
"Když tu otázku Madara vyslovil, zastavilo se mi srdce! Vybrat si? To přeci nešlo! Oba sem je miloval, oba jsem je potřeboval, oba………..ne! Něco ve mně mi říkalo, že to není pravda! Jen jeden, sakra jen jeden byl středem mého vesmíru! Já ale, chtěl oba………..co se to se mnou děje?! Od kdy je ze mě sobec? Oba mít přeci nemůžu! Ani kdyby oba žili…………..musel bych si vybrat……..já,……..nechci! Přesně vím, koho bych si vybral, ale moje hlava se po dlouhé době ozvala a k ní se přidalo i srdce! Proč se proti mně všichni spikli? Proč teď? Já se nemůžu rozhodnout, nemůžu si vybrat mezi dvěma muži, kteří pro mě tolik znamenají, já…………prostě nemůžu. V tuhle chvíli,…………nejdelší chvíli jakou mi život dopřál a o jakou sem nikdy nestál! Přesně v tu, jsem se musel ale rozhodnout!"
----------------------
"Pozoroval sem Naruta a sledoval s bolestí na srdci jeho vnitřní boj! Upřímně jsem toho hajzla za tohle nesnášel, to ale neměnilo nic na tom, že měl v jednom ohledu pravdu. Naruto si musel mezi námi vybrat! Ať už teď nebo jindy, prostě musel! Věděl jsem už od začátku, že to ale nedokáže. Chtěl jsem mu nějak pomoc, jen sem nevěděl jak………najednou sem měl nutkání pohlédnout na svého staršího bratra. To, co jsem v jeho očích zahlédl, se mi vůbec nelíbilo…………bylo to ale řešení, jak naší milovanou osobu zbavit těžkého břemene! A proto sem do toho šel."
----------------------
"Jednou k tomu muselo dojít. Bolest, která se rýsovala v Narutově obličeji mě ničila. Nechtěl jsem mu ji nikdy způsobit a obzvlášť ne s využitím tohoto těžkého tématu. Brzy jsem poznal, že se to nelíbí ani Sasukemu. Chtěl stejně jako já něco udělat, jen nevěděl co………já to naneštěstí věděl. Ani nevím jak, ale donutil jsem ho, aby se na mě podíval. Pochopil, koneckonců jsme bratři……..nelíbilo se mu to ale přesto uznal, že je to řešení. Bylo neskutečné, co jsme ochotni udělat,……………pro něj."
"Já,………"řekl Naruto a všichni tři Uchihové zpozorněli. Madara byl překvapen, že je vůbec schopen mluvit. Naruto byl silnější než si myslel.
"Ano, můj milý Naruto?"zeptal se Madara a schválně olízl Narutovu nachovou tvář, po které už nějakou chvíli putovaly proudy slz. Oslovený neměl ani sílu se ošít. Bylo mu to jedno.
"Nemůžu,……."šeptl Naruto a sklopil hlavu. Itachi i Sasuke tuhle odpověď čekali a tak se připravili.
"Cože? Nebylo tě slyšet?"
"Já nemůžu…"řekl Naruto hlasitěji. Madarův úsměv nabral na síle.
"Musíš víc nahlas, Naruto. My tě pořád nesly…….."
"JÁ NEMŮ………!"zařval hystericky Naruto ale……….
"BOOM!"ozval se výstřel! Naruta to donutilo vzhlédnout a Madara nedokázal skrýt své překvapení. Zbraně obou bratrů na sebe mířily, ale jen jedna z nich vystřelila. Nikdo nevěděl, která z nich to byla dokavaď se Itachi nezhroutil a jeho tělo se nesesunulo podél zdi. Z úst mu vytékala krev způsobená Sasukeho střelou. Naruto si teprve teď uvědomil, co se děje!
"Ne,……"zašeptal a vytrhl se překvapenému Madarovi. Přiběhl k Itachimu a klekl si vedle něj. "Ne, tohle ne!"
"Zajímavé."řekl Madara a pozoroval tuhle scénu. Sasuke stál a nic neříkal, věděl, že to Narutovi ublíží. Proto své zbraně stočil na stále víc spokojeného Madaru.
Naruto se mezitím snažil ucpat svojí rukou ránu. Jakoby jeho ruka dokázala uzdravit tak vážné zranění. Sasuke se hold uměl trefit. Itachi s námahou zvedl jednu ruku a chytl jí tu zoufalou Narutovu.
"To nic…."
"Nic neříkej, to bude dobrý…"
"Nebude, Naruto………..a ty to víš……"
"Tohle mi nemáš říkat sakra! Máš mě uklidňovat a chlácholit……..!"
"A proč bych to dělal,……..vždyť ty nesnášíš lež…….."řekl a mírně se usmál. Bylo vidět, že už nemá moc sil. Naruto si jeho ruku přiblížil k ústům a políbil ho do zkrvavené dlaně.
"Tohle nedělej,……..prosím,……zůstaň se mnou."
"To nejde,……už ne….."
"Já, co mám udělat? Co……?"řekl Naruto zoufale a jeho růžové tváře nasákly slanou mořskou chutí. Itachi přivřel už tak unavené oči. Blonďák najednou věděl, co si žádá. Naklonil svou nachovou tvář k té umírající a naposledy ji políbil. Pak Itachiho ruka vyklouzla s té Narutovi a dopadla bez zvukové kulisy na zem. Jeho ústa se přestala hýbat a Naruto poznal, že je konec.
"Jeden problém vyřešen."konstatoval Madara. Avšak ani on ani Sasuke nezpozorovali, jak se Naruto zvedá a míří na Madaru. Pak vystřelí! Madara to schytá do pravého ramene a couvá. Naruto má v očích vztek a ten je zbarvuje do ruda!
"Sklapni!"
"Já ho přeci nezabil, Naruto."řekl Madara a kývnul směrem k Sasukemu, který se od jistého výstřelu nepohnul z místa. Naruto došel smysl jeho slov a otočil se na Sasukeho stále s nenávistným obličejem.
"Proč?! Proč si to udělal?!"řekl Naruto a namířil rudou zbraň na svojí teď už jedinou lásku. Sasuke se mu poprvé za celou dobu podíval do očí. To, co v nich Naruto uviděl, ho překvapilo…….Sasuke brečí? Jeho obličej se stahoval bolestí a smířeností……….
"Vážně to chceš vědět?!"řekl ale chladně jako vždy. To Naruta dostalo opět do vzteklého módu!
"Co si o sobě sakra myslíš?!"řekl Naruto a vystřelil po tom muži, který mu zbyl. Sasuke uhnul a utekl dveřmi, Naruto ho následoval a stále po něm střílel!
-----------------------------------------------------------------------
Madara osaměl ve své kanceláři. Zvedl se a začal si ošetřovat prostřelené rameno. Vůbec tuhle jeho ránu nečekal………Naruto byl přesně ten, koho potřeboval…..rychlejší a silnější než on sám. To se samozřejmě nesmí dozvědět.
"Docela jste mi to usnadnili, Itachi…."promluvil na mrtvolu svého bývalého věrného pejska, který už od začátku musel tušit, že pro svého bratra a Naruta umře. Spokojeně se usadil do křesla a rozhodl, že počká na svoji oblíbenou hračku.
-----------------------------------------------------------------------
Jedna za druhou lítaly kulky, které neměly podle všeho trefit cíl. Sasuke věděl, že ho ale mohou zasáhnout, když si nedá pozor. Byly to střely na jistotu! Naruto věděl, že těmhle se Sasuke dokáže vyhnout a čekal, že se nenechá jen tak zabít.
"Uklidni se a já ti to řeknu!"
"Neuklidním, ty jeden nafoukanej parchante!"
"Nenuť mě být tím zlým!"
"Jen to zkus!"řekl Naruto naštvaně a tentokrát vystřelil přesněji. Sasukemu to včas došlo a vykryl to! Chvíli přešlapovali a stříleli do všech možných koutů, až jejich hlavně skončily na jejich čelech. Asi minutu na sebe jen nenávistně hleděli a vydýchávali se.
"Rád stojíš na opačné straně barikády?"optal se Sasuke a trochu se pousmál. Naruto si ho dovolil napodobit…..fakt trochu.
"A co když jo?"
"Neodpovídej na otázku otázkou!"
"Protože ti to leze na nervy?"řekl Naruto a stále měl trochu tik v levém koutku úst. Sasuke se najednou vrátil k lítostivému obličeji.
"Promiň, nedokázal jsem se jen dívat."
"Dívat na co?!"řekl Naruto a úsměv mu s obličeje zmizel.
"Na to, jak ses chystal ublížit svému srdci."to Naruta překvapilo a zároveň ho to vrátilo k původnímu tématu, kvůli kterému se tady a teď hádají. Chytil pevněji svou zbraň a upřel své neproniknutelné oči do Sasukeho obličeje.
"Proč si zastřelil muže, kterého jsem miloval?!"řekl a schválně si dal záležet na té vedlejší větě. Viděl Sasukehu na očích jak ho ta věta ranila. Pak se v jeho očích cosi zlomilo a on na něj pohlédl jako zabiják, kterým byl.
"Protože si jen můj!"řekl Sasuke a dal mu tím jasně najevo, že mu oplácí stejnou!
"Já nepatřím nikomu! Ani tobě, ani Madarovi, jasný?!"a hádka královských rozměrů byla na světě.
"To si jenom myslíš!"řekl Sasuke jak nejnepříjemněji uměl. Nechtěl Narutovi ubližovat slovy, ale ani nechtěl mlčet, když Naruto ubližuje jemu!
"Cosi….? Kdo si sakra myslíš, že si?!"
"Někdo komu na tobě záleží, Naruto!"
"Jo?! Dáváš to najevo dost svéráznými způsoby, Sasuke!"
"Už jiný nebudu, bohužel! Měl by sis honem rychle zvyknout!"řekl mladý Uchiha a sklopil svou hlavu, aby se nemusel dívat do těch očí.
"To sotva!"













Tak sem tu dříve s novým dílkem
jo a omluvuju se
na dílek FMA si budete muset počkat 