close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

21. GUNS (5.část)

18. dubna 2010 v 21:49 | Konduto |  21.Guns
Pajzl! Když jim Akatsuki dali rozchod, uchýlili se muži, stanovení jako poručíci, právě na toto místo. Někteří se znali, jiní se brzo poznají. Před každým s těchto drsných chlapů stál velký půllitr piva. Rozhovor mohl začít.
"Proč vůbec chtěj zaútočit?"řekl jeden a jeho delší tmavé vlasy mu spadly do obličeje. Naproti němu se ozvala podivná odpověď.
"Správná otázka je proč teď?"řekl muž se světlými vlasy. Protáhl se a pročísl si je. Ostatní k němu stočily zraky.

"Hej, jak si to myslel?"ozval se zmateně dav.
"Musej mýt pádnej důvod k tomu, proč to dělají teď. Ale co, to pro nás není podstatný. Těším se, až pár chlupatým ustřelím hlavu!"odpověděl světlovlasý muž a usmál se. Všichni ho napodobili.
"Tou otázkou si ale chtěl ještě něco říct, co?"otočil se na světlovlasého ten, co seděl vedle. Byl menší, za to z něj šel větší strach.
"Jo to chtěl. Mělo by to zajímat nás všechny."řekl mu světlovlasý a zahleděl se do davu.
"Co nás má zajímat?"řekl ten tmavovlasý naproti.
"Co s námi udělají, když neumřeme? Zabijou nás sami? Já myslím, že určitě!............Nebo,…"upil ze svého půllitru a polkl hořkou tekutinu. "Nebo si fakt myslíte, že nás nechaj naživu pobíhat s těmahle zbraněmi?"řekl a vytáhl tu, kterou si vybral s těch jednadvaceti. Byla stříbrná s delší hlavní. Všichni přikývli na souhlas.
"Takže co uděláme? Půjdeme na smrt nepřipravený?"Dav začal hlasitě protestovat. Hádali se, jeden přes druhého překřikovali. Nebylo slyšet vlastního slova. Světlovlasý zkroutil obličej a vystřelil! Pak bylo ticho. Usmál se. "To byla jen řečnická otázka, pánové."
"Ty máš nějakej plán, jak s toho vyjít bez úhony?"řekl tmavovlasý a sedal si zpět na židle, ze které předtím tak rychle vyskočil. Nebyl jediný, kdo se z ničeho nic ocitnul na nohou. Když si všichni posedali na svá místa, světlovlasý pokračoval.
"Jistě, jinak bych o tom nemluvil."
"Tak sem s ním!"řekl už nedočkavě tmavovlasý muž. Klid světlovlasého ho přímo dráždil.
"Jen klid, příteli. Každý z nás velí jedné četě, ne? A každá s těch čet má 40 lidí moje dokonce 55."všichni se tvářili zvláštně. Na jednu stranu ho chápali a na tu druhou vůbec.
"A co s tím, každý z nás bude utočit někde jinde! Pěkně nás rozhodili do různých míst a ve stejnou dobu!"
"To je sice pravda ale nepočítali s tím, že bude jedna četa navíc!"řekl světlovlásek. Pousmál se nad svou myšlenkou. "Představte si to, společně s policií bychom zničili Akatsuki!"
"Příjemná představa, co?"řekl neznámí hlas u dveří pajzlu. Zavřel za sebou a přešel k baru. Všichni přítomní na něj stočili pohled.
"Kdo si sakra a co posloucháš naše rozhovory?!"řekl tmavovlasý.
"Uklidni se, pán umí mluvit. Nemám pravdu, Kabuto?"řekl s klidem světlovlasý. Jmenovaný se otočil. Jeho brýle chytaly odlesky místnosti. Proto mu nebylo vidět do očí.
"Ty toho kluka znáš?"zeptal se menší muž vedle něj. Světlovlasý kývl na souhlas.
"Je to už nějaká doba ale rozhodl sem se tě navštívit."řekl Kabuto a přešel pomalými kroky k nim.
"Slyšel si?"
"Skoro všechno. Mám v plánu vám pomoci, pánové."odpověděl tajuplně Kabuto. Světlovlasý si ho se zájmem prohlížel.
"Ty tím sleduješ mnohem víc, než se zdá, co?"
"Ano, jistě."
"A jistě mi to nepovíš?"
"Ne, jistě ne."
"Fajn, jak je libo……. Přesto vítej mezi námi. Co máš na srdci?"řekl světlovlasý a dal Kabutovi prostor. Mladík se usmál a s opatrností řekl svůj návrh.
"Můj pán má už několik let v Akatsuki čtyři věrné špehy. Ti se snaží eliminovat ostatní, kteří nic netuší. Moc se to ale nedaří, zatím zlikvidovali dva."
"Chceš po nás, abychom jeho špehy ušetřili?!"ozval se tmavovlasý a bouchl zlostí do stolu. Kabuto se nepřestával usmívat.
"Ne, právě naopak. Potřebuju, abyste se zbavili právě těch špehů."
"Ty proti svému pánovi kuješ pikle, Kabuto?"řekl světlovlasý a zasmál se. "Jsi velice odvážný."
"Mám své důvody. A my stejného nepřítele. Tak proč nespojit to co vím já a to co víte vy?"řekl Kabuto pořád s tím podezřelým úsměvem. Dav přemýšlel. Mýt spojence se hodilo. Ale……..
"A co přesně víš?"ozval se tmavovlasý. Kabuto se posadil na volnou židli.
"Znám charakteristiky a umění boje každého s Akatsuki. Lépe řečeno znám jejich slabiny. A co vy?"muž se ušklíbl a napil piva. Světlovlasý přikývl a usmál se.
"Ty si ale velké zvíře, můj malý příteli."Kabuto se na něj spiklenecky usmál.
"A bude hůř."

Špatné myšlenky se špatně zahánějí. Ani alkoholem zatemnělá mysl nedokáže zapomenout úplně. Ne, že by to Naruto zkoušel. Už tak ho štvalo, že se jeho milovaná osoba každý víkend utápěla opitá na gauči. Nesnášel ho v tom stavu! Možná mu jen záviděl. To, že dokáže alespoň na okamžik otupit tu bolest ve své hrudi. Ano záviděl mu. Co ale teď?
"Co mám ale dělat teď?"řekl si pro sebe nahlas. Ve stejnou chvíli přestalo pršet. Usmál se k modré obloze, která se objevovala za tmavými bouřkovými mraky. "Alespoň ty stojíš pořád na mé straně."jeho úsměv však pohasl, když si vzpomněl na dnešní hádku. Bylo to jen pár hodin ale Naruto měl pocit, jakoby uběhlo sto let. Tak moc ho bolelo být od Sasukeho odloučen. Dokonce ještě víc než se ho po celý ten strávený čas spolu vůbec nedotknout. Sevřel oblast hrudníku, kde údajně bije lidské srdce. Každý úder mu způsoboval dvakrát tak větší bolest než před tím.
Potřeboval přijít na jiné myšlenky. Nechtělo se mu do města, ale jen tam mohl získat nový obraz. Neváhal! Vyrazil nejkratší cestou k metropoli. Auta jezdila sem tam, lidi ho obcházeli, civilizace ignorovala. Asi vypadal fakt ztraceně. Nevšímal si tedy lidí a jen tak chodil a koukal do výloh. Bylo to klidné bezmračné odpoledne. To si Naruto myslel před pěti minutami! Teď hleděl do vitríny, v jejímž odrazu zahlédl velice známý obličej! Našel nové myšlenky!
"Jak dlouho ještě hodláš hrát, že mě nevidíš?"
"Tak dlouho jak budu chtít! Co chceš?!"Itachi se usmál.
"Nemůžu se jít jen tak projít, Naruto?"
"Mám uvěřit tomu, že jsme se potkali náhodou?"Naruto se otočil, aby shlédl jeho reakci. Itachi mu pohlédl do očí. Své přivřel.
"Ne. Náhoda je, že se vyspíš s někým jiným a ani o tom nevíš. Ale to ty moc dobře znáš, že?"usmál se a Naruto div nevybuchl vzteky. Zatracený dav kolem! "Já tě ale nepotkal náhodou, hledal jsem tě, Naruto."
"A proč si mě hledal?!"řekl Naruto přiškrceně. Nechtěl upoutávat pozornost tím, že na něj bude křičet. Už tak se někteří zvědavci otáčeli.
"Mám ti to říct tady nebo půjdeme do naší oblíbené kavárny?"Naruto se ušklíbl.
"Naší oblíbené kavárny?"
"Jistě, nebo už si nevzpomínáš na naše první setkání?"řekl herecky Itachi. Naruto si ho prohlídl. Jak pak by mohl zapomenout. Ten den sněžilo. Byla zima. Jemu však bylo horko. Zjistil, že se zamiloval do člověka, s kterým nemůže být. Trápilo ho to a pak vrazil do cizince. Nabídl mu pomoc a vzal ho do tepla malé a krásné kavárny.
"Vzpomínám. Ta malá kavárna na rohu."
"Výtečně. Takže promluvíme si tam."Itachi se vydal moc známým směrem a Naruto ho beze slova následoval. Přešli ulici a stanuli před kavárnou. Itachi stejně jako tenkrát otevřel skleněné dveře. Dokonce si sedli i ke stejnému stolu. Oba si odložili a objednali. Když servírka odešla a mrkla při tom na Naruta, Itachi se začal rozhovor.
"Pěkná. Kouká na tebe od té chvíle, kdy jsme přecházeli ulici."
"Já vím."
"Pověz Naruto, nenapadlo tě, že kdybys nepotkal Sasukeho mohl si žít pořád tím spořádaným životem?"jmenovaný se ušklíbl.
"Myslíš jako žít ve lži?"
"Neměl bys žádné problémy, nešlo by ti několikrát za týden o život. Byl bys šťastný."
"Já sem šťastný!"řekl Naruto ostře. Některé nejbližší stoly se podívaly co se děje. Hned se však otočily zpět a věnovaly se samy sobě. Ze slušnosti. Itachi se rozhlédl. Pak se přestal usmívat a pohlédl na Naruta jedním ze svých vážných obličejů.
"Bez urážky ale nevypadáš tak, Naruto."to osloveného zaujalo. Proč je tady a najednou se stará o jeho štěstí? Chce se ho snad zbavit jiným způsobem než smrtí?
"Proč si za mnou ve skutečnosti přišel? Pochybuju, že sis chtěl povídat o mých problémech."
"A proč ne? Tenkrát jsme si také povídali o tvých problémech."
"Bez urážky, ale tenkrát si řekl, že už tě v životě neuvidím."řekl Naruto sarkasticky. Itachi se opět usmál a upil svůj šálek horké čokolády. Naruto ho s úsměvem napodobil. Nevěděl proč ale rozhovory s Itachim ho uklidňovaly.
"Proč si chodil po městě a koukal znuděně do vitrín?"řekl najednou Itachi. Všimnul si totiž Narutova klidného výrazu.
"Možná bych ti to měl říct."řekl Naruto a vzdychl. Itachi ho pozoroval. Naruto vyrostl a byl možná ještě víc k nakousnutí než dřív. Vzpomněl si na tu noc……..Kousl se nad tou představou do rtu.
"Říct mi co?"
"Sasuke mě………….vyhodil. Nevydržel to."řekl Naruto šeptem. Ani nevěděl, proč to říká právě jemu.
"Časem se to muselo stát, Naruto."
"Já vím, jen sem čekal, že to udělá dřív."řekl Naruto a prohrábl si vlasy. Musel zavřít oči. Začalo mu být jedno, že naproti němu sedí jeho nepřítel.
"Sasuke toho vydrží hodně, Naruto. Na jednu stranu si byl dost jemný oproti tomu, co ti udělal on."
"Ale?"zeptal se Naruto a už Itachiho zase pozoroval.
"Ale taky, si ho na jednu stranu potrestal tam, kdes věděl, že ho to bude bolet nejvíc."Naruto si tohle obviňování nenechal líbit jen tak.
"Možná sem to přehnal ale co ty?!"Itachi tenhle útok nechápal.
"Co já?"
"Zajímalo by mě, proč si zabil svého vlastního otce a zbytek své rodiny?! A proč je Sasuke jediný koho si nechal žít?!"neříkal to ostře nebo bez citu. Naruto se ho ptal čistě ze zvědavosti a pochopení. Itachi to poznal. Rozhlédl se.
"Kolik máš času?"
"Kolik bude třeba?"
"Hodně."přiznal Itachi a vzdychl. Naruto se pousmál.
"Kavárna zavírá v devět hodin."Itachi pochopil. S úsměvem dopil svou čokoládu.
"Fajn. To je hodně času."

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ..-ZuZzi-S-.. ..-ZuZzi-S-.. | Web | 18. dubna 2010 v 21:57 | Reagovat

Ahojky. Chtěla by jsem tě pozvat na můj nový blog, který se právě rozjíždí. Píše se tam jenom o mě - o autorce ;) Jestli se ti na mojem blogu bude líbit, tak zanech komentář a určitě se jěště někdy stav. :-)
Ahoj.

2 Lucka Lucka | 18. dubna 2010 v 22:02 | Reagovat

Ahoj, můžeš prosím hlasovat pro mě a Dášenku (pejska) na http://nejpes.blesk.cz/pejsci/fotosoutez/ja-a-muj-pes/dasenka.html předem moc děkuji za hlasy (můžeš hlasovat každou půl hodinu) moc si hlasu/ů vážíme... =)

3 Kakashi & Iruka sensei Kakashi & Iruka sensei | Web | 19. dubna 2010 v 7:35 | Reagovat

Tak tohle bude hustý!! :D  :D  :D
Už se nemůžu dočkat dalšího dílu :-D  :-D

4 Yuni Ewari sBéčko :P Yuni Ewari sBéčko :P | Web | 19. dubna 2010 v 15:17 | Reagovat

Pěknýý :-D Těším se na další ;-) A ten obrázek dole je božíí :D Chudáček Ksiame :-( :D

5 Mia-san Mia-san | 21. dubna 2010 v 19:11 | Reagovat

Já chci další! :-D Byl to další perfektní díl... hltala jsem každičké slovo a děj se celkem zamotává, což se mi líbí... jen tak dál a ať se tu co nejdřív objeví pokráčko :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania