Některá články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Říjen 2011

Potápěč

30. října 2011 v 19:27 | Konduto |  Jednorázovky
Jednorázovka k textu písničky: (český překlad)
Shippuuden Opening 08: Nico touches the walls - Diver
........
Stále vidím tu modrou oblohu nad sebou. Říkám si, kdy jí asi překryje mrak a znemožní mi pohled na ní? Možná nikdy a možná už brzy. Vydechnu a z mých úst vyjde pár bublinek. Mému mozku ještě nedochází, co se děje, nebo kde to jsem. Proč bych se o to měl starat? Oni se také nestarají. Naučil jsem je dýchat pod vodou,…..naučil sem to i tebe……..tak proč se dusím jenom já? Anebo je to naopak? Já dýchám a oni se topí ve vlastním strachu a nenávisti? Nevím. Každopádně jedna věc je jistá, pálí mě na hrudi a bolí mě srdce. Ať už si to způsobil ty nebo oni………bolí to!
Přestávají mi možná věřit. Říkají, že hnát se za tebou a podávat ti ruku ve znamení přátelství a oddanosti je zbytečné. Říkají, že už nejsi tím, koho jsem tak obdivoval a miloval. Pověz je to pravda? Na tolik věcí si mi neodpověděl a ani nikdy neodpovíš. Tak proč se sakra pořád ptám?! No jo, vlastně sem hlupák.
Lidé mnou začínají pohrdat. Cítím to z jejich pohledu. Nevěří, že tě dokážu osvobodit od tvé nenávisti a vzteku. Já tomu ale věřím, jen stále nevím, jak toho dosáhnout. Nevzdám se jen proto, že nevím, co zrovna udělat. A možná,…….tak to je…….proto se tu teď topím. Dusím se nad nedostatkem vzduchu a sebedůvěry. Vrať mi můj vzduch, prosím!

Kapitola 32: Odhalení

28. října 2011 v 9:59 | Kated |  Práce ve vile
Ahojky lidičky. Slíbyla jsem do 10 další dílek a tak je tu. Nějak jsem to skoro nestihla doopravit. Mamka po mě furt něco chtěla xD.....no snad si ho užijete.
Už podle názvu je zřejmí co se v dílku stane. Snad se vám takový odhalení bude líbyt víc než kdyby za ním/ní přišel a řekl já jsem Riku.
Věnování: tentokrát to věnuji jen a jen jedné osobě která leží v nemocnici a to Akiko-san :-) uzdrav se brzo :-)
Zbytek pod perixem


„Protože jsem Uchiha!“ (4.část)

24. října 2011 v 10:21 | Konduto |  "Protože sem Uchiha!"
Yusuke:
Každé ráno chodím budit své dvě mladší sestry. Tohle ráno nebylo jiné. Oběma se nikdy nechce z postele, ………musím přiznat, že mě taky ne. Jsem nejstarší a tak mi mamka zadala tento náročný úkol. Když jsem je konečně dostal z vyhřátých pelechů, ozvala se kontrola kontrolní kontroly.
"Snídaně! Doufám, že už jste vstali!"řekla mamka přísně a holky jakoby se probraly z mikro-spánku. Byly najednou čilé. A každá z nich v tom náhlém šoku řekla jedno slovo!
"Musím!"to řekla Sayuri.
"Přemýšlej!"a to zas Maya. Překvapeně jsem si je prohlížel, než jsem usoudil, že je hloupost ptát se. Při jídle………..
"Yusuke, dneska se dozvíte, koho vám přidělili?"zeptala se mamka.
"Jo, prý je to velice silný jounin."odpověděl jsem. Táta se vedle mě uchechtl a já na něj nechápavě pohlédl. Pak jsem na něj ukázal prstem a vyhrkl: "Ty něco víš!"
"Přirozeně."řekl mi a dál se cpal nějakým pečivem.
"Co? Koho dostaneme?"žadonil jsem. Táta se podíval na mamku. Oba se pousmáli a táta se otočil zpět na mě.
"Toho nejlepšího v oboru."odpověděl mi a zasněně pohlédl ven z kuchyňského okna. Bylo to zvláštní.


„Protože jsem Uchiha!“ (3.část)

17. října 2011 v 9:29 | Konduto |  "Protože sem Uchiha!"
Maya:
Když přišla máma s Yusukem zrovna jsme se Sayuri prostíraly stůl. Večeře byla už dávno hotová. Jediné, co chybělo, byl můj starší bratr. Blbec! My se ti dřeme a on si někde lítá. Proto pro něj mamka musela jít, zatím co my jsme makaly. Táta byl ve své pracovně se vzkazem-nerušit-jako pokaždé, když na něčem dělá. Naruto mu určitě dal zase něco zajímavého. Taky bych chtěla takovou důvěru. Prostě pořádnou akci! Chápejte mě………..Je docela trapný, když nemůžete předvést, co už umíte. Já bych jim ukázala! Nejlepší ninja z naší třídy by to nandal každému!.....Pro vaši informaci, nejlepší sem já.
"Mayo?"
"Ano, mami?"
"Dojdi pro toho těžce pracujícího muže, prosím."
"Jistě."řekla jsem bez námitek a šla. Směr tátova pracovna. Zaklepala jsem a vešla. Táta seděl za stolem a něco psal. I když se podíval na mě, ruka se mu nezastavila.

Pohroma

16. října 2011 v 14:47 | Kated |  Never Again
Autorka:Miky
Žánr:Yaoi, hudební, romantica
Takže další díleček. Poslala jsem ho Kated o něco dýl než jsem slíbila, protože kamarád slavil 21 a já byla strašně nervózní. Ne teda z tý oslavy ale protože tam měl být (a i byl) kluk, co se mi líbí. Nemohla jsem se kvůli tomu dostat k tomu, abych zbytek tohohle dílku přepsala do počítače.
Jinak bych chtěla něco zavést. Texty, které se budou v občasných dílech objevovat jsou z písniček různých skupin. Budete tu mít odkaz na danou písničku a já bych chtěla vědět, jestli se vám líbí :)

PS od Kated:Moc se omlouvám že jsem tento dílek zveřejnila až teď. Díky tomu že jsem nebyla na mailu má tato povídka zpoždění celých 8 dní......omlouvám se T.T
Zbytek pod perixem

„Protože jsem Uchiha!“ (2.část)

9. října 2011 v 19:52 | Konduto |  "Protože sem Uchiha!"
Yusuke:
Táta se jako vždy zasekl se zvláštním výrazem u Naruta. Dělal to docela často a já sem moc dobře věděl proč. Měl ho rád……….Byl pro něj prostě důležitý, i když si to občas nechtěl přiznat. Proč byl a je důležitý, to opravdu nevím. Dělám ale všechno proto, abych to zjistil. Protože mě to začíná štvát!
"Co u tebe znamená nuda, Yusuke?"zeptal se mě Naruto. Nikdy sem proti němu nic neměl. Naopak, měl sem ho strašně rád. Vážil sem si ho od doby, co sem věděl, co to slovo znamená. A taky, když sem byl menší, učil mě společně se svými dětmi různé věci. Teď mě učil také. Zkrátka na mě byl vždycky hodný. Přesto sem mu záviděl tu pozornost!
"No, dneska nás rozdělovali do tříčlenných týmů."
"Vážně a koho si schytal?"zeptal se mě táta. On sám s toho dne prý nebyl nadšený. I když moje máma říkala, že dostal jí a Naruta. Což podle mě není tak strašný……. V hlavě sem měl pořád tu samou otázku. Proč má můj táta radši Naruta než mě? Od jistého věku sem na něj začal proti své vůli strašně žárlit a nepustilo se mě to do teď!
"No, tak za prvé k nám přidělili toho super týpka, co se složí, když vidí krev."řekl sem normálním hlasem. To by mi zas tak nevadilo, kdyby neomdlel i nad tou vlastní dnes při tréninku.
"Á, ty myslíš mladšího syna Nejiho, že jo?"optal se Naruto a udělal přitom zamyšlenou grimasu. Musel sem se zasmát. To jak dělá, že přemýšlí a dá tím tak jasný signál mému tátovi aby mu pomohl, je strašně komická scéna.

Kapitola 31:Jmenuji se Kaname

4. října 2011 v 20:29 | Kated |  Práce ve vile
Tak jo slíbila jsem že to vydám v pondělí nebo v úterý tak jsem se k tomu konečně odhodlala....no neni to podle mích představ a to jen a jen díky mé bolesti v krku....naštěstí to zatím nejde slyšet na hlase, ovšem to škrábání je děsný xD.....nechci si vzít prášky páč moje zkušenost je taková...vezmu si prášky a nastartuju tím nemoc xD....no nic snad si díleček užijete víc než já když jsem ho psala xD :-)

Věnování: Kyorosan, Eclair, Tsuky, Alla, DeeDee a Akiko-san :-) to se nám to zúžuje co xD...., ale jsem ráda že se to aspoň někomu ještě líbí :-)
Zbytek pod perixem

„Protože jsem Uchiha!“ (1.část)

3. října 2011 v 9:23 | Konduto |  "Protože sem Uchiha!"
Ležím v trávě a dívám se na čistou oblohu. Všechno mi připadá jako sen, který by neměl existovat. Přemítal jsem jak už je to dlouho, co se to stalo? Dvacet let? Asi ano……..Určitě! Bylo mi tenkrát 12 a svět mi patřil. Alespoň teda podle mého vidění. Očima kluka. Usmál jsem se. Škoda, že sem se tenkrát nerozhodl jinak.
……………………………………………………………………………………………………………
"Nepotřebuju tě, nepotřebuju žádná pouta! Potřebuju cítit jen nenávist a s tvou pomocí toho dosáhnu!"řekl jsem. Byl jsem dost vytočený z jeho postoje.
"Jak to myslíš s mou pomocí?"otázal se sklesle. Přitom hrál lehce překvapeného.
"Tím, že tě zabiju!"odpověděl jsem a pohlédl mu do modrých zklamaných očí. Nesnášel jsem ten pohled! Působil mi bolest větší než smrt mé rodiny. Sykl jsem a aktivoval sharingan! Nikdy jsem nevěřil, že zajdu tak daleko, že on zajde tak daleko!
"Zabiješ? Mě?"opakoval pomalu a sklopil hlavu. Teď hleděl do vody, na které stál.
"Ano! Protože si se stal mým blízkým přítelem, tvá smrt mě posílí! Posílí mou nenávist!"řekl jsem na vysvětlenou. Pousmál se a upřel svoje zraky zpět na mě. To sem nečekal! Všechno jen ne tohle! Nic neříkal. Jen se tak jemně usmíval a upíral na mě modré oči, kvůli kterým sem až do nedávna byl schopen i zemřít.
…………………………………………………………………………………………………………..

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania