close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Některé články jsou určené lidem od 18 let
OHLEDNĚ MANGA MI PROSÍM NAPIŠTE NA MAIL

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Vzpomínky, které se nedají vymazat.......7

28. srpna 2008 v 1:13 | Konduto |  Vzpomínky, které se nedají vymazat......
První se probudil Sasuke. Chvíli koukal do dálky a pak na Naruta. Ten ještě spal. Sasuke ho samou nedočkavostí probudil. Nastal čas. Čas, na který se Sasuke připravoval. Oba dva se postavili co nejdále od propasti.
Zbytek pod perixem

"Připraven?"optal se Naruto.
"Jo, sem."odpověděl Sasuke. Rozeběhli se. Skočili. Sasukemu bušilo srdce. Byl celý vzrušený. Stoupl mu adrenalin. Letěl. Sice jen chvilku, ale přesto letěl. Podíval se na Naruta. Byl ve stejném stavu jako on jen v něčem se lišil. Měl zavřené oči. A to podivnější bylo to, že zářil. Sasuke z něj nemohl zpustit oči. Jak Naruto otevíral oči záře postupně mizela až zmizela úplně. Když se Sasuke probral, zjistil, že jsou na druhé straně srázu. Začal se radovat. Smál se a poskakoval všude kolem. Naruto na něj jen nevěřícně koukal. Pak se ale usmál a řekl.:
"Docela mám hlad. Co ty na to, že bychom si dali rámen?"
"Tak jo. A co je to rámen?"zeptal se Sasuke.
"Ty nevíš co je rámen? Tak to napravíme, pojď!"řekl Naruto a rozeběhl se. Sasuke na nic nečekal a běžel za ním.

Zastavili se až u Ichiraku.
"Tak pojď, posaď se."vyzval Naruto Sasukeho, když vyděl, že tápe.
"Máma mi zakázala tohle jíst. Prý je to nezdravý."
"Ale prosím tě! Jednou se stejnak budeš muset sám rozhodovat. Jestli teda nechceš být ten co skáče na baterky?"
"To teda nechci, ale….."
"No tak, kvůli mně. Věř mi."řekl Naruto a usmál se. Sasuke na něj chvíli koukal pak se pousmál a kývnul na souhlas. Naruto objednal dva rámeny. Sasukemu to chutnalo. A moc. Řekl, že lepší věc nikdy nejedl. Naruto měl radost, že mu chutná a tak ho pozval i na oběd. Když dojedli přišla řeč na vážnější věc. Teda podle Sasukeho byla vážná…
"Rodiče mě zabijou. Už dva dny sem nebyl doma."
"Neboj. Půjdu klidně s tebou a všechno jim vysvětlím."
"Ne. Jestli půjdeš se mnou nedovolí mi, abych se s tebou kamarádil. A to já nechci."Naruto se začervenal.
"Ty se semnou chceš kamarádit? Ty mě bereš jako kamaráda?"
"No,….jo,….."Sasuke se začervenal taky. "Je to špatný. Nebo nejsme kamarádi.?"řekl zklamaně.
"Málem jsme umřeli, učil sem tě ovládat chakru, jedli jsme spolu….hmm, myslím, že jsme kamarádi a to moc dobří.Hihi…"s úsměvem řekl Naruto. Sasuke se usmál a zdvihl ruku.
"Přísahej, že i kdyby se stalo cokoliv nikdy na to nezapomeneš."Naruto věděl, že to myslí vážně. A tak mu podal ruku.
"Já, Naruto Uzumaki, ti slibuji, že nikdy nezapomenu na svého nejlepšího kamaráda."Sasuke se usmál a řekl.:
"Já, Sasuke Uchiha, ti slibuji, že nikdy nezapomenu na svého nejlepšího kamaráda."Usmáli se na sebe a pak Sasuke něco dodal.: "Co chceš teda dělat.?"
"Jak to myslíš? Nechtěl si jít domu?"
"Když nad tím tak přemýšlím tak do dvou dnů zbývá pár hodin. Takže…"
"Chápu. Takže náš malej, ubrečenej Sasuke je taky vyčůranej. Fajn, nemám nic proti."
"Hele já se jen snažím ulehčit situaci."
"Dobře mám nápad."
"A jakej? Jestli je to nějaká pitomost!!"
"Ne, co kdybychom šli k vodě. Tam na konci Konohy?"
"Zase ke srázu? Tobě ten jeden nestačil. Už to, že by na zakázaném místě bylo dost nebezpečné.!"
"Nevyváděj a pojď."řekl Naruto a oba dva se vydali přesně tam kam se Sasukemu moc nechtělo. Sám sobě si nadával za to, že jde někam kam se nesmělo. Vidět ho někdo z jeho rodiny, tak by strávil dvě hodiny tím, že by ho poučovali o zákazech. "Možná měl Naruto pravdu. Neměl bych je zase ve všem poslouchat. Mám přeci svůj názor né?"
......
Z myšlenek ho vytrhl až Narutův povyk.:
"Sasuké!! Pojď nahoru, je tu skvělí výhled."
"Jo, už jdu!!"Sasuke vylezl až tam kde stál Naruto.
"Podívej na tu krásu."řekl Naruto, když byl u něj.
Sasukemu se zastavil dech. To co viděl bylo naprosto úžasné. Jak Naruto může vědět co se mu líbí a co ne. Je snad stejný. Otočil se a usmál se. Naruto si toho všiml a usmál se taky.

Za nimi ve křoví.: "Vidíš je?"řekl jeden hlas.
"Jo, můžeme ho chytit, né?"řekl druhý.
"Ještě ne, počkáme až se ten druhý vzdálí."řekl zase první.
"Dobře."Křoví se trochu pohnulo. Naruto zpozorněl. Věděl, že se něco děje. Sasuke na něm poznal, že není všechno v pořádku. Zeptal se.:
"Naruto?"odmlčel se. "Děje se něco?"
"Ty sis nevšiml.?"řekl překvapeně.
"Ne, čeho bych si měl všimnout, řekni?"
"Už od oběda nás někdo sleduje. Nevím sice proč a co chtějí ale vím, že nejsme sami.!"řekl Naruto.

"Sakra,……kdo to je? ……moje smysly jsou pořád ve střehu ale pořád nevím kdo to je a hlavně kde je? ……Kyuubi, víš kde jsou? ……Jo……a řekl bys mi to! ……Ne, máš vlastní smysly a mimo to myslím, že víš kde jsou……"

Naruto upínal oči na keř před sebou. Z něj se náhle vyřítili dvě postavy. Dva muži. A sakra….
"Ty, Uchiho. Půjdeš s námi!"řekl jeden.
"Proč by měl, ty jeden opičáku!?!"řekl Naruto a stoupnul si před Sasukeho.
"Uhni kluku, ty nás nezajímáš. Si jen problém.!"řekl druhý.
"Ccc…..jen přes mou mrtvolu, hezoune.!"řekl Naruto a postavil se do útočné pozice.
"Jak chceš prcku, varoval jsem tě!"řekl ten druhý a kopnul do Naruta tak silně, že odletěl několik metrů. Sasuke se ani nehnul. Nemohl. Strach mu bránil v pohybu.
"A teď půjdeš, nebo tě zabiju!"Muž se napřáhl. Jeho zbraň mířila k Sasukemu. Ale nez stačil kdokoliv něco udělat zastavila se o Narutovo tělo. Ten jen zavil bolestí. V té rychlosti sebe i Sasukeho shodil ze srázu. Sasuke spadl do vody jako první. Nadechl se a pomohl Narutovi doplavat na břeh.
Pak se s Narutem na zádech rozběhl domů. Nevědl jak je možný, že běží. Ale přesto běžel. Nevěděl proč se nebojí. Nebál se. Né o sebe.

"Musím běžet rychleji……musím tam doběhnou včas……musím to zvládnout……nechci……nechci abys umřel……ty ne……mám strach……o tebe."

Sasuke si náhle uvědomi skutečnost. Nebál se kvůli Narutovi. Nebál se, když byl s ním ani jednou ne. Naučil ho nebrečet. Naučil ho nebát se a věřit. Naučil ho toho spoustu. A co udělal, když ho jeho kamarád potřeboval. Nic. Zůstal stát a nic neudělal. Kvůli němu je Naruto zraněný. Jen kvůli němu se málem zabil. Jen, aby ochránil svého malého, ubrečeného kamaráda. Sasukemu se chtělo brečet. Potlačil to. Neměl na to čas musel tam doběhnout prstě musel. Na nic jiného nemyslel. Bylo mu fuk jestli ho rodiče zabijou. Bylo mu jedno jestli ho ti dva chytí. Jen nechtěl, aby někdo Narutovi ublížil. Nechtěl. Byla už skoro noc. Z dáli se ozýval dětský křik. Před dům Uchihů přiběhli dva kluci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Konduto Konduto | 28. srpna 2008 v 1:15 | Reagovat

a dalšššššíííííí.................

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Přeložit tuto stránku:
------->English ------>Deutsch ----->Japanese ---->Slovensky ---->Vietnamsky --->en français
----->Romania