
(+18)
Před muzeem byl slušný nával lidí. Když Naruto vystupoval s auta, byl pořád nejistý. Potom se ale nadechl, nasadil si masku a v doprovodu všech ostatních tajných agentů vešel dovnitř. Uvnitř to bylo nádherné, marně se snažil zakrýt svůj úžas. Všimlo si ho několik urostlých mužů. Nešlo to jinak. Musel hrát spanilou princeznu. Při této frašce ale nepřestával vnímat okolí. Vešli nový hosté. Měli zajímavé masky. Jeden z nich vypadal jako černý rytíř!
Když Sasuke z ostatními vešli, vzbudili moc pozornosti. Itachi se rozhlídl a pak jak měli naplánováno, se nenápadně rozdělili a vmísili do davu. Sasuke postupoval stále dál a dál dokavaď si nevšiml ženy, převlečené za princeznu. Přistoupil k ní a vzal si pohár s vínem. Kousek upil a následně si jí prohlížel. Měla dlouhé blond vlasy, část z nich upravené nahoru. Korzet obepínal její štíhlou postavu a mírný hrudník. Šaty měli barvu slunce. Žlutá se mísila s oranžovou a rudou. Maska byla ve stejných barvách. Její ústa byla to jediné, co z její tváře mohl spatřit. Vypadala nádherně. V tom se zasmál své myšlence. "Kdybych si měl Naruta představit jako holku, vypadal by asi takhle." V tom mu Itachi naznačil, aby šel nenápadně blíž k vitríně se zbraní. Sasuke přikývl a opět svůj pohled stočil na ženu po jeho boku. Měl nápad.
"Madam, mohu vás požádat o tanec?"žena na něj otočila hlavu a jemným hlasem mi odpověděla.
"Jistě, pane rytíři."Sasuke ji políbil na hřbet ruky a začal s ní tančit.
Naruto sebou škubl ve chvíli, kdy mu muž, oblečený jako rytíř, políbil ruku. Ten dotek…? Když s ním začal tančit, pořád na něj hleděl. Kdo to je? Ta otázka mu způsobila náhlí příval bolesti. Nedával pozor a šlápl svému tanečníkovi na nohu.
"Moc se omlouvám! Jsem trochu nervózní."
"To my všichni. Nevadí, pokračujeme."Cizinec se na něj usmál a dál spolu klouzali po parketu. Nenápadně se přitom přiblížili k vitríně se zbraní. Píseň skončila. Všichni přítomní přivítali svého pořadatele potleskem. Začal mluvit o historii muzea a pak i o zbrani samotné. Naruto poslouchal, nespouštěl však oči z cizince vedle sebe. V tom se na něj obrátil pořadatel.
"Madam, mám na vás prosbu?"
"A jakou?"Naruto se snažil být co nejjemnější v hlase. Pořadatel se usmál.
"A jakou?"Naruto se snažil být co nejjemnější v hlase. Pořadatel se usmál.
"Byla by Madam ochotna políbit svého rytíře na počest výstavy?"Naruto zrudl. On fakt řekl políbit?
"A vám pane,………..?"
"Nejsem proti."odpověděl muž. "Jasně, že nejsi proti, blbečku!"Zanadával si v hlavě Naruto. Nemohl to ale podělat, je to jen hra!
"Když není proti můj rytíř, proč bych měla být já."Naruto pokývl hlavou a přetočil se čelem k rytíři. Ten se naklonil a políbil ho. Chvíli byl Naruto v šoku, pak si řekl, že to není možný. Muž líbal stejně jako Sasuke! Odtrhl se a v návalu zoufalství utekl z haly.
Sasukemu bylo jedno, koho políbí. Nic nedokáže nahradit Naruta. Naklonil se k ženě a políbil ji. Ten pocit! Takhle přeci líbá jen……………………..!?! Najednou se žena odtáhla a utekla pryč. Sasukemu to nedalo a utíkal za ní.
Utíkali širokou chodbou. Sasuke chtěl vykřiknout. Nebo alespoň zavolat. Nedokázal to! Nebyl si jistý ale přesto.
Naruto s rukou přes ústa běžel před ním. Věděl, že ho sleduje! "To není možný! Sasuke je mrtví!"V tom ho muž dohnal, chytil ho za ruku a přitáhl si ho blíž.
"Kdo sakra si?!"hlas mu zněl skoro naštvaně.
"Nikdo! A teď mě nech být!"Sasuke jí odmítl pustit. Táhl ji pryč. Otevřel jedny dveře. V místnosti byl jen nějaký starožitný stůl a židle.
"Jestli nikdo, tak si jenom něco ověřím!"Posadil převlečeného Naruta na stůl a začal se mu dostávat pod šaty.
"Ne! Nedělej to!"Sasuke to ale nemínil vzdát. Přidržoval Naruta a zároveň mu nadzvedl jednu nohu. Naruto začal brečet, když muž našel to, co hledal. Sasuke držel v ruce jeho úd a s překvapeným výrazem sundal ženě masku. Modré, uslzené oči na něj zhlížely a proklínaly ho.
"Naruto………….?"Vzdychl Sasuke a sundal si svojí černou masku. Jeho obličej dostával růžový nádech. Oslovený byl v šoku.
"Ne, ty nemůžeš být Sasuke! Sasuke je mrtví!"Sasuke se usmál a políbil ho na tvář.
"A to ti řekl kdo?"
"Já tě přeci zastřelil?!"
"Postřelil je správný termín."
"Tak jak si…….?"
"Můj bratr se o mě postaral, jak jinak taky!"Sasuke si odplivl. V tom Naruta něco napadlo.
"Itachi je tu s tebou?"
"Jo a s ním i celé Akatsuki!"
"Děláš si srandu! Musíme jít!"Naruto se začal zvedat, Sasuke ho však položil zpět na stůl. Zrudl, když zjistil, co má v plánu.
"Jak dlouho jsme se neviděli, řekni?"Opět nadzvedl jeho sukni a chytil ho za stehna. Následně mu je roztáhl. Naruto po tom také toužil ale přeci jenom, ta zbraň!?
"Sasuke, teď přeci nem……………"vzdychl Naruto.
"Ššššš,……….teď nesmíš křičet, Naruto. Bude to jen chvilka."Opatrně do Naruta pronikal, až tam byl celý. Po chvíli začal přirážet. Naruto si po pěti minutách musel zacpat pusu. Sasuke byl strašně nadrženej. Nenechal ho chvíli vydechnout. Když skončil, pomohl Narutovi do sedu. Ten zkroutil obličej. Zasípal! Když ho však Sasuke pohladil po tváři, zapomněl, že si sednout vůbec nechce.
"Jsi blázen,…………..víš to?"
"Blázen do tebe. A teď pojď, máme oba, co vysvětlovat!"
"To bych řekl, co třeba začít tím, co tu děláš?!"Sasuke ustoupil, aby Naruto mohl slézt ze stolu.
"Na to bych se měl zeptat taky?! Copak tě můj bratr neuvěznil, když si mě postřelil?!"
"Cože?! Nic takového se nestalo!...........Hned jak jsem tě uviděl v kaluži krve, utekl sem!"Sasuke si udýchaného Naruta prohlížel a zaklel.
"Takže mi lhali, jen abych bojoval na jejich straně!"Naruto tiše souhlasil. Sasuke se opřel o stěnu.
"Ty si tu teda s ním a jdeš si pro tu zbraň?!"Sasuke na to nic neřekl, jen na něj provinile hleděl. To Naruto naštvalo. Udělal pár kroků k němu. "Sasuke! Odpověz mi sakra!"
"A co když řeknu, že ano?"Naruto udělal jeden krok zpět. Nedokázali od sebe odtrhnout oči.
"Pak stojíme proti sobě!"Sasuke se nečekaně pousmál. To Naruta rozladilo natolik, že zčervenal. Odvrátil se. "Sasuke, já………..?"
"To si opravdu myslíš?"zašeptal mu do ucha. Stál teď těsně u něho. Pohladil ho po jeho růžových tvářích a prstem přejel jeho jemně rozevřená ústa. Pak se jich jemně dotkl těmi svými. Zopakoval to několikrát, než Naruto začal chtít víc. Jejich jazykové hrátky jakoby trvaly celou věčnost. Sasuke mu pomalu odhrnoval sukni, aby našel jeho stehno.
"Přestaň, musíme je zastavit!"V tom Sasukeho něco napadlo. Nepouštěl však Naruta ze svého sevření.
"S kým si tu vlastně ty?"Naruto se chvíli zdráhal odpovědět. Pak ale odpověděl.
"S policií. Ona to tu hlídá a přesně čeká na vás!"Sasuke tuhle odpověď čekal. Oba dva tam stáli. Těsně u sebe s hlavami nakloněnými tak, aby se dotýkali čelem toho druhého. Oba dva měli růžové tváře. Oba dva přemýšleli. "Mám nápad."zašeptal Naruto do ticha. Sasuke tiše pokývl na souhlas.













jako Obvykle Typicky
další krásná a vynikající xD povídka :33 moc moc Pěkné