close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

KORUNNÍ SVĚDEK-Krvácím, neumírám (2.část)

10. května 2012 v 22:00 | Konduto |  KORUNNÍ SVĚDEK-Krvácím, neumírám
(+17)
Kluk (18)
Satoshi Umiya
Ta první noc byla za všeho nejhorší. Moje mamka spala jen o pokoj dál a Naruto značně vyváděl, kdy se dozvěděl, že má spát semnou. Nakonec ale svolil a smířil se ze situací. Popravdě se asi bál toho, že se neudržím a skočím na něj. Což bylo zcela relevantní. Měl sem v kalhotách těsno, už když vyšel s koupelny jen ve……..bože.
"Co to máš na sobě?"řekl sem a snažil se na něj koukat co nejméně.
"Coby? Je tu tvoje mamka takže sem musela….."řekl a raději se s rudou tváří podíval jinam.
"Jestli ke mně takhle vlezeš, tak se vážně neudržím."řekl sem a ukázal na jeho světle modrou košilku, která byla na ramínka a ještě k tomu fakt krátká. K tomu všemu si ještě nechal tu dlouhou paruku, takže sem nedokázal neslintat.
"Nemám moc na výběr."řekl a pomalu se vydal k mojí posteli. Posunul sem se a nechal ho přikrýt. Byl vážně okouzlující….sakra na to nesmím myslet! Po chvilce jsme si oba zvykli na přítomnost toho druhého, ale já se stále nedokázal dostatečně uvolnit.


"Moje máma sem nevrazí."chtěl jsem mu tím naznačit, že jeho převlek je úplně zbytečnej.
"To říkáš ty."řekl a vytáhl si peřinu až někam ke krku.
"Moje máma není tvoje máma."
"Jo to sem si všiml ale určitě má taky nějaký metody."řekl a nadzvedl jedno obočí, jak to dělávám já, když se mi něco nezdá.
"Metody?"napodobil sem ho.
"Jo. Jak sledovat, zda neděláme nic……špatnýho."řekl a při posledním slově se na mě zvláštně podíval. Jak je roztomile naivní. Nedalo mi to a ušklíbl sem se.
"Věř mi, že by si nevšimla ani, kdybych tě znásilňoval."řekl sem a nenápadně se k němu přisunoval.
"Nějak si fandíš a…………Zůstaň, kde si!"řekl, když si všiml, co dělám.
"Nic ti neudělám, Naruto."řekl sem a pomalu pokračoval v tom, co sem měl v plánu. Naruto na to nic neřekl, ale sledoval pozorně každej můj pomalej pohyb. Za malou chvíli sem ho objímal a tiskl na svou hruď jako plyšového medvídka. Políbil sem ho na čelo a čekal. Trochu mu zarudly tváře a dost hlasitě polkl. Ale jinak se vůbec nebránil,…….po chvilce sem cítil, jak se uvolnil a usnul v mém náručí. Podíval sem se do jeho uvolněného obličeje a nedokázal na něj přestat koukat. Byl tak zranitelný.

Ještě, že sem tu včerejší myšlenku zahnal. Teď bych měl problém. Naruto se v tom svém holčičím kompletu něčím cpal a vůbec si nevšímal mého nynějšího rozpoložení. To, že sem ho chtěl, bylo jasné už několik měsíců a nebylo to jasné jen mě ale i celému okolí……..to znamená i Narutovi. On ale stále dělal, jako že se ho to netýká…..to mě snad vzrušovalo ze všeho nejvíc. Už to nevydržím dlouho sakra!
"Budu muset jít nakoupit, než odjedu."řekla moje mamka a pousmála se na nás.
"Chcete pomoct?"zeptal se Naruto a hodil na ní jeden ze svých roztomilých holčičích úsměvů.
"No, nemusíte já……"
"Můžete přece jet jen vy."řekl sem a v hlavě měl plán na trochu toho uvolnění. Už sem to dlouho neudělal, ale teď nemám na výběr…..
"To by ti nevadilo?"řekl Naruto a překvapeně se na mě podíval. Musel si toho všimnout.
"Ne. Jen jeďte, zatím si něco zařídím."
"Dobře. Takže jsem jenom vaše, Mikoto-san."řekl Naruto a společně s mou mamkou odešli. Slyšel jsem jen bouchnutí dveří a rachot motoru auta, když odjížděli.
Ve chvíli, kdy mi zmizeli s dohledu sem se sesunul do sedačky a rozepnul si kalhoty! Šíleně sem oddechoval a chtěl si sáhnout na…….pak se ozval ten zkurvenej telefon!
Byl jen kousek ode mě a navíc sem věděl, kdo mi volá! Ušklíbl sem se a zvedl ho.
"Co chceš?"řekl sem a pohlédl kam si do dáli. Pohled už sem měl dávno něčí zastřený.
"Kam to Naruto jede?"zeptal sem mě hlas mého bratra. Ani mě nepřekvapilo, že to ví.
"S mamkou nakupovat."řekl sem prostě a podíval se do svého klína. Ten si teda umí vybrat chvíli!
"Máš hodně dobrý důvod, proč si nejel s nimi?"zeptal se, ale musel něco málo tušit. Zasraná touha!
"Ani ne. Jen osobní potřeby."řekl sem a radši při prvním doteku oddálil sluchátko od pusy.


Svědek
Naruto Uzumaki
Pár typu sem měl, proč chtěl Satoshi zůstat sám doma. Ale kdykoliv sem na nějakej z nich pomyslel, zrudl sem jak rajče. Mikoto-san si toho musela všimnout, protože se sem tam na mě pousmála a dělala spřízněné obličeje.
"Jak to tak vypadá, tak se ještě nic nestalo, co Natsumi-chan?"řekla mi jen tak u regálu s jogurty. Překvapeně sem zamrkal a snažil se nedat na sobě znát, jak moc mě její otázka rozhodila. Nepovedlo se mi to samozřejmě.
"Ne. Jak jste to poznala?"řekl sem a snažil se vypadat vyrovnaně.
"Pořád si od sebe držíte malý odstup. I když nepatrný."řekla a dala nějaký čtyři výrobky do košíku.
"Vážně?"řekl sem a pokračoval za ní.
"Ano. Říká se mu nervozita, Natsumi-chan."řekla a pousmál se na mě. Zrudl sem a nedokázal jí to vyvracet. Nervozita je tam možná jen z mojí strany.
"Je to špatně?"
"Ne. Je to normální, Zvlášť u někoho, kdo ještě nikdy……."řekla a trochu jí zrudly tváře.
"Je mi to jasný."řekl sem a raději odvrátil tu svojí růži.
"Promiň, jsi tak roztomilá."řekla a zvesela si mě prohlížela.
"Nevím, zda je to pochvala."řekl sem ironicky a vůbec se před ní nehlídal! Chovej se jako holka, Uzumaki Naruto!
"Rozhodně. Mému synovi se tak moc líbíš."řekla a dala do košíku nějakej druh houskovýho knedlíku.
"No jo."řekl sem a nedokázal se na ní neusmát. O jeho slabosti pro mě sem byl dost obeznámený.
"Hlavně se neboj."řekla u regálu s toaletními potřebami klidným hlasem. Nejdřív mi nedocházelo, co tím myslí ale pak…….tak rychle sem ještě nezrudnul.
"Já se nebojím, já…."začal sem se rychle vymlouvat. Nějak mi došlo, že to nemá cenu.
"Natsumi-chan?"řekla Mikoto-san a nadzvedla jedno obočí.
"Tak dobře, možná se….trochu bojím."řekl sem poraženecky a následoval jí.
"Není čeho, věř mi."řekla a usmála se na mě. Já jí ho s radostí vrátil.
"Věřím vám."potěšilo jí to ale…..pak jakoby si na něco vzpomněla.
"Jéé, dojdi mi prosím pro jedno balení vložek. Střední, s křidýlky, ano?"řekla a vydala se k pokladně.
"J-jasně."řekl sem a dělal, že ji úplně rozumím. Když zmizela, rozhlídl sem se a řekl si, že sem asi ve špatném oddělení, všude byl jen toaletní papír a nějaký ženský potřeby, nějaký……nepřečtu to. A tak sem se vydal hledat ty vložky jinam.
Našel sem to asi za hodinu v potřebách do obuvi……doběhl sem ke kase a hodil to na pás k ostatním věcem. Mikoto-san se na mě překvapeně dívala, pak se podívala po té věci a nakonec se usmála.
"Děkuji, si hodná."řekla a zaplatila nákup.
"Omlouvám se, nemohla sem to najít."řekl sem a rovnou jí pomohl s taškami. Byli lehký, tak co.
"To nic. Půjdeme."řekla a já šel poslušně za jejím zářivým úsměvem.
"Jo, Satoshi už bude určitě bez sebe."řekl sem si jen tak pod vousy a udělal znuděnou grimasu.

Celou cestu do auta i v autě si mě Mikoto-san tak zvláštně prohlížela, až sem měl pocit, že na mě hledá nějaké mouchy. Třeba, že nejsem správně učesanej, jak mi to vždycky vytýká mamka. Nebo, že mám špatně oholený nohy…..Docela mi to začalo vadit, ale rozhodl sem se raději nic neříkat.
"Čeho přesně se bojíš, Natsumi-chan?"zeptala se do toho desetiminutového ticha Mikoto-san.
"No,….asi toho že….no…..jak to jen říct,…já…?"zaškobrtl sem se a pomalu rudl. Co jí mám…..?
"Chceš to?"řekla tak na přímo až mě to rozhodilo. To sem nečekal, ne od ní.
"Já…Co..?"
"Chceš se milovat s mým synem, Natsumi-chan?"upřesnila mi. Poznal sem, že to myslí vážně.
"Ano. Chci."řekl sem bez jediného pochybení v hlase. Moje oči hleděly do těch jejich a chápaly.
"Tak to udělej. Nech se vést, jako při tanci a…."řekla Mikoto-san už klidněji a mě se zdálo, že….
"Já neumím tančit."došlo mi…..možná proto sem nepochopil ten příklad. Překvapeně zamrkala.
"V tom případě mám prima nápad."řekla a šlápla na plyn. Její úsměv se mi nelíbil. Byl ďábelský.


Vrah
Sasuke Uchiha
Potlačoval sem tu kreténskou slast a k tomu se snažil zůstat při smyslech! Fakt nadlidskej úkol. Do toho svého uspokojování sem ještě mluvil s Itachim o dost vážným tématu.
"Mám se ptát na detaily?"řekl mi Itachi posměšně ale já věděl, že musím zůstat v klidu.
"Chceš ještě něco nebo jen hodláš prudit?"
"Měl sem za to, že už si ho měl."řekl a já v tom vycítil nepříjemnou otázku. Nesmí získat podezření a to je teprve nadlidskej úkol. Obzvlášť, když to chcete vyvolat u někoho tak podezřívavého, jako je můj bratr.
"Je to kluk. To trochu stěžuje situaci, co se týče sexu."řekl sem, ale nepřestával se uspokojovat. Jezdil sem rukou po celé své délce a mačkal se na těch správných místech……a v druhý ruce ten podělanej telefon!
"V čem konkrétně, Sasuke?"
"Takže provokace. Nic jiného jsem ani nečekal….sak…"řekl sem a kousl se do rtu, když sem se blížil vrcholu….bohužel to ještě nestačilo…Itachi si to vychutnával.
"Chudáčku. Bolelo to hodně?"řekl a dal si hodně záležet na to, aby to vyznělo chlácholivě.
"Jdi do hajzlu."nezmohl sem se na nic jiného….
"Až se sám uděláš, protože nejsi schopný přimět k tomu naší oběť, zkontroluj si svoje konto."
"Tss,…výplaty se teda vyřešily….chm…"řekl sem věcně, ale za chvíli opět moc nevnímal. Při každém pohybu druhé ruky sem se musel držet, abych nezakřičel nebo něco horšího……bože!
"Ty se řeší sami. Výhoda povolání."mluvil dál Itachi a rozhodl se chvíli moje choutky ignorovat.
"A….mss…?"
"Máš dva záložní týmy k dispozici."řekl dál opět k naší situaci. Už bych se měl pomalu naučit říkat k jejich situaci….tohle dopadne špatně. Obzvlášť, když se neudělám!
"O tobě a Kisamem vím….sak.."řekl sem….protože mi asi v devět ráno poslal Kisame zprávu.
"Sasoro a Deidara. Jsou blíž."řekl mi Itachi novou informaci. To je zlý…teď jich musím hlídat víc.
"Ten malej hotel."napadlo mě, jelikož sem znal postupy své vlastní organizace.
"S výhledem na naše sousedy a náš dům."dodal Itachi a jeho hlas se zlomil do vod, kterým se říká pochyby. Opět sem hnul s rukou v klíně a kousl se do ruky….pak, když sem se trochu vydýchal, mluvil sem věcně dál.
"Myslíš si, že je Madara paranoidní."
"Určitě to není jen tak."řekl a já v tom poznal, že mu něco nehraje……V tom moje myšlenky ale překonala vlna vzrušení a já se s posledním stačením svého kamaráda dostal do výbuchu testosteronu! Vzdychl sem jen jedno slovo,….i když sem teda nechtěl….
"Mo…žná…"
"Měl by sis ho už vzít, takový zvuky sem od tebe neslyšel léta."řekl Itachi už opět tím svým posměvačným tónem ale já neměl náladu si hrát.
"Drž hubu."řekl sem klidným, ale vysíleným hlasem.
"Mluvíš jako bys dodržoval pust……..Děvky nepomáhají?"řekl Itachi a očividně už si jen užíval mojí stávající situaci.
"Řekl sem, ať držíš hubu."řekl sem a trochu zvýšil hlas.
"…nebo, si hraješ na věrnýho a nikoho si rok a něco nevojel?"řekl a já se zamyslel, co mu mám na to říct. Když nezalžu, bude mu to divný, ale když jo…..možná mu to bude ještě divnější. Sakra!
"Nezapomínej, s kým mluvíš?"řekl sem jen a hlas měl už vyrovnaný.
"Právě, že vím, s kým mluvím, Sasuke."řekl a já poznal, že mě zkouší….děláme to všichni všem.
"Chceš ten seznam chronologicky nebo podle abecedy?"řekl arogantně a čekal, co on na to.
"Zatím, Sasuke."řekl a já poznal, že sem vyhrál.
"Zkoušíš moje nervy?"hrál sem dál svou roli. Zvládnu to….
"Co jiného? Ty si ale pořád stejnej hajzl,….Pak mi povíš, jak moc křičel, když si ho píchal."
"Citlivko."řekl sem jen a zaklapl telefon. Chvíli sem bez výrazu hleděl do stropu….Pak si jen pamatuju, jak sem vší silou naštvaně hodil telefon o stěnu! Sakra!.....Itachi má pravdu. Jsem pořád stejnej hajzl.

Vrah
Itachi Uchiha / Ichiro Umiya
Sasuke se zdál být v pohodě. Měl stále stejné reakce a byl stále stejně nadržený. Prostě celý můj malý a dobrý bratříček. Je těžké velet někomu, kdo ví, že je dobrý v tom, co dělá. Takový lidé jsou pak arogantní a věří ve své schopnosti víc než v cokoliv jiného.
"Takže?"optal se mě zvědavě Kisame a stále se šklebil.
"Nic nového."
"Fajn……Sasuke si teda užívá prázdniny."
"Moc ne."
"Jak to?"
"Zdálo se, že už dlouho neměl žádnou společnost v klíně."
"Mluvíme tu stále o tvém malém bratříčkovi?"
"To ho brzo přejde." Řekl sem a pohlédl na svého společníka. Ten se jen ušklíbl.
"U něj je to otázka času."řekl mi. "Ten kluk je ale roztomilej, nezdá se ti?....Sasuke má kliku."
"Na typy do postele měl vždycky kliku."

Dodělávky na Narutově domě byly už skoro hotové. Zetsu mi hlásil, jak všechno dobře funguje a tak jsme se mohli vrátit ke své primární práci. Zetsu k Madarovi a jeho nohám a já…….
"Je někdo doma?"optal jsem se, když nikdo neodpovídal na mé zaklapání na dveře. Má matka mě přišla obejmout jako první…..
"Jdeš právě včas, Ichiro-chan."řekla mi matka a tahala mě za rukáv do kuchyně. Tam seděl Sasuke a Naruto stál u plotny a něco míchal. Ve chvíli, kdy mě můj bratříček zahlídl, sem měl pocit, že mně cosi probodnulo hrudník. Páni, až tak je naštvaný.
"Zdravím, krásná Natsumi-chan."řekl sem směrem k naší malé oběti. Naruto se na mě s úsměvem otočil…..a pak překvapeně zamrkal.
"Zdravím, Ichiro-san."řekl Naruto a plně se obul do své role. Kdybych nevěděl, že je to kluk, určitě by se mi to poznávalo horko těžko.
"Rozkošná."řekl sem a posadil se naproti Sasukemu. Ten na mě sem tam dělal tázavé posunky. Jistě, že nemůže vědět, co tu dělám….tohle sem si překvapivě domluvil jen s naší okouzlující matkou. Měl sem to být totiž já, kdo jí zítra ráno musí dělat taxikáře. Sasuke měl kliku, že má důležitější práci.
"Taky si občas říkám."odpověděla mi matka a položila přede mne talíř s předkrmem.
"Kolikrát jí to ještě chcete říct?"řekl Sasuke a zatvářil se, jako když má kolem sebe samé idioty.
"Tolikrát kolikrát jen budu chtít, Satoshi-chan."řekla matka a trochu rázněji postavila talíř také před něj. Pak se naštvaným krokem vydala do koupelny. Za asi minutu přilétla Sasukemu facka přes hlavu a Naruto si se svým talířem sedl vedle Sasukeho.
"Nech si laskavě tyhle poznámky. Mě to neva, Mikoto-san je milá."řekl a protočil oči.
"Což se o tobě říct nedá."řekl Sasuke a ušklíbl se znova.
"Fajn, dneska spíš na zemi!"řekl Naruto a předvedl obličej vítěze.
"Je to moje postel."řekl Sasuke s klidem a pustil se pomalu do polévky.
"Ani vesnu by tě nenapadlo, čeho jsem schop….ná!"bránil se Naruto a na konci věty pohlédl na mě.
"To si lehneš ke mně?"řekl sem a pozoroval jeho roztomilé zrudnutí v obličeji.
"Bože, další nadrženej idiot!"řekl Naruto a co nejrychleji snědl obsah svého talíře. Podle mého si chtěl nandat další jídlo a zmizet ale bohužel se do místnosti vrátila matka.
"Tobě to nechutná, Natsumi-chan?"
"Ne, já jen….je to výborné."
"To sem ráda."řekla matka a sledovala jak si Naruto se zklamaným obličejem sedá zpět k nám. "Mimochodem, když jsme byly s Natsumi-chan sami, měly jsme takový rozhovor."řekla matka.
"No a?"řekl nezáživně Sasuke a fakt dobře hrál, jak ho to zajímá - nezajímá.
"Natsumi-chan mi něco prozradila a já se rozhodla……"začal matka tajemně….
"Mluv k věci, mami."řekl Sasuke a střídavě se díval s naší matky na zmateného rudého Naruta.
"Naučíš Natsumi-chan tančit."řekla matka a hodila na nás všechny veselý úsměv.
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Konduto Konduto | 10. května 2012 v 22:07 | Reagovat

Tu je slúbený další díleček :-P

2 Miky Miky | 10. května 2012 v 22:53 | Reagovat

Jééé, super, konečně! :)
miluju tě za tuhle povídku, jen tak dál. Škoda jen, že další čtvrtek bude až za tak dlouho :D

3 *DiDi* *DiDi* | Web | 11. května 2012 v 14:04 | Reagovat

Skvelý diel :-D Teším sa na pokračovanie :D

4 Mia-san Mia-san | 11. května 2012 v 15:11 | Reagovat

Naprosto bombastický díl... rozhovor s máti byl masakr... a co teprv Itachiho poznámka u oběda - to si lehneš ke mně? :-D  :-D  :-D Skvělé! Těším se moc na pokráčko 8-)

5 tsuky tsuky | 11. května 2012 v 17:35 | Reagovat

bomba som zvedavá ne ten tanec :D

6 alla alla | E-mail | 11. května 2012 v 22:05 | Reagovat

Úžasný dílek :-)  :-)

7 Mikki Mikki | 11. května 2012 v 23:21 | Reagovat

Vážně nechci vědět, co jí to "Natsumi-chan" donesla místo vložek.. :D i když, tuším :D

8 Konduto-sama Konduto-sama | 12. května 2012 v 18:17 | Reagovat

[7]: Vložky do bot, přeci :D  :D  :-D  :-D takhle tupej může být jenom chlap :-)

9 DeeDee DeeDee | 14. května 2012 v 13:01 | Reagovat

Tenhle dílek byl dokonalej,.... stejně jako ostatni *hihi* ale s těma vložkama si mě naprosto rozbila :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania