
(+16)
Dívka (17)
Natsumi Maki
Dveře před námi se z ničeho nic otevřely a já spatřila milovaný obličej plný strachu a obavy. Zvláštní na tom bylo, že se ve stejnou chvíli všichni zastavili a neodvažovali se pohnout……teda kromě mě. Trochu mi lezlo na nervy, že očividně jediná nevím, o co tu jde!
"Satoshi? Děje se něco?"
"Ne, proč?"řekl jen a vážně si dal záležet na tom, že mě odbývá.
"Proč?! Vždyť je po zvonění, ty blbečku!"řekla se a otočila se naštvaně i na Shikamara. "A co ty?"
"Já?"odpověděl překvapeně a zároveň pobaveně.
"Jo! Co jste tady dělali tak důležitého?!"řekla sem a ignorovala úplně Ichirovu přítomnost. Satoshi mi podal ruku, ale já se jen uraženě otočila a ukázala mu záda! Jestli si myslí, že to tak snadno vyžehlí, tak se šeredně mílí! Ten parchant ale zvolil jinou taktiku!
"A co tu děláš ty………s mým starším bráškou?"řekl a užíval si, jak sem ztuhla a sesekaně se na něj otočila se zvláštním obličejem usvědčeného.
"No, já…….jen………co je ti do toho!"
"Hodně."zvedl jedno obočí a mě docházela trpělivost.



















