
Do pokoje vnikalo sluneční světlo. Kluk se pomalu probouzel. Porozhlédl se kolem. Byl tu sám. Někdo zaklepal.
"Vstupte."řekl mladík. Do pokoje vstoupila Hokage a dva radní. Mladík zpozorněl.
"Vstupte."řekl mladík. Do pokoje vstoupila Hokage a dva radní. Mladík zpozorněl.
"Co se děje?"zeptal se.
"Máme pro tebe zprávu. Rada se rozhodla a já také."
"Na čem?"zeptal se mladík.
"Naruto Uzumaki, přišli jsme ti oznámit, že si byl zvolen 6-hokage. Souhlasíš?"řekl jeden z rady. Naruto zůstal v transu.
"To myslíte vážně?"optal se.
"Ano."řekla Tsunade.
"Je mi sedmnáct."řekl Naruto.
"Tvůj věk s tím nemá co dělat, ale to že si nejmladší hokáge v historii ti snad říkat nemusím."řekl radní.
"Takže. Jak ses rozhodl?"řekla Tsunade. Naruto se na ni podíval. Potom se zvedl a podíval se z okna. Zavřel oči. Usmál se.
"Tak jo."
Zbytek pod perixem
O MĚSÍC POZDĚJI:
"Procházím se po známých místech a vzpomínám na časy, kdy mě měli za dítě. To, že sem hokáge ale nic nezměnilo v mém životě. Sakura mě furt mlátí a Sasuke si ze mě furt utahuje. Ale jako vždy, když jde do tuhého držíme při sobě. Kyuubi je pořád mojí součástí.
Spousta členů rady si myslí, že Tsunade udělala chybu, když mě zvolila svým nástupcem. Ale většina lidí ji dalo za pravdu. To mě překvapilo.
Když sem tam stál. Stál před všemi lidmi, kteří mi věří a kteří budou se mnou v dobrém i zlém. Ten pocit mě zahřál u srdce. Jejich pohledy byly plné naděje a víry. Víry ve mně. To sem si vždycky přál. Přál a doufal, že ten pohled uvidím. Jsem šťastný, ale přesto mi něco chybí. A nejhorší je, že vím co."
Naruto sklopil hlavu. Zastavil se. Jeho myšlenky se zastavily u stejného bodu jako minule. U témata, o kterém se nikdy nechtěl bavit. Rodina. Teprve před dvěma měsíci se dozvěděl kdo opravdu je. Syn Kushiny Uzumaki a Minata Namikaze, 4-hokage. Zpočátku tomu nechtěl věřit, ale potom si vzpomněl na něco, co ho přesvědčilo, že mu říkají pravdu. Rodina. I když se dozvěděl, kdo byli jeho rodiče, tomu slovu nedokázal porozumět. Nechápal, jak mohli milovat někoho, koho ani neznali? Někoho kdo se právě narodil? Jak mohl pro své rodiče znamenat tolik, že kvůli němu zemřeli?
....
Naruto zvedl hlavu k výšinám. Pozoroval, jak si vítr hraje s mraky. Zavřel oči.
"Co to tu vyvádíš? Není to otrava?"zeptala se příchozí osoba.
"Shikamaru, co tu děláš?"zeptal se Naruto.
"Ptal sem se první."řekl mu na to.
"Procházím se, proč?"
"Neměl bys být v kanceláři a podepisovat nějaký papíry?"
"Poslední měsíc mám pocit, jako když mě tajně hlídáš, jestli dělám to, co mám."
"To se ti jenom zdá."Usmál se.
"Ale já sem v kanceláři."Nechápavý výraz.
"Jak to myslíš?"
"Můžu být jeden s tisíce, zapomněl si.?"
"No jo. Ty tví klony."Shikamaru se zastavil. Naruto se ohlédl.
"Děje se něco?"Shikamaru se po něm podíval.
"Asi bys tam měl zajít. Lepší originál než kopie."neusmál se. Naruto zpozorněl.
"Tak jo, když jinak nedáš, mami."zašklebil se a dal se na opačnou stranu.
"Tohle je můj hokage. Sakra, je tohle možný."Zakroutil hlavou a vyrazil za ním.
V kanceláři:
"Zopakuj mi to, prosím."řekl Naruto(klon). TenTen vzdychla a zopakovala mu hlášení o účastnících chuninské zkoušky.
"Aha, to jsou všichni?"
"Už po páté, ano."odpověděla TenTen svému hokáge.
"Dobře a zítra je zahájení turnaje."
"Ano. Ne, aby si přišel pozdě, jasný."pohrozila mu.
"Jasný."řekl Naruto a zasalutoval. TenTen se dala na odchod. Někdo zaklepal.
"Vstupte."řekla. Ve dveřích se objevil Shikamaru a s ním i ..Naruto?
.....
"Tohle mi děláš schválně, já se tu půl hodiny bavím s klonem!"řekla naštvaně. Naruto na židli zmizel a ten ve dveřích se pousmál.
"Promiň. Abych ti to vynahradil, přijdu zítra včas. Platí?"TenTen si ho prohlížela.
"Pro tentokrát ti to odpustím. Ale nezapomeň, co si slíbil."řekla a odešla.
"Ta měla zase náladu. To je otrava."řekl Shikamaru. Naruto se ještě zahleděl z okna a potom řekl.:
"Na zítra se moc těším. Ty ne?"otočil se.
"Ale jo. Jenom to nebudeme mi, kdo se bude být."
"Jo to je škoda."Usmál se.
"Ale určitě na to nezapomeň."
"Jak bych mohl."
Před Konohou:
Je noc. Sedm postav. Brána je zavřená.
"Tady je to."oznámí starý muž.
"Hurá. Ještě chvíli a měl bych křečový žíly."řekl mladší muž kysele.
"Zase si musel něco říct, co?"ozval se přísný ženský hlas.
"Nechte toho. Kvůli tomu tady nejsme!"okřikl je starší muž. Zřejmě to byl jejich velitel, protože poslechli.
"Takže vyrazíme ráno, pane?"optal se jeden s ostatních.
"Ano. Přesněji na začátek chuninské zkoušky. Teď se vyspěte. Zítra nás čeká to nejtěžší ze všeho."
Druhý den:
Už od rána byly v ulicích Konohy velké davy lidí. Všichni se cpali do arény a hledali volná místa. Mezi příchozími byli i naši hrdinové. Chvilku jim trvalo, než našli místo kam by se mohli všichni naskládat a mít dobrý výhled.
"Nečekala jsem, že letos bude takový nával lidí? Vy jo?"řekla Sakura.
"To snad nečekal nikdo. I ostatní byli překvapeni tím, kolik přišlo fanoušků." Řekl Lee.
"Snad něco vymysleli, víte jak to myslím. Zpestření programu."řekl natěšeně Kiba.
"To nemyslíš vážně?! Ty suchaři a zpestření? To nejde přece dohromady."srovnal ho Sasuke.
"Ať je to tak nebo tak. Dneska to bude zajímavý."podotkl Neji. Všichni s ním souhlasili.
"Těším se, až uvidím Shikamara v akci."řekla Ino, když viděla přicházet účastníky.
"No jo. On je rozhodčí. Málem sem na to zapomněl."oznámil Chouji z brambůrkama v puse.
"Kdyby ses tak necpal, mohl sis vzpomenout."řekl Sai. Všichni sebou škubli, aby chytili Choujiho dřív, než Saie zabije. V tom se ozvala Hinata.: "Už to začíná. Koukejte."













Tak tady to je----new story-----užijte si to