2. Kapitola
OSUD DÍVKY
Na Trafalgarském náměstí stojí mnoho domů. V jednom z nich leží těhotná žena. Osm měsíců rostlo dítě v jejím lůně. Už se nemohla dočkat až se narodí. Začalo pršet. Náměstí se vyprázdnilo. Všude bylo ticho. Najednou řev. Žena rodí. Manžel přiběhl do pokoje a snažil se své ženě pomoci. Sousedé zavolali sanitku.
Sanitka při své odjezdu houká. Oči hledí za ní. Dravec skočí ze střechy. Rozhlédne se. Dá povel. Jeho skupina se pohne.
"Vzhůru za kořistí!"řekl jeden z démonů. Ostatní ho následovali.
Devět osob z rasy démonů stojí před nemocnicí. Čekají na svou chvíli. Uplynulo pár hodin. Dítě se narodilo. Pláč se nesl chodbami. Po jedné z nich někdo kráčí. Černý plášť. Rudé oči. Nathaniel natáhl ruku. Dotknul se kliky. Otevřel!
Místnost byla malá. Uprostřed ležela žena a v postýlce vedle ní spala právě narozená holčička. Nathaniel přistoupil k dítěti. Natahoval se pro něj, když tu se žena zvedla. Přispěchala ke svému dítěti vzala ho do náruče.
"Co tu chcete!??"
"To dítě."odpověděl klidně.
"Vypadněte!! Hned!!"žena už křičela.
"To nepůjde, ženská. Rozkaz je rozkaz, víš?"řekl Lu, který se objevil v okně.
"Kdo proboha ste?"řekla žena roztřeseným hlasem.
"To vás nemusí zajímat. O vás nám nejde! Dejte nám to dítě a mi odejdeme!"řekl Nathaniel klidně. Žena se ale nedala.
"NE!"křikla.
"Jak chceš, ženuško!"řekl Lumier a hodil po ní ohnivou kouli. Žena se sehnula! Koule jí minula. Narazila do stěny. Začalo hořet! Celý pokoj byl za chvíli v plamenech.
"Už musíme, puso."Lumier zmizel. Nathaniel stál pořád na místě. Hleděl na ženu.
"Pojďte se mnou."řekl. Žena neotálela. Rozeběhla se k němu. Strop se uvolnil! Na ženu spadla hořící deska. Celá od krve natáhla ruce z dítětem před sebe. Nathanielův pohled se nezměnil. Nehnul ani brvou.
"Prosím, zachraňte mojí dceru. Prosím chraňte ji. Před nimi."řekla polomrtvým hlasem. Nathaniel se pohnul.
"Před kým?"
"Před temi co ji chtějí zabít a hlavně před těmi, kteří ji hodlají využít. Slibte mi to, prosím."Démon se podíval na dítě a potom ženě do očí. Chvíli přemýšlel.
"Nemůžu!"
"Prosím!"Oheň se v pokoji rozšířil. Dosáhl už plynového topení. Žena ho zoufala a stále prosila. Nathaniel zavřel oči.
"Dobrá, slibuji!"VÝBUCH! Pokoj a s ním ¼ budovy se rozletěli do všech stran. Plamany šlehaly vysoko nad budovu. V dálce bylo slyšet houkání hasičů. Celý večer hasily požár. V ranních hodinách se jim to konečně podařilo. Když byl požár uhašen jednotlivci sčítali oběti. Zemřela jediná osoba. Žena, která se našla pod zavaleným stropem. Její právě narozené dítě se nenašlo. Podle rozsahu škod a věku dítěte se usoudilo, že uhořelo společně se svou matkou. Víc se to neprošetřovalo. Budova byla tak poškozená, že část se jí rozhodli zbourat.
O týden později byl slyšet výbuch někde v části Londýna. Budova byla zbourána.
Dítě v náručí démona nepřestávalo plakat. Démon zmizel. A s ním i nový život.












a dik :) ja to udelam, ale pac ais az pres prazky nebo kdy.. juu vim ze jsem lina xD