29. listopadu 2009 v 15:23 | Konduto
|
(+18)
To odpoledne se Naruto učil střílet za každých podmínek. Když skončili, Kakashi mu řekl, že dnes přespí tady na velitelství. Kvůli jeho bezpečí samozřejmě. Naruto nic nenamítal. Byl tak unavený, že mu bylo jedno, kde složí svoje brka. Na pohovce to sice bůhví jak pohodlné nebylo, ale alespoň nemusel ležet na zemi.
Když zhaslo poslední světlo budovy, Naruto už byl ve své říši snů. Někdo nečekaný vstoupil do Kakashiho kanceláře. Otevřeným oknem. Blonďák přistoupil ke spícímu. Ušklíbl se! Začal mu přejíždět prstem rty pak krk a nakonec se dostal k rozkroku. Naruto ve spánku vzdychl.
"Líbí se ti to, viď?"Naruto se pousmál. Párkrát zprázdna vydechnul. Při tom posledním otevřel víc ústa a zašeptal.
"Sa……suke……."Daidara se odtáhl a zkřivil obličej. Zvedl se!
"Jednou budeš můj!"sykl a pak zmizel tak rychle, jako se objevil. Naruto se převalil a spadl na podlahu. Zamžoural a zívl.
"Byl to jen sen?"vzdychl a vyšplhal se zpět do gauče. V zápětí usnul.
Týdny plynuly a Naruto stále trénoval svou střelbu na cíl. Ani jednou nesměl opustit prostory stanice. To ho na jednu stranu strašně štvalo. Ale na druhou si uvědomil, že stejnak nemá čas a ani chuť jít ven. Vzpomínky na Sasukeho byly tak silné, že ať se snažil sebevíc, nedokázal zapomenout. Ani nechtěl. Ten dotek mu chyběl! Strašně rád by ho zase viděl. Strašně rád by ho objal. Strašně rád by…….
"Naruto, soustřeď se!"
"No jo, pořád!"Terče padaly jeden za druhým. Prostřelené středy! Těch bylo hodně. Narutův styl byl velmi podobný stylu jeho otce. Střílel vždy jen jednou rukou a tak přesně jako nikdo na stanici. Kakashi a ostatní byli na něj hrdí. Naruto to věděl a proto se neodvažoval tvářit ztrápeně. Jeho úsměv oslňoval celou stanici.
Sasuke byl vyslán na výzvědy k jednomu úplatkáři. Měl zjistit nové postupy policie. Jestli něco nenáviděl, byli to zrádci. Před dveřmi pajzlu se zastavil, zkontroloval zbraně a s nádechem vešel. Ve vnitř bylo šero. Za osvětleným pultem stál hospodský.
"Copak si dáš, mladíku?"optal se. Sasuke jen zavřel oči a pohlédl do temného kouta hospody. Uviděl muže. Zdálo se, že je na mol.
"Vodu."řekl a přešel k jedinému hostu. Ani se neptal a přisedl si. Muž měl hnědé vlasy a zrovna si dával dvacet na stole. V okamžiku kdy Sasukemu přinesli vodu, chrochtnul. Sasuke si ho chvíli prohlížel, dlouze se napil a v zápětí kopnul muže mezi nohy. Ten se s ječením sesunul ze židle. Už chtěl něco Sasukemu říci, dokonce se napřahoval. Zastavil se až když Sasuke otevřel rudé oči. Posadil se.
"Tebe posílá Itachi?"Sasuke nenápadně přikývl. V tom se muž změnil. Nebyl vůbec opilí. Sasuke se opět napil. Muž si teď prohlížel jeho. Sasuke si toho všiml.
"Takže?!"řekl tak pyšně až s toho muži vystaly chlupy na krku. Polkl a naklonil se!
"Na stanici se povídá, že zjistili, kde se nachází továrna na zbraně. Tudíž i legendární zbraň!"
"Co plánují dělat?!"Sasuke hrál, že ho to vůbec nepřekvapuje, ale opak byl pravdou. Muž se zamyslel a pak mluvil tiše dál.
"Zítra v devět mají obsadit továrnu a všechno prohledat! To je vše."Sasuke dopil. Zvedl se a dal se na odchod. Něco mu tu pořád nesedělo. Když vyšel ven, rozhlédl se a nasedl do auta svého bratra. Stříbrné Audi bylo asi tak nenápadné jako sexbomba ve staré části města. Nastartoval a odjel. Stmívalo se. Myšlenkami najednou zabloudil k Narutovi. Jak? To bylo snadné, projížděl ulicí, kde bydlel. Nedokázal odolat pokušení. Auto zastavilo! Sasuke vystoupil. Stanul před domem Naruta. Když vešel, nikdo nebyl doma. Jak ovšem očekával. Prošel spodní patro a pak se vydal do druhého. Našel Narutův pokoj. Vešel! Byl tu nepořádek ale toho si Sasuke nevšímal. Zaujala ho spíš postel. Ani nevěděl proč, ale posadil se na ní. Vzápětí ho něco donutilo si lehnout. Všude ho cítil. Nedokázal to! Přitiskl si jemně oranžovou peřinu k ústům. Návaly, co měl v poslední době, se najednou všechny dostavily. A to naráz! Začal vzlykat. Jeho jinak napnuté tváře se uvolnily a jeho obličej chytal jemnou červeň. V tomto stavu zbývalo jen málo, aby se sesypal. Zavřel oči! Pomyslel na něj a pomalu usnul.
Ráno. Někdo otevřel dveře, chvíli v nich stál a potom zase odešel. Za chvíli přišel znovu, tentokrát něco nesl. Položil podnos na noční stolek a posadil se na židli vedle postele. Sledoval mladíka ležícího na posteli. Ten se začal pomalu probouzet. Lekl se, když si všiml sedící ženy vedle sebe. Už, už šahal po jedné ze zbraní.
"To nebude nutné, nemyslíš?"
"Jak dlouho…………?"
"Celou noc."odpověděla Tsunade. Sasuke zaklel. Musel jít! Žena ho zachytila, když vstával.
"Omlouvám se, ale už musím jít!"Tsunade ho však nepustila. Dál mu hleděla do očí.
"Proč si tady, Uchiho?"Ta otázka ho zaskočila. Co jí na to měl říct? Nic rozumného!
"Já,…………."v tom ho pustila.
"Měl bys jít, máš přeci naspěch."řekla a vzala tác do rukou. Až teď si Sasuke všiml, že na něm byla připravena snídaně. A byla pro něj. Nedokázal se ovládnout.
"Mohl bych…………možná………….."
"Ano?"
"Mohl bych se tu ještě chvíli zdržet?"usmála se a podala mu tác.
"Jistě. Odejdi, až budeš chtít."Sasuke přikývl a Tsunade odešla z pokoje. Sasuke se posadil.
"Neměl jsem sem chodit,…………..sakra!"
Na stanici toho dne bylo pořádně rušno. Naruta to vzbudilo! Bylo jen sedm ráno.
"Co se to děje?!"řekl rozespale.
"Jdeme do akce! Ty tu zůstaneš, jasný!"řekl Kakashi a zasunul plný zásobník zpět do zbraně.
"Ale….?!"
"Žádný ale! Skončil jsem!"Naruto už nic neřekl. Uraženě si sedl zpět na gauč a trucoval.
Kakashi zatím s ostatními policisty nastupoval do dodávek a v rychlém tempu odjeli někam pryč.
Bylo osm, když se Naruto rozhodl vstát a prozkoumat kancelář. Šmejdil Kakashimu po stole i v něm. Pak to našel! Plány nějaké továrny.
"Továrna na zbraně?"podivil se. Listoval dál. Nic zvláštního. Vzal další složku, ta už byla zajímavější. "Legendární zbraň největšího zabijáka?"zhrozil se, když si vzpomněl na ten hlas ve své hlavě. Složku rychle zavřel. Pak v něm ale nastalo několik otázek. Co když je tam něco, co mu ještě neřekli? A jak to souvisí z tou továrnou? Nedalo mu to, znovu otevřel složku. Pravda!
"Ta zbraň……! Je jeho!"položil spisy zpět na stůl a přemýšlel. Legendární zbraň?
Když Sasuke opouštěl Narutův dům bylo osm hodin. Zaklel! Strašně se bál toho, co se stane, když nedoručí zprávu Itachimu.
"Naruto………………"vzdychl a nastartoval. Jeho auto se rozjelo a uhánělo do východu slunce.
Zastavil se u vchodu Uchihů tak prudce, že rozryl zeminu. Itachi naštvaně vyšel ven i se zbytkem své famílie.
"Kde si byl?!"
"Na to teď není čas! Na tvojí továrnu jdou policajti!"
"Cože!?"
"Nějak zjistili, co tam vyvádíš za pokusy!"Itachi se netvářil moc příjemně. Otočil se k ostatním, vydal jim rozkazy. Ti nasedali do aut a společně si to mířili k továrně. Itachi jel se Sasukem.
"Co ještě ti řekl?!"
"Že útok plánují na devátou a že mají podezření na nález ztracené zbraně!"
"Sakra! Jak k tomu přišli?!"
"To on neví a mě osobně taky nic nenapadá!"Itachi zaklel a pobídl Sasukeho k rychlejší jízdě. Ten mu vyhověl.
Přestřelka už dávno začala. Když přijeli na místo, byla už v nejvyšší fázi. Itachi a Sasuke se přidali. Hodina sem hodina tam a stále nebyl, viděl výsledek. Všude bylo mnoho mrtvých a postřelených. Policie v čele s hlavním vyšetřovatelem Kakashim ale očividně vedla. Itachi věděl, že pokud to teď nevzdá, dopadnou mnohem hůř. A tak s nechutí stáhl svoje jednotky a společně s nimi uprchl. Kakashi dal povel k prohledání. V tom se ozvalo: "Máme jí, šéfe!"
"Výborně, doneste mi jí!"Podřízený k němu přiběhl a podal mu rudou zbraň, které byla zabalená v látce. Kakashi věděl, že se jí nesmí dotknout. Proto ho to ani nepřekvapovalo. Vzal jí a nasedl s ní do vozu. Auto se rozjelo a odjelo, směr stanice.
Další část pro čtenáře
