1. dubna 2011 v 20:00 | Konduto
|
11. Kapitola
ZVLÁŠTNÍ TŘÍDA
Dýka, kterou jsem ráno zastavila v letu pouhou myslí, teď ležela na stole v kuchyni. Popravdě ani nevím, jak sem to dokázala. Jen sem nechtěla, aby se Tomasovi něco stalo! A v tom byl asi celý kámen úrazu.
Probrala jsem se asi za dvě hodiny a šíleně mě bolela hlava. Položili moje bezvládné tělo na gauč a čekali. Proto teď všichni stáli kolem mě a se strachem v očích pozorovali mé probuzení. Jakmile mí kluci zahlédli, že sem otevřela oči, rozzářili se jim ty jejich.
"Vítej zpět, šípková Růženko."řekl mi Tomas a já se na něj pousmála. Matt seděl pode mnou a díval se na mě s toho nejzvláštnějšího úhlu. Lekla sem se jeho zelených očí a posadila se. To sem ale dělat neměla………..zatočil se semnou svět a já spadla zpět do polštářů. Matt se mi zasmál a poplácal mě po ruce.
"Klid, šéfová. Musíš pomalu."řekl a já s nafouklými růžovými tvářemi přikývla. Alex se mému obličeji také zasmála a pak si ke mně přisedla.
"Ještě tak hodinu musíš ležet a pak můžeme pokračovat."řekla a položila mi při tom ruku na čelo. Asi mi kontrolovala tělesnou teplotu. Co taky jiného.
"Dobře. Ty si učitel."řekla jsem a usmála se. Zaslechla jsem kroky.
"Tady."řekl mi Tomas a podal mi sklenici s vodou, kterou zrovna přinesl s kuchyně.
"Díky."poděkovala jsem a poslušně vypila obsah.
"Teplotu nemáš. To je dobře."řekla Alex a sundala mi ruku s čela. Zatvářila jsem se nespokojeně.
"Když mě na kolena dostane dýka, tak co semnou udělá tamto?!"řekla jsem naštvaně a ukázala směrem k oknu. Jen pro informaci, voda tam stále je. Jako bych čekala na zázrak.
"Ten možná přijde, když se budeš pořádně soustředit, zlato."řekla mi Alex soucitně a pak se otočila na Matta. Ten jen kývl a podíval se na mě. Chvíli vypadal normálně až na to, že měl poprvé vážný výraz. Myslím jako za tu dobu, co ho znám…….
Pak se ale něco změnilo. Jeho oči se barvily do ruda a vlasy do fialova. Mojí hlavou proběhl strašný pocit a pak jediná myšlenka. Zněla jako rozkaz,…….byl to rozkaz: "Spi!"řekl drsný hlas démona a já poslechla.
Moje další probuzení bylo už méně bolestivé. Hlava se zlepšila a tělo bylo v naprosté pohodě. První den jsem měla s poloviny za sebou. Ta horší část ale podle Alex měla přijít.
"Co dál?"zeptala jsem se. Alex se pousmála a postavila přede mně známou věc.
"To."
"Ne."
"Ale ano. Soustřeď se!"řekla a posadila se naproti mně. Ostatní se nějak zabavili. Tím mám na mysli, že Matt si hrál s nějakými cínovými vojáčky a ostatní pomáhali v kuchyni, anebo uklízeli. Alex mě jen kibicovala. "A bude hůř, zlato."
"Dobrá, dobrá."řekla jsem a začala se soustředit na svou starou známou. Po dvou hodinách jsem tu blbou sklenici posunula jen o metr. A co je horší, že jsem to dokázala na jeden pokus. Ty zbylé se nějak nepovedly. Ale nevzdávala jsem se! To možná pomohlo……..
Když se venku začalo stmívat, hrála jsem si se sklenicí, ve vzduchu, jako by to bylo to nejpřirozenější na světě.
"Výborně."řekla Alex nezaujatě. Což mě naštvalo! "Co si čekala?"
"Alespoň úctu k začátečníkovi!"
"Dobrá. Dej mi sklenku."soustředila jsem se a hodila jí vzduchem Alex do ruky.
"Ztížíme to?"
"Jo."řekla Alex a s dřezu, kde Kevin zrovna mil nádobí, si vypůjčila trochu vody. Přetáhla ji svou myslí do skleničky a já nedokázala nic jiného než otevřít pusu a vyvalit oči.
"Paráda."přiznala jsem a Alex si užívala můj obdiv.
"Teď ty."řekla a vrátila vodu, kde byla. Pak po mě hodila prázdnou sklenku. Tohle byla výzva večera! A já ji přijala s odhodláním v očích!
Už po pár hodinách mi došlo, že to nebude jednoduché. Buď mi upadla sklenice, anebo sem pustila vodu. Takže si umíte představit ten nepořádek a hlavně tu nespokojenost pozorovatelů, kteří byli v jednom kuse pořád mokří.
"Já bych jí to sebral!"zabručel Edward a oklepal si čerstvou spršku z vlasů. "Tohle je k ničemu!"dodal. Matt se na něj rozezleně podíval a pak na něj poslal ještě jednu naschvál.
"Buď s ticha!"řekla Alex a sama se trochu otřepala. "Musíme jí to naučit!"řekla trochu zoufale. To mi bylo podezřelé. Otočila jsem se a podívala se po přítomných démonech.
"Jak musíte?!"zeptala jsem se trochu víc naštvaně, než jsem chtěla. Bruce se pousmál.
"A jé."řekl Matt a schoval se za sedačku. Já se ale nedala a hleděla na ty DVA zbylé!
"No víš…."začala Alex a pak jí došli slova. Začalo mě to štvát! Co sakra zase nevím?!
"Nevíš toho dost!"řekl Edward a zamračil se na mě. Alex do něj šťouchla.
"Ede!"
"Ona to chce vědět! Možná to pomůže!"řekl Edward a přešel celou místnost až ke mně.
"Co pomůže?"zeptala jsem se trochu nejistě. Přece jenom Edward mě moc nemusí, tak proč mu dávat záminku. Ušklíbl se.
"Nezabiju tě. Mám své důvody."to mě moc neuklidnilo.
"Takže, co nevím?"zeptala sem se a čekala.
"Nejdříve ti něco do vysvětlím."
"Dobře."na jeho žádost sem se posadila. On si sedl vedle mě.
"Jak už víš, démoni umí využívat 5 základních elementů."řekl a vyčkal.
"Vzduch, vodu, zemi, oheň, blesk."odpověděla jsem a stále nechápala.
"Správně. Podle jistého hlediska nás dělí na třídy: A (nejvyšší), B (střední) a C (nejnižší)."
"Podle jakého hlediska?"zpozorněla jsem. Edward se ušklíbl. Tohle mi na démonech trochu vadilo. Obzvlášť na tom mém.
"Podle toho, jak dobře zacházíme se svými elementy……Ti, kteří tě napadli, neměli žádnou pořádnou moc, tedy….byli třídou C. Já a Nathy naopak……."
"Ehm, ehm….!"ozval se Alexin nespokojený hlas. Edward protočil oči.
"A Alex,…..naopak umíme velmi dobře živelnou manipulaci."
"Pořád nechápu, kde je problém, Edwarde?"podíval se na mě trochu drsněji. "Ede…."opravila jsem se rychlostí blesku. To ho uklidnilo. Alex se pousmála. Edward zavřel své šedé oči.
"Víš, existuje málo démonů, kteří dokážou to, co Nathy se svými živly."oznámil mi hlasem, který mi jasně říkal, že by tuhle větu před Nathanielem v životě neřekl. Polkla jsem. Docela jsem si uvědomovala, co to znamená.
"Ani jeden z vás se odtud nedokáže dostat bez Nathaniela, že ne?"
"Ne…..Naše manipulace není na takové úrovni aby…….."začala Alex se smíšenými pocity. Přerušila jsem jí a bouchla do stolu před sebou!
"To přeci není možné! Vždyť jste stejná třída, ne?! A dokonce Alex má tu svojí mrazící schopnost, ne?!"možná sem to přehnala, protože Edward se na mě obořil.
"Stejnou třídou si nejsem jistý od dob, co ho znám!"řekl a ten stůl, do kterého jsem uhodila, se rozpůlil! Alex položila Edwardovi ruku na rameno a naklonila k němu svou hlavu. Její tváře se v jednu chvíli schovávaly za Edovými světle hnědými vlasy.
"Ššš, bratříčku."řekla a Edward se vážně uklidnil. Až teď mi něco došlo……
"Vy jste sourozenci?"řekla jsem překvapeně. Alex Eda políbila do vlasů a usmála se.
"Myslíš, že by si ode mě jinak nechal tohle líbit?"
"Myslela jsem, že no…..nedošlo mi to. A přitom máte stejný vlasy i oči."
"Tím to není."ozval se Matt a vylezl ze svého úkrytu za sedačkou. "Ty si měla za to, že démoni nemají sourozence."dodal a posadil se na zem přede mě. To mi taky dělalo v hlavě nepořádek, ty jeho zvyky.
"Proč pořád sedíš na zemi?"zeptala sem se. Matt se uculil.
"Pořád ne."
"Ale skoro pořád sedíš……"
"Hloupý zvyk, šéfová."řekl a podíval se na mě jako ztýrané zvíře. Edward si ho prohlédl.
"Možná by měla vědět i tohle."řekl a podíval se z okna.
"Co?"řekla jsem zmateně. Bruce už to asi nevydržel, protože se jeho přívětivý hlas konečně po dlouhé době ozval.
"Víš, dítě. Démoni se dělí ještě jinak, dost to souvisí s třídou, ve které jsou."
"Jak? Vysvětlení, prosím?!"řekla jsem nedočkavě. Bruce zvedl ruku, to zvedání mu strašně dlouho trvalo. Ukázal někam do blba.
"Při přeměně: Třída C se vyznačuje málo vlasy, anebo vlasy barvy šedé. Plus rudé oči."pak se jeho ruka přemístila jinam. Za tu dobu sem si vzpomněla na Paula, Charlese a Lukase. Všichni měli stříbrné vlasy kromě Paula, který byl plešatý. Bruce konečně došel tam, kam chtěl. Ukázal na Matta.
"Třída B má naopak fialové vlasy. Plus rudé oči."to jsem si zase vzpomněla na pravou podobu Matta, když seděl pode mnou a donutil mě usnout. Pak se Bruceova ruka přemístila k sourozencům.
"A třída A, která má tyrkysově modré vlasy a rudé oči."zatvářila jsem se divně. To, co sem v tuhle chvíli chtěla, bylo trochu trapné.
"Co je na tom? Chceš to vidět?"řekla Alex a její oči zrudly stejně jako Edwardovi. Pak se změnila i jejich barva vlasů. Byly opravdu modré. Tyrkysově modré. Když jsem se ohlédla po Mattovi, nestačila jsem se divit. Měl stejně rudé oči a jeho barva vlasů….Temně fialová! Opravdu! Mí kluci vypadali taky dost překvapeně, protože do teď neotevřeli pusu.
"To je fascinující ale……pořád to nesouvisí s tím, proč si Matt sedá na zem?!"
"Dítě. Toto jsou řády společenství. Ti nejnižší kdysi sloužili nejvyšším."To už mi docházelo. Takže kdysi byl Matt něco jako sluha a Alex s Edwardem šlechta.
"Ano?"začala jsem si zvykat na to, že mi čtou myšlenky. Proto jsem se otočila s otázkou na Bruce rovnou. Ten se pousmál.
"Velice správně, mé dítě."zatvářila jsem se asi moc lítostivě, protože Matt se proměnil zpět a usmál se.
"To nic. Bylo zkrátka hůř."usmála sem se na něj a pohladila ho po světlých vlasech. On se nechal jako malé roztomilé štěňátko. Jak sem se tak přehrabovala v jeho vrabčím hnízdě, něco mě napadlo. Trochu jsem se lekla toho zjištění. To už bylo po několikáté….
"Nathaniel,………"zašeptala sem.
"Už ti to došlo?"zeptal se Edward a pobaveně si mě prohlížel. Alex ho praštila, hold byla blízko. Matt se naopak nesmál a Tomas vypadal, že má o mě čím dál tím větší strach.
"Co za třídu má rudé vlasy?"zeptala sem se přímo. Skoro sem měla strach, co mi odpoví. O třídě s rudými vlasy a oči nikdo nic neřekl. Bruce se pousmál a před mýma modrýma očima se poprvé změnil. Jeho šedivé vlasy zrudly stejně jako oči. Já měla v hlavě jedinou otázku, kterou jsem již řekla. Ostatní démoni se k mému překvapení rychlostí světla změnili také! Nechápala jsem proč?
"Ani se nehni!"řekla mi drsným hlasem Alex a v tu ránu byla přede mnou! Její mladší bratr stál za mnou se stejným výrazem v očích! Matt stál před mými přáteli a tvářil se podobně! Všichni démoni byli v pozoru! Proč?
"Protože já sem stejná třída jako Nathaniel, dítě."odpověděl mi Bruce. Dívala jsem se na něj a všímala si stejných znaků. Opravdu….měl rudé vlasy a oči a dokázal stejně jako můj démon skvěla manipulovat s živly.
"Co je to za třídu, Bruci?"
"Zvláštní, mé dítě. Prastará……"odmlčel se a pohlédl na ostatní démony.
"Čím, zvláštní?"zeptala jsem se a chtěla jít blíž. Alex mě ale zastavila a já musela zůstat mezi ní a Edem.
"Byl jsem jeden ze dvou,…ve své době……."řekl a postavil se ze svého křesla. Všichni zpozorněli! Nevnímala jsem je!
"Kdo byl ten druhý?"
"Zrádce! Měl mě za blázna, který se při své moci paktuje s Bohy!"vzdychl Bruce až se celý dům zachvěl. Potom se na mě nečekaně usmál a dodal: "Dobrej chlap……..Jak by řekl člověk."pak jeho úsměv zmizel. "Bohové nás jeden čas využívali a nedovolili nám nic."řekl a dál pozoroval můj obličej. Možná znal moje myšlenky ale mé pocity nikoliv. Ty znal jen jeden démon. "Říkali nám,….."sklopil hlavu a jeho rudá barva se vytrácela jak s očí, tak z vlasů. Obešla sem opatrně Alex, a přešla k němu. Vzala jsem mu ruku a stiskla ji.
"Jak, Bruci?"řekla jsem co nejjemněji. Staré ztrápené zraky se podívaly do těch mých.
"Třída S, dítě."nadechla jsem se a položila mu poslední otázku.
"Opravdu do ní patří i můj Nathaniel?"
"Ano, Danielo….."řekl mi vlídně, ale atmosféra kolem nás nezřídla ani o píď. Ostatní démoni nevěřícně koukali jako já a lidé v místnosti. Démoni se změnili a lidé se posadili. "Od první chvíle, co se narodil."dodal a pohladil mě jemně po spánku. Přikývla jsem a postavila se. Pak jsem odešla k oknu a dívala se na ten vodní svět……..V hlavě jsem měla jedinou informaci: "Třída S."
A pak to přišlo! S čista jasna, přímo do mé hlavy! Myšlenka řečená hlasem mého jediného,……milovaného. "Miluju tě, Danielo."
Lekla jsem se a mým tělem projel blbý pocit. Znělo to jako rozloučení. Nadechla jsem se a otočila se k ostatním. Ti to, podle toho jak se tvářili, slyšeli také. Tvářili se ale naštěstí normálně. Matt se zazubil a Alex s Edem se na mě významně podívali. Tomas, který s ostatními vypadal zmateně, se jen pousmál. Otočila jsem se zpět a oddechla jsi. Byl to asi jen pocit……..Nic mu není……… "Miluji tě, Nathanieli."poslala jsem zpět k jeho srdci. Nevěděla jsem, proč to chce slyšet….ale určitě to slyšet chtěl. Tím jediným sem si byla stoprocentně jistá a také tím, že mi strašně chybí.
Jak sem slíbila
další kapča 