close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Síla vůle až za hranice možností -2. část

16. listopadu 2008 v 16:53 | Konduto |  Síla vůle až za hranice možností

Naruto se tvářil překvapeně. Muž si toho všiml.
"Překvapen, prcku?"
"Docela jo. Nečekaný zvrat."řekl Naruto.
"Co tím myslíš, prcku?"
"No, abys rozuměl, lidi jako ty většinou chtějí mě!"
"Vážně?!? Tak to tě musím zklamat. Ty,.."ukázal na Sayu. "Půjdeš se mnou!"
Zbytek pod Perixem

"Na to zapomeň, blbečku!"řekla Saya. Vytáhla svou zbraň a mrštila s ní po nepříteli. Ten uhnul. Síla zbraně rozdrtila jednu stěnu statku. Naruto žasl nad tím co držela Saya v rukou. Vypadalo to zvláštně. Než se jí stačil zeptat co to je, Saya zopakovala útok. Minula! Naštvaně vyrazila proti nepříteli. Zásah! Tělo muže odletělo a narazilo do jedné ze stěn statku. Saya se otočila schovala zbraň a vrátila se k Narutovi.
"To bylo super, ne?"Naruto neodpověděl.
"Co ti je?...Naruto, co se děje?!"
"Přiznávám, že nejsem dvakrát chytrej ale něco přesto vím…."
"A to je co?"
"Takovýhle idioti nechodí sami!"Jak to dořekl vyřítili se ze stavení tři osoby. Jejich zbraně se leskly v zapadajícím slunci. První seknul Naruta. Ten se rozplynul. Saya jen hleděla na místo kde zmizel. A nebyla jediná!
"Kam zmizel?!"řekla osoba údajně žena. Nepřítel byl zmaten a překvapen. Jako vždy! Naruto se vyřítil ze stavení. A jeho tři klony také. Nepřítel byl obklíčen.
"Chyběl jsem vám?"zazubil se Naruto. Tři klony a originál zaútočili naráz. Nečekaný útok odzbrojil protivníky. Měli vyhráno. Nebo si to alespoň mysleli. Poslední útočník se schovával na střeše! Čekal! Zahlídl příležitost. Vyrazil! Meč se zaleskl ve zbytku slunečních paprsků. Muž se rozmáchl a bodl. Meč projel pravým ramenem oběti. Krev! Spousta krve! Saya pomalu otevřela oči. Strnula! Naruto měl meč zabodnutý v rameni. Nehýbal se.
"Tak klučina se umí obětovat? Skvělé, netušil jsem, že to půjde tak snadno."
"Drž…, drž hubu!"řekl Naruto šeptem. Snažil se hnout. Nepodařilo se mu to! Muž si toho všiml. Zašklebil se.
"Přerušil jsem ti proud chakry, prcku. Divím se, že ještě dýcháš!"řekl muž a při hlasitém smíchu odhodil Naruta daleko od sebe.

"Sakra, proč já. Ta bolest je nesnesitelná. Cítím se jakoby mi odumíralo postupně celé tělo. Moje chakra, co se to s ní děje? A kde vůbec je? Zmizela?! Kam? ………Kyuubi? …Kyuubi, kde si? …Proč neodpovídáš? …Řekni něco!! Prosím! …Co to znamená? Řekni? …Kyuubi??!!"

Naruto nevěděl nic! A viděl jen tmu. Prosebný hlas slyšel v dálce až ho přestal slyšet úplně. Pohltil ho stín.

"Namikaze………Namikaze, ……prober se, prcku. ……Kyuubi, co se to…Mlč! ……Si nějaký podrážděný? ……A proč asi!?! ……eee, máš zaražený prdy? ……Ne, ty hlupáku jsem unavený! ……A z čeho ty můžeš být unavený? ……Buď ti to nedochází nebo si nevděčník! ……eee, co mi má docházet? ……Ale nic, nech to plavat. Měl bys vstát. ……A proč? ……Protože už ležíš týden a někdo si o tebe dělá starosti! ……Fakt, to bude nejspíš Saya, musel sem ji vyděsit. Není na mě ještě zvyklá. ……Na tebe si nejde zvyknout, si expert na překvapování lidí a nerad to přiznávám ale překvapuješ i mě. ……No, to už je na nobelovu cenu. Kyuubi? ……Co je?! ……Proč si mi neodpověděl, když sem se tě ptal kde si? ……Měl sem práci, Namikaze. Neměl jsem čas odpovídat na tvý blbý, hysterický, otázky! A už se prober! Hned!"

Nemocnice. Jeden z pokojů. Pacient se probouzí. Tmu, kterou do teď Naruto viděl se pomalu trhala. Světlo? Naruto otevřel oči. Byl unavený a bolelo ho celé tělo. Posadil se. Do ramene mu vystřelila bolest. Začal se chvět. Zarazil se! Nemohl pořádně hýbat s rukou! Neměl v ní cit pro sílu.
"Neměl by ses hýbat."řekl Raikage.
"Ccc….co se stalo?"optal se Naruto.
"No, zase si blbnul. Tentokrát tě to přišlo draho!"řekl Jiraya.
"Co mám z rukou? Musím se snažit, abych s ní hnul!?"řekl Naruto.
"Tvoje zásobovací chakrové obvody jsou dočasně poškozené a taky prázdné. Tělo na to reaguje vyčerpáním a leností!"řekl Raikage.
"Eee…nechápu, co to znamená? Řekni mi to jednoduše!"řekl Naruto.
"Uzumaki Naruto, ztratil si chakru!"řekl Raikage. Ticho. Naruto nedokázal nic říct. Jiraya i Raikage čekali jak zareaguje.
.....
V tom okamžiku vběhla do pokoje Saya, celá udýchaná bez váhání objala Naruta a strašně se mu omlouvala.
"Je to moje chyba. Měla jsem dávat větší pozor. Promiň mi. Ty se teď kvůli mně trápíš a já se jenom vytahovala."Rozbrečela se.
"Přestaň bulet! Tvoje chyba to není. Můžu si za to sám. A mimo to kdo ti řekl, že kvůli tobě trpím? Taková blbost. Tak už nebuď smutná, Sayo."řekl Naruto a utřel jí slzy.
"Ale já tě teď budu muset každý den léčit a dávat tě do pořádku! To ti nevadí?" Z úsměvem se na ní podíval a řekl.: "Ne. Tenhle druh léčení mám rád."Saya se po chvilce usmála také. A trochu se začervenala.
"Co teď hodláš dělat?"zeptal se Jiraya.
"Budu dál trénovat. Jenom bez chakry!"odpověděl Naruto.
"Je pravda, že bys to potřeboval. Tvoje tělo jaksi zlenivělo!"řekl Jiraya.
"Jak to?"řekl Naruto.
"No, si zvyklí mýt pořád chakru, hodně chakry. Tvoje tělo si na tu zásobu zvyklo. Proto si teď připadáš těžký a unavený. Tvůj nedostatek chakry vyvolává teplotu. Už nejsi tak odolný, Naruto! Tak si dej pozor co děláš!"řekl Jiraya.
"Fajn, rozumím."
......
"Bude tě to bolet."ozval se najednou Raikage.
"No a co! Z bolestí počítám a vždycky počítat budu."řekl mu Naruto.
"To jsou odvážná slova. Od někoho tak mladého."řekl Raikage.
"Nevěříš mi!?! Dokážu ti to!"
"Myslíš to vážně?"
"Měl bys tomu věřit."
"Dobrá tedy. Zítra začínáme s tvým tréninkem!"s těmito slovy se dal na odchod.
"Moment, proč až zítra?!?"řekl Naruto.
"Stoupni si. Hned!"Naruto se zatvářil překvapeně. Odhrnul peřinu a postavil se. Ramenem mu projela bolest. Zhroutil se na zem.
"Jak sem řekl, prcku. Zítra začneme! Teď odpočívej budeš to potřebovat!"Dveře se zavřeli. Raikage odešel.
......
"Myslel si to vážně?"zeptala se Saya.
"Jo myslel. Nikdy neberu svoje slovo zpět! To si zapamatuj!"Saya na to nic neřekla. Z obavami odpustila místnost. Naruto čekal. Jiraya nic neřekl. Zvláštní.
"Ty mi nic neřekneš?"optal se Naruto.
"I kdybych řekl, neposlechl bys mě. Si tvrdohlavý jako mezek.!"Podíval se z okna a dodal. "Teď bys měl odpočívat. Uvidíme se zítra ráno."odstoupil od okna a zmizel ve dveřích. Naruto zůstal v pokoji sám. Opravdu?
......
"On ti věří, co?"řekla liška.
"Vypadá to tak. Proč?"řekl Naruto.
"Nevšiml sis?!"
"A čeho?"
"To není jen důvěra, on zkouší co vydržíš, Namikaze. A ne jenom on."
"Ty myslíš i toho blbce, Raikage?"
"Jo. Přesně toho. Dej si na něj pozor, Namikaze!"
"To že mi leze na nervy neznamená, že je špatný člověk. I když to co o něm zatím vím mě moc nenadchlo."
"Jak myslíš, Namikaze. Ale neříkej, že sem tě nevaroval. Má v rukávu jedno eso abys věděl. Triumf proti tobě."
"Proti mně? A co to je?"
"Tvoje minulost, Namikaze. Ta minulost, o které nic nevíš. A z rozkazu Konohy ani vědět nesmíš!"Naruto nic neřekl. Sklopil hlavu.
"Věděl jsem, že mi něco tají ale…"polkl.
"Ale, co?"
"Ale nečekal jsem, že my ještě pořád lžou do očí."řekl naštvaně Naruto. Do ramene mu vjela bolest. Lehl si. "Jiraya měl pravdu potřebuju si odpočinout."Zavřel oči. Usnul. Kyuubi ještě chvíli stál a potom zmizel.

Druhý den. Ráno. Chlapec na lůžku spí. Spí a spí.
"STÁVAT! JE RÁNO!"zařval Raikage. Naruto se tak lekl, že spadl s postele.
"Au, to musíš řvát! Já tě slyším!"zvedl se.
"Začneme. Oblékni se a pak ti dám něco na tu ruku."řekl Raikáge. Naruto se oblékl.
"A co?"Raikage mu vzal ruku obvázal a zpevnil několika dlahami.
"Tak, a je to. Můžeme jít."Pokoj zůstal prázdný. Naruto a Raikage vyrazili na cvičiště. Vypadalo jako stadion. Naruto se nestačil divit co tu všechno bylo. Nářadí, různé stroje na cvičení a nějaké tyče ve výšce.
"Co je to?"zeptal se.
"Tomu se říká hrazda."
"Hrazda, jo?"
"Sám to poznáš."Šli dál až došli na menší plac. Raikage zastavil. Naruto také.
"Co budu muset dělat, eee..ee…Jak se jmenuješ?"
"Sazushimaruoshi Maru."
"Co to je za jméno? To si jde zapamatovat? Pochybuju. Hmmm…budu ti říkat Sazu."
"Cože?"
"Sazu. Budu ti říkat Sazu. Líbí.?"
"Nikdo mi nikdy nedal přezdívku."
"Vážně? To se divím. Při tak strašným jméně by to mělo být normální, ne?"
"Nedali mi ji asi proto, že si to nedovolí. Jako důkaz loajality a úcty. Říkají ti ta slova něco?"
"Jak si to říkal. Loa-co?"
"Loajální člověk je ten, který je věrný svému vůdci a vládě. Někdy může být i podlézavý ale i poctivý, upřímný, přímý, otevřený v jednání, čestně plnící závazky a respektující zájmy druhého."
"Eee…mohl bys to zopakovat, nějak sem tě asi nepochopil."
"Necháme to na jindy. Teď ti dám úkol."
"A to je co?"
"Budeš dělat kliky dokavaď neřeknu dost! Rozumíš.?!"
"Nic víc? Tak jo."
"Nezapomeň. Kdykoliv to můžeš vzdát a skončit."
"Na to nespoléhej. Dokážu to! Tomu věř!"
"Jak myslíš. Musím už jít. Začni!"S těmito slovy zmizel v oblaku kouře. Naruto začal.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Konduto Konduto | 16. listopadu 2008 v 16:57 | Reagovat

Další díl mé další povídky.....DOufám, že se zatím líbí. Čtěte...

2 komentík komentík | 16. listopadu 2008 v 21:15 | Reagovat

skvělí

3 monisska monisska | 19. listopadu 2008 v 16:20 | Reagovat

nadherny uz se tesim na dalsi dil

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania