
THIS IS A STORY OF A BOY
Když se konečně všichni probrali z tranzu tak se Sarah nemohla ubránit otázce:
"Jak jsi to udělal?"řekla. ale její bratr Siru jí hned odpověděl.
Furioku…zamyslel se a mluvil dál.
"Tohle furioku je legendární, opravdu sis myslela, že to půjde tak snadno?"zeptal se jí trochu ironicky.
"No, já myslela, že to nečeká, když se baví s ním."
"Á, tak ty si myslela, tak už to prosím tě nedělej, vidíš sama jak to dopadá."
"Á, tak ty si myslela, tak už to prosím tě nedělej, vidíš sama jak to dopadá."
"Hele..."ozval se najednou drsnější hlas. "Zdržujete nás, uhněte!"řekl Lené už trochu naštvaně.
"Cože!"řekl trochu výrazněji Mare, ale jak uviděl pohled svého bratrance tak raději zmlkl. V tom se ozval přívětivější hlas.
"Ale no tak Lené, nebuť nezdvořák, chovej se slušně."řekl Joe a pokračoval.
"Než půjdeme, rád bych se vás na něco zeptal, jestli můžu?"řekl s úsměvem.
"A na co?"odpověděl Mare.
"Kdo vás poslal nebo jste přišli z vlastní vůle?"řekl Joe.
"Nejsi tak hloupej jak vypadáš."řekl Mare, ale Siru ho praštil po hlavě svým lukem.
"Drž zobák."řekl mu, když se Mare zvedal po bolestivé ráně. "Jestli chceš něco říct, tak slušně, nebudeme se chovat jako ti, co jsme potkali, vzpomínáš?"dořekl Siru.
Tentokrát se neubránil otázce Lené: "A koho tím myslíte."řekl.
"Co tě to zajímá."řekl Mare a zase schytal ránu od luku. Siru odpověděl:
"Dneska ráno jsme tu viděli potulovat se nějakou partičku, ale nebyli to jen tak někdo. Všichni byli oblečení stejně v bílých pláštích a chtěli nás zabít. A ten jeden by to udělal, nebýt toho, že si asi uvědomil, kde je a pak zmizeli."
Joe a Lené nemuseli dlouho přemýšlet okamžitě věděli o koho se jedná.
SPRAVEDLIVÍ
Po této stejné myšlence na sebe pohlédli z větším zájmem než obvykle.
"Kde přesně jste jí viděli?"řekl Joe trochu přísněji.
"Kousek za městem."odpověděl Maru.
"KDE PŘESNĚ!"rozčiloval se Lené.
"Kousek od náměstí, v parku, fontána."popsal místo Siru.
"Aha, hmm.."Joe se zamyslel a pak dodal. "Měli by jste se jim vyhýbat, jsou trochu…hmm"odmlčel se a pohlédl na Lenyho. Ten jen hodil úšklebek a Joe dopověděl větu. "...No, natvrdlí."Pak se znovu pousmál a Leny si oddechl, že z něj nevypadlo něco horšího.
"A proč bychom vás měli poslouchat?"zeptal se jediný neznámí v kruhu.
"No…prakticky nevím, jak bych vám to vysvětlil, aby jste se nevyděsili."řekl Joe.
Ale to asi říkat neměl. Na tvářích ostatních se objevil pohrdavý pohled.
"Cože?"zařval Maru. "Za koho nás máš?"ani ostatní to co řekl Joe moc nenadchlo.
"Pardon…"řekl, trochu nervózněji Joe. "Nechci vás podceňovat, ale oni zabíjejí koho potkají, lépe řečeno, kdo není s nimi ten je proti nim."dodal.
"A vy jste s nimi nebo proti nim?"zeptala se Sarah.
"No, nikdy jsem s nimi nebyl a Leny taky né, ale tehdy, co se stalo v Doubí village, tehdy jsme byli na straně stejné."odpověděl Joe.
Pak nastalo chvíle ticha, kterou porušil až Joe nečekanou otázkou. "Máte hlad, já jo?" Všichni zůstali udiveně stát a zírali na něj.
"Já docela taky."přidal se šibalsky Lené. A začali se ubírat k odchodu. Pak se Joe otočil a zeptal se znovu.
"Tak jdete nebo ne?"
"Myslel jsem, že si děláš srandu.?"řekl Siru.
"Né, nedělám."řekl Joe.
"Neuraž se, ale dnes nemůžeme. Musíme dát správu radě šamanů."řekla Sarah a jak dořekla tak všichni čtyři zmizeli.
.....
"To byla zvláštní návštěva, nemyslíš?"řekl Joe. Leny jen kývl a vydali se domů.
AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ………………












