close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

KORUNNÍ SVĚDĚK-Nesmím milovat tebe (5.část)

1. března 2012 v 5:00 | Konduto |  KORUNNÍ SVĚDĚK-Nesmím milovat tebe
Dívka (17)
Natsumi Maki
Satoshi se na malou chvíli otočil jiným směrem. Teď sem měla šanci! Napřáhla sem se k větší ráně a udeřila vším, co sem v tu chvíli měla! Ten parchant to ale čekal a využil toho proti mně! Stočil se na stranu a chytl mou ruku, pak už sem jen letěla na zem a s těžkým bác sem dopadla na tvrdo! Tohle byla moje osudová chyba! Začátečnická! Zaklela sem!
"Jedna jedna! Ten, kdo dá příští bod, bude vítěz."oznámil Shikamaru.
"Sakra!"šeptnula sem. Asi to bylo moc nahlas.
"Ale copak, už máš strach?!"řekl mi Satoshi a pousmál se na mě.
"S tebe? Trochu brzo na vtipy?!"odpověděla sem mu stejnou a propalovala ho očima.
"Ani ne. Za chvíli bude konec."
"Souhlasím. V příštím tahu se válíš na žíněnce!"řekla sem a vstala. Docela dost ta jeho rána bolela, ale to nesmím vnímat! Teď to bude ostrý! Každý malý zaváhání a sem v tahu! Soustřeď se!
"To si milá. U mě s tím nepočítej."řekl a já sem asi vůbec nepochopila, co tím myslel.
"Uklidněte se a začněte!"zavelel Shikamaru a mi se pohnuli do posledního, rozhodujícího kola!



Takhle zaujatá pro věc sem ještě nebyla! Nehodlala sem s ním prohrát, ale faktem zůstávalo, že jedna moje část strašně toužila po tom, aby mě políbil! A je to venku, co? Chci, aby mě líbal, ale nevzdám se mu jen tak snadno, to určitě! I když sem chvílemi váhala…..přešlo to. Jen ať si o mě zabojuje, když mě tak moc chce!
Jeho pohled se najednou změnil! Díval se na mě, jako když se vrah dívá na svou oběť! Trochu mě to vyděsilo, ale rozhodla sem se, že to dám co nejméně najevo. Postavila sem se do útočné pozice a boj mohl začít! Jeho i moje údery jely na sto procent! Ani jeden z nás neváhal a používal veškerou svou fyzickou sílu! Bylo to zvláštní, ale chvílemi sem slyšela jeho myšlenky! Je to blbost ale ten pocit, který ve mně vyvolával, když se si s ním vyměňovala rány…….byl neskutečný! Nemůžu prohrát!
Nevnímala sem nic jiného než jeho černé oči a jeho černé rány, které mi způsobovaly ohromnou bolest pokaždé, když dopadly na místo určení! Byl to dlouhý boj a na nás už byla vidět únava. Na chvíli jsme od sebe odskočili a ztěžka dýchali!
"Už máš dost?!"řekla sem a ušklíbla se. Satoshi mě napodobil.
"Mám velkou výdrž jen na dvě věci, Natsu-chan."odpověděl a já moc dobře věděla, co jsou ty dvě věci. Trochu sem zrudla při pomyšlení na tu druhou…….všiml si toho.
"Pokračujte, mám hlad!"řekl Shikamaru a dloubal se dál v uchu. Zvedla jsem jedno obočí a kývla hlavou.
"Neboj, už je konec!"řekla sem a vyrazila na poslední úder, který měl být konečný a vítězný. Všechno bylo jak má! Měla sem správný postoj i výpad! Nemohl už nic udělat! Jak sem se mýlila!
"Máš pravdu, je konec."zašeptal Satoshi tím nejstrašidelnějším tónem, který sem kdy slyšela! Měla sem pocit, že ho znám……..jen sem si nemohla vzpomenout odkud. Mráz mi ale projel celým tělem a já v poslední chvíli trochu ztuhla! Velká chyba! Satoshiho výpad nohou mě udeřil do břicha a já odletěla za žíněnku a dopadla na tvrdou zem! Nejen, že mě bolel žaludek ale ještě k tomu to pravé rameno, které zbrzdilo můj pád! Zůstala jsem v křeči ležet na zemi a poslouchala to chvilkové ticho.
"Natsumi!"zvolalo najednou pár dívčích hlasů vyděšeně. O chvíli později jsem cítila, jak se mě cosi jemně dotýká.
"Nic mi není."zašeptala sem a za jejich pomoci se zvedla do sedu. Dívala sem se do jejich vyděšených obličejů a pak na Shikamara. Ten jen vzdychl a já věděla, co to znamená.
"Dva, jedna. Satoshi je oficiální vítěz."řekl náš rozhodčí a odešel troch stranou. Sklopila sem hlavu a pak se podívala na vítěze. Satoshi stál kousek od naší skupinky a koukal se mi do očí. Pořád v nich bylo cosi ledového, ale o chvilku později to zmizelo. Co si vůbec zač, Satoshi Umiyo?
"Něco mi dlužíš, Natsu-chan."řekl zase normálním hlasem.
"Sklapni, Satoshi!"vyjela na něj Ino.
"Vážně si myslíš, že si po tomhle něco zasloužíš?!"řekla Sakura stejně. Vážila sem si toho, ale přesto on měl pravdu. Vsadili jsme se a já prohrála. Vzdychla sem a s těžkostí a pomocí sem se postavila.


Kluk (18)
Satoshi Umiya
"Má pravdu, holky."řekla Natsumi a podívala se na mě těma vzpurnýma modrýma očima.
"Ale Natsumi?!"naléhala stále Ino a tahala jí za rukáv. Natsumi se však vysmekla a usmála se na ní.
"To zvládnu, díky."řekla mile a otočila se zpět na mě. Udělala pár kroků mým směrem a přitom se chytila na pravou ruku. Musel jí bolet každej sval v těle……….obdivoval sem jak ignoruje svou vlastní bolest. Pak se zastavila a trochu sklopila hlavu.
"Takže?"otázal sem se.
"Takže co?! Na co čekáš sakra?! Vem si, co chceš!"řekla a skřípala přitom zuby. Celá škola na nás koukala, ale mě to bylo fuk. Konečně si můžu vzít, po čem toužím už měsíc.
"Fajn."řekl sem jen a přistoupil k ní co nejblíže. Když sem se k ní naklonil, trochu zrudla a zavřela oči. Pousmál sem se a chvíli tam jen tak stál, užívajíc si její blízkost. Pak sem si klekl a vyhrnul jí kousek nahoru sukni. Lekla se a trochu sebou škubla! Cítil sem na sobě její překvapivý výraz. Usmál sem se.
"Co to…..?"začala, ale já jí nedal šanci. Teď byla jen moje!
"Nikdy sem neřekl, že tě políbím na ústa."řekl sem jen a Natsumi zmlklo. Nic už nedodala a poslušně stála na místě. Když sem se dotknul zakázaného místa, cítil sem její pozitivní reakci. Líbilo se jí to. Pak sem se sklonil a dotknul se poprvé její odhalené kůže rty. Její stehno bylo tak nádherně jemné a přímo vybízelo k doteku cizí osoby. Užívals sem si to a líbal pořádně ten kousek, který mi byl na malou chvíli přidělen! Nakonec sem ho trochu víc skousl, abych tam nechal malou památku. Flíček alias cucflek! Zaslechnul sem i tlumený vzdych, ze strany toho andílka. Ušklíbl sem se, o to mi šlo…….jak krásně umíš vzdychat, Natsumi……….Postavil sem se a díval se do toho rudnoucího a zmláceného obličeje, který byl jen kousek od mého! Ponížil sem ji……to bylo jasné…..a dokonce všemi způsoby najednou!
V jednu chvíli byla úplně mimo a v té druhé……..vyšvihla tak rychle ruku, že sem si jí ani nevšiml…..ani sem nechtěl. Tohle sem si trochu zasloužil…………Dala mi facku! Jen facku…..A pak se chytila za tu bolavou ruku a odešla pryč. Nikdo nic neřekl a nikdo nic neudělal. Všichni byli v šoku s toho, co jsem udělal a co tu vše dnes proběhlo.

Ten den už semnou Natsumi ani nikdo jiný nepromluvil. Divil sem se. Čekal jsem, že mi budou nadávat, ale nic nikdo neudělal. Asi to byla jejich pomsta, ignorovali mě a to všichni……kromě učitelů. Ti samozřejmě nevěděli, co způsobilo tu hustou atmosféru ve třídě, a proto jen krotili hlavou.
Když jsem po poslední hodině šel domu, šel sem poprvé sám. Kluci šli jinudy a jen mě smířeně pozdravili nerozloučenou. Tahle situace se mi nelíbila.
"Ahoj, sem doma."řekl sem ve dveřích našeho baráku. Mamka vykoukla a příjemně se usmála.
"Ahoj. Tak jak ses měl?"
"Dobře. Jen menší šarvátka."řekl sem narovinu, stejnak by jí to došlo, vypadal jsem strašně.
"To vidím. S kým si se pral, že tě tak zřídil."řekla trochu naštvaně a otírala mi bradu nějakým hadříkem. Copak je mi deset?!
"To nic, mami. Jen rozdílné názory."řekl sem s klidem, ale moc klidně jsem se netvářil. Mamka to poznala. Před tou nic neschovám.
"A kdo vyhrál, hmm?"
"Samozřejmě, že já."
"Sasuke-chan."řekla mi a smutně povzdechla. To sem neměl rád. Tenhle vzdych.
"Takhle mi neříkej."řekl sem něco jiného. To zase popudilo jí.
"Jsem tvoje matka, mám právo říkat ti jménem, které sem ti dala, když ses narodil!"řekla a vrátila se do kuchyně, kde mi připravovala jídlo. Přišel jsem k ní a objal jí.
"Promiň."
"Měl bys mi víc věřit, Sasuke-chan."řekla, otočila se a políbila mě na čelo. Pak si mě prohlédla od hlavy až k patě a pousmála se. To sem nepochopil.
"Mami?"
"Kdo to je, Sasuke-chan?"zatvářil sem se nechápavě, i když sem věděl. "Ten, kdo ti ukradl srdce?"


Svědek
Naruto Uzumaki
Hned jak sem se dostal domů, svléknul jsem se s té šaškárny a šel pod sprchu! Snažil jsem se ze sebe smít tu bolest, tu potupu………..ten jeho dech beroucí dotek……Jak sem si na něj vzpomněl, nahrnula se mi červeň do obličeje a já spokojeně vzdychl! Ne! Tohle se mi nemůže dít! Vzdychám tady nad klukem, kterého nesnáším! Tu jeho aroganci, ten jeho postoj,…….tu jeho krásnou vůni. Sakra! Proč ho nemůžu dostat z hlavy?!
"Natsumi? Jsi to ty?"ozval se tátův hlas z chodby a já sem věděl, že se musím uklidnit.
"Jo, sem."
"Přiletěla si jak tajfun. Děje se něco?"řekl opatrovnicky.
"Ne….nic."řekl sem nejistě. To je špatný.
"Naruto?"zeptal se mě vážněji. Ale nic neudělal, zůstal za dveřmi.
"Fakt nic, tati."sebral sem v sobě poslední sílu na normální tón.
"Dobrá. Na stole máš večeři."řekl mi, ale nezdál se být spokojený s mou odpovědí. Hold je to znalec lidského chování. On pozná, když se něco děje.
"Dobře, díky."
Stál sem pod tou sprchou ještě chvíli, než sem usoudil, že to nemá cenu. Při oblíkání jsem musel uznat, že sem si ten jeho polibek užíval. Stejně jako on. Sakra, už to tak vypadá, že se to nezmění……..moje srdce si teda umí vybrat. Čekal jsem, že mě políbí na ústa ale tím, že si vzal něco, co sem ostatním tak moc zakazoval, mě dostal na lopatky. Za to ho nesnáším,………tak proč tak moc chci, aby to udělal znovu? Líbí se mi, to je jasné……..ale proč sakra zrovna on, proč kluk, proč Satoshi Umiya? Já mám teda pech!
Nesmím milovat tebe!
Zaznělo mi v hlavě. Je to pochopitelné. Za A-si kluk. Za B-si děvkař první kategorie! Jediné o co ti jde je dostat mě do postele! To by byl pro tebe šok, kdybys zjistil, že máš chuť spát s klukem, co?! Ten obličej jednou stejnak asi uvidím a těším se na něj…….sklapne ti. Nebo taky ne. Proč nechci jednou svou částí, abys to věděl…….? Ach jo! To sou blbý myšlenky!

"Vynikající!"vykřikl sem nadšeně a nedal na sobě nic znát z dnešních událostí. Mamka se usmála.
"Díky. Sem ráda, že ti chutná."řekla mi a dala mi další porci.
"Co bylo ve škole, Natsumi?"optal se táta s podivným tónem.
"Nemůžeme toho nechat alespoň doma?"řekl sem znechuceně. Mamka mi dala pohlavek.
"Ne dokud se budeš oblíkat takhle."řekl mi táta s úsměvem a ukázal na mojí domácí modrou sukni. Trochu sem nafoukl tváře a zrudl. Pak sem se naštvaně pustil do jídla!
"Tak co teda? Zažila si něco pěkného?"zeptala se mě mamka. Očividně se jí líbilo mít dceru sic jen na chvilku. To mě děsilo nejvíc. Při slově škola sem si vzpomněl na Satoshiho a na ten jeho polibek v tělocvičně, při kterým mi udělal cucfleka na levém stehnu! Trochu sem zrudl a nacpal si něco do pusy.
"Niec moct."řekl se šišlavě a polkl. Mamka si mě prohlédla a pak jako by jí cosi došlo, vykřikla nadšením a objala mě.
"To je sladký!"
"Kushino, dusíš naše jediné dítě."řekl táta a mamka mě pustila. Takhle sem ještě kyslík nepotřeboval. A navíc mě dost zabolela ta podlitina, kterou mám od toho blbečka na břiše. I rameno se ozvalo, snažil sem se to ale maskovat.
"Promiň, promiň. Ale teď mi řekni, kdo to je?"
"Kdo je kdo?"řekl sem a dělal nechápavého. Mamka se ke mně ale naklonila a spiklenecky mrkla.
"Ten do koho si se zamiloval přece!"řekla a já nedokázal nezrudnout. Táta se zasmál.
"Je asi hodně hezká, co Naruto?"řekl mi táta a schválně mluvil v mužském rodě. Naštvali mě a zároveň rozhodili! Co jim mám jako říct! Že je to kluk a né holka! Trefilo by je!
"Nevím, o čem mluvíte! Takže si jdu lehnout! Dobrou!"oznámil sem na konec a odpochodoval v tom příšerně těsném oranžovém tričku a krátký sukni do svého pokoje, kde sem se rozhodl ke spánku!


Vrah
Sasuke Uchiha
Mamka na to šla fakt rychle. Co jí mám říct? Že je to kluk převlíkajíc se za holku? Asi těžko. Ale co jiného? Možná bych měl říct poloviční pravdu, koneckonců je to moje máma a ta nikomu nic neřekne….a navíc si všichni myslí, že je Naruto holka. Co můžu ztratit? Už tak sem v tom až po uši!
"Jmenuje se Natsumi Maki a nastoupila k nám až letos."řekl sem a viděl ty jiskry v máminých očích. Byla šťastná, protože na mě poznala nefalšovaný zájem o to děvče, co ani neznala.
"A jak vypadá. Je hezká?"
"Až moc, mami." Řekl sem popravdě. Je až nebezpečně hezkej.
"No tak. Popiš mi jí."naléhala a já vzdychl.
"Blond dlouhé vlasy, modré velké oči, štíhlá postava. No a ten zbytek bych radši se svojí maminkou neprobíral."řekl sem a mrkl na ní. Ona se pousmála a kývla na souhlas.
"Proč jí nikam nepozveš? Nebo jí to neřekneš? Nejsi přece ten typ, co se bojí."řekla mi mamka a tvářila se nezaujatě. Věděla, že s ženskýma to umím. Proto jí nešlo do hlavy to, co tu předvádím.
"Je to složitý. Ona je jiná."
"Tvrdohlavá, co?"
"Jo. A mnohem víc. Ona je jako můj opak, mami."řekl sem a sám sebe přistihl, jak nad tím fakt uvažuju. Takhle přemýšlet nesmím ani bych tak neměl mluvit! Poznal jsem v tom hlase obdiv, lásku a touhu k tomu stvoření, které sem měl zabít. To je špatný. A nejen pro mě ale i pro mou profesi! Ani sem si nevšiml toho, že si mě mamka prohlíží a pochopeně se usmívá. To byl jasnej znak toho, že sem zamilovanej!
Nesmím milovat tebe!
Znělo mi v hlavě už dlouho. Ignoroval sem to už dlouho. Nemohl sem si prostě pomoci! Naruto byl moje oběť a já byl vrah a určité pravidlo vrahů říká, že se nikdy nesmí sblížit jen přiblížit! Hold sem udělal začátečnickou chybu a za to pořádně zaplatím!

Potom, co sem snědl tu báječnou večeři, mi zazvonil telefon. Zpráva!
"Itachi ti píše. Nezapomeň ho pozdravovat."řekla mi mamka a hodila mi ho do rukou.
"Jasně mami."pak když myla nádobí, sem se zahleděl na display!
(brácha)
Nový rozkaz.
(bráška)
Jaký?
(brácha)
Chytni se první příležitosti a zabij K. S.
(bráška)
Co ta náhlá změna?
(brácha)
Boss tu není a nehodlám už dál čekat! Navíc mi svěřil vedení.
(bráška)
Zabije nás za to! Musel mít důvod, proč nechával Naruta naživu až do teď, ne?
(brácha)
Možná. Ale on je důvod, proč odjel. Nechápeš?! Naruto nás zničí, jestli bude žít!
(bráška)
Fajn. Kdyby se něco změnilo, dej vědět. PS: Jo, a mamka tě pozdravuje.
(brácha)
Nechceš mi něco říct, bratříčku?
(bráška)
Co bych ti měl jako říkat?
(brácha)
Ale nic. Měj se. PS: Pozdravuj jí taky.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 eSmy eSmy | Web | 1. března 2012 v 13:25 | Reagovat

Jediné slovo... Pomoc? ... :D

2 *DiDi* *DiDi* | Web | 1. března 2012 v 14:55 | Reagovat

Užasný diel ako vždy :-D už sa teším na pokračko :D Je to najlepšia poviedka na Sasunaru akú som kedy čítala ;-) Tak rýchlo píš, píš ! :D

3 Hachi Hachi | 1. března 2012 v 15:29 | Reagovat

Tvoje povídky mě opravdu nikdy nezklamou. Jsi skvělá... Užasná kapitola, těším se na pokráčko :)

4 kioko kioko | 1. března 2012 v 16:18 | Reagovat

řeknuti..zase je to pěkný akorád si nedokážu vysvětlit to K.S. :D ale jako jinak ohoda ;) a že se Sasan zamiloval? Pááni to je mi ale novinka :D :D
moooc pěkné a rychle další dííl....jsem napjatá jak špagát :D

5 michie kurei-ji michie kurei-ji | Web | 1. března 2012 v 16:59 | Reagovat

Oh,oh O_o Opravdu dokonalé,fakt čumím a "poklona" :DDD :)) jsem zvědavá,jak to dopadne :)

6 alla alla | E-mail | 1. března 2012 v 18:42 | Reagovat

Nádherný díl :-D  :-D

7 Mia-san Mia-san | 1. března 2012 v 22:33 | Reagovat

Skvěléééé! Už aby bylo co nevidět další úžasné pokráčko :-)

8 Eclair Eclair | Web | 2. března 2012 v 19:09 | Reagovat

čím dál tím lepší a lepší...honem rychle další dílek ať neprasknu napnutím jak kšandy :D

9 kioko kioko | 2. března 2012 v 20:04 | Reagovat

Konduto-sama já se omlouvám ale tu povídky chci etě trošku upravit a wíc rozepsat aby to mělo nějakej děj protože to co sem napsala do toho mobilu není ani A4 :D tkže by to bylo nejpozději do Pondělí jo? :D dik ;)

10 Konduto Konduto | 2. března 2012 v 20:15 | Reagovat

[9]: jasný.....bez problému :-P

11 kioko kioko | 3. března 2012 v 13:59 | Reagovat

[10]: dik...tkže oznam pro Konduto-sama....to co jsem měla v mobilu a nemělo to ani polovinu A4...pozor...má to 2 stráánky :D prostě jsem si kolem 11tý večer dělala úkol no a tak mně napadlo že to přepíšu a mezitim mě napadlo něco dalšího :D tkže to musim akorád napsat do počítače :D no jaktakž mě prostě napadne prostředek bez začátku a konce :D tkže to tam potom musim dostat :D a ty nadpisy??? :D no tě pic..já jsem to asi 10krát měnila :D tk se těš ;)

12 DeeDee DeeDee | 10. března 2012 v 9:47 | Reagovat

Bože.... to je dokonalý.... strašně se mi tvoje povítka líbí... ty prostě víš jak psát abys lidi zaujala :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania