close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Síla vůle až za hranice možností -5. část

1. ledna 2009 v 22:52 | Konduto |  Síla vůle až za hranice možností
"Prosím, moc prosím. Potřebuju pomoct. Jestli mě slyšíš, pomoz mi. Chci je ochránit! Nedovolím, aby se jim něco stalo. Ale potřebuju tvojí pomoc. Kyuubi?!? ………..Neřvy tak. Slyším tě………..Tak co? Pomůžeš mi?........Mojí pomoc nepotřebuješ a nikdy si ji nepotřeboval………….Co tím myslíš?.......Už sem ti to říkal, Namikaze! Ale co. Nech to bejt. ….Namikaze? Opravdu je chceš zachránit?..........Jo, chci!.........Neslyším tě, Namikaze……………ANO, CHCIIII!!!!!!"
Zbytek pod Perixem


Narutovo tělo začalo zářit. Světlo se rozlézalo do všech koutů. Jeho síla byla větší než cokoliv jiného. Sazu vzhlédl. Uviděl něco co ani sám pořádně nechápal. V té záři viděl Naruta. Vycházely z něho dvě světla. Jedno bylo čistě modré, značilo lidskost. To druhé bylo krvavě červené, značilo nenávist. Míchali se mezi sebou. Splývaly! Ve finále bylo světlo bílé. Proto zářilo tak jasně. Sazu se probral z transu až, když světlo ničilo nepřítele. Město se očistilo od zla. Akazuki zmizeli. Světlo pomalu ustupovalo až zmizelo úplně. Naruto omdlel. No jak jinak. Svět byl najednou tak tmavý. Narutovi oči se zavírali. S úsměvem na rtech usnul.

A zase jsme v nemocnici. Naruto už pár hodin spí. Saya se nad ním nakláněla. Čekala až se Naruto probudí. A nečekala jen ona. Sazu se ve své kanceláři vrtěl v křesle. Přemýšlel. V tu chvíli někdo zaklepal na dveře.
"Vstupte."řekl Sazu. Do místnosti vešel Erari. "Co potřebuješ?"
"Přišel jsem kvůli tomu klukovi."řekl Erari. Sazu se vrátil k papírování.
"Co je sním?"řekl nepřítomně.
"Víte moc dobře co myslím, Raikage!"
"Nezvyšuj na mě hlas, Erari!"Zvedl se ze židle. "Také nad tím přemýšlím."dodal.
"A na co jste přišel?"Postavil se do pozoru.
"Na nic. Zatím."Obrátil se a hleděl směrem k nemocnici.
"Musíme něco podniknout. V naší vesnici je Jinchuriki z Konohy. Toho přece musíme využít."Naléhal Erari.
"Není to zase taková výhoda jak si myslíš."Erari se na něj nechápavě podíval.
"Jak to myslíte? To je triumf!"
"Je to Naruto! Žádnej triumf!"řekl naštvaně Sazu.
"Jistě. Zapomněl jsem, že ho máte rád. Ale to neznamená, že…."nedokončil větu.
"To stačí! …Už chápu proč to Naruto neříká lidem na potkání. Je to věc, se kterou se asi nerad chlubí. Nevšiml sis jak se zdráhal mi odpovědět.?....Z toho lehce usuzuji, že v minulosti tato pravda měla hrozné následky na jeho psychiku."
"Proč se tak staráte o jeho city? Je to démon. Ten žádné city mít nemůže.!"
"Říká kdo? Ty sám můžeš posoudit, jestli má nebo ne. Vždyť si sním strávil dost času, abys ho poznal. Zdál se ti bez citu?.."
"To s tím nesouvisí. Klidně to mohl zahrát! Takový típky znám! Copak ste neviděl ten jeho pohled. To nebyl pohled čtrnáctiletého kluka. Nebyl to vůbec pohled člověka!"řekl už neklidně.
"Takže ty sis taky všiml. Tím víc by si ho měl chápat, Erari."Erariho pohled byl stále zmatenější.
"Neurazte se, ale co bych měl chápat?!?"Raikage se otočil a sklesle řekl.:
"Nic, Erari. Vůbec nic."Zahleděl se opět z okna.

Nemocnici oslňovaly paprsky slunce. Vnikaly do většiny pokojů. I do toho kde ležel náš malý hrdina. Naruto pomalu otvíral oči. Saya byla stále vedle něho. Když zahlídla, že je Naruto vzhůru, zrudla a vstala z jeho postele.
"Jak ti je?"řekla.
"Bylo mi už hůř."odpověděl jí Naruto.
"To sem ráda. Počkej, dojdu pro svého otce."S těmito slovy zmizela ve dveřích. Naruto dostal čas na přemýšlení.

"Co se to vlastně stalo? Najednou jsem pocítil takovou sílu. Co to bylo za sílu? Byla moje nebo Kyuubiho? Nevím, sem zmatenej jako nikdy před tím. Bylo to tak příjemné teplo. Jako kdyby se ohřál vzduch. Nevím.Ten pocit sem už cítil. Kdy? Nevím. Já ……"

Do pokoje vstoupil Sazu. Za ním cupitala Saya, Tessa a nakonec Jiraya. Všichni se usmívali. To přišlo Narutovi podezřelé.
"Máte nějakou dobrou náladu, koukám."řekl jízlivě.
"Proč bychom ji neměli mít, Naruto."odpověděl mu Sazu.
"Vy nejste neštvaní?"řekl Naruto.
"Žiješ. Tak proč bychom měli být naštvaní.?"řekl Jiraya.
"To sis oddechl, co? Ha, zajímalo by mě, jak bys to vysvětloval babče.?."řekl Naruto a všichni se tomu zasmáli.
"Zas máš moc energie."řekl Sazu. "Nechceš se jít projít?"dodal.
"S tebou?"optal se Naruto.
"Jo. Jestli chceš?"odpověděl Sazu.
"Tak jo. Jdem."A tak spolu vyrazili pryč.

Zastavili se někde u jezera.
"Můžu něco vyskoušet?"řekl sazu nečekaně.
"Jasně a co?"řekl Naruto.
"Zavři oči."Naruto se zašklebil.
"Tak to ne. Vím jak to dopadlo naposled. V jednu chvíli zavírám oči a pak mě nenápadně skopneš ze skály. Znova na to nenaletím. To by se ti líbylo."
"Tady tě nemám kde shodit. No tak, věř mi."Naruto se na něj podíval a zavřel oči.
"Mám na výběr."Sazu ho vzal za ruku. Zatočil s ním a vedl ho rovně. Pořád šli rovně. Trvalo to chvíli ale Narutovi to přišlo jako věčnost.
......
"Hele, Sazu kam to sakra jdeme? A proč ses tak najednou zastavil.?"optal se nervózně.
"Naruto? Otevři oči."Naruto je otevřel. Nechápal co mu tím chce Sazu říct. Podíval se na něj.
"A co jako? Proč tu jen tak stojíme na vodě? Co tu hodláš vyzkoušet?"Sazu čekal. Zkoumal Naruta pohledem, aby mohl jako první zahlednout radost. V tom se to stalo. Narutovi to došlo. Sám to řekl. Stojí na vodě! A to by nedokázal, kdyby neměl…….
"CHAKRU! JÁ MÁM ZPÁTKY SVOJÍ CHAKRU!!"začal hulákat a lítat po vodě. Sazu ho z nadšením a zájmem pozoroval. Zatímco se Naruto radoval, Sazu přemýšlel co dál.
"Naruto. Přestaň blbnout a pojď sem!"řekl Jiraya. Naruto k němu doběhl.
"Chceš, abych se protáhl? Dlouho sem to nedělal."řekl mu Naruto.
"Jasně. Potřebuješ to jako sůl. Nepoužíval si chakru půl roku. Řekl bych, že máš co dohánět."odpověděl Jiraya. Naruto poodběhl. Postavil se doprostřed jezera.
"Co to dělá?"optal se Sazu.
"Uvidíte."řekl Jiraya a zašklebil se. Naruto spojil ruce. Začal se soustředit. Voda se začala hýbat. Vířila kolem něj. Začala se pomalu zvedat až vytvořila kolem Naruta sloupec vody. Polovina jezera se vznášela kolem Naruta. Sazu se neubránil a otevřel pusu.
"Ten kluk je nebezpečnej, když se začne soustředit. A ještě nebezpečnější je, když začne přemýšlet."řekl Jiraya.
"Jak je to vůbec možný? Tolik chakry. Silné chakry. Neuvěřitelné."Úžas v jeho tváři se mísil se strachem.
"Jak ste se rozhodl Raikáge-sama.?"optal se Jiraya. Sazu se najednou probral z transu.
"Rozhodl nad čím?!"odpověděl nabroušeně.
"Nad Narutem, přece. Nejsem hlupák, Raikáge-sama."řekl a pohlédli si do očí.
"Nemám s ním nic zlého v úmyslu to ti říkám rovnou. Až se mu uzdraví i ta ruka může odejít a ty sním."řekl a odešel. Jiraya ještě chvíli sledoval Naruta. Potom začali dohánět to co zameškali.

Po celém týdnu cvičení chakry byl Naruto hodně unavený. Čekal by, že ho nechají odpočinout, ale Sazu měl jiné plány.
"Naruto! Vstávej!"řekl Sazu a vyhodil ho z postele.
"Co vyvádíš?!? Já chci spát."řekl Naruto a zachumlal se zpět do peřiny. Sazu se ale nedal odbýt.
"Vstávej! Nebo tě nenaučím to, co tě chci právě naučit."Naruto vyskočil z postele tak rychle, že ho porazil radostí.
"Tak jdeme na to! No tak, Sazu vstávej. Jdeme se učit."
"To sem chtěl slyšet, prcku. Sem zvědav jak dlouho ti to nadšení vydrží
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 monisska monisska | 2. ledna 2009 v 12:28 | Reagovat

super!! Uz se tesim na dalsi dil!!

2 Konduto Konduto | 2. ledna 2009 v 18:11 | Reagovat

Dnes by měl být poslední díl téhle povídky hotov....Těžte se na finále.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania