30. listopadu 2009 v 19:57 | Konduto
|
(+18)
Naruto vstal, když Kakashi vešel do kanceláře. Hned si všiml toho, co měl v ruce.
"Tak co?"
"Povedlo se! Úspěch!"
"Aha, to jsem rád."Naruto se usmál. Byl to ale nucený úsměv. Kakashi předmět uschoval v šuplíku. Potom se posadil a promluvil: "Nechceš jít zase zkoušet?"
"Ale jo. Jasně!"řekl Naruto a neochotně odešel. Když odcházel, míjel se s Jirayou. Ten za ním zavřel dveře.
"Nesmí se to dozvědět!"
"Já vím!"Kakashi pootevřel šuplík. Pak ho zavře a zamknul.
Ten den šla Narutovi střelba dost dobře. Pořád ale musel myslet na to, co si přečetl a na to, co Kakashi držel v rukou. Nedalo mu to spát! Když si šel ten večer lehnou, měl v úmyslu to prozkoumat. Poslední světla zhasla. Naruto byl připraven! V tom někdo vstoupil! Musel hrát, že spí. Příchozí totiž přišel oknem. Rozhlížel se a přešel ke stolu. Snažil se vypáčit šuplík. To už Naruto nevydržel.
"Ani hnou! Kdo si a co tu chceš?!"neznámí sebou škubl. Pak se ale pousmál. Narutovi se zdálo, že ten škleb odněkud zná. No jasně!
"Ale my se přeci známe, Naruto. Nebo už si zapomněl?"
"Ty?!"
"Ano já……….Dovol, abych tě poučil!"otevřel násilím šuplík a vyndal z něj rudou zbraň. "Ty víš, co to je, že jo, Naruto!"
"A co když jo!"Daidara se ušklíbl ještě víc.
"A víš, že tuhle zbraň může vzít do ruky jen ten, komu patří! Nikdo jiný z ní nevystřelí!"Naruto zkameněl. Ta zbraň?! Daidara si všiml jeho vyděšení a přiskočil k němu. Odhodil rudou zbraň a vytáhl svou vlastní. Přitiskl ji Narutovi ke spánku a zasmál se.
"Nemáš zbraň a řekneš klidně ani hnout? No to mě podrž!"Naruto byl zaskočený ale nebál se. Toho si Daidara všiml a zkřivil úsměv. "Už brzo se bát začneš, Naruto!"přitiskl ho ke zdi a začal ho svlékat. Líbal ho na krk a pak přešel k bradavkám. Jeho zbraň byla stále moc blízko. "Zkus ceknout, Naruto!"řekl a pokračoval v tom, co měl v plánu. Sesunuli se na zem. Najednou cítil, jak mu sundává kalhoty. Následně mu roztáhl nohy. Tohle se Narutovi vůbec nelíbilo. Bránil se! Bezúspěšně! Ani varování by ho nedokázalo připravit na tu strašnou bolest, která mu projela tělem. Daidara do něj pronikl tak prudce, že skoro vykřikl. Tím to ale neskončilo. Přirážel stále rychleji a bez citu. Nakonec odložil i svojí zbraň. Překážela mu. Naruto sotva udržel jazyk za zuby. Občasnému vzdechu se neubránil. V tom si něčeho všiml. Rudá zbraň ležela kousek od jeho ruky.
"Ať toho nechá, bolí to!.......strašně moc,…………..já…já to nechci!..........Tak s tím něco udělej, Namikaze!..............To si zase ty?..............Jo. Měl bys vzít zbraň a ustřelit mu hlavu, …………..ale?Já přece nemůžu!..................A proč ne?! Zrovna tě znásilňuje! Copak ti to nevadí?......................Vadí! Bolí to! Pořád!.............Takže?................Udělám to!"
Naruto na nic nečekal. Vzal rudou zbraň do ruky a přiložil ji k rozvášněnému Daidarovi. Ten jen ztuhl.
"Parchante!"Naruto otevřel rudé oči. "Tak za tohle zaplatíš!"
"Ne, neděle……….!"
"ZEMŘI!"Naruto vystřílel celý zásobník do jeho hlavy. Její obsah se mu rozprskl v klíně. Když zmizela barva rudá z jeho očí, nahrnuly se do kanceláře davy lidí. Naruto musel celou noc vysvětlovat, co se stalo.
Itachi nervózně klepal ukazováčkem do stolu. Sasuke a ostatní ho při tom pozorovali.
"Kde sakra jsou?! Už tu měli dávno být i s tou zbraní!"v tom někdo rozrazil dveře. Byl to Zetsu. Byl dost rozladěný.
"Už sem začal mýt strach! Kde je Da………?"
"Je mrtví!"to se všemi škublo.
"Cože?!"vylítl Itachi.
"Jak říkám, někdo do něj vystřílel celý zásobník!"zamyšlené a rozladěné pohledy. "Ještě něco!"
"A co?!"
"Ten, co ho zabil, střílel z legendární zbraně!"Itachiho obličej se zkroutil zlostí. Zdálo se, že vybouchne. V tom si ale na něco vzpomněl a rysy se mu uvolnily.
"Zopakuj to."
"Frajer, co zabil Daidaru, vystřílel celý zásobník z legendární zbraně!"zopakoval Zetsu nechápavě. Itachi se pousmál.
"Takže přeci jenom ho budu muset zabít."Sasuke měl neblahé tušení.
Za dva týdny přišlo oznámení, že legendární zbraň bude vystavena v jednom světově známém muzeu. Aby si ji dav mohl prohlídnout, pořádají majitelé maškarní ples. Jsou zvány všechny vrstvy obyvatelstva.
Itachi si prohlížel leták a pousmál se.
"Toho bychom mohli využít, co říkáš?"Sasuke upil svůj čaj. Oči však neotevřel.
"Jak jinak…………..Musím tam jít taky?"
"Samozřejmě! Potřebuju plnou sílu!"
"Myslel jsem si to!"Znovu upil čaj a pootevřel oči.
"Maškarní ples?"Itachi se napil svého a zkoumavě hleděl na svého bratra.
"Přemýšlíš, za co půjdeš?"zeptal se posměšně. Sasuke na to nic neřekl. "O to se nemusíš starat, já už ti něco vymyslím."Dopil dlouhým polknutím svůj čaj a položil prázdný hrnek na stůl. Pak se podíval opět na Sasukeho. "Co takhle za anglického černého rytíře?"té myšlence se zasmál.
"Maškarní ples?!"otázal se ještě jednou Naruto. "Vy chcete, abych šel na maškarní ples jako ženská?!"Kakashi vzdychl. Věděl, že to bude těžký.
"Sám si přeci chtěl, účastnit se nějaké akce! Teď máš možnost, jen musíš být v převleku, aby tě nikdo nepoznal!"
"Vždyť budu ochranka, ta přece nemusí!"
"Musí!"
"Všichni by přece měli poznat ochranku!"Najednou si uvědomil, co řekl. V tom to pochopil. Kakashi s úsměvem přikývl.
"Všichni to vědět nemusí, ne? A o to jde!"Naruto pohlédl do kouta, kde vysel jeho převlek. Odvaha a odhodlání z něj najednou vyprchaly.
"A nemůžu jít v něčem jiném?"
"Ne! Žena je vždycky lepší volba. Tu nikdo nekontroluje."Naruto vzdychl a šel se připravit.
Když se vám to tolik líbí........tak tady další čá...
sti....
čka...... 