
Itachi a jeho tým nájemných vrahů měli kvůli Orochimarovi jisté problémy. Už dva roky je neustále pronásleduje policie. Proto se nikdy nezdržovali na jednom místě déle jak týden. Bylo to moc nebezpečné………….Jejich plán na získání rudé zbraně a jejího nositele selhal a teď platí za svojí chybu! Museli se skrývat. Nebylo zbytí……….
"Takhle zamřít nehodlám!"řekl Itachi ke svému kolektivu. Všichni byli namačkáni v jedné místnosti ze tří. Jejich tváře skrýval stín.
"Měl sem se nechat zastřelit, alespoň bych měl v hlavě sračky!"řekl naštvaně Kisame a bouchl do opěradla. Křeslo, na kterém seděl, trochu zaskřípalo. Konan ho poctila vážný úsměvem.
"Hned by se mi ulevilo, kdybych nemusela poslouchat tvoje kydy!"řekla. Vzala konvici a zapnula ji. Začala se vařit voda. Kisame udeřil znovu do opěradla.
"Radši zmlkni! Už nějakou dobu mám chuť někomu prohnat kulku hlavou a brzo mi bude jedno, kdo to bude!"cvakli zbraně! Hlavně mířili na jasný cíl. Stačilo jen zmáčknout spoušť!
"Přestaňte!"řekl naštvaně Itachi a prozradil tak vrásky na svém obličeji. Oba účastníci souboje sklopili své zbraně. V konvici se začala vařit voda. Bublala tak dlouho dokavaď knoflík necvakl a neoznámil tím hotovou práci. Konan na nic nečekala a s vyrovnanou tváří připravila několik šálků kávy a jeden čaj. Potom je rozdala dočasným obyvatelů místnosti. Jako poslední dostal šálek Pein. Zahleděl se do něj svými hliníkovými zraky. Vzdychl a trochu usrknul. Potom pohlédl z okna.
"Mohli by, jsme něco udělat místo věčného útěku."řekl a čekal na odezvu. Itachi si ho významně prohlídl.
"Například?"řekl a upil ze svého šálku. Jako jediný měl ten čaj.
"Co takhle přejít s obrany do útoku, to čekat nebudou."pokračoval Pein a usmál se.
"A co když budou?!"zeptal se Itachi. Moc do smíchu mu nebylo.
"Tím lépe pro nás…………Je potřeba jich dostat co nejvíce do naší malé války."Pein se nepřestával usmívat.
"Války? Co tím získáme?"reptal Itachi dál. Pein měl ale odpovědi připravené.
"Čas!"
"Čas?"otázala se Konan. "Na co?"dodala. Itachi vyčkával.
"Na SPRAVEDLNOST!"vykřikl co nejdramatičtěji Pein.
"Mohl bys být konkrétnější."vzdychl znechuceně Itachi.
"Mohl!"odsekl Pein. "Tvůj bratr na to, co teď chystáme, určitě přijde. A stoprocentně nedovolí, aby se Naruto ve svém nynějším stavu účastnil naší malé války………"Itachimu se začalo rozjasňovat. "…….ve které, jak už ti jistě došlo, nebudeme účinkovat, ne všichni."dořekl Pein a hleděl do teď už chápavého obličeje.
"Ale to nemusí nikdo vědět, že?" řekl už Itachi zůčastněně.
"Přesně…………..Stačí, když si to budou jen myslet."řekl Pein. V davu to zašumělo. Někdo si teprve zamíchal kávu lžičkou. Ta párkrát cinkla o šálek, než zase ztichla. Ten, co si ji odložil na stůl, si jemně odkašlal.
"Kde seženeme lidi na takovou akci?"řekl Sasori věcně.
"To nebude takový problém. Naše bankovní cifry jsou stále dost vysoké."odpověděl Kakutsu při pohledu, který mu věnoval Itachi. "Žoldáků je dostatek stejně jako dobytka před porážkou."dodal a nenápadně se nad tou metaforou pousmál. Sasori ale nekončil s pesimizmem.
"Pak je tu další problém - zbraně."
"Jakýpak problém? Vybavíme je všemi, co máme, ne?"řekl Kisame. Itachi ale zakroutil hlavou.
"To nebude tak jednoduché……………Musíme ke každé určité jednotce armády přidělit vůdce se silnější zbraní, aby měl nějakou autoritu…………….I kdyby měla být chvilková!"řekl. Kisame si odfrkl.
"Máš pravdu, chce to silnější zbraně!……….Alespoň dvacet!"řekl Pein.
"A kde je seženeme?...........Kromě těch našich přece žádné nemáme."ozval se opět Sasori a dopil zbytek kávy. Itachimu už jeho řeči pěkně lezli krkem. To však nezměnilo fakt, že měl pravdu. Přemýšlel, co mu má odpovědět ale v tu chvíli jakoby se mu z hlavy všechno vypařilo.
"O něčem bych věděl, ale hodně na sebe upozorníme."řekl Zetsu, jehož jedna část rozpolcené osobnosti se probudila. Protáhl se a prohlížel si obličeje všech přítomných.
"Ty si spal!"řekla Konan naštvaně. Zatsu si ji nevšímal a pokračoval.
"Seženu vám ty zbraně, ale někdo musí jít se mnou."Itachi přivřel oči.
"Jsi schopný přinést řekněme dvacet zbraní?"
"No problem, Boss."
"Fajn! Vezmi si, koho chceš a jdi!"Zetsu se usmál. Ukázal na tři společníky a společně s nimi odešel.
Sasori, Konan, Kisame plus Zetsu. Složení čety, která měla za úkol přinést určitý počet silnějších zbraní. Tím bylo myšleno se zvláštními novými a silnějšími mechanizmy než u běžných pistolí. Každý člen Akatsuki ji měl, a proto byl každý z nich tam kde je. Pro zvýšení autority ale potřebovali naši vrahouni nějaké navíc. A kde jinde by je našli než ve skladu v budově nejvyšší ústředí policejní správy………………………………..
"Takže?"řekla Konan, když všichni stáli naproti cíly dnešního večera. Zetsu stále svou první osobností odpověděl: "Bude to složité. Kisame?"
"Ano?"
"Ty odlákáš pozornost."
"Jasný."řekl Kisame a hodil svou přerostlou zbraň na hřbet. Zetsu se podíval na Konan.
"Ty vyřadíš elektrické vedení."žena s malou bílou pistolí přikývla.
"A co já?"ozval se Sasori podrážděně. Zetsu k němu shlédl. Byl z nich nejmenší a také nejmladší. Prostě pořád zelenáč!
"Ty půjdeš semnou."řekl Zetsu a vyrazil k budově nejvyšší policejní správy. Konan se vydala do temnější uličky, aby našla pojistky. Nemusela hledat dlouho. Našla je až v zadní části uličky. Otevřela skříňku a všimla si vypínače. Teď jen počkat až bude celá. Podívala se na hodinky. Bylo za deset minut jedenáct večer. Musela počkat, tu dobu totiž se její společníci dostávali na svá stanoviště.
Zetsu a Sasori pokračovali neodhaleni dále po policejních chodbách. Uhýbali bravurně z dohledu všech hlídek. Našli výtah, který je dovezl do podzemních pater. Tam už nebyla taková potřeby opatrnosti.
"Kudy teď?"zeptal se Sasori. Jeho znuděnost byla očividná. Zetsu si toho nevšímal. Nebo alespoň ta jeho jedna stávající část. Ta druhá měla jiné plány………čekala.
"Tam."odpověděl zrzkovi a vydal se k velkým vratům, které je oddělovali od cíle. Rozhlédl se a věnoval se každému podezřelému detailu. Byl tam jen jednoduchý bezpečnostní systém.
"Nudím se."řekl Sasori a vytáhl s kapsy zapalovač a cigaretu. Zapálil ji a vdechl návykovou látku zvanou nikotin. Spokojeně vzdychl. "Příště mě sebou neber. Nebýt tohohle už je po mně."
"Žádný příště už nebude!"ozval se Zetsu jako vyměněný. Jeho hlas zněl tvrději. Byl hlubší a zvláštně zabarvený. Sasori se nehýbal. Když se jeho společník zvedl a otočil, dostal strach.
"Sakra!"típnul cigaretu o zeď a dal ruce před sebe. "Jenom klid, Zetsu………..Vrať se hezky do normálu, ano?"
"Na to ti zvysoka seru!"řekl Zetsu a udělal krok do strany, aby nestál blízko bezpečnostnímu zařízení pancířových dveří. Sasori dostal vztek!
"Tak fajn, co mám s tebou asi teď dělat?!.........Vždycky tu svojí druhou osobnost použiješ v nevhodnou chvíli!"pak se zamyslel. "Zajímalo by mě, co s tím dělal tvůj psycholog?!"Zetsu se ušklíbl.
"Právě, že nic! Byl mrtvej ještě dřív, než sem mu vypověděl celý svůj problém!"
"Aha tím se to vysvětluje!"Sasori začal mít depresi. Chtěl si zapálit, ale to v tuhle chvíli nešlo. Tahle osobnost nenáviděla kouř. Oba tam stáli a čekali, co udělá ten druhý. "Co teda bude?! Zabiješ mě, anebo půjdeme pro ty zbraně?!"nervózně při té otázce dotkl své zbraně. Zetsu si toho všiml.
"Později."řekl a otočil se zpět k pancířovým dveřím. Opatrně se je snažil otevřít. Najednou zhasla všechna světla v objektu………………………………. "Konan je přesná!"zasmál se pro sebe Zetsu. Otevřel rychle pancířové dveře a rozsvítil baterku. Uvnitř sebral několik zbraní. Měl za to, že jich je dvacet. Potom se otočil a vyšel ven.
"Ještě mi chybí šest kousků! Běž pro ně, ať se nemusím dívat na ten znuděnej ksicht!"Sasori se ušklíbl a poslechl ho. Vešel dovnitř! Baterka zhasla……..Ozval se výstřel! K tomu dopad něčeho těžkého na zem. Zetsu se usmál a zavřel obrovské dveře. Do budovy se vrátilo světlo………………
Svalnatý muž s bledou tváří vystřelil za své obrovské zbraně. Odpálil s ní informační středisko. Knihy a spisy shromážděné za několik generací začaly hořet. Ozvala se siréna! Ochranka velitelství se konečně probrala k životu.
"POPLACH!"ozvalo se hystericky v rozhlase. Osoby, oprávnění policisté začali přibíhat ze svých stanovišť. Muž si svůj "kanón" hodil na záda. Pousmál se, když si všiml toho davu, který jim skočil na jejich lest.
Mezi tím Zetsu nenápadně opustil budovu se získanými věcmi. Vedle něj se objevila Konan.
"Co Sasori?"Zetsu se pousmál. Byl opět ve své první osobě.
"Hotovo."
"Máš připravenou výmluvu?!
"O to se nestarej!"za zvuku vybuchujících plynových věží, které stály vedle budovy policejní správy, zmizely dvě malé postavy……………………Později se vytratil i vysoký muž se spokojeným výrazem ve tváři.













po včerejším výpadku ségřina blogu
za to pochopitelně nemůžu
sem zpět s další částí
