close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

KORUNNÍ SVĚDĚK-Nesmím milovat tebe (9.část)

29. března 2012 v 19:54 | Konduto |  KORUNNÍ SVĚDĚK-Nesmím milovat tebe
(+16)
Dívka (17)
Natsumi Maki
Dveře před námi se z ničeho nic otevřely a já spatřila milovaný obličej plný strachu a obavy. Zvláštní na tom bylo, že se ve stejnou chvíli všichni zastavili a neodvažovali se pohnout……teda kromě mě. Trochu mi lezlo na nervy, že očividně jediná nevím, o co tu jde!
"Satoshi? Děje se něco?"
"Ne, proč?"řekl jen a vážně si dal záležet na tom, že mě odbývá.
"Proč?! Vždyť je po zvonění, ty blbečku!"řekla se a otočila se naštvaně i na Shikamara. "A co ty?"
"Já?"odpověděl překvapeně a zároveň pobaveně.
"Jo! Co jste tady dělali tak důležitého?!"řekla sem a ignorovala úplně Ichirovu přítomnost. Satoshi mi podal ruku, ale já se jen uraženě otočila a ukázala mu záda! Jestli si myslí, že to tak snadno vyžehlí, tak se šeredně mílí! Ten parchant ale zvolil jinou taktiku!
"A co tu děláš ty………s mým starším bráškou?"řekl a užíval si, jak sem ztuhla a sesekaně se na něj otočila se zvláštním obličejem usvědčeného.
"No, já…….jen………co je ti do toho!"
"Hodně."zvedl jedno obočí a mě docházela trpělivost.


"Fajn! Potkala jsem ho na chodbě, když sem šla pro vás. Hledal tě."
"Vážně."řekl Satoshi a podezřele přivřel oči a hleděl přitom na Ichira.
"Jo. Něco kvůli té tvojí brigádě."řekla sem a všichni tři si mě tak zvláštně prohlídli, až sem si uvědomila, že tohle není náhoda. To jejich chování.
"Dobrá. Shikamaru, vem Natsumi a vraťte se do třídy. Já to vyřídím a dohoním vás."
"Žádný problém."řekl oslovený a udělal pár kroků směrem k naší třídě, pak se otočil a koukl na mě.
"Tohle zamítám a……..!"
"Jdi!"řekl mi Satoshi a zamračil se na mě. Poznala jsem, že to myslí vážně. A taky to, že se o mě bojí. Proč ale? Kvůli svému bratrovi? Nechce, aby věděl, že……no….nevím. Podívala sem se na Ichira a pak zpět na Satoshiho a pak uraženě odešla v doprovodu Shikamara.

Na matiku už bylo pozdě a já jen čekala, až zazvoní, což mělo být pár minut. Nechtěla jsem dolejzat jen mě štvalo, že mi nechce nic říct! Možná, že to nějak souvisí s tou brigádou, o které všichni mluví. Kdybych jen dokázala zjistit, kde pracuje a pak třeba…………
Zavibroval mi telefon! V tom všem přemýšlení jsem se ztrácela, proto, když mi na display vyskočilo jeho jméno…..
(satoshi)
Promiň, něco musím vyřídit a bohužel se to protáhne.
(natsumi)
Vyřídit? Na jak dlouho jako?!
(satoshi)
Popravdě nevím.
(natsumi)
Tak ty nevíš?! Fajn! Kde si?!
(satoshi)
Teď doma. Ichiro mě sem hodil. Balím si.
(natsumi)
Cože?! Ani se nehni, rozumíš! Konec!
Ve chvíli, kdy jsem mu to psala, sem už byla na školním dvoře a míjela vstupní branku. Moje fyzička je na té nejvyšší úrovni, ale přesto jsem měla jisté dechové problémy. Za asi pět minut sem zvládla doběhnout k Satoshiho baráku! Ani sem mě neptejte, jak vím, kde bydlí a ani na to jak sem ten kus tak rychle zvládla! Plíce mi už dávno vypověděli službu, takže když jsem zazvonila, prakticky sem nedýchala. Otevřela mi Satoshiho mamka a než stačila cokoliv říct, propašovala jsem se dovnitř.
"Dobrý den,…..potřebuju mluvit s vaším synem! Je to akutní!"dodala jsem a hledal směr k cíly.
"Horní patro, druhé dveře, Natsumi-chan."řekla mi s úsměvem a zavřela vchodové dveře.


Kluk (18)
Satoshi Umiya
Už když sem zaslechl prudké zaklepání, věděl jsem, že mám co vysvětlovat. O pár sekund později, když moje milovaná maminka prozradila pozici mého pokoje nepříteli, se rozletěly dveře a v nich stanula naštvaná krásná dívka, kterou sem miloval. To jak se ale tvářila, mě dost děsilo.
"Ty pitomče! Co si o sobě myslíš?!"
"Napsal sem ti, co se děje, ne?"
"Nemůžeš v průběhu druhýho dne zmizet a čekat, že to vezmu v klidu!"
"Druhýho dne?"řekl sem a udělal pár kroků k ní. Nehýbala se a tak sem zavřel dveře a netlačil jí pomalu k nim. Trochu zrudla, ale stále bylo vidět, že je naštvaná. Pohladil sem jí po tváři a chtěl jí políbil jenže mě zastavila, když mi svojí rukou zakryla ústa. Pak její obličej trochu povolil.
"Je tu něco, co mi nemůžeš říct, Satoshi?"
"A když řeknu, že jo."zašeptal sem a čekal.
"Pak sem ochotná to respektovat."
"Vážně?"řekl sem trochu překvapeně.
"Jo. Já,……to chápu. Ještě je asi brzo."
"Brzo na co? Na důvěru?!"řekl sem a naštvaně od ní poodešel. Sedl sem si na postel a nespouštěl jí s očí. Rychle jako blesk si ke mně přisedla a chytla mě za ruku.
"Ne! Špatně si mě pochopil. Měla jsem na mysli, že………no prostě, nejsi jediný, kdo něco tají."
"Natsumi, co tím….?"
"Nesmím ti to říct, i když bych hrozně chtěla."přerušila mě a já v ní poznal svůj pohled.
"Fajn. Potom respektování je i na mé straně."řekl sem a pousmál se na ní jemně. Ona se konečně usmála od ucha k uchu, tak jak to mám rád a políbila mě na tvář. Když zjistila, co dělá, trochu zrudla a odtáhla se. Já jí ale zastavil a zmocnil se jejich úst, které si o to už pár minut říkaly. Neprotestovala a dokonce se, za pár polibků, nechala položit do mých peřin. Někdy sem musel zjistit, kam až můžu zajít a teď na to byla vhodná chvíle. Líbal sem jí a přitom jí zajížděl jednou rukou pod školní košili. Přejel sem jí holá záda a všiml sem si, že ona mi je zkoumá taky. Pousmál sem se na ní a přesunul se na její krk. Její sladké tiché vzdechy byly něco neuvěřitelného. Doháněly mě k šílenství! Ani nevím, jak ale v jednu chvíli sem se přestal ovládat a přesunul se mezi její nohy.
No jo, už sem to přes měsíc s nikým nedělal. Někdy se tento nedostatek projevit musel, když sem byl zvyklej dělat to dvakrát až třikrát do týdne.
Lekla se, když sem jí začal vytahovat tu krátkou sukni a dostal se tak skoro k………
Vší silou mě kopla levačkou a pak sem dostal nefalšovanej pravej hák! Slítl sem s postele a rozplácl se na zemi. Zapomněl sem, že se umí dost dobře prát.
"Promiň, já……přehnala sem to…..víš…."snažila se mi omluvit a dostávala mě na nohy.
"Ne to já to přehnal. Promiň."což byla pravda, já sem očividně ten co vede a takhle jí zneužít ve slabí chvilce. Přesto sem trochu litoval,…….můj kamarád litoval, že jsem se nedostal dál. Možná je fakt ještě brzo. Nevím jak to chodí ve vztazích na dlouhou trať…….v tomhle mě možná musí zacvičit ona.

Když sem nasedal do Audi R8 smutně si mě prohlížela. Usmál sem se na ní a poslal jí vzdušnou pusu, jako v těch romantických trapných filmech. K mému překvapení jí to trochu potěšilo a na kratičký okamžik se usmála. Nastartoval sem a čekal na spolujezdce, kvůli kterému jí opouštím.
"Neboj se, Natsumi-chan. Zítra je tu jako na koni."řekl Ichiro a usmál se na mou Natsumi. Ta se ale k mému upřímnému pobavení na něj zamračila a jasně mu dávala najevo, že ho nesnáší.
"Já vím. Slíbil mi to."řekla a mrkla na mě. Můj bratr dál nezdržoval a nasedl. Pak sem se rozjel a ve zpětném zrcátku pozoroval dvě mizející postavy. Mamku a mojí dívku.

"Hraješ to fakt skvěle, Sasuke."řekl mi po deseti minutách Itachi. Já sevřel křečovitě volant.
"Díky, ale příště by si mohl být opatrnější. Tak hloupej zase není."řekl sem a přivřel naštvaně oči.
"Promiň. Nečekal sem, že ho potkám. No, teď už s tím nic neuděláme."řekl sladce, jako vždy.
"Co se děje, Itachi? Proč takovej rozruch?"zeptal sem se přímo. Můj bratr se na mě pousmál.


Svědek
Naruto Uzumaki
Když odjeli, zmocnil se mě pocit samoty. Mikoto-san si toho asi všimla, protože mě vzala kolem ramen a pozvala mě na čaj. Neměl jsem sice náladu, ale ona tohle zažívala pořád a tak sem si myslel, že se to v její společnosti zlepší. A později sem se divil, že sem měl pravdu.
"Hodně ti na Satoshim záleží, Natsumi-chan?"nevěděl jsem, jestli mám zapírat nebo říct pravdu. Došel jsem ale k názoru, že mi v tomhle ohledu nijak pravda neublíží. Proto sem se ve svém přestrojení nefalšovaně usmál.
"Až moc, Mikoto-san."řekl sem a sledoval její zarudlé tváře. Byla šťastná, že nám to takhle vychází a já ve skutečnosti taky. Satoshi Umiya. Zamiloval jsem se do něj. A to fakt vážně, tak že jsem schopen udělat cokoliv, když ho to udělá šťastným. Já mám ale pech!
Ach jo…..proč to nemohla být nějaká milá a roztomilá dívka. Dělala by mi svačiny, já bych miloval její dlouhé vlasy a každý by mi jí záviděl…….i borci na škole…..Ach! Sakra!...při slově borec se mi vybavilo, jak se mě dneska Satoshi dotýkal. Bylo mi hned jasný, že chce zjistit, kam až může zajít. To my kluci děláme běžně. Zní to divně, když mám na sobě školní minisukni a rozplývám se nad doteky známého děvkaře. Když on byl tak neuvěřitelně něžný a…….
"Myslíš na něco pěkného, Natsumi-chan?"optala se mě Mikoto-san a já sem zrudl od ucha k uchu. Zakroutil sem divoce hlavou a snažil se rychlými gestikulacemi a grimasy naznačit, že to tak není. Bohužel úplně k ničemu, oklamat tuhle ženu je stejně nemožné, jako přesvědčit mého tátu, aby mi dal víc informací o mém případu!

Satoshi se opravdu druhý den vrátil a já sem si začal pomalu zvykat na jeho přítomnost ve svém životě. Měsíce plynuli a já byl u soudu na přelíčení snad stokrát! Bez výsledku! Pořád jen samé šťouchy dopředu a dozadu! Bylo mi s toho na nic,……s tohohle našeho japonského systému, který dával dohromady snad nějakej předek mého spolužáka Kiby! Který byl občas vymatlanější než já. Táta byl stejně rozčílený jako já a Kakashi se nás snažil uklidnit. Mamka fungovala jako mírový mechanizmus a proto jsme to dlouhou dobu přežívali.
"Měla bys už jít, Natsu-chan. Nebo na tebe zapomenou."
"Na mě? Prosím tě, mami. Na mě se nedá zapomenout."řekl jsem a rychle se oblíkal do školní dívčí uniformy, která už mi nepřipadala tak hrozná, jako před rokem. V tom zazněl zvonek.
"Dobrý den, už je hotová?"zeptal se můj kluk mezi dveřmi mojí mamky. Ta se jen pousmála a ukázala na kuchyň. Satoshi přešel v jejím doprovodu až do naší kuchyně a sedl si vedle mě. Snažil sem se ho ignorovat a normálně se nasnídat ale poslední dobou mi to moc nešlo. Hlavně kvůli tomu, že mě od mých osmnáctých narozenin, které sem měl 10. Října před 8 měsíci, stále uhání! Tím mám na mysli, že se mě snaží dostat do postele. Já mám ale několik taktik. Většinou se vymlouvám na ženskej cyklus….menstru-něco, ale to poslední dobou pokulhává. Satoshi hold není hlupák a já si to zapomněl zapisovat, myslím to, kdy sem to jako měl. A byl malér! Teď už se na nic pořádného vymluvit nedá…….sakra, to mě přivádí k otázce, jak to vezme? Zabije mě! To je jediná reálná odpověď.
"Nejradši bych tam za sebe někoho poslala. Takhle mě vzbudit!"stěžoval sem si nahlas a po očku sledoval Satoshiho. Občas udělá tak rychlej výpad směrem ke mně, že sem se jednou nestačil bránit a už mi plenil ústa! Ne, že by se mi to nelíbilo. Škola si na náš pár taky rychle zvykla, i když se pořád nedokázali vzpamatovat s toho, že je Satoshi věrný jenom mě. Mojí podmínku bral velice vážně a já mu za to bezvýhradně věřil. Teď už ano.
"Vždyť si jdeme jenom pro vysvědčení."
"No právě. Dvě hodiny budeme sedět a poslouchat plky, jak je to ve čtvrťáku těžký!"
"Vždyť máš dobrý známky, tak v čem je problém?"
"Dobrý. Říká šprt."řekl sem a ušklíbl se na něj. To sem neměl dělat. Přirazil mě ke školní zdi a začal mě líbat. Docela jsem v tomhle povyrostl a tak sem v celku věděl, co mám dělat a kde je pro Satoshiho mez. Objal sem ho a výskal ho v jeho jemných vlasech, zatímco se mi on staral o dutinu ústní. Pak když nám došel kyslík, přestal a opřel si svojí hlavu o tu mou. Červeň sem měl s toho furt.
"Nedokážu ti odolávat už moc dlouho, Natsu-chan."natlačil se na mě tak, abych cítil jeho problém.


Vrah
Sasuke Uchiha
Nevím, jak sem to dokázal, ale odolával jsem tomu andílkovi už rok. Jasně, věděl jsem, proč se mnou nehodlá spát……ne, že by on sám nechtěl, to bylo na něm vidět. Bylo to s toho, že si myslí, že až rádoby zjistím, že je kluk, tak ho zabiju. Škoda, že se mýlil. Stejnak bylo potřeba, aby si chvíli myslel, že mi vadí jeho pohlaví, k tomu sem potřeboval čas jenže….. já ho chtěl teď a tady před školou! To je zlý. Přitiskl sem se na něj moc a on teď neví, co má dělat. Už nemá moc sílu mě zastavovat.
"Satoshi, tady…….ne."šeptl mi a já se nějakým zvláštním kouzlem uklidnil. Nechtěl jsem mu ublížit, jen sem chtěl jeho…….chtěl jsem, co mi právem náleží.
"Promiň."
"Ne, ty promiň. Já,…..já slibuju, že o prázdninách, někdy……."
"Dobře. Jen klid, nic se neděje."řekl sem chlácholivě a pohladil ho po tváří. Bylo mu to fakt líto a já věděl, že musím zakročit. Vzal sem ho za ruku a vedl si ho vedle sebe do třídy. Cestou jsem uvažoval o tom, jak na něj připravit past. Takovou, ve který bych se úplnou náhodou dneska dozvěděl, že je kluk.

"Ty něco plánuješ, Satoshi?"zeptal se mě Shikamaru podezřívavě a já přesně věděl, co tím má na mysli. Od jisté doby mě totiž dost hlídá.
"Ne proč?"řekl sem s klidem a dál sledoval dveře o třídy.
"Že si tak zamyšlený."mluvil dál Shikamaru a podíval se tím samým směrem, co já.
"Hmm."
"Šla na záchod s celým dívčím osazenstvem. Vážně si myslíš, že se vrátit každou chvíli?"
"Ne."ušklíbl sem se a koukal dál na dveře.
"Tak proč pořád koukáš ke dveřím?"podíval sem se na ně a zdvihl jedno obočí.
"Zvyk."pousmál se.
"Tak se tomu u vás říká?"
"Dalo by se to tak říct."
"Tak to jo."chvíli se odmlčel a pak se znuděně protáhl. "Co plánuješ na prázdniny?"
"Právě o tom uvažuju."
"Takže nakonec něco plánuješ."řekl a pousmál se spokojeně. Dostal mě jednou svojí slovní hříčkou. Jo to on dělal rád, obzvlášť když sem byl myšlenkami úplně mimo.
"Co vy dva tady? Plánujete nejakou pařbu na začátku prázdnin?"řekl Kiba a plácl Shikamara po zádech a přitom se tak blbě zašklebil.
"Musím tě zklamat, Kibo. U nás se nic takovýho neslaví."odpověděl mu s klidem náš IQ génius a já se se stejným nadšením přidal.
"U nás taky ne."
"Hohoho! Takže přijmete mojí nabídku, aby jste si rozšířili obzory?"řekl Kiba a ukázal na nás prstem.
"Tím máš na mysli, že nás zveš k sobě na párty?"řekl jsem překvapeně.
"Jo, dokonce mám v plánu své oznámení napsat na tabuli."
"Jen do toho, blázne."řekl Sai, který nás už nějakou dobu poslouchal a Kiba, který si vyložil špatně jeho povzbuzování, to šel ihned udělat. V tu samou chvíli, co tu novinu psal svým škrabopisem na tabuli, se objevily ve dveřích všechny holky včetně mého Naruta. Překvapeně si oznámení přečetly a skoro naráz všechny vypískly. Možná bych tam měl Naruta pozvat, i když se netváří moc nadšeně.

Když jsme šli ten den domů s dalším vysvědčením, žádný z nás nic neříkal. Nechtěl jsem ho nějakým způsobem vyslýchat, ale faktem bylo, že sem chtěl vědět, o čem se s ostatníma bavil.
"Na tu dnešní párty se ti nechce co?"zeptal sem se a vzal ho jemně za ruku.
"Ale jo, proč by ne?"řekl a usmál se na mě. Krátce sem ho políbil na ústa a pokračoval.
"Netváříš se moc nadšeně."
"To není kvůli tomu."Chvíli bylo zase ticho, než sem se kvůli němu rozhodl změnit téma.
"Přemýšlel jsem a dostal sem nápad. Nechtěla bys strávit první týden u mě?"
"Moc rád…a."řekl a s rudou tváří stiskl víc mou ruku. "Hurá na párty."dodal už se svým úsměvem.
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Konduto Konduto | 29. března 2012 v 19:55 | Reagovat

Tak tu to je 8-) dnes se něco mešího odehraje :-)

2 Michie Kurei-ji Michie Kurei-ji | Web | 29. března 2012 v 21:44 | Reagovat

Jůůů:)) můžu se zeptat,kdy bude vzduch a písek?:DDD O_o..hihi,co má ten Sasuke v plánu?:PP

3 Konduto Konduto | 29. března 2012 v 21:59 | Reagovat

[2]: Jasně, od dotazů sem tu :-D
Takže...protože nemám žádnou pořádnou výmluvu, proč sem nevydala minulý týden další kapitolu Vzduch a písek, řeknu pravdu :-P ...nechtělo se mi a navíc sem neměla inspiraci :-( ale teď...k tvým otázkám: Další díl povídky Vzduch a písek by měl vyjít normalně v neděli (1. 4. 12.)a budu se snažit, aby byl dostatečně dlouhý na to, aby nahradil minulý týden, kdy nevyšel 8-O  :-)
Odpověď na druhou otázku,...no tak tu ti asi nedám...protože to, co Sasuke má v plánu je tajemství :D zatím

4 petratetra petratetra | 29. března 2012 v 22:43 | Reagovat

nnadhera :-D  :-D

5 Hachi Hachi | 29. března 2012 v 22:59 | Reagovat

Skvělý, prostě zbožňuji tvoje psaní :D

6 alla alla | E-mail | 30. března 2012 v 14:09 | Reagovat

Úžasný!! :D

7 Mia-san Mia-san | 30. března 2012 v 20:03 | Reagovat

Já chci další dávku!!! Fakt parádní díleček... asi nebudu nedočkavostí spát :-D

8 Konduto Konduto | 30. března 2012 v 21:05 | Reagovat

[7]: Nebudeš spát?...a to vydržíš až do čtvrtka, jo? :-D zase nepřeháněj :D
Mimochodem, další díl bude mít taky grády :-)  ;-)

[5]: A kdo ne? ;-) jen hypotetická otázka :-|

[6]: Díky ale umím psát i lepší díly :-P no co musím být na sebe pes :-)

[4]: no odsud podsud :-? ale díky :-P

9 kioko kioko | 31. března 2012 v 11:27 | Reagovat

táákže..po dlouhééé doběěě :D :D :D
1)VaP 9,10,11 byly fkt úúžasný díly :D prostě mooc :D já si speciálně VaP nepřečtu poslední 3-4 díly a potom najednou, abych se do toho dostala :D
2)K.S. 8,9 byly taky dobrý..zvlášť tenhlecten :D Naruto je hold prostě kecka (jako já) :D :D
3) sry že jsem nepsala, vysvětlení máš na ICQ :D a jinak mi máma zakázala číííct ;( prostě děs.....prý se nemám kazit život a že prý si nemám dělat žádné iluze bo co :D tkže byla hádka k známému téma Gayové :D ale tvoje povídka VaP mně vždy zachrání ;) díky a piš dál.... :)

10 Konduto Konduto | 31. března 2012 v 15:18 | Reagovat

[9]: Díky, tenhle týden určitě VaP vyjde...v neděli prvního čtvrtý :-P jak už sem někomu slíbila, bude to delší díl abych vynahradila minulý týden, kdy nebyl :-D
PS: Tvojí zprávu na ICQ jsem četla a rovnou ti napsala další 8-) takže až budeš mít čas tak přiď ju :D  :D můžeš přijít pokecat i když čas nebude ;-)

11 DeeDee DeeDee | 31. března 2012 v 20:49 | Reagovat

Dokonalé 8-) :D

12 kioko kioko | 31. března 2012 v 23:33 | Reagovat

[10]: joj koukala jsem,,že jsi zapoměla..ale zapomínají všichni ne? :D
ohledně té odpovědi..tky jsem ti odpověděla a ty potom mně tkže to byla tk trochu konverzace a ta splnila účel ne? :D :D :D jo a mimochodem..napsala bych komentář ale jenom dvakrát za měsíc...sem ti říkala že mamka vydala zákaz ne? :D :D ale jinak pohoda..a ta kapitolovka by vycházela tky jednou za měsíc..možná dvakrát ale to by nikomu nevadilo ne? :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania