"Dobrý den, slečno."řekl muž a zavřel za sebou dveře. Eve k němu přiskočila a objala ho. Winry to celé pozorovala a přemýšlela, proč má ten muž masku."Promiň, že jsem ti neřekla, že budeme mít návštěvu. Nějak sem to neplánovala."
"To nevadí, ten večírek mě stejnak nudil."řekl muž a sundal si masku i plášť. Byl to středně vysoký výrostek se zelenými delšími vlasy. Jeho hnědé oči pohlédly na Winry.
"Drahoušku, tohle je slečna Winry. Přijela se svým přítelem na centrálu."řekla Eve a sledovala spokojený pohled svého druha. Muž se tak divně usmál a přistoupil k Winry. Podal jí ruku, ona přijala.
"Těší mě, pane……..?"





Stmívalo se. Tajemná žena vedla Winry uličkami, na které pomalu nebylo vidět. Bála se! Ženu vůbec neznala, i když jí tvrdila, že jí jen pomůže. Nevěděla, jak jí hodlá pomoci, ale musela si přiznat, že oceňovala tuhle zvrácenou podobu snahy.











