Některá články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Březen 2010

21. GUNS (3.část)

31. března 2010 v 18:10 | Konduto |  21.Guns
Dvě duše, které se ocitly v mrtvém bodě. Byly tak blízko a přesto tak vzdálení jedna od druhé. Mezera, která mezi nimi vznikla, se stále rozšiřovala. Pozastavovala ji jen jediná dobře viditelná věc…………………
Chodili každý den kolem sebe a vždy prohodili jen pár nezávazných slov. Chtěli prohodit víc, ale nešlo to! Nemohli se zbavit toho pocitu. Pocitu viny! Oba ji měli. A proto o ní nemluvili. Bylo to zbytečné.
Byl víkend a naši zranění milenci neměli co na práci. To bylo pro ně nejtěžší období. Nečinnost je zabíjela víc než vzájemná přitažlivost, kterou nemohli mít. Proto většinu času trávili na svých pokojích a dělali, že ještě spí. Jeden z nich to nevydržel a vstal. Bylo jedenáct hodin. Díl už spát nechtěl. Ne sám! Oblékl se a řekl si, že připraví něco speciálního. Oběd snů!

Jsem jen šílený démon, ne?! 5.část

31. března 2010 v 17:53 | Konduto |  Jsem jen šílený démon, né?!
Půl roku nikdo nemluvil o ničem jiném než o chlapci, který se měl narodit Namikazemu. Všichni vesničani se té události namohli dočkat. S nimi samozřejmě i moje malá Yume, která Uzumaki pořád obletovala, jestli něco nechce, jestli nemá hlad a tak. Uráželo mě to! Mě se totiž neptala. Jediné, co po mě chtěla, byla pomoc a tak sem při první příležitosti zdrhnul.

Letěl jsem si takhle nad Listovou a čekal, že uvidím i něco jiného než transparenty s nápisy blahopřejeme a vítej mezi námi. Odfknul jsem si a pokračoval v prohlídce s ptačí perspektivy. Najednou sem něco zahlédl, přesněji někoho. Zastavil jsem se ve vzduchu a chvíli se tak vznášel. Osoba si toho všimla, otočila se a zmizela. Špión? Pomyslel jsem si. Blbost! Vždyť měl čelenku ze znakem Konohy. Usmál jsem se a usoudil, že jsem paranoidní. Let trval ještě pár hodin, než mě to přestalo bavit. Rozhodl jsem se někde přistát. Na budově hokage. Tam, kde stál a opíral se o zábradlí sám Yondaime. Byl zamyšlený. Ani se neohlídl, když jsem přistál těsně vedle něj. Vzdychl.
"Pořád mě trápí to, co si tenkrát řekl."sledoval jsem ho. Na jeho reakce a pocity, které se mu rýsovaly v obličeji.

Kapitola 14:Odjezd

30. března 2010 v 18:21 | Kated |  Neříkej mi Yuu-chan
Jak dopadne Natsukiho Yuuriho snídaně? Návrat domů? Jak dopadne cesta Natsukiho a Yuuriho? Vyklube se z toho něco víc? 
PS:Tohle už je myslím předposlední dílek :-) no jo mám v hlavě nový nápad na povídku :-)
Zbytek pode perixem

21. GUNS (2.část)

24. března 2010 v 19:00 | Konduto |  21.Guns
Itachi a jeho tým nájemných vrahů měli kvůli Orochimarovi jisté problémy. Už dva roky je neustále pronásleduje policie. Proto se nikdy nezdržovali na jednom místě déle jak týden. Bylo to moc nebezpečné………….Jejich plán na získání rudé zbraně a jejího nositele selhal a teď platí za svojí chybu! Museli se skrývat. Nebylo zbytí……….
"Takhle zamřít nehodlám!"řekl Itachi ke svému kolektivu. Všichni byli namačkáni v jedné místnosti ze tří. Jejich tváře skrýval stín.
"Měl sem se nechat zastřelit, alespoň bych měl v hlavě sračky!"řekl naštvaně Kisame a bouchl do opěradla. Křeslo, na kterém seděl, trochu zaskřípalo. Konan ho poctila vážný úsměvem.
"Hned by se mi ulevilo, kdybych nemusela poslouchat tvoje kydy!"řekla. Vzala konvici a zapnula ji. Začala se vařit voda. Kisame udeřil znovu do opěradla.
"Radši zmlkni! Už nějakou dobu mám chuť někomu prohnat kulku hlavou a brzo mi bude jedno, kdo to bude!"cvakli zbraně! Hlavně mířili na jasný cíl. Stačilo jen zmáčknout spoušť!

Jsem jen šílený démon, ne?! 4.část

24. března 2010 v 18:54 | Konduto |  Jsem jen šílený démon, né?!
Namikaze Minato, ve svých dvaceti letech dosáhl titulu Hokage. Yume Aimi, se ve svých osmnácti letech stala nejlepším lékařským ninjou v Listové. A já, dospíval sem nenápadně s nimi. Ani nevím proč ale na sázku, kterou sem před deseti lety složil, sem si ani nevzpomněl. Velký podíl na tom měla právě Yume, do které sem se za ten pouhý čas zamiloval. Věděla to a dávala mi jasně najevo i své pravé city. Jsem s části zvíře a nedokážu ovládat svoje touhy po ní, a proto sem jí jednoho večera požádal o její tělo. Každý zdravý člověk by na to řekl, že sem jí znásilnil, ale to nebyla pravda. Ani ona to tak tenkrát necítila. Milovala mě a chtěla to stejně jako já. A tak se to prostě stalo.

Kapitola 13: Dobrý ráno Yuu-chan

23. března 2010 v 18:17 | Kated |  Neříkej mi Yuu-chan
Jak bude vypadat Yuuriho ráno? Krásné probuzení nebo nemilý fakt skutečnosti? Jak bude probíhat Natsukiho a Yuuriho snídaně?
Zbytek pod perixem

21. GUNS (1.část)

21. března 2010 v 18:07 | Konduto |  21.Guns
(+18)
Dotek. Už nikdy………………………..
"Stalo se toho tolik. Byl to snad jenom sen? Ne, prosím za to, aby nebyl. A přesto, ta bolest, kterou teď cítím………….přál bych si, aby byla menší, ale to nejde. Zasloužím si trpět! Trpět za to, co sem udělal své milované osobě! Trpět za to, jakej sem idiot………………..
Nepřišel jsem o něj, o svou lásku. Stále bydlel v mém domě, stále sem ho měl vedle sebe ale už to nebylo jako dřív……….. Nemazlil se semnou, nedržel mě za ruku, nelíbal mě…………..bylo to utrpení, jen se na něj koukat. Nesmět se ho dotknout mě zabíjelo. Už dva roky. Dva dlouhé roky……………………..

SVĚT V TEMNOTĚ-ROZHODNUTÍ DVOU BRATRŮ

18. března 2010 v 17:56 | Konduto |  Svět v Temnotě
8. Kapitola
ROZHODNUTÍ DVOU BRATRŮ
Když sem ji našel, nestačil sem se divit! Seděla s koleny u sebe a fňukala. S okolních keřů a stromů odkapávala voda. Zem byla rozpraskaná a nasáklá vodou, takže všude bylo bláto. Hladina jezera nevykazovala žádný zásah. Byla rovná a klidná. Byla - to je to klíčové slovo! Pohlédl sem na to děcko. Klepala se! Její myšlenky mě volaly. Nedokázal jsem neodpovědět. Jak vzhlédla, odhalila své uslzené modré oči. Zahleděl jsem se do nich! To, co jsem zahlédl, ten sloupec vody drtící povrch, byl skutečný. Tak přece to muselo přijít. Odpovídal jsem ji na vše, na co se zeptala. Slíbil jsem, že jí řeknu pravdu, přitom sem ale věděl, že nejsem ta správná osoba, co by jí o tom měla vyprávět. Musí se jí ale dozvědět …………
"Musíme jít."řekl jsem. Lidská populace se zase ozvala.
"Kam?"optal se Tomas a nesouhlasně zavrtěl hlavou.
"Do Kalifornie."pořád sem mluvil v klidu. Neměl jsem náladu se rozčilovat. Obzvlášť, když sem hleděl na její unavený obličej. Usnula ve chvíli, kdy jí všichni vynadali.
"Dozví se tam něco o sobě?"řekl Tomas. Záleželo na tom, jak odpovím.
"Dozví se vše o sobě."přiznal jsem. Vypadal, že se mu ulevilo.
"Pak souhlasím."kývl a pousmál se.

Jsem jen šílený démon, ne?! 3.část

17. března 2010 v 19:55 | Konduto |  Jsem jen šílený démon, né?!
Roky plynuly a z mých mladých přátel vyrostli dospívající lidé. Bylo hezké je pozorovat při cestě vzhůru. Při jejich pádech. Bylo to poučné. Dokonce i pro Bijuu jako sem já. Yume dodělala školu a stal se z ní genin. Za rok to dotáhla na chunina. V celku sem na ní byl pyšný. Na to, že jí bylo 15let, byla dobrá. Její léčitelské dovednosti byli jedny z nejlepších v Listové. Hodně krát jí šlo o život. Osud ji pěkně zkoušel, to musím uznat. Ale vždy sem to nějak zvládl, a když ne já tak mě předběhli Uzumaki nebo Namikaze. S těch dvou jednou něco bude! Už tenkrát sem to věděl.

Kapitola 12:Nevinnost k pomilování

16. března 2010 v 17:53 | Kated |  Neříkej mi Yuu-chan
Co se stane mezi Natsukim a Yuurim? Nevinná hra, nebo zápal vášně? Jak bude Yuuri na Natsukiho chtíč reagovat?
PS:předem se omlouvám......ještě jsem nic takovýho nezažila
Zbytek pod perixem

Jsem jen šílený démon, ne?! 2.část

10. března 2010 v 19:41 | Konduto |  Jsem jen šílený démon, né?!
Nikdo se nedozvěděl, že přebývám v Listové, aby taky ne. Zařídil jsem to tak, že si všichni kromě Yume mysleli, že sem osmiletej parchant co nastoupil jako nováček do školy. Byl jsem jen zmenšenina muže, na kterého jsem se včera v noci změnil.
Po týdnu jsem začal chápat, proč je Yume raději se mnou. Lidé, děti na ní byli hnusné nebo ji ignorovali. Byla jako duch. Bez přátel, bez ochrany. Ona chtěla zemřít, protože neměla pro co žít. V hlavě mi vyvstala otázka: "Neměla ji zachránit moje přítomnost, než-li moje síla?" Blbost! Nebo ne? Začal jsem pochybovat.
Jednou sem musel řekněme podat hlášení o své situaci. Yume bylo deset. Řekl jsem, že těm bobečkům řeknu, že vítězím a vrátím se k ní. Usmála se jako vždycky.
"Budu čekat, Kitsune."řekla a já zmizel.

Kapitola 11:Zahrajeme si Flašku

9. března 2010 v 16:57 | Kated |  Neříkej mi Yuu-chan
Flaška......Bude to pouze nevinná hra, nebo se za tím skrývá něco víc? Teru dostane úkol políbit Yuu-chana....udělá to? Co udělá Natsuki až najde Yuuriho v Asogiho pokoji?? Bude klidný nebo bude zuřit? Příjde nějaký trest???
Zbytek pod perixem

Jsem jen šílený démon, ne?! 1.část

3. března 2010 v 18:05 | Konduto |  Jsem jen šílený démon, né?!
TAKŽE, MiLÍ ČTENÁŘI. TADY Konduto. ABYCH TROCHU ZMĚNILA TÉMA A VZALA SI KOUSEK ČASU NA DOPSÁNÍ DALŠÍ ČÁSTI narusasu-povídky DÁM VÁM PŘEČÍST NĚCO TROCHU Z JINÉHO SOUDKU.
JEDNÁ SE O PŘÍBĚH SMYŠLENÝ. JE TO PODLE MÉ FANTAZIE. No řekněte, co si myslíte, že se stalo v minulosti? Podle mého todle..........................
Ocasí démoni. Bijuu.
Pocházejí z japonské mytologie. Jen málo lidí na ně ale věří. Brzo ale uvěří všichni!
Tito démoni se dají rozdělit do devíti úrovní. A tu nejvyšší mám já!
Jmenuji se Kyuubi no Youkou a pocházím ze Skrytého oltáře bohů v Kobe. Můj život už nabyl 317 roku. Z toho 17 let jsem strávil uvězněný v těle dítěte. Chlapce jménem Naruto. Ještě předtím, než mě uvěznili do této živé klece, jsem byl jedním z nejnebezpečnějších a nejsilnějších démonů. Udělal bych cokoliv proto, abych to každému dokázal. Obzvlášť ve svých řadách!

Kapitola 10:Krásné probuzení??

2. března 2010 v 18:22 | Kated |  Neříkej mi Yuu-chan
Co udělá Natsuki s Yuurim? Udrží tu touhu v sobě? Co se stane po Yuuriho probuzení? Teru hledá Mikiho....Yuuri mu pomůže v hledání. Co se stane až ho najdou?
Zbytek pod perixem

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania