close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Roses OVA (1.část)

1. února 2011 v 21:30 | Konduto |  Roses
"Miluju muže jménem Itachiho, o to není pochyb. Zaplnil to prázdné místo v mém srdci. Ale stále sem měl pocity, že mi něco důležitého chybí. Něco, nevím co. Dalo by se říct, že jsem hledal důvod existence. Jasně, každej by mi hned odpověděl, že Itachi je můj důvod proč dýchám, ale já věděl, že to tak není. Proč? To nevím.
Od té doby, co jsem se probral s nějakého moc bolestného spánku, se cítím neúplný. Itachi mi řekl, že je to tou amnézií, kterou mám s prožité autonehody. Ano, slyšíte dobře. Prožil jsem autonehodu. To ale není tak hrozná zkušenost, jako fakt, že nevím, kdo jsem."


"Naruto? Kde si?"
"V pokoji."odpověděl jmenovaný. Pak zaslechl kroky na schodech a zavrzání dveří. Itachi se opřel o futra a čekal. Výrostek něco doklepal na klávesnici a otočil se na něj čelem.
"Jak dlouho chceš ještě mluvit s cizími lidmi?"
"Jsi naštvaný?"poslední dobou se moc neviděli. Itachi přešel až k němu. Podal mu ruku a přitáhl si ho do náruče. Naposledy spolu spali před týdnem. Naruto cítil, že mu to chybí, že to potřebuje. Jen na to zrovna neměl náladu. Itachi to vytušil a proto se odtáhl a zkoumal jeho obličej.
"Proč já? Spíš ty bys měl být naštvaný, že tu si pořád sám."
"Nejsem naštvaný, jen se trochu nudím."
"Internetoví kamarádi tě nedokážou zabavit?"pousmál se Itachi.
"Ale jo."
"Jen tam není nikdo, kdo by ti padl do oka, že?"
"Tak nějak."přiznal se Naruto. Itachi chvilku koukal do jeho modrých očí a pak ho jemně políbil na rty. Naruta to překvapilo, ale nebránil se.
"Pojď se mnou."
"Kam?"
"Na jeden večírek. Je sice pro vysoko postavené muže a ženy ale......."
"Myslíš pro snoby?!"
"Jo i tak se to dá říct."
"No já nevím. Bude se jim líbit, že se jim na večírku potuluje 21letý kluk, který už pět měsíců trpí amnézií?"
"Jim možná ne ale mě určitě ano. Takže si rozmysli výběr obleku a v pátek v osm buď nastartovaný."
"Dobře ale klid, jasný. Vždyť je teprve středa."řekl Naruto a otevřel skříň s oblékáním, když zahlédl ten výběr, radši jí zase zavřel.

"Jsem profesionál. Profesionální zabiják……no alespoň mi to můj pán tvrdí. Znám ho asi půl roku ale on říká, že se známe už celá léta. Překvapení? To já byl taky, než jsem se dozvěděl pravdu. Po nějaký hromadný autonehodě jsem ztratil paměť. Možná proto sem před naším rozhovorem neměl páru, kdo jsem. Jediné, co vím……co vím naprosto jistě je právě ten fakt, že jsem zabiják. To člověku na náladě nepřidá. Proč jsem si tak jistý? Jednoduše, zjistil jsem totiž, že umím nadpřirozeně zacházet se zbraněmi. Tím mám na mysli, že nikdy neminu! Což mě trochu děsí, ale to nikdo vědět nemusí.
Po tu krátkou dobu stále pracuju pro svého záhadného pána. Něco ve mně mi říkalo, že jsem mu nerozuměl a hlavně nevěřil ani, když jsem paměť měl.
Jediné, co tomu zmetkovi věřím, je název mé maličkosti. Sasuke, říká mi Sasuke. Vždycky, když to jméno uslyším, mám takový divný pocit, že mi něco chybí. Že to slovo Sasuke někdo dokázal říkat jinak. Něžněji, zamilovaně až láskyplně……Blbost! Kdo by miloval zabijáka?! U téhle otázky se vždycky zaseknu déle než bych měl."

"Sasuke?"mladík se zamyšlenou tváří pohlédl na svého pána, který seděl za velký dřevěným psacím stolem. Stál a čekal na další rozkazy, které, jak mladík pochopil, mu chtěl sdělit. Tenhle muž a jeho rozkazy byli teď to jediné, co měl.
"Ano?.....Pane."řekl tázaný neochotně. Madara nebyl hlupák. Věděl, že mu Sasuke moc nevěří ale dokavaď
neměl nic jiného, než jeho byla mu jeho nedůvěra fuk. Plnil to, co mu zadal do puntíku, víc neřešil. Zatím.
"Já jen tak. Vypadal si zamyšleně."pousmál se tím svým křivým úsměvem. Už jen pro tenhle ksicht mu Sasuke nevěřil.
"Přemýšlel jsem, vskutku. Nesmím?"
"Proč bys nesměl? Myšlenky jsou přirozená a soukromá věc."pořád se usmíval. Sasuke přivřel oči, ale neuhnul pohledem.
"Takže vám není nic do toho, na co myslím?"optal se Sasuke a čekal nadávku nebo výčitku ale nic nepřišlo.
"Ne. Přirozeně…..některé myšlenky jsou ale nebezpečné."
"Například?.....Pane."Madara se na něj podíval tím nejzvláštnějším pohledem a pak vzdychl na důkaz nechuti odpovídat. Podal mladíkovi fotografii a jeho předchozí otázku ignoroval.
"Tvůj další úkol."
"Rozumím."řekl Sasuke ze zvyku a odešel s kanceláře svého pána. Za dveřmi se podíval na fotku s časem a místem zabití. Dnes byla středa. Takže dnes, v 12:12, v kanceláři M. U. Koukl se na hodiny. Bylo 11:32. V tu chvíli dorazila jeho oběť. Muž, delší stříbrné vlasy, brýle. Kabuto se na něj usmál a zaklepal na Madarovu kancelář.
Ozvalo se známé, vstupte a Kabuto zmizel za dveřmi. Sasuke se protáhl a posadil se na lavici naproti dveřím kanceláře a čekal.

Po pěti měsících. V úterý. Tolik času uplynulo, kdy Choji vyslovil svojí teorii ohledně Madarova plánování. A od té doby se v analytickém mozku Shikamara spustil nejlepší systém vyhodnocování.
Po pěti měsících. Ve středu, druhý den tedy seděl zaraženě a probíral se všemi údaji a fakty, které v hlavě měl a které za ten dlouhý čas nasbíral.
Informace, které se před nedávnem dostali do jejich počítače na stanici. Ty, u kterých nedokázali zjistit adresu odesilatele. To, že Orochimaru netušil o zradě ve svých řadách a proto na zásah policie nebyl připravený. Také to, že se z ničeho nic dva bývalí členové Akatsuki rozhodli spolupracovat s Narutem
a Sasukem. A v neposlední řadě také fakt, že jsou dva milenci nezvěstní už pět měsíců.
Když do toho všeho zapojí Shikamaru ještě pár maličkostí, spojek a výhybek, a zbytek domyslí……………..BLIK! Myslitel rozevřel zeširoka své oči.
"Choji. Právě jsem přišel na plán Madary Uchihy."oznámil s klidem Shikamaru. Jmenovanému zaskočilo sousto neidentifikovaného pokrmu.
"Cože? Jak?!"
"To, co si řekl před tím, mi vnuklo tu správnou myšlenku."
"Co?"
"Madara potřebuje oba. Naruta i Sasukeho. Každého na jiný úkol, a aby toho dosáhl, nesmějí se vůbec znát."řekl Shikamaru věcně. Přišel na to! Ale strašně chtěl opak pravdy.
"Takže tenkrát ten můj vtip o léku zapomnění………………?"
"Je reálná věc. A perfektně zapadá do příběhu."řekl Shikamaru a zvedl se od stolu. Pak přešel k šuplíkům se stovkami složek. Hledal jen jednu.
"Co hledáš?"zeptal se méně zmateně jeho obtloustlý přítel.
"Složku o klanu Uchiha."odpověděl Shikamaru a přitom našel, co hledal. Vytáhl tmavě modré desky a položil je na stůl. Pak se nadechl a otevřel je.
"Myslel jsem, že k takhle označeným složkám mají přístup jen oprávněné osoby?"řekl Choji a poklepal na znak, který zdobil roh složky. Shikamaru vzhlédl a pohlédl do jeho očí.
"Zavři dveře. Musíme prověřit ještě něco ………."
"Jo,…….."zadrhnul se a pohlédl zpět na složku s dokumenty. Choji mezitím zavřel dveře a vzdychl. "………Radši se modli, ať se pletu."


Minulost
……………………………………………………………………………………………………………………………..
"Zpomal!"
"Nejde to! Nefungují brzdy!"řvali na sebe! Naruto a Sakura se při té zprávě zhrozili!
"POZOR!!!"zařval Sakuřin hlas! Pozdě! Sasuke se nedokázal vyhnout hrbolu a jejich auto se párkrát překulilo a setrvačností pokračovalo po střeše! Byl slyšet jen řev a nedobrovolné tvarování plechu! Byla to ta nejdelší minuta v celém jejich životě!!! Pak přišlo hrobové ticho………………….
……………….Kabuto v duchu zatleskal a vyšel ze svého úkrytu. Pak se přiblížil k převrácenému vozidlu a předklonil se. Usmál se, když zahlédl prvního probouzejícího.
"Ty…"špitla Sakura a snažila se probrat.
"Ano já, zlato. Vydrž chvilku."Kabuto se postavil a dal se do práce. Sakura se snažila dostat ven.
"Poslal tě,……on….."špitla znovu. "Zbavuje se, …..důkazů."špitla a začala se smát. Kabuto to nedokázal ignorovat a naklonil se zase pod vrak.
"Proč se směješ?"Sakura se smála ale dál i když bolestným smíchem.
"Všech důkazů,…….hihi, se zbaví,………všech."řekla a přitom se smála tiše dál. Kabuto to nechápal. V tom se začal probouzet i někdo jiný.
"Sakra…"řekl slabým hlasem Sasuke. Kabuto se pousmál. Možná by si měl pohrát, než zapomene.
"Ahoj Sasuke. Už si také vzhůru?"řekl sladce. Sasuke na něj natočil zkrvavenou tvář.
"Ty…."řekl a sykl bolestí, když se chtěl otočit.
"Neměl by ses spíš zajímat, co je s tvým milým?"řekl Kabuto opět sladce. Sasuke si ho prohlížel a pak jako by v něm trklo, se začal chovat chaoticky.
"Naruto…."vzdychl na osobu vedle sebe. Nepřišla žádná odpověď. "Naruto….!"nic. Sasuke začal být zoufalý. Kabuto to zpozoroval a řekl si, že je čas.
"Neboj se o něj, brzy na tebe zapomene a ty na něj taky."řekl Kabuto a sledoval jeho obličej. Dívka se přestala v zadní části vraku smát.
"Co…že?"řekl Sasuke a najednou mu bylo na omdlení. "Co tím……mys….."a omdlel. Poslední vteřiny vypršely a vitamín zabíral. Kabuto se nahlas zasmál a pokračoval ve svém úsilí. Sakura nevěděla, co dělá, ale nelíbilo se jí to.
"Co,…hodláš,…..dělat….teď?"špitla už trochu silněji.
"Víš, vaše auto narazilo do takového většího stromu a nalomilo ho to."řekl a dolil do motorové pily benzín. Nastartoval ji a…….. "Já mu jen ulehčím odchod a on mi zato poskytne službu."dodal a začal přeřezávat hlavní dřevěné šlahouny, které ještě držely strom nad zemí. Pak dřevo prasklo a obrovský kmen spadl na záď auta!!! Ozvalo se drcení plechu a ženského těla. Kabuto nakoukl dovnitř a potvrzoval si situaci. Dívka byla napůl rozmáčklá a s usměvavých krvavých úst se jí dostala poslední životní slova.
"Ty,…….jsi,……….taky,………důk…….."
……………………………………………………………………………………………………………………......................
Konec minulosti

"Konec?"zeptal se Madara a odložil nějaké rozdělané papíry. Kabuto se pohodlně zavrtěl v křesle a protáhl se. Pak se pousmál.
"Bohužel, pak přijeli policajti a hasiči. Uklidili, jak se od nich čekalo……….. Nepochopil jsem, co tím myslela. Koneckonců jí bylo špatně rozumět."
"Chápu."
"Lidi často nadávají, když umírají."řekl Kabuto svou domněnku a chytl se chytře za bradu.
"Hm."odpověděl Madara. Vše vycházelo, jako obvykle. Usmál se. Kabuto si toho všiml.
"Vychází vám to, co?"
"Do puntíku."
"Můžu pro vás ještě něco udělat?"řekl Kabuto sladce a Madara si ho přeměřil. Tyhle typy přímo nesnášel. Ale hodili se na úklid. Vzal, proto jeden s listů na stole a podal ho Kabutovi. Ten ho přijal a zvedl se. Bylo 12:11:50. "Jistě."řekl a otevřel dveře pracovny. Ozval se výstřel! Kabutovi přiletěla kulka rovnou mezi oči. Jeho oči naposledy viděly černovlasého muže s rudým nenávistným pohledem. Jeho mrtvé tělo dopadlo na zem a chodbou zněla jen tupá rána dopadu. Sasuke zandal zbraň a zvedl se s lavice. Přešel k Madarovi do kanceláře a obešel mrtvé tělo. Sehnul se pro papír, který oběť držela a podíval se na Madaru.
"Tohle patří mě?"řekl povýšenecky a držel zmuchlaný list papíru jako kus špinavého hadru. Madara se usmál. Co to mám za zvíře?
"Jistě, Sasuke…………."pak opět pohlédl do papírů na stole. "Likvidace tohoto cílu je důležitější než tato…..Chápeš, co to znamená?"
"Cc……."špitnul arogantně Sasuke. Madara dodal.
"Odposloucháváme je už dlouho, ale nikdy se nedostal nikdo z nich tak blízko mým myšlenkám."
"Někdo vás konečně odhadl,………..pane?"řekl Sasuke a ušklíbl se. To se Madarovi nelíbilo, ale hrál, že ho to nepřekvapuje. Usmál se.
"Jdi."řekl jen a Sasuke poslechl. Venku na ulici si přečetl dvě neznámá jména plus čas a místo.
"Shikamaru Nara, Akimichi Choji. Policejní Správa, pátek - 13:08."

 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Miky Miky | 2. února 2011 v 12:33 | Reagovat

Zajímavý ;) Další prosím :)

2 eSmy tvoje SBcko:) eSmy tvoje SBcko:) | Web | 2. února 2011 v 13:57 | Reagovat

hm, no zaujimave....to som zvedava, na ten jeho plan:D...tak rychlo dalsie:D

3 Kondoto Kondoto | 2. února 2011 v 15:03 | Reagovat

Kdo by nevěděl :-) tak toto je poslední série. V pořadí: Guns is Roses, 21.Guns, Roses - je dokončení. :-P:-D

4 Mia-san Mia-san | 2. února 2011 v 17:30 | Reagovat

Na pokračování téhle kapitolovky jsem se nejvíc těšila a měla jsem proč... vynikající díl, který mě zase na maximum naladil a teď si musím poctivě a hlavně nedočkavě počkat na pokráčko :-D
Takže šup, šup... bo nervozitou upadnu do komatu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania