Autorka:Miky
Žánr:Yaoi, romantika, škola, hudební
Tak tady je nová povídka. Nemám tušení, jestli se vám bude líbit. Prostředí pozdějších dílů mi je, alespoň doufám, známé a tak jsem na jeho atmosféře povídku postavila. Dějově tam budou i mé vlastní zážitky, trapasy, poznatky atd... To uvidíte sami :) Tak ať se líbí! :)
Zbytek pod perixem
KIM
30. září
Další nudný den ve škole. Většina třídy hrozně hrotí test z fyziky, ale mě je úplně ukradený. Stejně to je všechno strašně lehký. Nwm, co na tom nechápou. Jdu spát :)
S těmito slovy jsem zaklapl svůj deníček a usnul.
* * * Další den, po tom nejprimitivnějším testu z fyziky * * *
"Tak co Kime? Jaks dopadl?"
"Já? Co myslíš?" zeptal jsem se s úsměvem svého nejlepšího - a ve třídě jediného - kamaráda Juna.
"No, vzhledem k tomu, že jsi premiant třídy a takhle se culíš, tak předpokládám skvěle."
"Óóó, ty jsi úplný jasnovidec! Měl by ses tím živit" bouchl jsem ho do ramene a přitom se usmál.
"A co ty?"
"Nedokázal jsem akorát dát dohromady souvislý text k 3.Newtonovu zákonu, takže jsem to učiteli napsal v bodech ale to snad nebude problém."
"Takže žádná změna oproti normálu" zas jsem se usmál a tentokrát se vydal za Junem na oběd. Jakmile jsme seděli na našich obvyklých místech, zase ho přepadla ta jeho nálada, při které každému vypráví své názory a teorie.
"Kime, představ si nekonečně malinkatou kuličku s nekonečně velikou hustotou."
"To se nepředstavuje zrovna nejlíp, to ale asi víš, co?"
"Prostě si to představ."
"Ok, tak nějak to mám. Co dál?"
"No a teď ta kulička vybuchne. Víš, co se tím stane?"
Moje zdvihnuté obočí mu napovědělo, že nemám ani tušení a radši ať mi to řekne, protože by měl být rád, že tyhle jeho úvahy vůbec pořád poslouchám.
"Tím vznikl vesmír." A takhle to s ním šlo pořád.
1. října
Psali jsme ten test z fyziky a protože holky žvanily jak nějaký slepice tak nám na to místo 20 dal jen 10 minut. Ale i tak jsem to v pohodě stihl :) Jun měl další ze svých teorií. Tentokrát o vzniku vesmíru. Netuším kam na to chodí, ale jsem zvědavý s čím přijde příště :D Češtinář nám zase poslal další četbu, takže budu muset zítra zajet do knihovny. Snad bude mít Jun čas a bude moct jet se mnou.
P.S.: Už jen 6 dní ;)
"Koukal ses už na tu četbu?" Zeptal se Jun při obědě.
"Jop, všechno asi až na 2 jsem už četl."
"Se máš. Já to mám naopak. Jen dvě z toho už mam přečtený" posmutněl naoko Jun.
"Půjdeš se mnou dneska do knihovny? Včera večer jsem se koukal do katalogu a jednu z nich by tam měli mít, takže bych si tam pro ní rovnou zajel ale nechce se mi moc samotnýmu" koukl jsem na něj psíma očima a dal si sousto do pusy.
"Sorry brácho, ale dneska to nepůjde. Mám schůzku se Sorou." Ach ne, jakmile padne její jméno, tak s ním nic nehne. Se Sorou se potkal asi před 3/4 rokem a skoro okamžitě to dali spolu dohromady. Nedají jeden na druhého dopustit.
"To neva. Já si tam zajedu sám. Užij si to dneska."
"Neboj, užiju a promiň, že s tebou dneska nemůžu" tentokrát udělal psí oči on. Já jen mávl rukou a pokračoval v jídle.
Moc lidí v knihovně nebylo. Snadno jsem našel knížku, kterou jsem potřeboval, tak jsem tam už potom jenom bloumal a hledal, co nového bych si mohl ještě půjčit na přečtení. Zastavil jsem se u svého oblíbeného oddělení, protože mi trklo do očí něco, co tam obvykle není.
"Konečně nová knížka!" Zaradoval jsem se a vytáhl jí z řady. Za normálních okolností bych si jí asi nepůjčil, ale zaujal mě její slogan. Dokonalý vrah nemá přátele - pouze oběti. Vydal jsem se i s knihami za knihovnicí a za 15 minut už byl na cestě domů.
2. října
Jun byl se Sorou, takže jsem musel do knihovny sám. Mám co jsem chtěl
P.S.: 5 dní (asi bych měl začít balit ale myslím, že to zase nechám až na poslední chvíli :D)
Položil jsem svůj deník na poličku a otevřel knihu, jež jsem dneska našel v knihovně. Téměř okamžitě z ní vypadl nějaký papírek. Sebral jsem ho a zjistil, že je to předpis na nějaké léky. Bylo tam:
SHIGERU ICHI
608 465 443
!!VYZVEDNOU DO 3. ŘÍJNA!!
"3. října...3. října...COŽE?! 3. ŘÍJNA?! Vždyť to je už zítra!" Popadl jsem svůj mobil a začal vytáčet číslo z papírku.
"Ano?"
"Ehm, ahoj" řekl jsem, protože až v tuhle chvíli si uvědomil, že jsem mu jen tak zavolal a nevím, co mám říct.
"To bude asi omyl" ozval se hlas.
"Počkej chvilku. Jsi Shigeru? Shigeru Ichi?"
"Jo, proč?"
"Byl jsem dneska v knihovně a z knihy, kterou mám půjčenou před chvilkou vypadl nějaký lékařský předpis se zítřejším datem vyzvednutí, tak mě napadlo, jestli ho náhodou nepotřebuješ."
.....ticho.....
"Haló? Jsi tam?"
"Jo, počkej minutku."
.....ticho.....
"Tak jsem zpět. Musel jsem ho doopravdy nechat v té knížce, kterou jsem vracel. Mohl bych si pro něj přijet? Nebo by jsme se třeba někde sešli a ty by jsi mi ho dal?"
"Tak zítra ve 3 před lékárnou?"
"Nešlo by to ráno? Potřeboval bych ty léky vyzvednout co nejdřív."
"Klidně. Jen řekni kde a v kolik."
Nakonec jsme se domluvili na půl 8 před jedním menším barem ve městě.
Pět minut po čtvrt na 8 jsem pomalu kráčel k domluvenému místu a zjistil, že asi nebudu jediný, kdo přišel dřív. U vchodu stál kluk asi tak v mém věku se sluchátky v uších a stále se rozhlížel. Zkusil jsem štěstí a šel k němu.
"Hoj, ty jsi Shigeru Ichi?"
"Jo" odpověděl a mile se usmál. Vytáhl jsem z kapsy recept a podal mu ho.
"Tady to je."
"Díky moc. Zachránil jsi mě. Teď to budu muset jít vyzvednout, ale máš večer čas? Chci ti za to poděkovat. Mohli by jsme třeba někam zajít."
"Večer asi nebudu moct, protože mam něco naplánovaného ale ještě to není 100%"
"Víš co, tak mi napiš SMS jestli budeš mít čas a kdyby ne, tak se domluvíme třeba na zítřek."
"Ok. Mimochodem, já jsem Kim."
"Rád tě poznávám Kime. Tak zatím čau a ještě se uvidíme."
* * *
"June, stalo se mi něco divnýho. To se ti bude líbit."
"Předpokládám, že mi to řekneš i kdybych nechtěl, takže co se stalo?" zakřenil se.
"Včera jsem byl v knihovně a pučil si knížku -"
"A přiletěli mimozemšťané, dělali na tobě pokusy a nakonec tě znásilnili!"
Vzal jsem první věc, která mi přišla pod ruku a pořádně ho s ní praštil přes hlavu.
"Neskákej mi do řeči a nevymýšlej si takový voloviny, jinak se nic nedozvíš."
"No jo, no jo. Pokračuj."
"Večer jsem si tu knížku chtěl začít číst ale potom, co jsem jí otevřel, na mě vypadl lékařský předpis. Musel se vyzvednout do dneška, tak jsem zavolal na přiložené číslo a tam se ozval nějaký kluk. Chtěl, aby jsme se sešli a já mu ho vrátil."
"A ty jsi samozřejmě odmítl."
"Ani náhodou! Dokonce jsem se s nim dneska ráno setkal a půjdem spolu ještě někam."
"Proč jsi to dělal? Vždyť to mohl být nějaký úchyl!"
"Žádný úchyl to nebyl. Uklidni se June. Nic mi není."
"Ale stejně, co kdyby-"
"Kdyby něco, tak už jsem stejně odolný. Byl jsi jednou se mnou, tak bys měl vědět, co musím snášet. Mám takovou radost. Konečně by se mohl můj nudný život trochu změnit."
"Ty nemáš nudný život Kime. Ale stejně, to-"
"Žádné ale" přerušil jsem ho dřív, než mi byl schopný udělat kázání o mém chování.
"Když už jsme u toho, pomohl by si mi balit?"
"To už bude teď? Klidně pomůžu, ale za jak dlouho jedeš?"
"Zbývá ještě 5 dní, ale já už bych to chtěl mít z krku."
"Tak jo, ale ne dneska. Musím ještě za Sorou."
V tu chvíli jsem jakoby vypl a jen si uvědomil, že mám tím pádem čas a můžu někam jít se Shigerem. Potom, co jsme se s Junem rozešli do svých tříd na další hodinu, jsem vytáhl mobil a začal vyťukávat SMS-ku.
> Hoj, tak dneska mám čas. Kdy a kde? <
Vzápětí na to mi přišla odpověď.
> V 6, na stejném místě jako ráno? <
> Ok, budu tam <
* * *
Akorát v čas jsem přišel na domluvené místo, ale nemohl jsem ho nikde najít.
"Kime, tady jsem" ozval se po mé pravici hlas. Ohlédl jsem se a viděl, jak na mě mává nějaký kluk. Chvilku mi trvalo, než mi to docvaklo. Byl to on.
"Ahoj Shigeru. Teda páni! Vůbec bych tě nepoznal, kdybys na mě nezavolal." Ze zapadlého kluka ve školní uniformě dneska ráno se stal úplně někdo jiný. Holky ze třídy by z něj byly určitě úplně mimo.
"Ó, mám to brát jako kompliment?"
"Jen jestli chceš. Tak půjdem dovnitř?" Usmál jsem se a začal otevírat dveře, když mě zastavila jeho ruka.
"Ok, ale mám jednu podmínku... Říkej mi Shigu" zakřenil se a společně se mnou vešel do baru.












hm, nooo supééér.... milujem ťa za tú novú poviedkuuuu
:d..... no, tak.... ako inak sa teším, na ďalšiu časť tvojho nového výtvoru:)