Naproti němu byly sochy všech dosavadních hokáge. Na jedné z nich konkrétně na čtvrté z leva seděl současný hokáge. Sasuke si oddechl. Zároveň ale ztratil odvahu k němu jít."Musím se hnout. Ale co mu mám říct? -Ahoj, Naruto jak je, sem fakt arogantních idiot a náfuka- to asi nezabere. Ach jo, co teď? Určitě ví, že tu stojím. Čeká, co udělám. V tomhle ho nesnáším. Miluje, když se kvůli němu chovám jako idiot. Sakra, umím s ním mluvit souvisle jen, když se hádáme nebo provokujeme. Jak dojde na srdceryvný řeči tak mě vždycky troufne. Teď bych neměl takhle přemýšlet, nechám to na později."
Sasuke zatnul ruku v pěst. Znova vzhlédl. Rozhodls se! Vyskočil a posadil se vedle Naruta.
"Eee, jak bych…..?" Začal rozpačitě Sasuke. Naruto se zašklebil.
"Takhle z tebe naposledy lezly slova, když jsme byli malí."řekl, když viděl jak Sasuke zápasí sám se sebou.
"Nevím, co ti mám říct! Tak sklapni! Musím si to rozmyslet."Sasuke se zamyslel. Naruto ho při tom pozoroval. Nedokázal se neusmívat.
"Sasuke?"
"Co je? Řekl jsem, ať nemluvíš, už to skoro mám!"řekl Sasuke.
"Víš, když se narodí jinchuriki,…"Sasuke zmlkl. "…proběhne mu hlavou jedna myšlenka.!"
"Jaká myšlenka?"Naruto se pousmál.
"Proč vlastně žiju?"
"To nemyslíš vážně?"
"Máš pravdu, nemyslím. Já vím, Sasuke."řekl Naruto.
"A co se stane potom?"
"Jinchuriky má jen dvě možnosti. Buď si vybere cestu pomsty a najde smysl svého života v zabíjení, nebo…"
"Nebo?"
"Nebo se rozhodne zemřít, Sasuke."To zřejmě Sasuke nečekal. Tvářil se dost zmateně.
"Tak jak to, že si…."
"Sem takovýhle."
"Jo. Ty přece neodpovídáš ani jednomu profilu. Tak jak si…?"
"Zvolil jsem si svojí vlastní cestu! Nebo si nevzpomínáš?"
"Tvoje vydřená cesta. Jo vzpomínám."
"Promiň, že jsem tak vyletěl. Jsem na tohle téma háklivej a navíc, to, co sem ti řekl, nikdo jiný neví. Víš, co to znamená, ne?"
"Já to nikomu neřeknu. A omlouvat bych se měl já. Přehnal sem to, promiň. Nechtěl jsem mluvit o tvojí no, o tvojí…"
"Rodině."
"Jo."
"Tušíš, jak si roztomilej, když se snažíš být milej."Usmál se. Hned dostal pohlavek!
"Au! To bylo za co?"
"Za to, že si jedinej koho snesu!"Oba dva se na sebe podívali a začali se smát.
.....
"Když se takhle smějete tak je vše v pořádku."řekla Sakura, která přišla v doprovodu ostatních.
"Vše je OK. Mimochodem jak pokračuje výkop?"Zeptal se Naruto.
"Moc dobře ne. Jde to pomalu."řekla Sakura.
"Tak jim pojďme pomoct."řekl Naruto.
"Jasně!"ozvalo se sborově.
Všichni se vydali zpátky k výkopu.
.....
"Ještě si my neodpověděl."
"Na co?"řekl tázavě Sasuke.
"Co je to rodina, Sasuke?"Naruto stál před ním a čekal na odpověď. Sasuke se nadechl.
"To je něco, co se o tebe stará a učí tě co je správné a co špatné. Co ti dává lásku a pocit bezpečí. Jsou to lidi, co tě chrání."
"Aha, takže je to podobný vám?"usmál se Naruto na své kamarády.
"Jo, něco jako my."usmál se Sasuke. A ostatní se přidali.
"Přestaňte lenošit, dáme se do práce!"Ozval se Narutův hlas. Všichni ho jako správní podřízení poslechli. Upozorňuji, že stále prší.
"Hodina už skoro uplynula a my nejsme hotovy!"řekl Shikamaru.
"Kolik nám ještě zbývá času?"řekla Sakura.
"Asi deset minut!"řekl Sasuke. Všichni hrabali, jak jen mohli. Pomáhali si, kouzli i hrubou silou.
"To je málo času! To nemůžeme stihnout!"řekl Lee.
"Nepropadejte panice! Mám ještě plán B!"řekl Naruto.
"Plán B?"ozvalo se sborově.
"Jakej plán B?"řekl Sasuke.
"Za každou cenu to musíme dodělat! Kdyby něco zdržím je!"řekl Naruto.
"Nechci dělat chytrýho ale tvým soupeřem je spousta vody! Jak bys chtěl zdržet vodu, ty idiote?!?"řekl Sasuke.
"Uvidíš. Mám pro vás překvápko."Naruto se zašklebil. Dostal ránu!
"Ty blbče! V takovouhle chvíli chceš blbnout?!?"řekl Sasuke.
"Já neblbnu! Myslím to vážně! A konec keců, do práce!"odpověděl Rokudaime. Všichni poslechli. Déšť se stupňovat! Nechtěl ustat ani zmenšit svojí sílu. Všichni byli promočení. Bláto jim lezlo pěkně krkem. Jejich odhodlání ale nezmenšilo svoje úsilí.
"Prší a prší. To tě vážně baví kopat jámu v tomhle slejváku?.....Ne, nebaví! Ale nemám na výběr!........Ale máš. Tohle přece není práce pro hokáge. A ty to víš…….Je mi jedno jestli porušuju zásady a správnou etiku!.......To si celý ty!........Jo. Nevím, proč se po sedmnácti letech ještě něčemu divíš?.........To já taky ne. Podívej jak tě všichni poslouchají a respektují…….Tobě se to líbí?.........Jo. Zaujalo mě to. A taky se překvapen…….A čím?........Že si to dokázal……Jo. Dokázal. Ale teď máme problém. A to dost velkej………Chceš udělat to co si myslím?.........Ano, chci. Máš něco proti?.........Ani ne! Jen si dej pozor, aby je to překvapení nezabylo………Jasně.
Kyuubi?.....Co zase! Neříkal si, že máš naspěch?......Bavíme se v mezičase, ne?Takže je to jedno…….To je fakt. Co chceš?.......Víš o tomhle útoku něco?......Ne! Proč?......Jen tak."
Prší a prší.
"Překvapení."Sasuke stál a přemýšlel s čím ohromujícím jeho hokáge přijde. Čas se krátil a výkop nebyl hotov. Nikdo se ale neodvážil vzdát. Naruto by je zahltil tisíci poznámkami a argumenty.
"Panebože!"řekl Shikamaru.
"Co se děje?"řekl Naruto.
"Čas, Naruto!"odpověděl Shikamaru.
"Co je s ním?"Naruto začal být nervózní.
"Čas vypršel!"
Z ničeho nic se začala třást zem. Před nimi se objevila vlna vody. Ohromná tsunami se valila na Konohu. Všichni čekali na rozkazi. Divili se, co jim bylo řečeno.
"Kopejte dál! Zdržím ji!"zařval rokudaime a sám se rozeběhl proti vlně. Vlna a Naruto!













Tak tady to je......sice ze spožděním ale přece! Doufám, že se vám to bude líbyt.