
U Akatsuki vyvstala otázka:
"Kdo byl takový idiot a prozradil naší strategickou výhodu?!"řekl mírně rozčílený Itachi do davu. Ticho! "Takže nikdo?"pokračoval. Kisame se rozhlídl po přítomných a pokrčil rameny.
"Nenapadlo tě třeba, že to byl někdo jiný?"pronesl. Itachi se ve svém křesle nepatrně pohnul.
"Kdo jiný, Kisame?"
"Třeba někdo, kdo toho o nás ví dost na tolik, aby naše plány mohl předpovídat."řekl Kisame a udělal krok na světlo, které svítilo v jednom rohu místnosti. Itachi přivřel oči! Nemusel přemýšlet dlouho!
"Proč by se Orochimaru zajímal o naše plány s Narutem?"
"Kdo ví? Třeba nás chce jen vytočit…………."řekl Kisame. Do proudu světla vstoupila další osoba.
"Ten komediant se rád předvádí! ..………….Asi se rozhodl, že z nás bude dělat pitomce, nic víc!"dodal Sasori. Itachi ale nebyl zdaleka tak přesvědčený jako jeho druhové. Tušil, že tohle není vše! Orochimaru něco plánoval! Ale co? Zavřel oči. Musel si to promyslet.
Naruto se rozhodl jednat. To, co zjistili v tom pajzlu, se mu vůbec nelíbilo. Hledal nějaké staré záznamy v internetové databázi, zatím co Sasuke odjel něco ověřit. Naruto se rozhodl, že se o to nebude zajímat a teď ho to štvalo.
Pár hodin uběhlo jako nic a on pořád ne a ne nic najít. A ke všemu se mu jeho milenec vůbec neozval.
"Sakra! Proč nemůžu nic najít?!!"bouchl naštvaně pěstmi do klávesnice. Vyběhlo mu okno!
"Vstup pouze oprávněným osobám! Zadejte heslo!"přečetl nahlas. Vykulil oči a hleděl zmateně na monitor. Párkrát zamrkal, aby se přesvědčil, že se mu to nezdá. Nezdálo! Rozhlídl se po místnosti. Nikde nikdo! Klik tedy na vyplňovací políčko. Přemýšlel!
"Co bych dal za heslo, kdybych byl seniorskej policajt?"položil si řečnickou otázku. Jeho obličej se zkroutil nad myšlenkou tolika slov. Omylem se při tom dotkl prsty svých rtů. Tvář mu zrudla, když pomyslel na Sasukeho a na to, co spolu některé noci dělali. Přejížděl prsty po spodním rtu a zaklonil hlavu. Sotva se dotkla opěradla, prsty se přesunuly na horní ret. Potichu vzdychl. Růže v obličeji vykvetla do krásy.
Pak je strčil do úst. Chvíli je cucal, než si uvědomil, že ho někdo pozoruje. Procházející skupinka policistů se nestačila divit. Naštěstí podle Narutovi polohy usoudila, že by měla pokračovat a dělat, že nic neviděla.
Rozvalenej na jezdící židli a udělanej s pouhého olizování svých vlastních prstů. To zase budou keci! Vzdychl! Rychle se posadil normálně a pohlédl zpět na monitor. Heslo?
Nebavilo ho to! Zavrhnul přemýšlení a zkoušel to jinak. Vystřídal snad všechny slova ze své skromné slovní zásoby. A nic! Zařval vyčerpáním a položil hlavu na stůl. Jak, když uhodí, si na něco vzpomněl.
Na to léto na chatě. Bylo mu deset. Seděli s Jirayou na verandě a kochali se západem slunce. Jejich lehká konverzace se dostala do zajímavých míst.
………………………..
"Naruto?"
"Ano, strýčku?"
"Slyšel si někdy růže mluvit?"
"Na to nenaletím, strýčku! Růže přeci nemluví, jsou to jen kytky!"
"To si jen myslíš, protože jim nerozumíš, Naruto."
"A ty jo? Co říkají, pověz?"
"Oni nemluví lidskou řečí. Mají zvláštní řeč."
"Jak zvláštní?"
"Zvláštní tak, že ji slyší jen tvé srdce, Naruto. Růže může vyjadřovat jak lásku, tak nenávist."
"Chceš tím říct, že růže jsou zbraně?"
"Ano. Růže jsou zbraně!"
………………………..
Naruto zvedl hlavu. Prohrábl si krátké blond vlasy a začal psát. Když zadal poslední písmeno v posledním slově, zaváhal. Přečetl nápis.
"Guns is Roses." Zavřel oči a zmáčkl tlačítko Ester.
Místo, kam hodlal Sasuke jít nesměl Naruto vidět. Asi by ho zabil, kdyby zjistil, že má druhý dům. Byl velký s bazénem a zahradou. Dvoupatroví s garáží. Zcela určitě by ho zabil! Sasuke se podíval do archivů sesbírané samotnými Uchihy. Hledal jedno s těch jmen. Orochimaru! Věděl, že už ho někde slyšel. Určitě je to někde tady.
"Bingo!"řekl si pro sebe. Našel to rychleji, než čekal. Čím víc toho přečetl, tím víc byl znechucenější. Obracel rychle stránky a nestačil se divit. "On mě učil?"zakroutil hlavou. Vyděšeně hleděl před sebe. Ruce se mu začaly klepat. Seznamy mu vyklouzly a těžce dopadly na zem. Sasuke se ani nehnul. "Můj učitel?..........To bych…."pohlédl na své ruce. "To bych si přeci pamatoval, ne?!"
"Jsi si jistý, Sasuke?"cizí hlas ho vrátil do reality. Vytasil obě zbraně a bez váhání zamířil.
"A ty si jako kdo?!"řekl opět nezaujatě a s klidem. Muž sedící v křesle se usmál a olízl si rty.
"Ty si mě nepamatuješ, že? Jaká škoda."
"Podruhý se ptát nehodlám!"řekl Sasuke a připravil se na střelbu. Muž dal ruce nad hlavu.
"Klídek, Sasuke. Nestřílel člověka, když o něm nic nevíš."
"Tak mluv!"Sasuke zůstával stále obezřetný. Muž si ho se zálibou prohlížel. Nepřestával se usmívat. To Sasukeho štvalo.
"To, kdo sem už přeci dávno víš."nepatrně kývl hlavou směrem k rozházeným seznamům na podlaze. Sasuke přivřel oči.
"Ty si………..?"
"Ano, Sasuke. Orochimaru osobně…………..Přišel jsem tě varovat."
Myšlenky závodily. Jedna předháněla druhou. Která z nich ale zvítězí. Itachi své myšlenkové pochody bral velmi vážně. Proto nesnášel, když ho někdo rušil. Nebylo ale zbytí!
Konan přilítla do místnosti jako tajfun. Položila ruku na stůl a začala o něj klepat prsty. Klep, klep! Přitom hleděla na Itachiho. Nereagoval. Zkusila to znovu a hlasitěji. Zase nic! Nakonec uhodila do stolu.
"Itachi, je tu problém! Žádám, aby si to respektoval a následoval mě!"tvářila se vážně. Něco se snad přihodilo? Itachi se bez řečí zvedl a šel za ní. Dlouhá chodba, schody, dveře. Ty se s vrzáním otevřely a odhalily tak fascinující podívanou. Podívanou plnou barev!
"To je………….?"
"Ano, od našeho známého Orochimara!"
"Jak se to sem sakra dostalo?!"
"To netuším. Musel to udělat, když byl dům prázdný a nebo………."
"A nebo máme mezi sebou zrádce!"dořekl za ní Itachi.
"Správně."Tohle už bylo moc! Oni byli rozhodčí téhle hry a teď se zdá, že jsou hráči stejně jako Naruto a Sasuke!
"Tohle nesmíme dovolit! Sežeň všechny a řekni jim, kam se mají co nejrychleji dostat!"
"Jistě."Konan zmizela ve dveřích. Prach se za ní rozvířil. Itachi na něj chvíli hleděl a pak pohlédl na barevný nápis na stěně.
Ahojky kamarádi! Orochimaru je zpět a chystá se vás potopit. Ptáte se jak? Snadno. Řeknu Sasukemu o vašem plánu, jestli mě chcete zastavit tak se dostavte na tuto adresu: jílová 10, Taketa. Já tu budu čekat.
"Jílová 10, Taketa…………..To je jeden z domu Uchihů."Syknul, když mu došlo, proč je poslal zrovna na tohle místo. Oblékl si dlouhý černý kabát a vyšel z místnosti. Dveře se zavřely a nápis pohltila temnota.
Informace byli tu! Okno za oknem vyskakovalo na monitoru. Naruto se nestačil divit. Našel, co hledal! Konečně. Klikal hlouběji, aby se dostal k těm správným informacím.
"Bingo!"řekl a četl si pozorně první spis. Byl o tom druhém, o Kabutovi. Vykulil oči hned při prvním odstavci. Jak se dostal dál, zkroutil se mu obličej. Ten chlap nebyl zrovna dobrák. "No fuj!"obrázek rozervané dívky použité na jeho pokusy nebyl moc hezký.
Článek už skoro končil. Zbývala poslední věta.
"Naruto! Kde si?"hlas přišel z chodby. Rychle všechno vypnul a vstal od počítače. Skočil na pohovku vedle a dělal, že do teďka spal. Kakashi prošel namáhavě dveřmi a hromady papírů odložil na stůl. Naruto se protáhl a zívl.
"Děje se něco?"
"To bych řekl. Někdo nahlásil, že zahlídl Itachiho vůz u jednoho z domů, které patří rodině Uchiha."
"Cože?!"vykřikl překvapeně Naruto. Vyskočil rychle z gauče a dal se na odchod.
"Kam pak, mladíku?"zastavil ho Jiraya ve dveřích. Naruto se snažil vykličkovat.
"Musím na záchod!"
"Jo, jasně……………Sedni si!"přikázal Jiraya. Naruto se uklidnil a opravdu se posadil na místo, ze kterého vstal.
"Zjistil si něco?"optal se Kakashi.
"Něco ano. Je to ale zvláštní."řekl Jiraya. Naruto hodil nechápaví výraz.
"Jak zvláštní?"řekl.
"Pamatuješ na to varování napsané na stěně?"optal se Jiraya. Naruto přikývl.
"A co je s ním?"dodal.
"Akatsuki ho dostali taky, jenom znělo trochu jinak."Jiraya při tom vzdych a pokračoval. "Je napsané stejným písmem až na to, že je pod tím podepsán jistý muž."V Narutovi hrklo.
"Orochimaru."šeptnul si pro sebe. Bohužel moc nahlas. Jiraya na něj upřel oči.
"Jak to sakra víš?!"Asi nemělo cenu zatloukat. Koneckonců, oni byli na jeho straně.
"Zjistili jsme to dneska. Já a Sasuke."
"Od koho?"zeptal se Kakashi. Naruto se otočil na něj.
"Od jednoho jeho známého………On odjel ověřit to jméno, Orochimaru a já no………….."
"Co ty?!"řekl Jiraya nabroušeně. Naruto pohlédl na počítač a pak zpět na dvojici.
"Měl jsem zjistit něco o tom druhém."
"O jakém druhém? Oni jsou dva?"řekl Kakashi. Naruto znovu přikývl. Zkroutil se mu obličej, když pomyslel na to, co si přečetl.
"Ano jsou to dva fanatici pracující společně!"Kakashi ho pozoroval a sklopil hlavu. Vzdychl a řekl verdikt.
"Dobrá. Odpustíme ti, že si se hrabal, kde nemáš!.........Naoplátku nám ale řekneš, co víš!"Naruto přikývl a sedl si k počítači. Bez problému najel tam, kde byl a seznámil s novými informacemi oba své nadřízené.













omluvuju sse za spoždění s tímto dílkem