close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

KORUNNÍ SVĚDEK-Krvácím, neumírám (10.část)

27. srpna 2012 v 17:48 | Konduto |  KORUNNÍ SVĚDEK-Krvácím, neumírám
Svědek
Naruto Uzumaki
Tokio se za tu dobu moc nezměnilo. Pořád je to velké, špinavé a hlučné město. Ani nevím, proč sem ho tak vychvaloval. Jasně, byl to můj domov ale…..teď už není. Je zvláštní, si něco takového myslet po tak krátké době strávené v jiném městě. Takata…….Jak snadno mi to místo přirostlo k srdci. Dokonce i lidé tu byli úžasní, mnohem lepší než moje stará třída nafoukaných zbohatlíků.
Neměl bych si tak lehce přiznávat, že se mi v novém městě líbilo jen kvůli Sasukemu……
Bohužel to byl vždycky můj hlavní důvod.
Pousmál sem se a přemýšlel nad tím, co teď asi dělá. Pronásleduje mě, nebo dostal úkol mě definitivně odstranit? Pořád sem připravený……….připravený vzdát se…..Ale jen jemu. Jen jemu.


Ještě pár set metrů a doběhnu na policejní stanici! Nesměl si mě nikdo všimnout, a proto sem se snažil nevyčuhovat s davu. Měl sem stále tu dívčí čepici a u kontejnerů sem sebral nějaký slušně vypadající kabát, který jeho majitel vyhodil pravděpodobně jen proto, že vyšel z módy. Nikdo si tak nevšiml, že krvácí a že sem spráskaný jako pes. Snažil sem se u toho dojmu zůstat. Sice to hodně bolelo, ale povedlo se mi to.
"Dobrý den, přejete si?"řekl mi chlápek v buňce policejní stanice tohohle bloku.
"Ano,….po-třebuji….potřebuji mluvit s vašimi nadří-zenými."řekl sem koktavě a zmoženě. Moje tělo už mlelo s posledního a já si to moc dobře uvědomoval!
"Prosím?"řekl ten zpomalenec a snad to vyznělo, jako kdybych ho urazil.
"Slyšel,….jste bohužel dob-ře."řekl sem znovu a s posledních sil sem se rozhlédl po ulici.
"Promiňte, pane…….?"mluvil dál klidně, ale já na něm poznal, že začíná být zmatený a naštvaný.
"Raději bych své jméno….neříkal venku, je to pro mě moc ne-bezpečné."musel sem být opatrný.
"Jestli je to nějaký vtip, mladíku……!"řekl už vážně vytočeně, ale já už byl taky vytočený! Možná proto sem plácl to první, co mě napadlo!
"Není to vtip! Podívejte se na mě pořádně!"policista si mě pořádně prohlédl, než uviděl něco, co v něm rozproudilo znuděnou krev!
"Pane bože, nehýbej se, hned jsem u tebe!"ale já ho už slyše jen z dálky…….moje oči se zavírali a já ztrácel vědomí…….zatracený tělo, vždyť doteď poslouchalo…..Asi mě přešel ten adrenalin.
"Dob….ře….."řekl sem a než ke mně někdo stačil doběhnout zkolaboval sem.

Na pár hodin mám velký okno. Ležel jsem v posteli a moje rány byly ošetřený. Kapačka dokazovala, že se o mě někdo postaral. Tak přeci jen…. Než sem si stihl pomalu prohlédnout pokoj, všiml sem si staršího muže, který stál u okna a díval se jen na mě.
"Tak už si vzhůru?"řekl a pousmál se na mě. Moje oči byli v pořádku a tak sem si ho mohl také prohlédnout. Měl hnědé krátké vlasy a černé oči….celkově mě jeho obličej z nějakého důvodu děsil.
"Jak dlouho……?"řekl sem a snažil se posadit. Povedlo se mi to…..au sakra to bolí….
"Asi dvě hodiny. Ošetřili jsme tě a nechali v náhradním pokoji určeném pro tyto případy."
řekl a vzdychl, jako bych byl strašná přítěž v jeho vytíženým dni. Zamračil sem se…
"Proč jste mě neodvezli do nemocnice?"zeptal sem se, i když jsem odpověď jaksi tak si znal. On se na mě s nehraným úsměvem podíval a pak vzdychl znovu ale už jinak….
"Neuvěřitelný, jak se podobáš svému otci."řekl a na mě přišla úleva. On zná mého otce, pak je to jasné. Musí věděl, kdo sem i co se mi…..
"Vy,…znáte…..víte….?"řekl sem překvapeně.
"Vím. Zavolali mě, když tě začali ošetřovat."řekl a přešel k mé posteli.
"No já…děkuji."řekl sem a sklopil sem hlavu.
"Hned sem tě poznal. A tak sem své podřízené rádoby seřval."řekl a zlomyslně se zasmál.
"To nebylo přeci nutné."řekl sem a zatvářil se jako když někdo vidí šílence.
"Bylo, Kakashi-sempai by mě za takovou nedbalost pověsil na skřipec!"řekl a tvářil se velice vážně.
"Aha……počkat! Kdo jste, že znáte mého tátu a Kakashiho-sensee?"zeptal sem se a čekal.
"Jsem velitel téhle jednotky, západní okrsek, kapitán Yamato. K tvým službám, Naruto-chan."


Vrah
Sasuke Uchiha
Když mi bylo zcela jasné, že Madara do tohohle pokoje nedorazí a můj bratr s Kisamem také ne, rozhodl sem se uskutečnit svůj plán s menšími úpravami. Měl sem tu skoro celé Akatsuki. Organizaci zločinu, největší svojí doby…..nikdo je nikdy neporazil ani nezbrzdil. Nikdy je nikdo neohrozil….
Až teď, jeden mladej zamilovanej kluk.
Pousmál sem se a spočítal všechny v místnosti. Byl tu odměřený Pein, Konan-nedobytná žena, Zetsu-věrný pes Madary a Orochimaru, který nikdy úplně neposlouchal. A já….to pro začátek pomsty stačí. Vyndal sem pomalu svojí zbraň a dal do ní pět odlišně upravených nábojů. Byly připraveny speciálně pro tuto chvíli. Ušklíbl sem se, když sem si vzpomněl na první den, kdy mě tihle lidé mezi sebe přijali. Tenkrát sem byl pro ně děcko a myslím, že pořád sem. Celý tři roky sem si říkal, jak moc se pletou….a teď sem jim v duchu musel dát za pravdu.
Jsem děcko.
Bohužel zamilovaný děcko.
Spolkl sem svůj poslední záchvěv lidskosti a vzpomněl si na to, co všechno udělali mému Narutovi! Takhle sem mu v životě ublížit nechtěl! Za to,….za to zaplatíte! I když musím, říct, že i můj vztek byl v plánu….Jsem to ale parchant.
"Nad čím se tak šklebíš, Sasuke-kun?"řekl mi Orochimaru a sledoval mojí zbraň v levé ruce a můj mobil v pravé. Pořád sem……..asi to byl jen tik ale….chtěl sem naposledy slyšet jeho hlas…jak vyslovuje moje jméno….jsem vážně idiot! Zandal sem mobil a odjistil zbraň. Chtěl sem to hned teď skončit!
Jenže mi zazvonil ten hloupej telefon!
Bratr? Cože? Á, konečně jede policie…..
Právě včas na moje malé představení.
Zaklapl sem mobil a položil ho na stůl. Na tohle budu potřebovat obě ruce volné!
"Policie. Takže jsem v háji."řekla Konan a já s ní v duchu souhlasil. Všichni vytáhli své zbraně a já tu svou sevřel pevněji! Na tuhle chvíli sem čekal! Užuž chtěl Pein otevřít dveře, než sem na něj profesionálně zamířil a vystřelil! Trefil sem se přímo do srdce a než jeho tělo dopadlo na zem vystřelil jsem ještě dvakrát! Druhou kulku sem měl připravenou pro Konan! Ta jí provrtala hlavu! Třetí byla pro Zetsua, taky hlava! Mezitím, co jsem zabil ty tři se Orochimaru schoval za gauč a čekal! Já sem neměl v plánu schovat se a tak sem dál stál, připravený ho zabít! Ta předposlední patřila jeho srdci!
"Jsi dobrý, Sasuke-kun. Ale né chytrý. Teď mám výhodu."řekl Orochimaru a zasmál se.
"To si myslíš jen ty."řekl sem ledově.
"Jak chceš!"vylezl ze svého úkrytu a oba jsme po sobě vystřelili! Já se trefil do srdce! Ale on se trefil taky, bohužel! Nebylo to smrtelné zranění, ale dost to omezovalo můj pohyb. Postavit se mi ovšem podařilo a přejí k jeho mrtvole také. Zkontroloval sem puls a pak i všem ostatním……
V pořádku. Jsou mrtví……úkol splněn.
Chvíli jsem se vydýchal a pak dodělal jisté věci, aby to vypadalo jako přestřelka. Nasadil sem si rukavice a obešel všechny těla. S každou jejich zbraní sem párkrát vystřelil do jiného těla a taky párkrát do zdi a nábytku. Pak sem se posadil pod okno a vyndal mobil. Díval sem se na displej, kde bylo číslo, které sem měl použít. Pousmál sem se…..O další chvilku později sem vytáhl láhvičku s plánovaným obsahem a vypil jí. Vyhodil sem jí prázdnou s okna a cítil, jak mi s pusy teče krev.
Je čas, Sasuke.
Hezky řečeno. Pousmál sem se znovu a pevněji sevřel zbraň ve své levé ruce. Byla tam poslední kulka. Jasně, že byla. Měl sem po nich vystřelil jen čtyřikrát a o sem mi povedlo. Oči se mi klížily a já chtěl strašně spát…..Ještě ne…nemůžu usnout….ne bez toho, abych mu řekl…..
Podíval sem se na displej a zmáčkl tlačítko na volání. Vyzváněl o to……tak dlouho to vyzvánělo, než to někdo zvedl a přesměroval mě, když sem řekl heslo……Připravil sem se na zoufalý hlas plný vzteku.
"Sasuke?"řekl dotyčný překvapeně. Jeho hlas,….vyslovuje moje jméno.
"Naruto."řekl sem a dal si záležet na tom, aby to nevyznělo starostlivě, ale vyrovnaně. Koneckonců jsem arogantní a sobecký parchant. Vždycky sem takový byl, ale ty jsi se do mě stejnak zamiloval.


Naruto Uzumaki
a
Sasuke Uchiha
Absolutně sem nevěděl, co mám říct. Měl sem tolik otázek ale ani na jednu sem v tuhle chvíli nechtěl znát odpověď. Možná sem měl jen strach, co by mi mohl říct. Nevím….
Ve chvíli, kdy mi bylo oznámeno, že semnou chce mluvit a že nás při tom všichni ve vyšetřovací hale uslyší, aby tak vystopovali jeho polohu, sem nějak zaváhal. Proč mi tahle situace připadala trapná a…od kdy na sobě nemám nic holčičího? Všichni kolem se mě snažili různými náznaky donutit mluvit, ale já sem nedokázal říct ani slovo, ani mu nadávat nebo….
"Musíš se mnou mluvit, ty blbče."řekl mi Sasuke a vůbec mu nevadila situace. Ještě, že jsem seděl.
"Nemusím! A vůbec, podle mého názoru nejsi vůbec v pozici, kdy bys mi mohl nadávat!"řekl sem naštvaně, až se kolem mě všichni podivili. Takhle ostrej sem být nechtěl ale…
"Možná. Ale bez nějaké konverzace bude náš rozhovor ještě trapnější, než je."řekl Sasuke a já si nedokázal vysvětlit, jak může myslet na to samý, co já.
"Co tím jako myslíš?"zeptal sem se, aby bylo méně poznat, že vím o co jde.
"Když už to ti imbecilové nahrávají, mohl bys mi říct něco hezkého, ne?"řekl a tím nedostal jen mě ale i zbytek lidí v místnosti. Přesto mi Yamato ukázal, ať pokračuji.
"Po tom všem si to nezasloužíš."řekl sem stále naštvaným tónem.
"Já vím."řekl klidným hlasem Sasuke a já se opět dostal do varu!
"Co je to za druh odpovědi?!"řekl sem a čím dál tím víc sem ignoroval přítomnost ostatních.
"Začíná mi být zima. Škoda, že si vzal roha. Mohl si mě zahřát."řekl Sasuke samolibě.
"To sotva! Zavři si radši to okno!"řekl sem a dal mu jasně najevo, že má smůlu.
"Jak víš, že mám otevřený okno?"zeptal se mě, ale nijak ho to nepřekvapovalo. Já jen vzdychl a zavřel oči. Je to přeci jasné…..slyším….
"Slyším vzdálený rachot ulice."řekl sem nahlas a čekal, co si zas vymyslí za blbost. Dlouhou dobu se ale nic neozývalo jen takové divné hluky a šepoty….
"Už ho nemůžu zavřít."řekl a tak zvláštně vzdychl. Přesto se ve mně pořád vařila voda.

"Lenochu! Tak si nestěžuj!"řekl mi a já se přestal snažit zvednout se na nohy, abych mohl zavřít blbí okno. Zabíralo to. No hurá. Byl sem, ač sem si to nechtěl přiznat, šťastný, že s ním můžu mluvit. Co na tom, že to uslyší nějací idioti na policii. Teď sem se zaměřil jen na jeho hlas.
"Naruto?"
"Omluvy nepřijímám, jasný!"
"Nemám v plánu se omlouvat."
"Arogance. Jasně, málem bych zapomněl s kým chod…..!"zarazil se a já zaslechl, jak se kousl do rtu. Byl na tu větu tak zvyklý, že si vůbec neuvědomil, jak by to teď znělo. Pousmál sem se. Vlastně mi za celou dobu neřekl nic,…ani slůvko o rozchodu. Počítal sem s tím hned, jak se dozvěděl, kdo sem ale on nic neřekl. Nechce to udělat….nechci, aby to udělal…..
"Na to zapomínáš často."
"Sasuke? Pamatuješ, co sem ti ohledně toho řekl?"kdo by zapomněl. Přišlo mi to vtipný. Řekl, že jen on mi bude moc dát kopačky. Já tu šanci mýt nebudu, abych ho nemohl opustit a ublížit mu. Vůbec se neměl nic takového v plánu, ani…teď nemám, takže….
"No a co s tím, já ne….."
"Už ne."přerušil mě tichým hlasem. Jeho věta mi ale nedávala smysl. A tak sem prudil, zase.
"Nemůžeš se jednou vyjadřovat celou větou? Kdo to má potom chápat."řekl sem a čekal.
"Je konec, Sasuke Uchiho. Rozcházím se s tebou. Už je to dost jasný?"řekl klidným hlasem a já najednou přestal na chvíli vnímat věci kolem sebe! Moje srdce vynechalo pár úderů, než se znovu rozběhlo a já vzdálil mobil od svého ucha i pusy! Chtěl sem vykřiknout a protestovat, než mi došlo, že takhle to bude lepší….Moje ruko začala ochabovat a tak sem se je pousmál a přiložil si sluchátko zpět k uchu.
"Zcela jasný. Díky za Info."řekl sem a nadával si. Tohle sem v plánu neměl, ani sem to nechtěl. Kolik bolesti mě ještě necháš vytrpět? Asi dost, stejně si to zasloužím…..ubližuj mi jako já tobě, jen do toho. Ale překvapil mě, to musím uznat. To musím uznat,……..už sem ani nevnímal tu hloupou slzu, která mi putovala po tváři.
"To je vše? Žádný námitky?"těch by bylo. Pomyslel sem si, ale nic neřekl.
"Proč bych je měl?"řekl sem s klidem a arogantním přízvukem. Alespoň něčím si mě vytočil.

"Jasně. Proč bys je měl."řekl sem a snažil se utřít si obličej od těch hloupých slz, které mi putovali po tvářích! Můj hlas už dávno nebyl tak sebevědomí a plný síly vzdoru. Chtěl sem se rozbrečet jako školačka a utéct někam do kouta prázdné místnosti! Tmavé místnosti, kde by se nikdo nedíval do mého zraněného obličeje! Nechtěl sem to udělal ale…..když sem si na to vzpomněl a pak i na to, co mi udělal a nechal mi dělat…..zasloužil si to slyšet.
"Měl bys mluvit dál. Ještě neví, kde se nacházím."řekl, jako by jsme si před chvilkou vůbec nedali sbohem. Spíš se zdálo, že to nevnímá. Já to ale taky nechtěl vnímat a tak sem přistoupil na jeho změnu tématu.
"O to ti jde? Jsi návnada?"řekl sem a přemýšlel, co tím zamýšlí? A proč to už dávno nepoložil?
"Návnada jsem byl vždycky."řekl a já si uměl představit, jak se u toho šklebí.
"Spolehlivá návnada."řekl sem a musel sem se pousmát. Hodně spolehlivá.
"To jen, když sem se snažil."řekl a dal tam jistý tón. Ten, který používáš, když chceš někoho zbalit.
"Jako teď?"řekl sem a netušil sem, co teď příjde. Možná bych si rozmyslel všechno, co jsem předtím řekl.

"Jo."řekl sem a cítil, že už to musím ukončit. Obě ruce se mi cukaly a mluvení mi šlo také dvakrát hůř. Přesto jsem ho stále chtěl slyšet, i když mi neřekl nic hezkého…..jsem to ale idiot, že tu sedím pod oknem a čekám…….kvůli němu, tohle všechno dělám kvůli němu. Milu……ne v hlavě si to říkat nesmím, to by bylo už moc.
"Sasuke?"ozval se jeho hlas.
"Co?"řekl sem klidně a namířil svou zbraň proti sobě.
"Měl si vůbec někdy někoho rád?"zeptal se a tím mě trochu vykolejil.
"Myslíš, krom svých rodičů?"řekl sem. A on přitakal.
"Jo."
"Ne."řekl sem bez sebemenšího zaváhání.
Já jsem miloval.
"Moc velkej luxus?"zeptal se Naruto a já sem věděl, že se pousmál.
"Pro najemnýho vraha jo."řekl sem a na tváři měl stejný výraz.
A miluju.

"Měl bys to ukončit."řekl sem a zase zněl můj hlas zklamaně. Věděl sem, že se budeme muset rozloučit. Jednou…ale asi se mi do toho nechtělo stejně jako jemu. Jinak by zavěsil.
"Proč? Já se rád bavím po telefonu."řekl sem klidně.
"To vážně chceš, aby tě našli?"řekl sem a myslel to dost vážně a upřímně. Nechtěl sem, aby skončil ve vězení! Když už s ním nemůžu být, ať je volný…
"A co když jo?"řekl, čímž mě totálně odzbrojil. Proč bys to sakra dělal?!
"Pak nejsi moc dobrej ve svým oboru."řekl sem a snažil se ho tím trochu urazit.
"Co ty víš o mým oboru?"řekl a vážně byl trochu naštvaný. Pak sem ale zaslechl povzdych a pár divných neidentifikovatelných zvůků.
"Jenom to, co normální středoškolák."odpověděl sem a čekal na odezvu. Chvíli sem poslouchal jeho přítomnost stejně jako on tu mou. I když to bylo jen přes satelitní síť, byl sem šťastný….
"Naruto?"řekl tichým až vyčerpaným hlasem Sasuke po dlouhých minutách ticha. Teď už ví, kde si!
"Co? Jestli chceš mýt zase nějakou hloupou narážku, tak…."začal sem a….
"Miluju tě."řekl mi Sasuke něco, co sem nikdy nedoufal, že řekne.
"Sa…."chtěl sem,…chtěl sem mu říct…něco důležitého. Něco,…. Jenže pak se k mé hrůze ozval výstřel!
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Konduto Konduto | 27. srpna 2012 v 17:50 | Reagovat

A je tu předposlední díl příběhu, věnovaný Narutovi a Sasukemu :-D Doufám, že vás úplně odzbrojí :-P

2 Toph Toph | 27. srpna 2012 v 20:16 | Reagovat

Co-COŽE???!! Ne! Ať tě ani nenapadne smutnej konec! Sice pořád říkám že Sasuke by měl chcípnout a že je to debil, ale stejně! A takhle to ukončit... Jak hrubé! :D Ale je to pěknej dílek, rychle sem hoď další :D

3 Michie Kurei-ji Michie Kurei-ji | Web | 27. srpna 2012 v 20:22 | Reagovat

OhO_O_O...nádhera:)))...to..mě totálně položilo:(

4 Eclair Eclair | Web | 27. srpna 2012 v 21:59 | Reagovat

takhle to ukončit O_O že se nestydíš jako :D honem rychle pokráčko nemůžu se dočkat :-)

5 Hachi Hachi | 27. srpna 2012 v 23:03 | Reagovat

Nádhera... Ale takhle to ukončit, to je tak na mrtvici :D Ti dva prostě musí být spolu a šťastní :) Nemůžu se dočkat pokráčka

6 Konduto Konduto | 27. srpna 2012 v 23:26 | Reagovat

CO to všichni máte proboha s těmi happyendy O_O  :-|  :-?  :-|  O_O ???

7 Kaoru Kaoru | Web | 28. srpna 2012 v 0:29 | Reagovat

Páni! O_O ...to byl jeden z nejlepších dílů, co jsem tu četla :-)

8 Toph Toph | 28. srpna 2012 v 10:27 | Reagovat

[6]: Jsou kawaii! :D Jako sadend je taky dobrej, ale k týhle povídce bych spíš dala happy :D

9 alla alla | E-mail | 28. srpna 2012 v 13:25 | Reagovat

Nádherný dílek :-) Konec si udělej, jaký chceš, ;-) ale já bych stejně radši happyend :-D  :-D

10 Konduto Konduto | 28. srpna 2012 v 16:23 | Reagovat

[9]: Jasně, že si udělám konec jaký chci :D :-P
Už sem někdy říkala, že namám ráda happyendy? :-D

PS: Bude to stát ještě za to 8-)  :-)

11 Mia-san Mia-san | 28. srpna 2012 v 19:41 | Reagovat

Masakr! Úchvatný díl! Velké odzbrojení! Pokráčko, sííííím :o)

12 Taki Taki | Web | 31. srpna 2012 v 16:36 | Reagovat

skvělej blog :3 krasne povídky :) mohla bys navštívit muj blog? arigáto :D

13 *DiDi* *DiDi* | Web | 31. srpna 2012 v 19:54 | Reagovat

ÁÁÁáá Sasan nesmie umrieť !! :-D Ja chcem happy end !! :D Tí dvaja musia byť spolu ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania