close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Guns is Roses: Guity (2.část)

27. listopadu 2009 v 19:28 | Konduto |  Guns is Roses: Guity
Po pár měsících se Sasuke zcela uzdravil. Jednou ráno se oblékal a chystal se odejít. Akatsuki pro něj mělo úkol. Neměl na výběr! Itachi mu řekl, že Naruta vězní a jestli neudělá všechno, co mu řekne, stane se mu něco horšího než pouhá smrt. Sasuke si nechtěl ani představovat, na co tím narážel. Když scházel schody vedoucí do haly, už na něj čekal Kisame a Konan.
"Připraven?!"otázal se Kisame a hodil svůj příruční kanón na rameno. Sasuke neodpověděl. Obešel své dva společníky a otevřel dveře. Studený vítr mu rozcuchal vlasy. Otevřel oči a prohlídl si krajinu pozorněji. Něco tu chybí!
"Jestli ti to nevadí, pojedeme mým autem. To tvoje je v garáži."řekla nepřítomně Konan a už nasedala do svého mercedesu. Sasuke hleděl na místo, kde včera zanechal svůj vůz. Kisame to zpozoroval. Položil mu ruku na rameno.
"Neboj se tvůj krasavec je v garáži. Itachi nechtěl, aby někdo zjistil, kde jsi."Sasuke se ohlídl a s krvavě rudýma očima sjel namodralí obličej.
"Tu ruku…………..dej laskavě dolů!"Kisame bez otálení poslech. Ještě si pamatoval příhodu s Daidarou. Ten jednou takhle taky sahal na Sasukeho a odnesla to jeho levá ruka. Skoro by si toho nevšiml nebýt silné bolesti. Kisameho vytrhl z myšlenek až klakson.
"No jo pořád…….ženská jedna!"řekl a sedl si za řidičku. Sasuke se na předním sedadle připoutal a pozoroval ubíhající zimní krajinu. Vzpomněl si náhle na jeho růžové tváře. Na to jak jeho ústa vyslovovala jeho jméno. Na jeho vzdechy………….Sasuke musel zavřít oči. Nemohl se tu před nima sesypat. I když moc chtěl ze sebe dostat tu strašnou bolest. Nemohl! Teď ne!



Když přijeli na místo, měl už svojí charakteristickou povahu. I když Naruta viděl v každém koutě ulice, nedal svojí touhu na sobě znát. Nabil svoje zbraně a vystoupil z vozu. Cíl byl jasný. Měli tu trochu nahánět strach. Stáli před továrnou na zbraně. Konan šla první za ní Sasuke a konec měl na starost Kisame. Sasukemu se vůbec nelíbilo mít ho v zádech. Jeho oči zrudly. Byly tak více vnímavé. Jeden pracovník si jich všiml a přiběhl k nim. Poníženě si kleknul.
"Vítám vás, co si přejete?"
"Můj šéf se ptá, zdali máte hotové, to co vám zadal!"řekl Kisame. Pracovník se začal cukat.
"No, víte…….není to tak jednoduché…..váš šéf,….."
"Chcete říci, že to ještě není hotové?!"řekla Konan a zužila své tmavé oči. Pracovník se zalekl.
"Není to snadné, madam. Napodobit tak legendární zbraň je až nemožné!............Nemůžeme se jí ani pořádně dotknout, protože bychom se spálili."v tu chvíli se Kisame napřáhl a uhodil svojí dlouhou pažbou dělníka. Ten odletěl několik metrů od nich.
"Ještě chvíli se vymlouvej a zatancuješ si taneček smrti!"to ostatní dělníky tak vyděsilo, že všichni naráz zastavili. Kisame se rozhlédl.
"Uklidni se, Kisame! Zabít ho můžeš potom, ne?"řekla Konan a dala se na odchod.
"Cccc………., uvidíme se jindy, sráči!"s těmi to slovy opustili halu. Sasukemu v hlavě nastalo mnoho otázek. Nechtěl o tom hovořit zrovna s těmahle a tak radši mlčel.
Po další hodině strávené v autě už dával na jevo svoje znechucení a hlavně nudu.
"Proč mě vůbec taháte sebou?"
"Musíme být tři."odpověděla mu Konan. To Sasukeho nepřesvědčilo.
"Vždycky měli být jen dva!"její oči se zúžily. Sasuke měl podezření už delší dobu. Něco mu tu prostě nesedělo. Celou dobu. Do jejich rozhovoru se vložil Kisame.
"Ještě jedna malá zajížďka a pak tě propustíme. To snad vydržíš?!"Sasuke ho pozoroval koutkem oka. Potom se přetočil zpět do předu a už nic neřekl. V hlavě se mu zase vybavila vzpomínka na Naruta. Na to jak mu sliboval, že nikomu nedovolí, aby mu ublížil. Kousl se do rtu, když zjistil, že to porušil.

Dva měsíce mladíkovi zabralo na probrání dosavadních informací, jak o sobě tak o svém původu. Jednou v ranních hodinách vstal dříve. V kuchyni seděli Jiraya a Kakashi o něčem rozmlouvali. Tsunade stála u plotny a dělala mu snídani.
"Dobré ráno."všichni mu oplatili stejnou. Naruto se posadil ke stolu. Měl zavřené oči. Otevřel je a pohlédl na své ruce. Sevřel je!
"Asi je na čase, naučit se střílet!"všechny tím vyvedl z myšlenek. Kakashi se zatvářil přísně.
"Opravdu to chceš?"
"Víc než cokoliv jiného!"Kakashi pohlédl na Jirayau. Ten jen přikývl.
"Dobrá tedy. Pojď se mnou!"řekl a společně s Jirayou a Tsunade vyšli s Kuchyně. V chodbě si každý, jak si Naruto všiml, upravoval zbraň. Od té doby, co viděl Sasukeho střílet, byl pozornější. Jako by se jeho smysly začaly vyvíjet až teď. Když vyšli ven, hned předně přijela černá limuzína. Všichni nastoupili a odjeli.

Na stanici na Naruta všichni zírali. Když mu Kakashi něco vysvětloval, byl někde jinde. Chyběly mu Sasukeho doteky. Strašně moc! Nedokázal se při pomyšlení, co s ním Sasuke dělal, nečervenat. Když zjistil, že všichni zkoumají jeho zarudlou tvář, otřepal se a hodil svůj charakteristický škleb.
"Posloucháš mě vůbec?"
"Ale jo, ale jo……….."řekl spěšně Naruto. Rozhlédl se. "Kde to jsme?"
"Takže si mě neposlouchal."Kakashi vzdychl, ale dál to nerozebíral. "Jsme na střelnici."
"Páni!"Naruto se nedokázal ovládnout. Jeho návaly úžasu byly až k nevydržení.
"Nechtěl bys toho nechat!"
"O, pardon!"Naruto si krátce vyslechl lekci střelby a potom to zkusil. K překvapení všech mu to vůbec nešlo.
"Musíš se víc soustředit!"Napomenul ho Kakashi. Naruto to věděl ale kdykoliv namířil, začali se mu klepat ruce.
"Vždyť já vím!"
"Tak proč se ti klepou ruce, Naruto?"Jmenovaný se otočil a chvíli hleděl na Kakashiho. Pak vzdychl a posadil se vedle něj. Zbraň držel při střelbě ve dvou rukách. Proč?
"Proč se mi ruce třesou sakra,……….nebojím se, tak proč?"Naruto pohlédl na zbraň. No jasně! Z ničeho nic se napřímil a postavil. Překvapený Kakashi čekal, co udělá. Naruto pohlédl na terč před sebou. Spustil jednu ruku podél těla a druhou i ze zbraní pozvedl. Zavřel oči! Vystřelil! Kulka prolétla středem. Naruto otevřel oči a ke svému překvapení si všiml, že se trefil. Vítězoslavně začal poskakovat. Kakashi se pousmál.
"A teď to zopakuj!"Narutovi zmizel úsměv ze rtů.

Po akci, kterou mu Itachi přidělil, mohl Sasuke v klidu přemýšlet. V hlavě mu pořád řádilo tornádo, díky vzpomínkám na Naruta. Trosky, které způsobilo, byly zajímavé a některé tu chyběly. Co měl třeba znamenat ten výlet do továrny na zbraně? A co za zbraň se Akatsuki snaží vytvořit? Přemýšlel nad tím dost dlouho. A ještě jedna myšlenka mu neseděla. Kam zmizelo jeho auto? Nevydržel to! Zvedl se, zkontroloval zásobník a vyšel ze svého pokoje. Na chodbě se rozhlédl a namířil si to do garáže. Když chytil kliku dveří, někdo na něj zavolal: "Kampak máš namířeno, Sasuke?"zeptal se Daidara. Jeho úsměv od ucha k uchu mu pěkně lezl na nervy.
"Jdu se projet!..............Něco proti?!"
"Ne, jen tě shání Itachi…………Bude se pěkně zlobit, když se nedostavíš!"Sasuke pustil kliku a otočil se k příchozímu čelem. Chvíli na něj opovržlivě hleděl. Zavřel oči.
"Dělá se mi s tebe zle!"Sasuke ho obešel a zamířil do Itachiho kanceláře. Za sebou jen zaslechl tichý smích. Zaklel!
Ťuk, ťuk! Ozvalo se!
"Dále?!"řekl Itachi. Jeho mladší bratr vstoupil. "Jsem rád, že si se stavil. Posaď se!"Sasuke poslechl. "Mám pro tebe práci."
"Jakou?"Už teď se to Sasukemu nelíbilo. Itachi se pousmál.
"Dva týdny budeš k jednomu známému chodit pro informace."Sasuke na to nic neřekl. Nesnášel práskače už od mala. "Jistě si už nad tím přemýšlel.
"Nad čím jako?!"
"Co sleduju tím, že se snažím napodobit nějakou zbraň?."Sasuke přivřel oči. Itachi se zvedl a přešel k obrazu, který vysel vedle na stěně. Chvíli si ho prohlížel a pokračoval: "Víš, asi před 18lety, existoval muž, který vlastnil legendární zbraň!"
"A ty ses rozhodl ji napodobit? Jak ubohé!"Sasuke málem vyprskl smíchy. Itachi na něj zamyšleně hleděl.
"Mýlíš se, Sasuke. Já jí našel!"
"Tak v čem je problém?!"
"Její nositel byl legendární střelec a zabiják. Proto tuto zbraň nemůže nosit jen tak někdo!"Sasuke si v tu chvíli vzpomněl na to, co říkal ten dělník.
"Nemůžeš se jí dotknout, že jo?!"Itachiho pohled to Sasukemu potvrdil. Teď už mu docházel i zbytek.
"Vyskytly se menší komplikace!"
"Nejsi pro ní dost dobrý nositel, tak si děláš její kopii! Jak obdivuhodné!"
"Jsem blízko, Sasuke! Strašně blízko!"Sasuke se zatvářil znepokojeně.
"Blízko čemu?!"
"Ke zničení mnoha životů!"
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Káťa Káťa | 27. listopadu 2009 v 19:31 | Reagovat

A je tu další část pokračování Yaoi povídky.......... :-D  :D  :-P

2 yuni-ewari yuni-ewari | Web | 27. listopadu 2009 v 20:08 | Reagovat

OK tak já si tě jdu přidat  :D A hned potom jdu přečíst tu povídku  :-D Copak chceš na diplom?? :D

3 yuni-ewari yuni-ewari | Web | 27. listopadu 2009 v 20:37 | Reagovat

Supeer chtělo by to další čáást ^.^ =DD

4 yamada SB yamada SB | Web | 28. listopadu 2009 v 10:02 | Reagovat

ty povidky sou tak Zupeer :3 hele Kated mas u me toho Eda s Royikem :D

5 yuni-ewari yuni-ewari | Web | 28. listopadu 2009 v 11:33 | Reagovat

OK jdu na to =DD Kohokoliv z naruta ;)  :D

6 yuni-ewari yuni-ewari | Web | 28. listopadu 2009 v 12:06 | Reagovat

OK tka už u mě na blogu máš diplík ;) Doufám, že se bude líbit =D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania