Na tomto blogu se mohou vyskytovat články určené lidem od 18 let

„Protože jsem Uchiha!“ (2.část)

9. října 2011 v 19:52 | Konduto |  "Protože sem Uchiha!"
Yusuke:
Táta se jako vždy zasekl se zvláštním výrazem u Naruta. Dělal to docela často a já sem moc dobře věděl proč. Měl ho rád……….Byl pro něj prostě důležitý, i když si to občas nechtěl přiznat. Proč byl a je důležitý, to opravdu nevím. Dělám ale všechno proto, abych to zjistil. Protože mě to začíná štvát!
"Co u tebe znamená nuda, Yusuke?"zeptal se mě Naruto. Nikdy sem proti němu nic neměl. Naopak, měl sem ho strašně rád. Vážil sem si ho od doby, co sem věděl, co to slovo znamená. A taky, když sem byl menší, učil mě společně se svými dětmi různé věci. Teď mě učil také. Zkrátka na mě byl vždycky hodný. Přesto sem mu záviděl tu pozornost!
"No, dneska nás rozdělovali do tříčlenných týmů."
"Vážně a koho si schytal?"zeptal se mě táta. On sám s toho dne prý nebyl nadšený. I když moje máma říkala, že dostal jí a Naruta. Což podle mě není tak strašný……. V hlavě sem měl pořád tu samou otázku. Proč má můj táta radši Naruta než mě? Od jistého věku sem na něj začal proti své vůli strašně žárlit a nepustilo se mě to do teď!
"No, tak za prvé k nám přidělili toho super týpka, co se složí, když vidí krev."řekl sem normálním hlasem. To by mi zas tak nevadilo, kdyby neomdlel i nad tou vlastní dnes při tréninku.
"Á, ty myslíš mladšího syna Nejiho, že jo?"optal se Naruto a udělal přitom zamyšlenou grimasu. Musel sem se zasmát. To jak dělá, že přemýšlí a dá tím tak jasný signál mému tátovi aby mu pomohl, je strašně komická scéna.


"Jmenuje se Hideki, Hideki Hyuuga."napověděl mu táta. V tom mu Naruto plácl do zad.
"Jó jasně! Hideki, roztomilej prcek."řekl a usmál se. Já sem ale zkroutil obličej.
"Roztomilost v podobě mdlob se na bitevní pole moc nehodí, nemyslíš?"řekl sem.
"Aby ses nedivil, mladej. O bitevním poli nevíš přece nic."řekl Naruto a udělal ten jedinej obličej, kterej mě děsil. Takovej ten-dej si velkej pozor-to sem z něj cítil. Pak do něj táta šťouchl a on se zase zatvářil normálně. Byli fakt sehraný, až mi to fakt lezlo na nervy! Vzdychl sem, teď měla totiž přijít ta horší část. Začal sem…….
"No, a za druhé sem dostal………"
"MĚĚĚĚĚ!!!!!!!"zařval vysoký holčičí hlas. Ze dveří vyběhla moje oblíbená blondýna. Ironie, jasný! Lezla mi na nervy! Před Narutem sem se ale musel v tomhle ohledu ovládat. Dívka přiběhla až k nám a já si ji mohl prohlédnout……..Ne, že bych to dělal schválně ona je totiž trochu………..no, prostě se vůbec nestydí a dělá to ve všem…..v oblékání i v konverzaci. Dneska měla na sobě krátkou modrou sukni a oranžové nad pupíkové tričko s dlouhými rukávy.
"Díky ale já umím mluvit!"
"Než ty se vyžvýkneš, dostihne nás stáří!"odpověděla mi stejnou. Podívala se na mě světlýma očima Hyuugů a prohrábla si své mikádo. Usmál sem se. Přiznávám, že se mi vždycky líbila. Ona a já smě totiž byli něco jako nejlepší a nejžádanější partie ve třídě. Já u zástupů holek a ona u kluků. Proto jsme se tak často hádali.
"A tenhle úchyl je druhým členem mého týmu."ukázal sem na ní schválně prstem.
"Nejsem úchyl, jen se nestydím, zato ty zrudneš při každém náznaku něčeho nemravného!"bránila se. Zabralo to? Jen trochu. Dospělí už to asi nemohli vydržet.
"Ale no tak vy dva, nechte toho, teď jste tým."řekl Naruto a usmál se na nás. Oba jsme se po něm podívali, jakoby řekl něco velice důležitě trapného.
"Ale tati, všichni přece ví, že se s Yusukem nesnášíme, tak proč……….?"
"Tak proč vás dali do stejného týmu? To tě trápí, Ayumi?"zeptal se Naruto své dcery. Jeho princeznička protočila oči. To by mě taky zajímalo. Naruto se ale jen ušklíbl a mrkl na mého tátu. To sem tedy nepochopil.
"Jste dost chytří na to, abyste na to přišli sami."víc nám k tomu neřekl. A já věděl, že ani neřekne. Tak to bylo venku. Můj skvělý tým se skládal ze dvou členů s klanu Hyuuga a s jednoho člena od Uchihů. Super kombinace očí, co říkáte?! Naši nadřízení jsou pěkně vychytralí.
"Kdo za vás zodpovídá?"zeptal se Naruto a vypadal, že dostane záchvat smíchu. Určitě věděl něco co mi ne! Jako pokaždé.
"Zatím to nevíme. Dozvíme se to zítra. Ty to víš, tati?"zeptala se Ajumi. Naruto jí pohladil po hlavě a udělal jeden ze svých nejlepších šklebů.
"Nechte se překvapit, mládeži."
"Těch překvapení už bylo dost."řekl sem a sedl si vedle svého otce. Ten zase pohladil po hlavě mě. Nemůžu si pomoc, ale zbožňuju to. Strašně moc to miluju. A strašně moc nenávidím, když se přitom dívá na Naruta. Ucukl sem a vstal pak sem si založil ruce na prsou a hodil sem nějakou výmluvu o tréninku. Zabralo to a já odešel jako trénovat.
...........
Venku bylo krásně a všichni mí spolužáci běhali sem a tam jak blbci. Mávali mi a přemlouvali, abych si s nimi šel zahrát nějakou hru. S úsměvem sem řekl, že snad jindy a oni to respektovali. Věděli, že se u mě střídají nálady dost rychle……….Rozhodl sem se, že půjdu kousek od nich a lehnu si do trávy. Chvilku sem pozoroval mraky. Nechápal sem co na nich Shikamaru-sensei vidí. Zavřel jsem oči a snažil se usnout. Hlavou mi běhaly známé myšlenky. To jak se Naruto a táta spolu smějí nějakému vtipu, který se nechápal…………..To jak spolu trénují…………To jak jednou přišli úplně na mol…………To jak se na sebe dívají, když si o něčem vypráví…………Sakra já sem celou dobu fakt žárlil na to všechno?! Jo, záviděl sem Narutovi každou chvilku strávenou s mým tátou. Vzdychl sem a měl chuť něco rozmlátit! Najednou mě zastínil stín.
"Tváříš se, že bys chtěl něco srovnat se zemí?"otázal se hlas. Postava nade mnou se pousmála. Krátké tmavě modré vlasy, světle modré oči. Přesně stejné jako ty Narutovi. A nutno podotknout i stejně velký úsměv. Od ucha k uchu! Zvedl sem se a usmál se na svého nejlepšího kamaráda. Ani mi nevadilo, že je o rok starší, protože byl stejně vysoký jako já. Kvůli tomu sem si ho dobíral. Ale hlavně kvůli tomu, že to byl od přírody idiot. Přesně jako jeho otec.
"Ty bys o něčem věděl?"
"Jasně. Jestli teda chceš?"
"Chci do něčeho praštit, Narumi!"oznámil sem mu naštvaně a zvedl pravačku do vzduchu. Oslovený o krok ustoupil. Všichni dobře věděli, co dokážu, když sem v ráži. Jsem trochu náladoví, přiznávám ale tímhle,………..zkouknul sem svou ruku………jsem opravdu známí.
"Dobře, dobře. Ale uklidni se, jasný! Tady nic nerozbíjej."
"Ano mami."řekl sem vysokým hlasem a napodobil tak jeho mladší sestru Ajumi. To se mu nelíbilo.
"Nech si ty keci a pojď! ….Jo a nenapodobuj Ayumi nebo ti vrazím!"
"Ano mami."udělal jsem to znovu. Narumi byl rychlejší než já! A já vůl na to zapomněl!.........BUM! A dostal sem jednu do hlavy. Potom už sem radši nic neřekl. Jestli Narumi něco nesnáší, tak jsou to narážky na jeho mladší sestru.
Odvedl mě někam, kde sem si vybyl zlost a stres. Po hodině jsem se cítil fajn. Zlámané stromy, metrové díry v zemi…..Odběhl sem na svačinu a pak se vrátil ke svému příteli. Páni, najednou sem měl chuť zahrát si tu hru, o které mluvili ostatní dneska na louce. Narumi vypadal, že můj obličej plný štěstí pochopil a oba jsme vyrazili za mými spolužáky. Pořád tam byli a souhlasili s naším zapojením. Narumi byl hodně oblíbenej mezi všemi vrstvami. Jako jediný s 13letých s námi hrál fotbal a další společenské hry. Bylo mu jedno, co si myslí ostatní. Na všechno měl svůj nerozbitný názor. A to platilo opravdu ve všem! To sem na něm strašně obdivoval.
"GÓÓÓL!"zakřičel sem po perfektní nahrávce od Hidekiho. Divil sem se, že ještě neomdlel. To přijde. Narumi běžel naproti mně a plácnuli jsme si. Nějak nám to nedalo a hráli jsme i přes zákazy až do večera. Pak to ale přišlo!
"UCHIHO YUSUKE! Jak si to představuješ!"zařval silný ženský hlas a já věděl, že je zle.
"Ahoj mami………..no víš, my jsme….."
"ANO?!"řekla přísně a za vteřinu stála vedle mě. Bylo nemožné utéct svým vlastním rodičům. Byli moc rychlí. Polknul sem!
"No,…..já……"
"Je to moje chyba, Sakuro-sensei!"řekl najednou Narumi a přiběhl k nám. "Přemluvil sem ho, aby zůstal déle."zachraňoval mě, jako vždy. Já jen stál a čekal, co na to máma. Zbaštila mu to?
"Dobrá! Odpuštěno! Yusuke, poděkuj Narumimu!"řekla a nenápadně se pousmála. Vzdychl sem………..Nezbaštila to. Otočil jsem se na svého usměvavého kamaráda.
"Díky. Měj se."
"Nemáš zač,……..jo a dobrou, Yusuke!"řekl mi a vydal se taky domů. Ve tmě už stejnak nebylo nic vidět. Když všichni zmizeli z dohledu, máma si klekla a objala mě. Bože je stejně náladová jako já.
"Měla jsem o tebe strach, zlato."řekla mi jemně a políbila mě na tvář.
"Já vím, promiň. Mami, Narumi za to nemůže, nechtělo se mi domů."
"Proč?"řekla mamka trochu veseleji. Vzdychl sem.
"No, já…….Je táta doma?"
"Ano. Co se děje, Yusuke? Děsíš mě."řekla prosebně. Dal jsem prst přes ústa a mrknul na ní.
"To je tajný, mami. Jen mezi chlapama."moje mamka spiklenecky kývla a rázem udělala tu podezřívavou grimasu. Přemýšlela a to byl můj záměr. Postavila se a společně jsme vyrazili domů.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Konduto Konduto | 9. října 2011 v 19:53 | Reagovat

A máme tu druhý dílek :-D tentokrát nám svoje myšlenky zděluje Yusuke nejstarší dítko Sasukeho :-P

2 eSmy affík:) eSmy affík:) | Web | 9. října 2011 v 20:35 | Reagovat

ach bože boež.... čo z toho bude? :D

3 alla alla | E-mail | 9. října 2011 v 21:38 | Reagovat

[2]: to by mě taky zajímalo :-D jinak moc pěkný :-D

4 kioko kioko | 10. října 2011 v 15:13 | Reagovat

[1]: tk to e úžasný :) dík :D :D jsem ráda že tě sasuke nezabil.... jinak bych ho zabila já za to že zabil Konduto..a to se jen tak neodpouští...jen pokračj..už se těšim na další díl..jo a mám prosbu..když sem bude dávat nějaké ty dílečky mohla bys tam potom do komentíků napsat kdy bude další díl? já tě totiž nechci do nekonečna otravovat :) děkuju za odpověď a za povídku :)

5 Eclair Eclair | Web | 10. října 2011 v 20:22 | Reagovat

paráda a copak bude dál? 8-)

6 Konduto Konduto | 12. října 2011 v 12:54 | Reagovat

(4)- Určení přesného datumu vydání dalších dílů je trochu problematické, ale slibuju, že se budu snažit vydávat alespoň jednou týdně....¨
PS:Tahle povídka by měla vycházet NEděle/POndělí.....víc přesněji to faktnejde

7 DeeDee DeeDee | 14. října 2011 v 5:50 | Reagovat

Skvělí... strašně se mi líbí námět tvojí povídky (ikdyž to není yaoi :( ) ale to nevadí.... těším se na další dílek.... kdy že bude? :D

8 kioko kioko | 17. října 2011 v 16:59 | Reagovat

[6]:Tak aspoň že takhle :) děkuju

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania