close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Seznámení

24. prosince 2009 v 14:05 | Kated |  Neříkej mi Yuu-chan
Tak tady je první díl povídky "Neříkej mi Yuu-chan".
Je určena spíše pro holky páč je to na téma YAOI (v prvních dílech se nic neděje ale později jo :-)
Je to moje úúúplně první povídka tak prosím o schovývavost.
.....Dále..... chci poděkovat Konduto za malou pomoc s opravou. Yamadě a Yuni Ewari za podporu. a Haru za to že mi furt a furt říkala že si ji chce přečíst no a já kvůli tomu psala další díl.
Zbytek pod perixem

Yuuri
"Wah…. Nádhera, tak takhle vypadá Japonsko?!" jmenuji se Yuuri a jsem 16-letí kluk. Přijel jsem, protože mým celoživotním snem je studovat tady na střední.
"Hmm…. Mapa, mapa"začal jsem lovit mapu ve svém batohu.
"Né….. Tady není….. A tady taky ne! Sakra co budu dělat?!"sice jsem v Japonsku, ale právě se nacházím v nějaký zapadlí uličce a začíná se smrákat….. Sakra nikde nikdo…..áá támhle někdo jde třeba mi poradí. "Haló, pardon…poradil byste mi, jak se dostanu do ulice Akita?"vysoký chlapec se na mě jen ušklíbl a řekl. "Neotravuj, smrade" a šel dál.
"To je náfuka"sakra co si o sobě myslí….
Po dlouhé době co nikdo neprocházel touto ulicí jsem sebral všechnu svou kuráž a vyrazil, kam mě nohy zavedli…. Mezitím jsem potkal o něco starších páreček zamilovaných lidí. Sic jsem si říkal, že je třeba budu rušit, ale kdo zaváhá, nežere. Byli to docela ochotní lidé nic nenamítali a hned mi ukázali cestu. Trvalo to docela dlouho, než jsem došel na ulici Akita….no není se co divit když sebou vláčím lodní kufr snad ještě po babičce. Myslím že by jsem se do něj úplně celej vešel. V duchu jsem se nad tím zasmál.
Našel jsem ulici. Fajn! Co dál?......Kde mám ten lístek, co mi dala mamka? Á, tady si!.......Takže,…..
"Ubytovna Katsuki pokoj číslo 24"Sakra jak to mám najít.

Ani chvilku jsem neotálel a už jsem se ptal kolemjdoucích na onu ubytovnu. Docela rychle mě k ní navedli.
Zastavil jsem se před ní. Nevypadala nijak zvláštně. Devět pater. Bílá fasáda, středně velký okna, velký vchod a vedle byla malebná zahrádka. Jediný háček byl v tom, že tu nebyl výtah. A tak jsem musel pěšky až do 7. patra.
"Sakra."zanadával jsem, protože už jsem potřetí spadl dolů ze schodů. To všechno jsem musel vytrpět protože ten můj zázračnej kufr byl značně neforemnej a navíc vážil skoro tunu.
Konečně jsem se dobelhal do 7 patra.
"Po-ko-j čí-slo 24."četl jsem nahlas.
Nečekal jsem a z kapsy vytáhl klíč. Otevřel. Sundal si boty a odložil kufr do předsíně.
Pomalu jsem otevřel dveře, co jsem měl před sebou a nahlídl do místnosti. Vypadala úplně stejně jako předsíň, ve které jsem před chvílí stál, akorát byla trochu širší a delší. Z této řekněme chodby vedlo několik dveří. Necítil jsem žádný ostych a tak jsem jedny za druhými otevíral a zjišťoval, co se za nimi skrývá.
Když už jsem skončil s prohlídkou, byl jsem dosti vyčerpaný a tak sem se svalil na pohovku v pokoji, co vypadal jako obývák. Netrvalo to dlouho a dostal jsem se do říše snů.

…….Mezitím když jsem spal…….
Natsuki
"Clic, clic"jako každý den jsem otevřel dveře a říkal si, že to bude zase další nudnej večer.
"Au."narazil jsem hlavou do dveří, jelikož o něco zavadili a zasekli se."Do prdele."zaklel jsem. Nakoukl jsem dovnitř a zjistil, že dveře blokuje velký lodní kufr. A nebyl můj! Při sundávání bot mi došlo, že tu nejsem sám. Říkal mi to fakt, že tu na podlaze ležel ten podělanej kufr kvůli kterýmu sem se picnul do hlavy a nějakej pár boty, který určitě nepatřili mě.
Zprvu mě napadl zloděj, ale tuhle myšlenku jsem hned zavrhl…. Proč by si sundával boty? A navíc, kdo by byl tak blbej a táhl do 7. Patra takovej loďák?! Být to já, tak radši vykradl přízemí.
Zvědavost mi nedala a tak jsem začal pátrat po mém bytě po onom týpkovi jak sem usoudil podle velikosti a stylu bot.
Našel jsem ho až v obýváku jak se spokojeně rozvaluje na mí pohovce. Zaujali mě jeho vlasy, protože je měl hnědý a tady v Japonsku moc brunetů nepotkávám. Napadlo mě jediné slovo…no vlastně jich bylo víc ale to nejzákladnější bylo….cizinec….
Kluk ležící na pohovce si ani nevšimnul, mé přítomnosti a tak jsem se začal k němu přibližovat. Když jsem byl od něj cca 3 metry, všimnul jsem si, že spí. Upřel jsem na něj své čokoládové oči a prohlížel si ho. Vtom se ale začal pomalu probouzet.
Yuuri
"UHM…."otevřel jsem oči a uviděl jsem přede mnou stát kluka."Kdo jste?!"otázal jsem se a z mého hlasu se dala vyčíst známka strachu.
"To bych se měl ptát spíš já, né!"vyjel na mě ten kluk.
"Já jsem Yuuri a bydlím tady"
"To se pleteš skrčku, tady bydlím já!...........Počkat říkal jsi Yuuri?"
Na chvíli se zamyslel a pak zase spustil…"Ahá tak to ty seš ten novej kluk."
"Cože? Jakej novej kluk?" otázal jsem se nechápavě.
"No přece nastupuješ na Mizuki střední?!"
"Jo"
"No tak tě tady vítám. Moje jméno je Natsuki a jsem tvůj spolubydlící" řekl "A taky Senpai"dodal a lišácky se pousmál.
"Těší mě" řekl jsem
"Hm…..mů.." nesměle jsem začal konverzaci ale Natsuki mě ani nenechal domluvit.
"Leze to z tebe jak z chlupatý deky"
"Ehm..můžeš mi prosím říct kde budu mít pokoj?"
"Jasně proč ne"
Natsuki mě vedl dlouhou chodbou. Vtom se zastavil, až jsem do něj málem narazil u jednoho z pokojů a ukázal na dveře. "Tady."ukázal. "Když něco budeš potřebovat budu hnedka vedle." Při této větě ukázal na dveře, který byli naproti těm mým. Pouze jsem kývnul hlavou a otevřel ty své.
Začal jsem se rozhlížet po pokoji.
Byl útulný. Jeden stolek, dvě skříně, postel a jedno okno, který jsem záhy otevřel. Chvíli jsem jenom tak stál u okna a kochal se výhledem, ale po chvíli jsem si řekl, že za mě nikdo nevybalí a tak jsem se dal do toho.
"OH….Tak do práce"vyhrnul jsem si rukávy a šel vybalovat.
………….Po půl hodině…………
"Tááák a je hotovo"Konečně jsem si vybalil úplně všechno a ještě navíc to tu trochu upravil k obrazu svému. Protáhl jsem se.
"Cože, už je 10:03?!"Rychle jsem popadl pyžamo, ručník a mycí potřeby a šel se vykoupat. Pustil vodu. Svlíkl se a vlezl do již napuštěné vany.

"Hm…ten obličej…kde jsem ho jenom viděl?"
"Havraní vlasy, hnědý oči, hubená postava, výška tak 182cm……hmmmm" V ten moment jsem zbledl. "Né, to snad není možný" Trvalo mi dlouho než mi to docvaklo.
"Sakra to je ten parchant co mi řekl, smrade!"rychle jsem se umyl a oblíknul do svýho pyžama a běžel za Natsukim.
"Já nejsem smrad!"zakřičel jsem na něj.
"To ti to trvalo"pousmál se
"Sakra proč se směješ. Chceš abych ti jednu ubalil!!"
"Ale, ale Yuu-chan se zlobí."začal výsměšně Natsuki.
Natsuki měl na to nárok, protože v podání Yuuriho to znělo poněkud komicky, páč je o hlavu menší nežli Natsuki.

Když se Natsuki uklidňoval tak si začal prohlížel Yuuriho a zarazil se u jeho modrých očí který se mu očividně líbili. Byli jako dvě studánky ve kterých se dalo utopit.
Najednou sebou trhnul………………nad čím to sakra přemýšlím……zakroutil hlavou a vracel se zpátky do přítomnosti. Zvedl ruce na obranu a řekl "No tak sorry."pousmál se a odešel do kuchyně.
"Hele Yuu------chan, dáš si kafe nebo čaj"
"Čaj…. A neříkej mi Yuu-chan"
"Jasně Yuu-chan a mimochodem pěkný pyžamo"začal zase Natsuki. V ten moment Yuuri pěkně zrudnul.
"No a co, mám ho od mámi!!!!"
"Jo jasně já nic neříkám…..ti medvídci jsou úplně…..pě…"nestačil ani doříct a dostal výbuch smíchu.
"Haha moc vtipný."
"cvak" voda nám oznámila, že už je hotová a tak Natsuki zalil kafe a mě čaj.
"Kolik sladíš?"Zeptal se mě
"Dvě."odpověděl jsem. Docela strohá odpověď ale co…
Chvíli jsem jenom tak popíjeli čaj a kafe, ale později jsme se rozpovídali. Povídali jsme si o všem možným. Od holek až ke škole……
"No a když je řeč o škole"začal jsem."Mohl bych jít zítra společně s tebou? Vůbec neznám cestu."
"No to potěš koště, ty sem jdeš studovat a ani nevíš, jak se dostaneš na vlastní školu?"řekl Natsuki
"No a co! Už sem tam byl, ale to mě tam dovezli rodiče a byl jsem navíc malej!"začal jsem na obranu.
"Ahhhh…"vydechl Natsuki "No tak dobře, zavedu tě do naší školy."
"Děkuju, děkujuuuuuuuuu"řekl jsem
"Ale teď bysme měli jít spát. Zítra vstáváme brzo."
Přikývnul jsem hlavou a popřál dobrou noc.
V pokoji.
Ležím v posteli a přemýšlím nad zítřkem. Už se nemůžu dočkat. Najednou mi uvíznula Natsukiho tvář v hlavě. Přeci jenom není zlí. Řekl jsem si v duchu a hned na to usnul.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 yamada SB yamada SB | Web | 24. prosince 2009 v 15:23 | Reagovat

to je krasna povidka *-* !! nuf nuf *-*

2 nymfomanka nymfomanka | Web | 24. prosince 2009 v 15:24 | Reagovat

ACHůůJ... NéCéšH Sé PříHLáSíT Dó SONB..? http://nymfomanka.blog.cz/0912/soutez-o-nej-blog-sonb#komentare .. Pá Pá. JíNáK HéZů WáNóCé PřéJů..! x))

3 NANA.Hachiko NANA.Hachiko | E-mail | Web | 24. prosince 2009 v 17:13 | Reagovat

uawááááááááááááá to je hezů desing a ten blog totaž!! xP

4 Yuni Ewari sBéčko ^.^ Yuni Ewari sBéčko ^.^ | Web | 24. prosince 2009 v 17:15 | Reagovat

No vidíš  :D Je super  :-D Si stejnej talent jak Konduto  :-D JO a máš u mě takej malej diplík k Vánoců, ale je nic moc  :-D chtěla jsem to stihnout ještě do štědrýho večera xD Tak pa a krásný Vánoce  ;-)

5 anim anim | 25. prosince 2009 v 10:45 | Reagovat

nuhuuu hezký dessig XD Nop dluho sjem tu nebyla takl já jsme dlouho nebyla nikde XD já si ten diplumek vezmu jindy jasný že neva že je společnej XD huh tak já si tu povídku přečtu :D

6 yamada SB yamada SB | Web | 25. prosince 2009 v 10:49 | Reagovat

Hoyiik Obiham :D

7 anim anim | 25. prosince 2009 v 10:50 | Reagovat

no nuhuhuuu XD ted sjem to dočetla no ták to fíha XD ti medvídci na pyžámku lol XD sem si živě představila XD

8 Haru Haru | E-mail | 25. prosince 2009 v 14:45 | Reagovat

Taak yo holka budu hodna,pro zacatek to bylo dobry.No ale trochu nudny,preci musis ctenare chytnou hned od zacatku.A taky mi to prislo trochu vic sladky.

9 Liara Liara | Web | 26. prosince 2009 v 11:36 | Reagovat

Nádherný prvý diel, už sa neviem dočkať ďalšieho :D

10 Bronwyn Bronwyn | Web | 27. prosince 2009 v 16:52 | Reagovat

hmm...vyzera zaujimavo a paci sa mi, ze sa to odohrava v Japonsku(navyse pomenovanie Yuu-chan sa fakt vydarilo):P

11 Liara & Bronwyn Liara & Bronwyn | E-mail | Web | 28. prosince 2009 v 1:18 | Reagovat

Jasne, radi sa spriatelime :) , ozvi sa na mail

12 Sayuri-hime Sayuri-hime | E-mail | Web | 27. srpna 2012 v 15:37 | Reagovat

pěkný :-)

13 Karin Karin | 11. listopadu 2017 v 18:43 | Reagovat

Vypadá to moc dobře. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania