
O TŘI DNY POZDĚJI:
Zubožené tělo už neleželo v koutě. Osoba se konečně dokázala postavit. Sluneční světlo vnímala jen lehce. Přešla pomalými kroky do koupelny. Pohled do zrcadla ji zdrtil. Naruto si opláchl obličej a vlezl do sprchy. Odřená místa začala po kontaktu s vodou pálit. Sykl a objal sám sebe. Jeho tělo se opět začalo klepat. Při vzpomínce na to……………………….
"Sakra!"bouchl do stěny pře sebou. Stále ho bolely ruce a pozadí. Otlučené tělo nevyjímaje. Odmítal ale znovu brečet. "Tři dny……."zašeptal. Ten čas jen brečel a choulil se do klubíčka. Klepal se při každém zvuku, který zaslechl. A přitom už byl dlouho sám. Vydechl a pořádně se umyl. Krev, sperma a špína nashromážděná za ty tři dny. Když skončil, ošetřil si rány. Ty, které šly! Pak se oblékl, vzal rudou zbraň a polštář a vyběhl před dům. Otevřel dveře od služebního vozu. Zaváhal! Hodil na sedačku polštář a sedl si. Sykl! "Stejnak to bolí………"řekl si a nastartoval. Dveře se zavřely. Auto odjelo.
Itachi spokojeně seděl za stolem plný papírů a upíjel svůj čaj. Byl jahodový a přesto dobrý. Usmál se! Vše mu vycházelo. Uplynuly 4 dny po tom, co se naschvál vyspal s nic netušícím Narutem. Ten za to zaplatil! Sasuke mu za žárlivosti ublížil, přesně jak Itachi předpovídal. A teď byla řada na Narutovi, který bude hledat pravdu, proč mu to Sasuke udělal. Nebo hůř, půjde ho za to zabít! Což Itachimu vyhovovalo víc. Narutovo rozhodnutí ale nemohl ovlivnit. Najednou se otevřely dveře! V nich stála Konan.
"Mám zprávu! Naruto opustil svůj dům."
"Kam má naše zraněné ptáče namířeno?"Konan se pousmála.
"Na nejvyšší ústředí policejní správy."Itachi jí úsměv oplatil.
"Opravdu? Je neskutečné jak to všechno vychází."upil decentně ze svého šálku a odložil jej na stůl.
"Teď stačí jen počkat, že?"
"Jistě…….to, co si provedou navzájem je jejich věc."postavil se a obešel stůl. Opřel se a složil ruce na prsou. "Nechci si ani představovat, co všechno mu Sasuke udělal."
Černé Audi uhánělo městem. Řidič pevně sevřel volant. Zatočil na dálnici! Byla dlouhá a mohl na ní jezdit rychleji než kdekoliv jinde. Potřeboval rychlost! Potřeboval se provětrat! Potřeboval se uklidnit……………..
Jakoby se zastavil čas! Už neviděl silnici před sebou. Vzpomínal na to! Nedokázal ty myšlenky vypudit ze své hlavy. Stále viděl jeho slzy! Stále viděl jeho krev! Stále viděl jeho obličej plný bolesti…………………
Troubení předjíždějícího auta ho vrátilo zpět na silnici. Sasuke si všiml, že jede jenom 50km/h. Musel při tom snění zpomalit. Zařadil a zrychlil! Tentokrát ne moc. Co bude dělat? Vrátit se, nevrátit? Pohlédnout do těch modrých očí, které ho zradily. Ty, které tvrdily, že budou vždy jen jeho. Proč se tohle muselo stát?! Jeho ruka pevně svírala volant. S černých očí padala lítost. Nešla zadržet! V tom zazvonil telefon!
"Ano?"překvapeně to vzal.
"Jak se máš, Sasuke?"řekl nepříjemný hlas. Jmenovaný ho poznával. Zasekl se.
"Orochimaru?! Jak si sakra zjist………?!"
"Napálili tě, Sasuke. A ty ses nechal, jak smutné………….Myslel jsem, že budeš chytřejší."přerušil ho Orochimaru. Jmenovaný nechápal.
"Co to má znamenat?! Co tím myslíš, sakra?!"
"Jsem u vás doma, přijeď a já ti to vysvětlím. Pokud máš zájem……….budu čekat, Sasuke."bylo ticho. Hovor byl u konce. Sasuke z hrůzou v očích zahodil telefon a zlomil auto. To se přetočilo a uhánělo stejnou cestou nazpět.
Ani se neobtěžoval zamykat svou káru. Vešel do domu. Do toho domu, ze kterého před třemi dny utekl. Nedokázal se dívat na to zmrzačené milované tělíčko. Orochimaru seděl v jeho křesle. Upíjel kávu a čekal až se Sasuke začne zajímat o to, co ví.
"Takže?!"Orochimaru na něj upřel své oči zmije. Usmál se.
"Ty to opravdu nevíš?"
"Co mám vědět?!"
"To, že tě Naruto nezradil."Ta věta, co mu vyšla z úst. To ticho, které nastalo. Sasuke netušil, zda slyšel správně.
"Cosi to řekl?"optal se tedy pomalu. Orochimaru se pousmál. Dopil svůj šálek kávy a začal.
"Bylo to naplánované, na vás oba."Sasuke cítil, jak se mu podlamují kolena. Ta zpráva byla moc náhlá, šokující. Posadil se naproti a oddechoval. Muž na druhé straně ho pozoroval. Vyčkával. Věděl, že se zeptá.
"Asi toho budu litovat, ale……………"
"Ale?"
"Pověz mi, jak to bylo!"řekl rozhodnějším hlasem Sasuke. Orochimaru si ho prohlídl a vzdychl.
"Když jinak nedáš………….Kde mám začít?"
"Když mi tenkrát Naruto volal…………"
"On ti nevolal."přerušil ho Orochimaru. Vyndal z kapsy malý předmět a přiložil si ho ke krku. Otočil mini kolečkem a promluvil. "Dostal sem tě, lásko."místo Orochimarovo hlasu, který Sasuke čekal, se ozval z jeho chřtánu milý hlas Naruta. Sasukeho to vyděsilo.
"To není možný!"
"Ale je."řekl Orochimaru pořád tím jemným hlasem člověka, kterého miloval.
"Přestaň!"řekl hystericky Sasuke. Orochimaru odložil věc na stůl a pokračoval svým normálním hlasem.
"Itachi zavolal nejdřív tobě a ty sis myslel, že je to tvůj miláček. No a pak zavolal Narutovi a donutil vás tak přijít na jedno místo."Sasuke si to dával v hlavě dohromady. Opravdu udělal chybu? Ne! Možná si to jenom nechtěl přiznat.
"Něco mi nesedí………….!"Orochimaru si ho prohlídl.
"Co ti nesedí?"
"Jak donutil Naruta, aby se s ním vyspal a neodporoval?! Hhhh, jak vysvětlíš tohle?!"Muž si to opravdu užíval. Protáhl své tělo a zapředl. Potom se opět podíval na Sasukeho. Ten ho propaloval očima.
"Snadno. Řekl mu, tvým hlasem samozřejmě, že si zahrají hru. Naruto souhlasil a Itachi vytasil svojí podmínku."
"Jakou podmínku?!"
"Musel mýt zavázané oči, Sasuke."Jakoby se jeho hlava vrátila k tomu okamžiku, kdy je viděl spolu. Tenkrát to nezaznamenal ale opravdu. V té ložnici svítilo jen jemné světlo. Ale přesto bylo trochu vidět. Najednou zahlédl obličej Naruta. Měl zavázané oči šátkem.
"Co sem,………….co sem to udělal?"zašeptal Sasuke a dal si jednu ruku přes pusu. Když si uvědomil, že Naruto to vůbec nevěděl. To jak naříkal! Bouchl pěstí do stolu, který stál před ním. Prázdný šálek od kafe nadskočil. "Víš, kde je teď?"zašeptal Sasuke. Už popotahoval. Kývl na souhlas.
"Nejvyšší úřední policejní správa."Sasuke se pomalu zvedl a pomalými váhavými kroky se vydal k východu. Pak se zastavil a odepnul si pás se svými černými pistolemi. Ty dopadly s tupou ránou na zem.
"Díky."řekl a odešel. Věděl, co musí udělat.
Sluneční paprsky proudily přes veliké okno a ohřívaly mladou tvář. Mladík, věk 19, jeden z nejlepších střelců. Seděl, mlčel. Jeho zavřené oči vykazovaly neklid. Otevřel je, protože někdo vešel. Neznámí.
"Ahoj, ty si Naruto?"
"Ano, proč? Něco se děje?"
"Ne……………Vlastně ano."Naruto nechápal. Posadil se a prohlédl si nově příchozího. Měl delší stříbrné vlasy a kulaté brýle. Naruto hádal, že není o moc starší než-li on.
"Tak jo nebo ne?"
"Pro tebe ano pro ostatní ne."ten starší kluk mluvil až moc v hádankách.
"Nerozumím."
"Chceš vědět, proč ti to Sasuke udělal, nebo ne?"Ta otázka zmrazila Krutovi tělo. Sice to byla jen vteřinka, ale jemu to připadalo jako věčnost. Vykulil na něj své modré oči.
"Kdo si? A jak to, že víš…………?"
"Jmenuji se Kabuto a mám ti říci pravdu."přerušil ho cizinec. Narutovi rysy začaly tvrdnout. Jeho oči byly najednou rudé.
"Tak mluv!"řekl ostřejším hlasem.
Jel pomalu. Překvapivě nedokázal zrychlit. Jakoby zapomněl, jak se přeřazuje na větší rychlost. Přesto za hodinu a půl dojel na místo. Opatrně vystoupil z auta a zamkl ho. Vešel do vysoké budovy a zamířil rovnou k výtahům.
Dveře do Narutovi kanceláře. Nádech výdech. Zaklepal. Vyzval ho cizí hlas. Neřešil to a vešel. Naruto seděl ve svém křesle. Za ním stál nějaký starší kluk. Sasuke ho skoro nevnímal. Naruto ve své pravé ruce držel rudou zbraň. Sasuke si klekl na kolena. Nevěděl, jak má začít. V tom mu Naruto trochu pomohl.
"Máš docela odvahu, ukázat se tu neozbrojený."mluvil jemně, pomalu a chápavě. Už nebyl za blbce. Věděl, co se stalo, stejně jako Sasuke.
"Naruto,………….já…………."
"Vyšlo jim to, co říkáš? Pěkně nás napálili, zmrdi!"tady se Narutovi zlomil hlas někam jinam. Sasuke zaznamenal tu změnu. Musel být opatrnější. Sklonil hlavu k zemi.
"Odpusť, Naruto…………..Já, nevěděl sem, že………….promiň." Naruto se zvedl a přistoupil blíž k němu.
"Byla to i moje chyba. Měl sem poznat, že to nejsi ty………….."pak se ale zamyslel. Sasuke zvedl hlavu. Jeho obličej byl plný smutku. Rudá hlaveň mu přistála na čele. Ani se nelekl. Čekal to! "TO ALE NEZNAMENÁ, ŽE SI MĚL PRÁVO MI TAKHLE UBLÍŽIT!"zařval Naruto. Jeho oči byly rudé! Nedokázal tu bolest potlačit!
"Promiň."zašeptal Sasuke a upřel na něj své černé oči.
"Tři dny, Sasuke."zašeptal Naruto jakoby ho neslyšel. "TŘI DNY SEM LEŽEL V KOUTĚ! NESCHOPNÝ SE HNOUT! NESCHOPNÝ MLUVIT! NESCHOPNÝ POCHOPIT, PROČ SI TO UDĚLAL?!"klepaly se mu ruce. Jeho modré oči brečely. Sasuke mu hleděl do očí. Chtěl se ho naposledy dotknout. Natáhl k němu ruku. Marně.
"Naruto……"V tom ho jmenovaný uhodil svou zbraní. Tekla krev. Sasuke ji setřel. Naruto na něj stále mířil. Oči už byly zase modré.
"Ty si takový žárlivý pitomec, Sasuke!"řekl už jemnějším hlasem. Sasuke se poprvé odvážil pousmát, jeho hloupím narážkám.
"Tenkrát na tom pikniku jsem tě varoval."
"Jo to máš pravdu."Chvilku se nic nedělo. Oba přemýšleli jak to vyřešit. Sasuke věděl, že mu to Naruto jen tak neodpustí, čekal trest. Toužil ale po tom, aby ho zabil.
"Zastřelíš mě?"zeptal se a pohlédl mu do očí. Naruto zajisti svou pistoli a vrátil ji do pouzdra.
"Ne."
"Co tedy žádáš?"Naruto si prohlížel Sasukeho. Sasuke zas Naruta. Blonďák přivřel oči.
"Potrestám tě, Sasuke!"
"V to sem doufal."vzdychl Sasuke. Nechtěl si přiznat, že by Naruto vymyslel něco fakt hnusného. Nechtěl ho ztratit, i když teď se to možná stane. Podíval se do těch modrých očí a v duchu je zaprosil.
"Neboj se. Nehnu se od tebe ani na krok!"Sasuke si oddechl ale jen na okamžik. Co hrůzného si na něj jeho láska vymyslí? Nevěděl. Naruto prošel kolem něj a vydal se ke dveřím. Hodil přes sebe bílý kabát a řekl: "Tak jde se domů………..Pojď budeš uklízet!"Sasuke se zvedl. Chtěl poděkovat, jenže………………………………………..... "Jo a Sasuke. Víš, v čem bude spočívat tvůj trest?"otočil se, aby viděl naštvanou a přitom přísnou tvář svého
blonďatého milence.
blonďatého milence.
"V čem?"zašeptal Sasuke nevěřícně. Ten obličej ho děsil! A právem! Naruto na něj upřel své modré vážné zraky.
"Už nikdy, Sasuke Uchiho!..............Už nikdy se mě nesmíš dotknout!"

CO BUDE DÁL? ODPUSTÍ NĚKDY NARUTO SASUKEMU? JAK BUDE NA JEHO ROZHODNUTÍ REAGOVAT AKATSUKI? A CO CHYSTÁ OROCHIMARU S KABUTEM? ČTĚTE DÁL!
To be continuation…..
Pokračování: 21. Guns












ahoj,neprihlasis sa do VBS? ak ano,kukni na moj blog,je tam prihlaska a info..
tvoj web sa mi paci a ma sancu vyhrat :)) bola by som rada ak by sa zucastnil