo. Co bych tady asi dělal ne?
"Mňau." To moje mňau už mně pěkně štve. Je to to jediný slovo, který můžu "říct". Zašklebil jsem se na něj. Pak odešel do pokoje a z pokoje ke vchodovým dveřím a pak už jsem jenom slyšel klapnutí dveří. Začíná pařba! Začal jsem jak kretén běhat po celym domě a když jsem se zastavil, tak jsem si jak pes honil ocas. A tak jsem to dělal, dokud jsem necítil, že už jde. Ještě naschvál jsem se vyhýbal věcem, aby nic nepoznal a pak, když už jsem fakt myslel, že jde, tak jsem se jako hodný kocourek posadil dveře a vyčkával. Kdyby tak věděl, co jsem tu dělal, ale to se nikdy nedozví.
Klika cvakla, dvéře letí - Naruto vchází do dveří! Sundal si boty a šel do kuchyně a tam všechno co nakoupil, začal vybalovat. Seděl jsem u něj jak tvrdé "Y" a čekal, kdy mi dá něco k jídlu. A hle! Šunka! Rozbalil jí a dal mi kousek. Jak já šunku miluju! Snědl jsem a čekal, co bude dál. Stál jsem a zároveň jsem měl chuť na něj skočit. Tou šunkou si mně fakt získal.
"Hele, Sasuke, já jsem ti asi zapomněl něco říct." Sednul jsem si a poslouchat a taky čekal, co z něho vypadne. "Víš já mám jednu práci, do který chodím večer, takže asi zůstaneš večer doma sám až do rána. Vrátím se tak v 5 ráno." Jo jasně, ale proč tam chodíš? Chodit tam nemusíš ne?
"Mňau."
"Promiň mi to, Sasuke, ale musím nějak vydělávat peníze." Já vím, ale stejnak, nechci, abys tam chodil. Zajímalo by mně, jak se to tam jmenuje.
"Mňau."
"Víš, já dělám v jednom podniku. Jmenuje se Kokoro a jsou tam fajn lidi." Hele kámo, ty mi čteš myšlenky ne?
"Mňau."
"Škoda, že nejsi člověk. Myslím, že bychom si rozuměli více než teď." Tak s tím musím souhlasit. Říkat pořád "mňau" je k ničemu, když ti toho chci tolik říct.
"Mňau."
"Odcházím za tři hodiny." Aha. Tohle mně štve. Jenom 3 hodiny času s mým Narutem. Už zase melu! Tohle musí přestat! Pak si lehl na gauč a zapnul si televizi a já jakožto hodný kocourek jsem si lehnul k němu. Hladil mě, občas, když jsem ho jemně kousnul, tak on za to jemně kousnul mně. Hladil mně tak něžně, až jsem myslel, že se rozplynu. Ty jeho ruce jsou tak příjemný. Pak jsem seskočil dolů, aby se přetočil na záda. Já na něj skočil a hryznul jsem ho do břicha.
"Jo, jo. Promiň, já zapomněl." Řekl a pak si sundal triko. Až pak jsem si na něj lehnul. Nějak jsem si zvyknul spát na jeho holým břiše. Asi se tomu divíte a říkáte si, že asi kecám, ale je to pravda. Spí polonahej jenom kvůli mně. Je tak SEXY! Hele víte co? Já na to, co řeknu, už kašlu. Teďka bych si řekl: "Sakra, co to melu?", ale stejně za chvíli bych řekl něco v tom smyslu, že je sexy a hezkej a já nevim co ještě.
Takže jsem mu ležel na tom břiše a spokojeně vrněl. Ty 3 hodiny uběhly zatraceně rychle. Nevěřil jsem tomu, že už musí jít. Šel do pokoje, tam se převlíkl a pak šel ke vchodovým dveřím. Já šel pochopitelně za ním.
"Tak se tu měj hezky a hlídej to tady." Jasně že budu. Za koho mně máš?
"Mňau." Já se s nim loučit nechtěl, ale když musel už jít vydělávat peníze...kdo by pak dostával šunku? Nehorázně mně to štvalo. Když odešel, lehnul jsem si na gauč a koukal na televizi.
.....
Asi po hodině jsem slyšel otevření a následné zavření dveří. A pak - nějaké vzlyky. Co to má sakra bejt? Přišel do obýváku a sednul si ke mně. Měl svěšenou hlavu. Vstal jsem a podíval se na něj. On si schoval tvář do dlaní a - plakal! On plakal!
"Mňau!" Naru, proč pláčeš? Co se stalo?
"Sasuke...." No ták, řekni mi to, mně můžeš věřit.
"Mňau." Mně můžeš věřit, povídej.
,,Sasuke. Já..jsem tam přišel,...a strýček mně uvítal a řekl mi...ať si na sebe vezmu něco sexy....Tak jsem si něco....vzal. Lehnul jsem si na..na postel a čekal..jsem, kdo p-přijde. A přiš-šel tam ON! On je s-strašně boh-hatej a přiš-šel tam a ř-říká: "Teďka js-si jenom m-můj a n-nikoho jinýho!" J-já jsem prostě nemohl a zdrhnul a běžel jsem rovnou sem. On neví, že tu bydlím, tak mně doufám nenajde, a-ale já se tak s-strašně bojím....Já vím, že mi asi nerozumíš, ale proč nejsi člověk? Ch-chci abys byl člověk.......prosím." To "prosím" už jenom zašeptal. Byl utrápený, smutný, sklíčený a bál se. Když mi to říkal, tak jsem seděl a pak když domluvil, tak jsem si stoupl a šel k němu. Aniž bych to čekal, mně vzal do rukou a tiskl k sobě.
,,Mňau." V tu chvíli jsem měl takový, ochranitelský pocit,...prostě jsem ho chtěl chránit. Slyšel jsem, jak mu rychle bije srdce, a říkám si: "Tohle ne, neplakej, bude to dobrý, nesmíš plakat, jsem tu s tebou,..neplakej." , ale - nemohl jsem nic dělat. Kdybych byl člověkem, tak bych ho obejmul a utěšoval ho, říkal mu krásný věci a tak, ale cítil jsem i jistou bezmoc. Nenávidim pocit bezmoci! Byl jsem v jeho náručí a poslouchal jeho vzlyky. Pak vstal a se mnou šel do pokoje, tam si svlíknul tričko a kalhoty a lehnul si. Stočil se do klubíčka a já ochotně přilezl za ním. Lehnul jsem si k němu a koukal na něj. Zase mně přitisknul k sobě. Normálně od něj zdrhám, ale teďka by si to nezasloužil.
Asi 10 minut jsem na něj koukal, jak pláče, dokud neusnul. I když usnul, pořád vypadal neklidně a to se mi nelíbilo. Klížily se mi víčka, ale než jsem usnul, musel jsem přemýšlet nad jednou otázkou: Kdo je sakra ON?!
A je to tu! Dlouho očekávané pokračování