close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Spřízněná paralera 5.díl

16. února 2011 v 18:02 | Kated |  Spřízněná paralera
Autor:Miky
Žánr:Yaoi, romantica, mystery
Zbytek pod perixem


NOBUTA

Škola dál byla v pohodě. Doma jsem si rovnou sedl ke stolu a začal dodělávat návrhy oblečení pro Kaenona.
Vezme si tuhle šálu a rukavici, támhleten kabát, kalhoty a co boty...? Jakou barvu té šály? Třeba modrou a ... hmm...
Červenou ozval se mě velmi známý hlas.
Červenou.. hmmm.... to by šlo.... počkat chvilku. Kaenone, ty vidíš, co kreslím?
Je to divný ale jo.
Jak to? Přitom zkoušení jsi taky viděl?
Ne, to ne, ale nejspíš to bude tím, že teď spím a snažil jsem se dostat k tobě…
Ty spíš? Vždyť je teprve 6!
Skus si organizovat celou párty a pak jsem zvědavý,
jestli bys nebyl unavený
Ta oslava vlastně. Kdy
bude?
Už brzo. Mohl bys dokončit ten návrh? Rád bych si to na ní vzal.
Fakt? Jééé, to budeš první kdo bude nosit něco ode mě.
Je mi potěšením
* * *
Už bylo pozdě a tak jsem se rozhodl jít se vysprchovat. Cestou do koupelny jsem si rovnou začal vyslékat triko. Mou pozornost upoutalo cosi jakoby spáleného. Koukl jsem na svou ruku a vykřikl šokem. Měl jsem tam vypálené znamení.
"Zlato, jsi v pořádku? Slyšela jsem křik" ozvala se zpoza dveří matka.
"Jo, jenom jsem uklouzl. Je to dobrý." řekl jsem první lež, která mi v tu chvíli napadla.
"Tak jo ale buď opatrný."
"Neboj, už je to v pořádku." Jen co jsem zaslechl vzdalující se matčiny kroky upřel jsem pohled zpět na svou ruku. V místě, kde jsme se s Kaenonem dotkli se mi rýsovalo něco jako znamení. Vypadalo jako šnečí ulita, akorát místo zatočených spirál se jí tam kroutila peříčka.
Tak tohle mi teda pěkně vysvětlí pomyslel jsem si a začal se sprchovat.
* * *
"Už jsem si myslel, že spát nepůjdeš" usmál se Kaenon. Já však jeho úsměv neopětoval.
"Co to má být?" zeptal jsem se a ukázal přitom na svou ruku.
"No... to je důkaz našeho označení" odpověděl jakoby se nechumelilo.
"To mi docvalko ale jak se asi myslíš, že to mám schovat?! Proč jsi mi o něm neřekl?"
"To je snadný. Udělej to jako já" řekl a zvedl svou ruku tak, abych na ní viděl. Měl rukavici, která jeho znamení zakrývala.
"A kde myslíš, že takovou narychlo najdu?"
"Neboj, napadlo mě to a protože se každá rukavice prodává v páru, tak tady máš" řekl a podával mi rukavici identickou k té své. Začal jsem se uklidňovat. Po chvilce jsem si navlékl náušnici a ve snaze zaměřit své myšlenky jinam, jsem ukázal Kaenonovi oblečení.
"To je skvělý. Jen doufám, že se to stačí udělat."
* * *
KAENON

Oslava byla v plném proudu. Lidí přišlo vážně hodně. Ani jsem nevěděl, že mám tolik přátel a to jsem ani nepočítal ty, kteří přišli jen kvůli tomu, aby si nás poslechli. Otec se opravdu překonal. I přesto, že tu bylo tolik lidí nebyla nikde žádná panika či zmatek. Každý přicházel, děkoval, dával dárky a zase odcházel. Půl hodinky před naším vystoupením jsem šel za Hirem a dalšími kluky, kteří se mnou hrají ve skupině. Našel jsem je v zákulisí jak ladí své kytary a upravují světla. Já si naladil mikrofon a šel se převléct. Zrovna jsem si oblékal šaty podle Nobutova návrhu jenž jsem si nechal udělat když se zmiňovaný návrhář ozval v mé hlavě.
Všechno nejlepší k narozeninám! Ale nemam pro tebe žádný dárek
To nevadí. To, že jsi si na mě vůbec vzpomněl je pro mě nejlepší dárek. Myslím, že ty za všech, kteří mi přáli jsi to řekl neupřímněji.
Nemáš zač. Co se teď bude dít?
Za chvilku začneme hrát.
Hrát? Co?
Připravili jsme si takový malý koncert.
Koncert? Sice jsi říkal, že zpíváš ale nevěděl jsem, že tak dobře, aby jsi mohl mít koncert.
Ty toho o mě ještě tolik nevíš.
Co třeba? Zeptal se Nobuta, avšak zrovna v tu chvíli přišel Hiro, že už musíme začít.
Jen běž. Pobízel mě.
Ok ale slib mi, že zůstaneš a poslechneš si nás.
Tak jo. Jsem na tebe zvědavý, takže se pořádně snaž.
Neboj, zazpívam na 150%
Jen aby. Sice jsem ho neviděl ale i tak jsem ucítil Nobutův úsměv. To mi nakoplo a tak jsem popadl mikrofon a šel se připravit. Kluci už začali hrát a ozval se první ohlas z řad fanynek. Já tam vběhl ve chvíli, kdy začínal text první z připravených písniček. V tu chvíli řev diváků ještě zesílil. Tenhle pocit miluji řekl jsem si.
Říkal jsi malý koncert ale tady je alespoň 800 lidí! Ozval se Nobutův hlas jakmile skrz mé oči uviděl všechny ty diváky.
"Ahoj lidičky, jak se máte? Bavíte se dobře?" Zařval jsem do mikrofonu. Odpověď na mou otázku jsem dostal okamžitě. Davem se ozvalo hlasité "Jóóóó", tak jsem pokračoval. Zahráli jsme několik písniček než už zbýval čas pouze na jedinou.
"Bohužel už budeme končit ale máme pro vás překvapení. Naší úplně nejnovější píseň. Doufám, že se vám bude líbit."
Nobu, teď dobře poslouchej. Tahle je pro tebe. Dodal jsem v duchu. Nobuta se nevěřícně zeptal, jestli je opravdu pro něho já už mu však nestačil odpovědět, protože písnička zrovna začala.

Jak to, že vidíš mýma očima jako otevřenými dveřmi?
Vedou tě hluboko do mého nitra
Kde jsem čím dál ochromenější
Bez duše
Ukradls mi jí a já se nebránil
Můj duch spí někde v zimě
dokud ho tam nenajdeš a nezavedeš ho zpět domů

(Probuď mě) Probuď mě zevnitř
(Nemůžu se probudit)
(Zachraň mě) Zavolej mé jméno a zachraň mě z temnoty
(Probuď mě) Přinuť mou krev kolovat
(Zachraň mě) Zachraň mě od té nicoty, co se ve mě skrývá

Nevím, čím bych byl bez tebe
Nemůžeš mě opustit
dýchni do mě a učiň mě skutečným
přiveď mě k životu

(Probuď mě) Probuď mě zevnitř
(Nemůžu se probudit)
(Zachraň mě) Zavolej mé jméno a zachraň mě z temnoty
(Probuď mě) Přinuť mou krev kolovat
(Zachraň mě) Zachraň mě od té nicoty, co se ve mě skrývá

Přiveď mě k životu
(žil jsem ve lži, tam uvnitř nic nebylo)
přiveď mě k životu

Uvnitř jsem tak chladný bez tvého doteku
bez tvé lásky, miláčku
Jenom ty dělíš můj život od smrti

Celou dobu nevěřím tomu, co nebylo vidět
potlačené v temnotě
zdálo se mi, jako bych spal po tisíc let
tak mi otevři oči
Bez myšlenky, bez hlasu, bez duše
Nenech mě tady zemřít
musí tam být něco víc
přiveď mě k životu

(Probuď mě) Probuď mě zevnitř
(Nemůžu se probudit)
(Zachraň mě) Zavolej mé jméno a zachraň mě z temnoty
(Probuď mě) Přinuť mou krev kolovat
(Zachraň mě) Zachraň mě od té nicoty, co se ve mě skrývá

Přiveď mě k životu
(žil jsem ve lži, tam uvnitř nic nebylo)
přiveď mě k životu
zachraň mě

Ječící fanynky a fanoušci se mi ihned připomněli avšak já je vůbec neposlouchal a snažil se soustředit jen na Nobutu ... TICHO ... přišlo mi to divný, tak jsem se zeptal.
Nobu? Proč nic neříkáš? To to bylo až tak špatný?
Špatný? Vůbec ne! Bylo to úžasný!! Nic lepšího jsem nikdy neslyšel. Fakt! Jsi úžasný!! Jeho slova mi zahřála u srdce.
To jsem rád, že se ti to líbilo. Je přeci pro tebe, takže kdyby ne, tak by to bylo docela špatný. Sešel jsem z pódia a začal se podepisovat na vše, co mi kdo podstrčil. Bylo toho tolik, až mě začala bolet ruka a já musel odejít. Sklidil jsem svoje věci a šel mezi lidi, abych si mohl poslechnout tátův proslov. Nejradši bych šel spát, abych mohl vidět Nobutu a pořádně ho objal ale asi by nebylo moc dobrý, abych jako oslavenec usnul na vlastní narozeninové párty a tak jsem tyhle představy radši rychle zahnal.
"Milé dámy a pánové" ozval se hlas, který mi okamžitě probral z dumání. Rozhlédl jsem se kolem a nebyl jediný, který svůj zrak stočil na osobu vydávající hlas jež přehlušuje díky mikrofonu všechny ostatní.
"Jsme tady abychom oslavil Kaenonovi narozeniny... Ano, je to již 18 let, co se narodil. Kaenona, mohl by jsi se prosím přijít?" Jen co to dořekl se každý začal otáčet na mě. Já jen kývl a snažil se prodrat davem.
"Když tvá matka souhlasila, že si mě vezme myslel jsem, že nic lepšího se už stát nemůže ale nakonec to něco překonalo - ty. S tvojí matkou jsme měli strašnou radost a protože ona tady s námi teď být nemůže dovol mi popřát ti i za ní." Otec mě objal a já jen přemýšlel jaké mám štěstí, že je to zrovna můj táta.
"Mám pro tebe překvapení. Bylo to přání tvé matky ale věřím, že se ti bude líbit." Napřáhl ruku směrem k divákům odkud se zvedla dívka a sebejistými kroky začala kráčet k nám. Otec pokračoval:
"Kaenone, tohle je Yori Nako, tvá snoubenka a budoucí manželka."
COŽE?!?


 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 segguchimikki segguchimikki | E-mail | Web | 16. února 2011 v 19:49 | Reagovat

uch, snoubenka?! budoucí manželka?! a co Nobuta?! ??? už se těším na další díl :P

2 eSmy affík:) eSmy affík:) | Web | 16. února 2011 v 20:29 | Reagovat

chjo, tak toto bude este zaujimave...a este mam taku otazku, ta pesnicka, to je len vymysleny text, alebo je to nejaka konkretna pesnicka?:)...ak hej, mohla by som vediet aka? :-)

3 kated kated | Web | 16. února 2011 v 20:34 | Reagovat

[1]: takhle jsem taky reagovala...teda spis tim slovem cože XD...miky si z nás určitě stříli XD

4 Miky Miky | 17. února 2011 v 9:56 | Reagovat

[2]: Ta písnička je mírně pozměněný text Bring me to Life od Evanescence

5 eSmy affík:) eSmy affík:) | Web | 17. února 2011 v 17:11 | Reagovat

[4]: dakujem :-)

6 kated kated | Web | 17. února 2011 v 18:24 | Reagovat

a jooo miky tohle jsem si nevsimla XD :-o.....how can you see into me eyes, like open doors XD

7 Miky Miky | 18. února 2011 v 11:29 | Reagovat

[6]: :D hihi :) Prostě se mi to do toho hodilo, tak jsem nemohla odolat a dala to tam  :)

8 paks paks | 18. února 2011 v 17:37 | Reagovat

coze snoubenka?!? O_O to nemysli vazne at jde do haje on uz partnera ma a nikoho jineho ani mit nebude at tahne do haje!!!!!!!!!!!!!

9 DeeDee DeeDee | 22. února 2011 v 19:51 | Reagovat

ups... ten konec... to chci čist pokráčko...zajímá mě jako se to všechno vyvrbí:)) :D  :-P

10 Jojo Jojo | 25. února 2011 v 17:19 | Reagovat

Je to vážně úžasná povídka, ale ta holka mi leze krkem :-D Doufám, že co nejdřív bude další díl, je to vážně úžasnýýý! :-D  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania